(15.10 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Podle schválených pravidel... Chci zdůraznit, že každá ta mince je vydávána zvláštní vyhláškou, kterou vydává Česká národní banka, která prochází legislativním procesem včetně příslušných komisí Legislativní rady vlády. A přiznám se, že jsem se zatím s touto výtkou, že tam není velký státní znak, nesetkal. Čili asi to problém právní nebude. A proč to tak je, odborně nechám zpracovat odpověď. Určitě naši specialisté numismatici a vůbec odborníci na platidla vám doufám uspokojivě odpovědí. Určitě to není žádné opomenutí.
A jestli dovolíte, ještě bych zareagoval na pana poslance Skopečka. Tady ale dochází k určitému nedorozumění. My za prvé nepožadujeme nic zvláštního v těch rozšířených pravomocech, pokud jde o měnovou politiku. Požadujeme v podstatě mít větší možnosti obchodních operací v rámci měnověpolitických operací, např. pracovat s delší durací a s některými dalšími záležitostmi tak, jak to standardně mají všechny významné centrální banky na světě. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Směšovat rozšiřování nástrojů, které mají sloužit specificky k makroobezřetnostním cílům regulatorních nástrojů, s nastavením měnové politiky je poněkud metodicky špatně. Protože my nemůžeme přece reagovat hrubým nástrojem, jakým jsou úrokové sazby, nebo nějakým jiným celkovým nástrojem měnové politiky, jako je třeba kurz, na to, když se nám vyvíjí situace specificky třeba více rizikově v jednom sektoru, byť důležitém, jako jsou hypoteční úvěry. Je hloupost zaříznout měnovou politikou tvorbu peněz, myslím též úvěrových peněz v bankách, když nám vůbec nedělá problém úvěrování podniků. Naopak je to dobře, že v té situaci, kdy je poptávka, se podniky mohou slušně úvěrovat bez nějakých překážek, tak není důvod to zaříznout nějakým paušálním rozhodnutím o extrémně přísné měnové politice. Čili právě proto potřebujeme tyto specifické jemnější nástroje, abychom mohli reagovat na jednotlivé dílčí segmenty toho úvěrového trhu.
A o tom, že děláme nějaký experiment - tak pak ho dělá celý svět. Zatím celý svět uznal, že akce centrálních bank na záchranu v podstatě likvidity a určité plynulosti, na určitou resuscitaci finančních trhů byly úspěšné počínaje americkým Fedem a konče Evropskou centrální bankou, japonskou, britskou atd., tak nezdá se mi, že bychom my v Čechách byli chytřejší než oni všichni a měli to dělat nějak zásadně úplně jinak. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, pane guvernére. A ještě pan poslanec Skopeček s faktickou poznámkou. Prosím.
Pan poslanec Šenfeld se omlouvá na dnešek od 15.15 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Chtěl bych reagovat na slova pana guvernéra. Samozřejmě že to je návrh, který se blíží k tomu, co centrální banky využívají ve světě. A to není jenom malá změna v tom smyslu, jaký nástroj budete moci využívat, ale je to docela dramatické umožnění toho, že budete moci nakupovat cenné papíry i s daleko delší splatností, než můžete dneska. A to prostě je výrazný zásah a významná změna, pokud by k tomu nakonec Česká národní banka přistoupila.
A co se týče té metodicky poznámky, tak já s vámi nesouhlasím. Myslím si, že to, co se děje na hypotečním trhu, právě souvisí do značné míry s tím, do jaké míry uvolněná měnová politika přináší na trh přebytečnou likviditu. To se samozřejmě projevuje v tom, že banky chtějí více a více půjčovat, a vy přicházíte s nástrojem opačným, který bude reagovat na situaci, kterou jste tou měnovou politikou vyvolali. Čili nemyslím si, že je metodicky chybné tyto dvě věci spojovat. Naopak.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Novotný? Stahuje. V tom případě, pokud se nikdo další nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Budeme tedy hlasovat o přikázání jednotlivým výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru. Výbor organizační navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. (Nikdo se nehlásil.)
Pokud ne, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl výbor rozpočtový. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 232, přihlášeno je 155, pro 114, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Žádné další návrhy na přikázání výborům k projednání nepadly. Zeptám se, zda má ještě někdo nějaký návrh na přikázání. Není tomu tak.
V tom případě budeme ještě hlasovat o návrhu, který padl v rozpravě, a to je na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.
Zahajuji hlasování, ptám se kdo, je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 233, přihlášeno je 155, pro 93, proti 10. Tento návrh byl přijat.
Končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu guvernérovi.
Budeme pokračovat bodem číslo
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní
spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 999/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo schválení již v prvém čtení podle § 90 odst. 2. Z pověření vlády předložený návrh uvede rovněž místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych stručně uvedl novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
V rámci mezivládní spolupráce je na poli Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OECD, naplňován projekt předcházení erozi základu daně a přesouvání zisku, tzv. projekt BEPS. Cílem projektu je efektivně předcházet agresivnímu daňovému plánování a umělému daňově motivovanému přesouvání zisků. Úspěchem projektu BEPS je vytvoření nástroje, který ukládá nadnárodním skupinám podniků s konsolidovanými ročními výnosy vyššími než 750 mil. eur povinnost sestavovat zprávy podle zemí, tzv. Country-by-Country-Reports. V těchto zprávách mimo jiné vykážou své výnosy a daňové povinnosti v jednotlivých daňových jurisdikcích. Tyto zprávy se budou automaticky vyměňovat mezi státy, ve kterých skupina působí. Česká republika se k výměně zpráv podle zemí přihlásila v lednu 2016 podpisem mnohostranné dohody příslušných orgánů o výměně zpráv podle zemí. Na projekt OECD navázala Evropská unie, která tuto jeho část předala do směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Tato směrnice je návrhem zákona transponována. Předložený návrh zákona nejde nad rámec požadavků stanovených směrnicí a uvedených v dohodě z ledna 2016.
Navržená právní úprava posílí mechanismy výměny informací a napomůže k nezbytnému zvýšení transparentnosti v oblasti správy daní. Daňové správy potřebují komplexní a relevantní informace o skupinách nadnárodních podniků, pokud jde o jejich strukturu, politiku stanovovaných převodních cen a jejich interní transakce. V České republice se samotná povinnost sestavovat zprávu podle odhadu dotkne cca čtyř až jedenácti nejvyšších mateřských entit nadnárodních skupin podniků.
Účinnost zákona se s ohledem na stanovenou transpoziční lhůtu navrhuje od 5. června 2017. S ohledem na délku legislativního procesu proto vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona s návrhem na vyslovení souhlasu se zákonem v prvním čtení. Pro případ, že by s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas v prvním čtení, bude třeba zkrátit lhůtu pro projednání tohoto návrhu zákona ve výborech o více než 30 dnů, aby bylo možné dodržet transpoziční lhůtu.
Děkuji vám za pozornost. ***