změnilo zákon z roku 1850, má mít platnosti, tak jsem dříve již dokázal, že skutečně takové hospodářství a takové řádění, kde se volební sbor pro sněm na r. 1866, tedy 6 let po době, kde ústavnost u nás počala se měniti ministerským nařízením, není žádné konstituční a žádné ústavní hospodářství. (Výborně!) Praví se ovšem, že prý to není ani možno jinak, že přece nebude chtít nikdo tvrdit, že když nebyla volba v čas vykonána, že se má zastavit působnost obchodní komory, že komora trvá pořád, že má právo trvat, a proto také právo volit.
To nepochybuji a nepopírám. Ona má právo trvat, poněvadž nevystupují členové v tu dobu, když se má volit, vystupuje jen polovice a ta polovice má právo, i kdyby ta druhá nezůstala, až do nových voleb má právo činiti platná usnešení. Tak, kdyby skutečně, hned tím dnem skutečně (ona polovice) vystoupila a neúřadovala, mohla proto obchodní komora přece trvat velmi dobře dále a své záležitosti obchodní vyřizovat, a mohla ve všem povolání svému vyhovět. Avšak já neupírám, že do té doby voleb nemá vytrvat polovice, to mi ani nenapadne, abych to popíral, když totiž se ta doba, pro kterou se to má požadovat, to bude prozatimní úřadování těch vystouplých členů, když není nepřirozené a svévolné prodlužováním jen libovolným těch pánů členů v obchodní komoře samé. Kdyby, jak se dříve dělo, byly volby do obchodní komory vykonali v lednu a únoru 1866, nebude nikdo popírati, že mají ještě právo dále zasedat; když ale v dubnu těm pánům napadne, že to za to nestojí, a že budou zasedat až do konce roku, to jest libovůle a svévolnost (Výborně) a členové na takovém titulu nezasedají tam zákonnitě a platně, poněvadž takovým způsobem kdyby se volby nově vykonávat měly, by tak mohli zasedat do soudného dne a dědičně jeden po druhém (Výborně) a mohli by říkat, že pořád se nemohou vykonati nové volby, neboť již je duben; do dubna zapomenou na volby, a pak již to nestojí za to.
Tyhle všecky důvody jsou náhled můj vlastní, který jsem zde uvedl, a pro který, kdyby žádných důvodů nebylo, volby obchodní komory pražské, nehledě ani k tomu, jestli své volby vykonala ještě r. 1867, již proto že neměla platného zřízení a nemohla proto volit do sněmu zemského, poněvadž je nevykonala dle volebního svého řádu. Obyčejně rozpouští se polovice již na začátku roku, a měla tedy býti obnovena polovice ona.
Avšak když se o této záležitosti jednalo v zemském výboru, nerozhodl vlastně ani tento důvod u některých pánů, nýbrž rozhodlo to, co ještě následovně chci dodat.
Když totiž se jednalo o verifikaci aneb posouzení voleb pro obchodní komoru pražskou vykonané při zemském výboru, také zemský výbor zvláště za tou příčinou, poněvadž již věděl, že ty a ty námitky se dají proti volbě činiti a skutečně byly pronešeny, poslal zvláštní přípis slav. místodržitelství, kdežto upozornil sláv. místodržitelství na všestranné námitky proti platnosti voleb činěné a žádal jej, předvídaje, že přijde k novým volbám, aby místodržitelství si přispíšilo, aby volby do. obchodní komory byly rychle vykonány, a když by to přišlo k volbám, více žádné námitky se nemohli činiti.
Zemský výbor zaslal přípis ten na začátku měsíce února, uplynul měsíc únor, březen a přišlo to k novým volbám a místodržitelství nechalo obchodní komory tak jako dříve. To byl hlavní důvod, který některé členy zemského výboru k tomu přiměl, že nyní zřejmě hlasovaly proto, aby volby nebyly za platné uznány a aby byly zrušeny. Já myslím, že podle toho všeho, co jsem byl vyložil, jestli kde jest nějakého důvodu, že některý volební sbor byl nepravidelně a alébrž i libovolně i svémocně sestaven, může se to říci o obchodních komorách. Proto trvám při návrhu zemského výboru a prosím, pánové, abyste byli tak laskaví, dříve než budete hlasovat, si to uvážili, jestli v těch důvodech není tolik pravdy, že třebas by slavný sněm učinil opačné usnesení, celý svět řekne: a nebylo volení pražské obchodní komory v právu a předce není volba ta platná. (Hlučné výborně. )
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Wenn Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschloffen. Verlangt der Herr Berichterstatter der Minorität das Wort?
Dr. Sladkowský: Ich danke recht sehr.
Also bitte ich den Herrn Berichterstatter der Majorität.
Berichterstatter Dr. B a n h a n s: Es ist, meine
Herren, im Prinzip auch bezüglich der Wahl der Prager Handels- und Gewerbe-Kammer vor Allem der Grund vorgebracht worden, daß die Ergänzungswahlen der Prager Handelskammer nicht in der Zeit erfolgt sind, in welcher sie hätten erfolgen sollen. Aus diesem Grunde will man weiter den Schluß ziehen: weil die Handelskammer sich nicht zur rechten Zeit ergänzt hat, ist sie auch nicht berechtigt die Wahl in den Landtag vorzunehmen.
Nun, ich hatte mir schon früher erlaubt, darauf hinzuweisen daß denn doch vor Allem das Recht der Kammer zur Wahl in den Landtag darin besteht, daß ihr eben dieses Recht nach §. 6 der Landtagswahlordnung zusteht, und daß die Kammer als solche das Recht stets und immer haben muß, ohne Rücksicht darauf, ob in ihrer inneren Einrichtung die Erneuerung und Ergänzung der Wahl zur rechten Zeit früher oder später erfolgt sei oder nicht. -
Es ist darauf hingewiesen worden, daß wir ein Gesetz haben, bezüglich der Handelskammer, und daß dieses Gesetz allein maßgebend sei. -
Meine Herren, ich erlaube mir auf den Schlußabsatz des allerunterthänigsten Vertrages des Ministeriums hinzuweisen, mit welchem damals das Ministerium das Gesetz Seiner Majestät zur Aprobirung unterbreitet hat. - Es heißt hier: Noch wäre behufs der Errichtung der Handels- und Gewerbekamment in den einzelnen Kronländern eine Reihe von Bestimmungen zu treffen, welche nach den örtlichen Verhältnissen wechseln, wie z. B. über die Gewerbs- und Handelskategorien, welchen die einzelnen Mitglieder anzugehören haben, der Census der Wähler, der Wahlmodus, die Mittel zur Deckung der Kosten in den Kronländern, wo keine direkte Abgabe von dem Handel und den Gewerben besteht. -
Allein diese Bestimmungen können nur unter Beirath der Vertreter des Handels- und Gewerbsstandes der betreffenden Bezirke zu Stande kommen. Der treugehorsamste Ministerrath wünscht aber die Errichtung von Handels- und Gewerbekammern zu beschleunigen, weßhalb er den allerunterthänigsten Antrag zu stellen wagt, dort, wo noch keine Handelskammern bestehen, die Statthalterei, Kreispräsidenten und die sonstigen politischen Chefs der Bezirke ermächtigen zu dürfen, im Einvernehmen mit Vertrauensmännern des großen und kleinen Gewerbestandes diese Bestimmungen für das Jahr 1850 inerhalb der Bedingungen des vorliegenden Entwurfes selbst zu treffen und nach denselben sogleich für dieses Jahr die Handels- und Gewerbekammern wählen zu lassen, und Se. Majestät sagte dann: Ich genehmige das vorliegende provisorische Gesetz über die Handels- und Gewerbekammern. Das Gesetz ist damals als Provisorium erlassen worden (Rufe im Centrum: Gesetz?), wie ich früher schon erwähnte, mit sehr vielen Lücken und Mängeln, die allerdings - und es ist, glaube ich, hohe Zeit beseitigt werden sollen. Sie sind es aber nicht, und wir müssen uns an das Gegebene halten. Das Ministerium und die Handelskammern haben von Anfang an die Ueberzeugung gehabt, daß die Einrichtung der Wahlperioden in die Exekutive des Handelsministeriums gehöre.
Das Handelsministerium hat unter allen Verhältnissen auch davon Gebrauch gemacht und hat die Wahlperioden verschieden geändert. Es hat die Handelskammern in den einzelnen Kronländern verschieden zusammen gesetzt, es hat in demselben Kronlande die Wahlperioden verschieden durchgeführt, endlich im vorigen Jahre über Ansuchen einer Handelskammer, nämlich der Pilsner, hat das Ministerium sich bestimmt gefunden, diese Aenderung, welche von der Pilsner Handelskammer verlangt wurde, auf alle übrigen auszudehnen.
Es hat dies gethan während der Sistirung, und alle übrigen Handelskammern haben den Wahlmodus angenommen und sich darnach gerichtet. Das sind innere Einrichtungen, welche mit dem Rechte, ob die Handelskammer zu wählen hat oder nicht, in keinem Zusammenhange stehen und umsoweniger in Betracht kommen können, als einer solchen Corporation das ihr verfassungsmäßig zustehende Recht, in den Landtag zu wählen, verkümmert würde ohne Verschulden der Handelskammer selbst. (Oho! im Centrum. ) Wenn die Handelskammern erst die Wahlordnungen den Behörden vorzulegen haben, wenn das Ministerium der Handelskammer sagt: Du hast nach 3 Jahren zu wählen, nicht nach 2 Jahren, wenn die Handelskammer von diesem ihr vom Ministerium eingeräumten Rechte Gebrauch machend, wirklich erst nach 3 Jahren wählt, und Wenn nach Ablauf dieser 3 Jahre die Wahl ausgeschrieben wird, so müssen eben Diejenigen, welche ursprünglich für 3 Jahre, dann für 2 Jahre gewählt sind, der Wahl sich unterziehen, und wenn nicht, so ist immer noch vorgesorgt dadurch, daß wenigstens die Hälfte Derjenigen, welche hier sind, beschlußfähig ist.
Wenn man aber der Hälfte das Recht einräume will zu wählen, so ist es doch besser, Denjenigen das Recht einzuräumen, welche nach allgemeiner Uebung so lange das Recht auszuüben haben, als sie nicht durch eine Ergänzungswahl ersetzt worden sind.
Niemanden von den Herren in der Handelskammer fällt es ein, nicht in die Sitzungen zu gehen, nicht dort zu berathen, zu beschließen, nur gerade, wenn sie in den Landtag wählt, da wird mit Protesten hervorgetreten, da heißt es: Sie sind nicht ergänzt. Aber worin ist der Unterschied, ob es sich um Wahlen in den Landtag oder um andere Beschlüsse handelt? Nirgends ist er gelegen, und weil dieser Unterschied nirgends gelegen ist und auch nicht vorgeschrieben ist, kann auch bezüglich der Wahl in den Landtag auf diese Aenderung in feiner Beziehung Rücksicht genommen werden.
Ich wiederhole, die Handelskammer als selche hat das Recht zu wählen. Sie besteht und hat von diesem Rechte Gebrauch gemacht und deswegen beantrage ich, daß nach der Anschauung der Majorität diese Wahl der Handelskammer für giltig erklärt und daß die Gewählten in den Landtag zugelassen werden.
Oberstlandmarschall: Ich komme nun zur Abstimmung. Ich bitte, den Antrag noch einmal zu verlesen (läutet).
Landtagssekretär Schmidt (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl der mit Majorität gewählten Herrn Maxmilian Dormitzer, Richard Dotzauer, Joseph Lippmann und Anton Richter zu Abgeordneten der Prager Handels- und Gewerbekammer als giltig anerkennen und dieselben zum Landtage zulassen.
Sněm. sekr. Šmidt (čte): Slavný sněme račiž volbu pánů Maxmiliana Dormitzera, Richarda Dotzaura, Josefa Lippmana a Antonína Richtra nadpoloviční většinou za poslance do sněmu obchodní a průmyslové komory pražské za platnou uznati a zvolené k sněmu připustiti.
Prof. Zelený: Prosím za slovo. Za příčinou velké důležitosti této věci prosím nejvyššího maršálka, aby dal hlasovati podle jmen. (Výborně. )
Oberstlandmarschall: Es ist namentliche Abstimmung begehrt worden. Ich bitte die Hrn., Welche diesen Antrag unterstützen sich zu erheben. (Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen. Ich bitte also die namentliche Abstimmung vorzunehmen. Ich bitte die -Herren Verifikatoren des heutigen Tages.
Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, welche für Annahme des Majoritätsantrages sind, nämlich für Agnoszirung der Wahlen mit "ja", welche dagegen sind, mit "nein" zu stimmen.
Nám. marš. Dr. Limbek: Pro návrh většiny hlasujte, pánové, slovem "ano", protinávrhu slovem "ne".
Dr. Prachenský: Já bych prosil J. Excel., že se íni zdá, aby dříve o návrhu menšiny komise se hlasovalo, který zní, aby se volby zrušily a nové volby vypsaly.
Oberstlandmarschall: Ich bitte, es ist Schon die namentliche Abstimmung beschlossen.
Landtagssekretär Schmidt (liest):
Fürst-Erzbischof zu Prag (enthält sich der Abstimmung).
Bischof zu Königgrätz (abwesend).
Bischof zu Budweis (abwesend).
Bischof zu Leitmeritz (abwesend).
Rector magnificus der Präger Universität. Nein.
Adam. Ja.
Freiherr Aehrenthal. Ja.
Graf Althan. Ja.
Fürst Auersperg Adolf. Ja.
Fürst Auersperg Karl. Ja.
Bachofen von Echt (abwesend).
JUDr. Bauhans. Ja.
Graf Barth von Barthenheim. Ja.
Becher. Ja.
Graf Berchem-Heimhausen. Ja.
JUDr. Bělský (abwesend).
Freiherr Beust (abwesend).
Graf Boos-Waldeck. Ja.
MDr. Bozděch. Ne.
Kanonikus Bradáč. Ne.
JUDr. Brauner (abwesend).
Brzorád. Ne.
Claudi Eduard. Ja.
Fürst Clary-Aldringen (abwesend).
Fürst Colloredo-Mannsfeld (abwesend).
Dr. Czeschik. Ja.
JUDr. Čížek. Ne.
JUDr. Czyhlarz. Ja.
Dr. Damm. Ja.
JUDr. Daubek. Ja.
Gras Dessours-Walderode. Ja.
Dormitzer (abwesend. ).
Dotzauer (abwesend).
MDr. Dreßler. Ja.
Dwořák. Ne.
Faber. Ne.
Fáček. Ne.
Fiala. Ne.
Fingerhut. Ne.
JUDr. Fink. Ne.
JUDr. Fischer. Ja.
JUDr. Forster. Ja.
JUDr. Frič. Ne.
Friedrich. Ja.
Fürstel. Ja.
JUDr. Gabriel. Ne.
JUDr. Görner. Ja.
Göttl. Ja.
Götzl. Ne.
JUDr. Grégr Julius. Ne.
MDr. Gregr Eduard. Ne.
Phil. Dr. Groß. Ja.
JUDr. Grünwald. Ne.
Halbmayer. Ja.
JUDr. Hanisch. Ja.
Hanke. Ne.
Graf Hartig (stimmt nicht).
Hartl. Ne.
MDr. Hasner Josef Ritter von Artha. Ja.
JUDr. Hasner Leopold Ritter von Artha. Ja.
JUDr. Haß mann. Ja.
Prof. Haußmann. Ne.
Hawelka. Ne.
JUDr. Herbst. Ja.
Herrmann. Ja.
Hielle. Ja. Honc. Ne. Dr. Höfler. Ja. Dr. Hüeber, Ja. Hüller Ja. P. Hussak. Ne. H ýra. Ja. Dr. Jaksch. Ja. Janousch. Ne. P. Jaresch. Ja. JUDr. Jeřábek. Ne. Jílek. Ne.
JUDr. Junek. Ja.. Kahles. Ne. Kail Ja.
Kalina von Jäthenstein. Ja. Kardasch. Ja.
Kellersperg Freihr. von. Ja. Khüenburg Graf (abwesend). JUDr. Kiemann. Ja. Kinský Ferd. Fürst. ja. Kinský Oktavian Graf (abwesend). Kittel. Ja. JUDr. Klaudy. Ne. Kleisl. Ne.
Kleist Freiherr von. Ja.. JUDr. Klepsch. Ja. JUDr. Klier. Ja. Klimesch. Ne. Dr. Knoll. Ja.
Dr. Kodym. Ne.
Graf Kokořowa. Ja.
Ritter von Kopetz. Ja.
Freiherr Korb v. Weidenheim, - Franz- Ja.
Ritter Korb v. Weidenheim, Karl. Ja.
Freiherr Korb v. Weidenheim, Karl. Ja.
Kořínek. Ne.
Dr. Kořistka. Ne.
Kotz Freiherr v. Dobřz Christian. Ja.
Kotz v. Dobřz Ferdinand Ritter von. ja.
Dr. Kralert. Ne.
Kratochwil Wenzel. Ne.
JUC. Kratochwile Johann. Ne.
Krejčí. Ne.
Křiwanek. Ja.
Křížek. Ne.
P. Kubicžek (abwesend).
Kuh. Ja.
Leeder. Ja.
Liebig Fr. Ja.
Liebig Joh. Ja.
Dr. Limbeck Ritter von, Joh. (abwesend. )
Limbeck Ritter von Karl. Ja.
Linke. Ja.
Lippmann. Ja.
Lössler. Ja.
Dr. Lumbe Josef. Ja.
Dr. Lumbe Karl. Ja.
Machaček. Ne.
Maresch. Ja.
Dr. Mattusch. Ne.
Dr. Mayer. Ne.
Freiherr von Mladota. Ja.
Dr. Mladý. Ja.
Morawec Ne.
Graf Morzin (abwesend).
Müller. Ja.
Neumann. Ja.
Oliwa. Ne.
Probst Padlesak (abwesend).
Dr. Palacký. Ne.
Dr. Pauer. Ja.
Ritter von Peche. Ja.
Dr. Wickert. Ja.
P. Platzer. Ne.
Edler von Plener. Ja.
Pokorny. Ne.
Pollach. Ne.
Poppa. Ja.
Dr. Porak. Ne.
Potuček. Ne.
Pour. Ne.
Dr. Prachenský. Ne.
Pštroß. Ne.
Rasp. Ja.
Redlhammer. Ja.
Dr. Reichert. Ne.
Richter. Ja.
Dr. Rieger. Ne.
Freiherr Riese-Stallburg. Ja.
Rosenauer. Ja.
Roser. Ja.
Dr. Roth. Ne.
Rösler. Ja.
Dr. Říha Josef. Ne.
Dr. Rziha Wendelin. Ja.
Altgraf Salm Franz. Ja.
Altgraf Salm Louis. Ja.
Dr. Schowanek. Ne.
Seidl. Ne.
Seifert (abwesend).
Siegmund. Ja.
Silberstein Freiherr. Ja.
Dr. Sladkovský). Ne.
Slavik. Ne.
Dr. Stamm. Ja.
Edler von Stark. Ja.
Stefan. Ne.
Steffens. Ja.
Dr. Stengl (abwesend).
Graf Jaroslav Sternberg. Ja.
Graf Zdenko Sternberg. Ja.
Stöhr. Ja.
Dr. Strakatý. Ne.
Sträruwitz Ritter von. Ja.
Šembera. Ne.
Šipek. Ne.
Dr. Škarda. Ne.
Šobr. Ne.
Dr. Štroß. Ne.
Dr. Šwestka. Ne.
Prinz Schaumburg-Lippe. Ja.
Dr. Schlosser. Ja.
Schlöcht. Ne.
Dr. Schmeykal. Ja.
Schmidt. Ne.
Dr. Schöder (abwesend).
Fürst Schönburg. Ja.
Prof. Dr. Schrott. Ja.
Dr. Schubert. Ja.
Schulz. Ne.
Graf Taaffe (abwesend).
Tachezy. Ja.
Dr. Tedesko. Ja.
Dr. Theumer Emil. Ja.
Theumer Ernst. Ja.
Graf Thutt-Hohenstein Quido. Ja.
Graf Thun-Hohenstein Oswald. Ja.
Graf Thun-Hohenstein Siegmund. Ja.
Tonner. Ne.
Dr. Trmal. Ne.
Dr. Trojan. Nikoliv.
Tuschner. Ne.
Dr. Uchatzy. Ja.
Urbánek. Ne.
JUC. Wáwra. Ne.
Dr. Velflik. Ne.
Wilimek. Ne.
Baron Villany. Ne.
Dr. Volkelt. Ja.
Graf Waldstein. Ja. Graf Wallis. Ja. 'Dr. Weber. Ja Dechant Weber. Ja. Wenisch. Ja. Wenzig. Ne. Dr. Wiener. Ja. Prof. Wolf. Ja. Wolfrum. Ja. Zátka. Ne.
Graf Karl Zedtwitz. Ja. Graf Klemens Zedtwitz. Ja. Baron Abt Zeidler. Ja. Zeithammer. Ne. Zelený. Ne. Zikmund. Ne. Dr. Žák Ne.
Oberstlandmarschall: Es haben gestimmt
124 mit "ja", 84 mit,, nein". - Der Antrag ist angenommen.
Nám. maršálkův dr. L i m b e c k: Hlasovali pro návrh i 24, proti návrhu 84; návrh jest přijat.
Oberstlandmarschall: Ich werde die Angelobung der betreffenden Herren vornehmen. Wir kommen nun zum Dringlichkeitsantrag bezüglich der Regierungsvorlage. - Ich bitte den Hrn. Prof. Herbst als Berichterstatter den Bericht zu übernehmen.
Berichterstatter Prof. Dr. Herbst: Die Regierungsvorlage, welche in der Sitzung am vorgestrigen Tage der damals niedergesetzten Kommission zugewiesen wurde, enthält ihrem Wesen nach die Aufforderung zur Beschickung des Reichsrathes. Die Frage aber, um die es sich dabei handelt, nämlich die Beschickung des Reichsrathes hat in den letzten Monaten in diesem h. Landtage wiederholt einen Gegenstand der eingehendsten Erörterung gebildet. Mit Rücksicht hierauf und da wohl unzweifelhaft jedes Mitglied dieses h. Hauses sich feine Ansicht in dieser Sache bereits gebildet und festgestellt hat, so will ich mich vorläusig darauf beschränken, bloß den Bericht, welcher von der Majorität der Kommission beschlossen wurde und den darauf gebauten Antrag vorzulesen; es lautet der Bericht:
"Bei dem Beginn der gegenwärtigen Session wurde dem h. Landtage das an den Hrn. MinisterPräsidenten gerichtete allerh. Handschreiben vom 3. April 1867, betreffend die Aufforderung zur Beschickung des Reichsrathes, mitgetheilt und diese Regierungsmittheilung in der Sitzung vom 10. 1. M. der gefertigten Kommission zur Vorberathung zugewiesen. Das Recht und die Pflicht des Landtages zur Beschickung des Reichsrathes ist im §. 16 der Landesordnung begründet, Welcher lautet:
"Der Landtag ist berufen, bei der Ausübung der gesetzgebende Gewalt nach Maßgabe der Bestimmungen des kaiserlichen Diploms vom 20. Oktober 1860 des R. G. B. Nr. 226 mitzuwirken und hat die durch §. 6 des Grundgesetzes über die Reichsvertretung festgesetzte Zahl von 54 (vier und fünfzig) Mitgliedern in das Haus der Abgeordneten des Reichsrathes zu entsenden. "
Die Majorität der Kommission stellt daher den Antrag:
Der hohe Landtag wolle den Inhalt des Allerhöchsten Handschreibens vom 3. April 1867 ehrfurchtsvollst zur Kenntniß nehmen und Se. Excel. den Oberstlandmarschall ersuchen, derselbe wolle in Gemäßheit des §. 16 der Landesordnung die Vornahme der Wahlen in das Haus der Abgeordneten des Reichsrathes aus die Tagesordnung einer der nächsten Sitzungen setzen. Eine Minorität von 5 Stimmen war mit diesem Antrage nicht einverstanden und behielt sich die Erstattung eines besonderen Gutachtens vor.
Sekretář Šmidt čte: U početí nynějšího zasedání sdělen byl slavnému sněmu nejvyšší vlastnoruční list ze dne 3. dubna 1867, panu předsedovy ministerstva daný a vyzvání k obeslání rady říšské se týkající, a toto sdělení vlády odevzdáno jest v sezení dne 10. t. m. podepsané komisi k předběžné poradě.
Právo a povinnost sněmu k obeslání rady říšské zakládá se na §. 16 zřízení zemského, jenž zní takto:
Sněm zemský jest ustanoven, aby spolu se přičiňoval k vykonávám moci zákonodárné dle toho, jak vyměřeno v diplomu cis., daném dne 20. října 1860, zák. říšského čís. 226 a jemu náleží, posílati čtyři a padesáte, sněmovníků do sněmovny poslanců rady říšské, jakž ustanoveno v §. 6. základního zákona o zastupitelství říšském.
Většina komise činí tudíž návrh: Slavný sněme račiž obsah nejvyššího vlastnoručního listu ze dne 3. dubna 1867 nejpokorněji u vědomost vzíti a Jeho Exc. pana nejvyššího maršálka zemského požádati, aby dle §. 16. zřízení zemského dal vykonání voleb do sněmovny poslanců rady říšské na denní pořádek v některém z nejblíže příštích sezení.
Menšina pěti hlasů neshodovala se s návrhem tímto a zůstavila si, podati zvláštní zprávu.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche den Hrn. Berichterstatter der Minorität, Bericht zu erstatten.
Dr. Rieger: Slavný sněme!
Menšina komise nemohla se shodnouti nikterak s návrhem, kterýž učinila většina. Většina v návrhu svém odvolává se na čl. 16. ř. z., v kterém se praví, že sněm zemský jest povolán k vyrovnám moci zákonodárné přispívati dle ustanovení nejvyššího diplomu ze dne 20. října 1860 a t. d. Já pánové, myslím, že nemůže býti ani jediného člověka, aspoň ani jediného člověka zdravého soudu v tomto slavném shromáždění, kterýž by říci mohl, že společné účastenství v zákonodárství, jak se nám nyní předpokládá navrženými volbami do říšské rady bude nebo má zakládati se na řečeném §. diplomu říjnového.
V diplomu říjnovém jest zajisté ustanoveno, že všecky otázky státoprávné povahy, že všecky otázky, které se týkají ústavního zřízení veškeré říše, se mohou pojednávat jenom v zastoupení úplném veškeré říše.
Že pak nyní se nám takové vyzvání a k takovému cíli nečiní, to patrno z jasných slov reskriptu císařského, který byl vydán k J. Exc. p. ministru Beustovi. Zde se praví: Vláda Moje oznámila zahájeným dne 18. února t. r. sněmům Mých království a zemí, kteréž nenáleží ke koruně uherské, z kterých příčin Jsem se na tom ustanovil, aby sešlo z mimořádné rady říšské, svolané patentem Mým, daným dne 2. ledna 1867 a aby svolala se ústavní rada říšská, která by rokovala o záležitostech státoprávních, ježto se mají ku konci přivésti.
Pánové, zde myslím, jest patrno, že se v této radě říšské, do kteréž se voliti má, mají vyříditi záležitosti státoprávní. Jakožto jsem již dříve pravil, není a nemůže býti pochybno, že vyřízení záležitostí státoprávních se může ústavně jenom státi na úplné říšské radě, na plném zastoupení celé říše.
Jest tedy patrno, že v pouhém shromáždění jen některých zemí a zejmena zemí neuherských o těchto státoprávních otázkách veškeré říše a jednotlivých zemí a o jejich ústavním právě pojednáváno býti nemůže, a že tedy ta volba, o které pan zpravodaj většiny pověděl, že jsme povinni ji předevzíti podle §. 16., nebyla by podle §. 16.; předpokládá se sice, anebo praví se aspoň, že se volba má díti k tomu cíli, aby sněm bral účastenství v poradě podle diplomu, nařízení ale takové jest jen možné v úplné říšské radě.
Pánové! my jsme dále přesvědčeni, že nastává další změna ústavy; tato rada zemí neuherských, jakáž posud na světě nebyla, a která má utvořiti, abych tak řekl, nový stát Cislajtánský, když již jednou - bohužel k velikému neštěstí celé říše a k velikému politování našemu, mocnářství naše jest roztrženo na 2 díly, tato rada říšská má dostati úlohu, organisovati novou říši; pro tuto novou říši má se zříditi touto radou říšskou sněm ústavodárný, jakého nebylo ani podle diplomu ani podle patentu únorového.
Ale netoliko to. Tento nový ústavodárný sněm, tato cislajtánská konstituanta má vykonávati ještě jiná práva, má totiž upraviti také ústavní poměry jednotlivých zemí neuherských, má je přeměniti vzhledem na toto faktum, které již jest vyhlášeno za nezměnitelné a dokonané; to jest vyrovnání s královstvím Uherským, to jest roztříštění říše. Když teda ústavodárná rada zemí neuherských má býti konstituantou, když má upraviti ústavní poměry zemí neuherských vespolek a poměry jich k říšské radě jakož i k zastupitelstvo uherské říše, pak jest patrno, že ustanovení její musí sahat též do samého ústavního práva jednotlivých zemí, že musí činiti změnu i v samém zřízení zemském, že v takové ústavodárné moci nového sněmu zemí neuherských, nemůže obstáti bez porušení ani to zřízení zemské od 26. února, na kteréž se vy pánové! tak rádi odvoláváte a stavíte a o kterémž pravíte, že mu chcete zůstati vždycky věrni je patrno.
Pánové, jeli tomu v skutku tak, chcete opravdu především zachovati toto zřízení zemské od 26. února nezměněné, chceteli jemu na vždy věrni zůstati, jak přicházíte k tomu, abyste nyní právo své, toto zřízení své ústavním způsobem měniti přenesli na některé poslance své, a abyste jim dovolili to, co ani sami na sněmu dělati nechcete, abyste jim dovolili učiniti to ve spolku s jinými na říšské radě cislajthanské ? A to patrně jest úmysl a význam dnešní volby. Poslancové vaši budou míti právo, změniti také zřízení zemské od 26. února. Pánové, z toho jest patrno, že tento předmět nenáležel ani na denní pořádek sněmu tohoto. Že tato práce, kterou vykonati chcete, nemůže se nazvat ústavní (Výborně), nýbrž naopak, že jest patrné rušení ústavy (centrum: výborně, výborně!) a že jest-li se má kdo právo nazývati ústavním, nejste to zajisté vy, kteříž chcete ústavu zrušiti. (Výborně. ) Já tedy, pánové, pravím, že tato věc nenáležela na denní pořádek sněmu, nenáležela k příslušnosti sněmu, o jehož složení a kompetenci právní se v této chvíli ani zmíniti nechci. My jsme se, pánové, zmínili vzhledem k platnosti volby velkostatkářů a vzhledem voleb konaných žalostným způsobem do obchodní komory Pražské. Já této věci se na ten čas dotýkati nechci, ale to se mi zdá býti patrné, že volba takového poslance do takové konstituanty cislajthanské, s právem měniti ústavu říšskou a zemskou, nenáleží příslušnosti tohoto sněmu a proto, že neměla býti na denní pořádek ani připuštěna, a že Jeho Excel. p. maršálek podle §. 35. této ústavy, na kterou se vždy odvolávati nepřestáváte, byl povinnen, ji ani nepřipustiti k dennímu pořádku. (Výborně. )
Pánové, připomínám dále, že kdybyste přece takovouto volbu předsevzíti chtěli a mohli, kdyby to bylo dle zákona možné, dali by jste právo měniti ústavu zemskou radě říšské. Ale kterak by jste mohli přenésti právo, měniti zřízení zemské, na několik poslanců svých, a kterak by jste mohli přenésti právo toto zároveň na poslance jiných zemí neuherských, které nemají žádné souvislosti s tímto královstvím? Já vám pravím, pánové, že se tím dopouštíte změny ba zrušení ústavy zemské a změna tato nemůže se dle tohoto zřízení zemského, o němž pravíte, že jste mu věrni, státi jinak, než dle §. 38., t. j. změna taková vyžaduje 3/4 členů tohoto shromáždění přítomných, a nemůže býti uzavřena jiným spůsobem, nežli 2/3 přítomných. Vy pak, pánové, to chcete učiniti jednoduchou volbou a jednoduchou majoritou, a chcete to, co smíte jen 2/3 mezi 3/4 přitom-