(18.30 hodin)
Poslanec Karel Fiedler: To, co tady zaznělo už od několika předřečníků, si myslím, že bychom neměli jen tak přejít. To je ta vymahatelnost závazků v té smlouvě.
K panu poslanci Kalouskovi. Samozřejmě, já také mám na mysli životní prostředí, zachování životního prostředí pro naše vnuky. Ale ono to půjde tímto směrem, pokud budeme přijímat správná rozhodnutí. A to je ta podmínka. A my přece máme - zmiňoval to kolega Stanjura - zkušenost s tím, že přimíchávání biopaliv do nafty, asi už dnes víme, není to úplně pravé ořechové, jak jsme si mysleli, stejně jako solární energie a stejně jako např. jedna věhlasná automobilka, která vyrábí elektromobily. Já jsem byl velmi překvapen, když v jedné zemi, která se tím důkladně zabývala, si udělali přepočet výroby elektrické energie, na kterou jezdí tento elektromobil, a zjistili, že nesplňuje emisní limity. Ty emise na výrobu elektrické energie, na daný výkon toho vozu, překračovaly nastavené emisní limity. A to je to, kam mířím, že to rozhodnutí nemusí být vždycky úplně správné. Ale to nechci zpochybňovat. Tady jde o tu vymahatelnost.
Co jsem chtěl zmínit. Já jsem si vědom toho, že Pařížská dohoda - to zdůrazňuji, kolegové - že Pařížská dohoda a Evropská unie, jednání, závazky nejsou jedno a totéž, že tady to nemůžu úplně srovnávat. Ale příklad. Byl jsem na jednání zasedání rozpočtových výborů národních parlamentů v Bruselu, kde byla stížnost na to - stěžoval si předseda pan Arthuis, že naplňování rozpočtu Evropské unie z cel klesá. Já jsem argumentoval: No jasně že klesá, když si tady necháváme dovážet ze zemí, které nedodržují předpisy a stanoviska jako my, jednak pokud se týká pracovních podmínek, pokud se týká ochrany životního prostředí. Vozí nám sem levné výrobky, protože jsme jim snížili cla. Proč to neuděláme? Odpověď byla jednoduchá: No, Američané si na to navalí klidně 20 % a my se omlouváme, jestli dáme 2, nebo 4. A tady je ta podobnost. Zase, někdo to dodržovat bude, někdo to dodržovat nebude. Kde bude potom ten výsledný efekt? Vůbec to není vymahatelné. Nestojí nás to jenom tak, jak říkal pan zpravodaj, teď si nepamatuji to číslo, ten náš příspěvek v eurech, 40 tis. eur, zaokrouhleně tak nějak... (Obrací se ke zpravodaji.) Já mám zafixovánu částku, že 43 mld. ročně nás stojí naše příspěvky na obnovitelné zdroje energie, z toho asi 22 mld. na solár, zbytek je řepka a tyhle věci. To jsou ty naše náklady. A tady musíme velmi vážit, co je přínosnější, co je rozumnější.
Já jsem pro ochranu životního prostředí a hlavně v žádném případě nebudu rozporovat cíle Pařížské dohody. Ale to, jak je napsána, že není pro nikoho závazná, to jsme přece už viděli na jiných příkladech, kdy někdo něco dodržovat musí a někdo nemusí. A bohužel jestliže Spojené státy přijaly toto rozhodnutí jako významná ekonomika a významný přispěvatel k tomuto, tak to staví všechno do úplně jiné role. Zvažte velmi dobře, jak se k tomu postavíte. Já ještě budu poslouchat argumenty dalších a rozhodneme hlasováním.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Pan poslanec Foldyna rezignoval na svou přihlášku a tím pádem mám přihlášky všechny vyčerpané. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím.
Přikročíme nejdříve k návrhu, než ještě vyčerpáme závěrečná slova, pokud je o ně zájem. Pane ministře? Prosím, je zájem u pana ministra. A u zpravodajů potom? Ne?
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji, bude stručné. Protože považuji za slušné odpovědět na dotazy, rád to tak udělám těm nepřítomným, kteří se mě na něco ptali.
Hlavní věc. Musím odmítnout to, že jsme se tady nebavili o nákladech. Bavili jsme se opakovaně. A já jsem opakovaně řekl, a potvrdil to mj. i ministr průmyslu, že náklady vyplývají z členství České republiky v Evropské unii a z klimaticko-energetického balíčku. Žádné další náklady z Pařížské dohody nad rámec toho, co nás váže v rámci Evropské unie, prostě nevyplývají kromě toho, co tady zaznělo, že se budeme velmi pravděpodobně až jistě podílet nějakým naším poplatkem, členským, tak jako v Kjótském protokolu, někde kolem těch 38 tisíc. A my také přispíváme do Zeleného klimatického fondu zhruba částkou 25 mil. korun ročně a na druhé straně mají zase naše firmy možnost se samozřejmě podílet na zakázkách, které z toho Zeleného klimatického fondu vyplývají.
Otázka sankcí. Opravdu, sankce tam nejsou. Je to dohoda, která v tomto charakteru má deklaratorní charakter. To znamená, že skutečně neexistuje jakési vymáhání. A je to opravdu deklaratorní v tom smyslu, že ten svět říká "pojďme se na něčem dohodnout", ale představa, že se mezi sebou ty státy budou soudit o to, kdo to plní a kdo to neplní, to opravdu je v této chvíli asi nesmyslné. A je to výsledkem kompromisu dohody 196 států. Takže si musíme uvědomit, jak těžce ta dohoda vznikala a že opravdu je to kompromis. A kompromis je vlastně i to, co tady říkal kolega Foldyna, i vlastně to znění, které tam je, které nakonec do toho dávaly státy při zohlednění zájmu právě migrantů a domorodých obyvatel, což jsou samozřejmě věci, které se netýkají v tomto případě České republiky, ale týkají se jiných států. Takže to by mě úplně neznervózňovalo. Ano, jsou tady klimatologové, teď třeba pan Pretel, kterého si velmi vážím. Je to spolupracovník mé resortní organizace. Jinak jsou ale tisíce klimatologů, kteří mají jiný názor.
Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, už úplně závěrem. Já plně respektuji, že jsou tady jiné světonázory na to, co způsobuje třeba klimatickou změnu a zda je vůbec způsobena. Ale většinový názor zhruba 90 možná 95 % akademií věd celého světa říká, že klimatická změna skutečně probíhá a že se na ní významně podílí člověk. Prosím, připojme se k těmto státům.
A úplně na závěr poznámku. Kdyby se ukázalo, že Pařížská dohoda nepřinesla ten účel, což není vyloučeno, ukázat se to může, jako se to může ukázat u celé řady jiných smluv, tak Česká republika určitě z tohoto nebude tratit. Ale je to pokus, možná poslední pokus, s tím něco zásadně změnit. Děkuji. Já věřím, že ten pokus vyjde. Děkuji vám, že se vyslovíte pro ratifikaci této dohody.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi za jeho závěrečné slovo. Ptám se pana poslance Zemka, jestli má zájem. Není tomu tak. Pan kolega Junek? Není tomu tak.
Nyní před návrhy, které jsou v usnesení zahraničního výboru a výboru pro životní prostředí, máme legitimní návrh pana poslance Zahradníka podle § 108 odst. 6, návrh na odročení ratifikace této smlouvy, tedy Pařížské dohody. O tom rozhodneme v hlasování číslo 23, které bezprostředně zahajuji, a ptám se, kdo je pro odročení. (Poznámky z pléna.)
Aha, děkuji. Prohlašuji hlasování číslo 23 za zmatečné. Nevyhověl jsem požadavku z jednání Sněmovny, tzn. abych vás odhlásil. Tak vás odhlašuji a požádám vás o novou registraci. ***