Herr Dr. Rieger wird die Gefälligkeit haben, es böhmisch vorzutragen.
Dr. Rieger liest:
Slavný sněme!
Výbor usnešením od 11. Dubna 1861 k tomu cíli zvolený, aby navrhl poděkovací adresu k Jeho c. kr. Ap. Veličenstvu, nejmilostivějšímu císaři a králi našemu, měl za to, že samo znění onoho ode mnohých p. p. poslanců podaného a jednohlasně přijatého návrhu pro obsah adresy naší jako měřítkem býti musí.
Předpokládaje návrh na tomto základě vypracovaný Slavnému Sněmu ku přijetí, přidává výbor jště návrh, aby Jeho Excell. nejvyšší maršálek zemský sám tuto adresu na stupních trůnu složil.
Bedřich kníže Šwarcenberg,
kard. A arcibiskup.
Dr. Ferdinand Stamm. Karel kníže Auersperg.
Dr. E. Waidele. Jindřich J. hrabě Clam-Martinic.
Dr. Frant.Palacký.
Dr. Fr. Lad. Rieger.
Nejjasnější císaři a králi! Nejmilostivější pane!
Sněm království Českého na základě nejvyššího diplomu od 20. října 1860 a zemského zřízení od 26. února 1861 svolaný a právě kontituovaný nemůže zasvětiti činnost svou spůsobem slušnějším, než spěchaje propůjčiti slov nehynoucí vděčnosti k Vašemu c. kr. Apoštolskému Veličenství za milost, kteráž povolala věrné národy do rady Své k účastenství v zákonodárství a ku spolupůsobení při dostavení ústavy říšské i zemské.
Koje se přesvědčením, že je ve věci té věrným tlumočníkem citův veškerého národa Českého, dovoluje si věrně poslušný sněm, výraz těchto citů na stupních posvátného trůnu s tou nejpokornější prosbou složiti, aby jich Vaše Veličenstvo s přirozenou milostí přijmouti ráčilo.
Oberstlandmarschall: Findet Jemand über diesen Entwurf etwas zu bemerken? Wenn Niemand etwas findet, bitte ich die Versammlung, durch Aufstehen erkennen zu geben, daß sie dem Emtwurfe beitritt. (Alle erheben sich.)
Nach den Weisungen der Instrukzion sind die Adressen an seite k. k. Apostolische
Majestät zu fertigen durch den Oberstlandmarschall, durch den Präsidenten-Stellvertreter
und durch die neun Korrektoren. Ich werde die Adresse jetzt gleich zur kalligraphischen
Abschrift schicken, und ich werde am Schluße der Sitzung den Herren bekannt machen, um
welche Stunde wir uns zur Fertigung versammeln können. Nun kommt der Antrag des herrn Dr.
Präsidenten-Stellvertreter Dr. Wanka liset den Antrag: Poslanec Dr. Fr. Ladisl. Rieger činí tento návrh: Slavný sněm ráčiž uzavříti: 1) Členové sněmu zemského nejsou odpovědni za slovo, jež mluví, ani za skutky,
jež vykonávají v řečené vlastnosti své, leč sněmu samému.
2) Členové sněmu zemského nemohou, pokud sezení sněmu trvají, bez zvláštního
ustanovení sněmu ani pro přestupek zákonu od soudu stíháni ani ve vyšetřování
vzati býti; aniž pro takový aneb pro dluhy
uvězněni býti, vyjma dostižení při samém skutku. V Praze, dne 5. dubna 1861. Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem herrn Antragsteller das Wort zur Unterstützung
seines Antrages. Dr. Rieger: Slavný sněme! Každý člověk, kdykoli ho stíhá nemovc nějaká, povolá
k poradě své lékaře. Vznešenější osoby mívají osobní lékaře, kteří
zdraví jejich neustále opatrují, a svými dietními předpisy jejich život spravují.
Takový lékař jest často přinucen, vznešenému pánu, jehož léčí, říci:
"Pane! Nemoc tvá pochází z tvého nepořádného života;
Náš sněm jest takový lékař jeho, jest právě jakési collegium medicum, kteréž
mu má dávati radu; rada ta musí býti upřímná, a
léky, které má předpisovati, musí býti snad trpké. Kdyby každému lékaři, kdykoli předpisuje trpké léky, anebo kydkoli dává radu
svému pacientovi přísné napomenutí, jíti mělo o hrdlo, bylo by málo dobrých
lékařů, a též bylo by podobně málo sněmovníků, kteří by neohroženě léky
předpisovali, kdyby nebyli docela neodvislí v mínění svém, a kdyby měli za
slovo a radu svou odpovídat. Protož myslím, že nebude našim pomněrům, ovšem
chorobným, ani rady ani pomoci, nebudeli se mluviti upřímně, jak říkáme, do pravdy,
a nebudouli se předpisovat léky, ať jsou již trpké
nebo sladké. Náš stav nynější jest jaksi nejistý;
Jsou mezi námi poslancové, kteří seděli na říšském sněmu, kterí tam mluvili
a rokovali dle poctivého přesvědčení svého neohroženě. A však máme zkušenost,
že nejeden z nich pro jednání své na říšsém sněmu byl později
pronásledován. Víme, že úředníci, kteří byli tehdáž na říšském sněmu,
později nebyli povýšeni ve svých úřadech, nýbrž
museli seděti mnohá léta na tom samém místě; víme, že jiní později nemohli
přijíti ani k notářství ani k advokacii, ačkoliv se všemi zákonními
předpisy vykázali. Nejsmutnější příklad toho jest můj nezapomenutelný přítel
Havlíček (Bravo), jeden z nejšlechetnějších
synů našeho národa; i on zastával na sněmu a
později v tisku přesvědčení své, a to přesvědčení poctivé a upřímné,
spůsobem řádným a v policejních mezích zákona;