(9.30 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Předtím, než tu novelu schválíme, protože není důvod hlasovat proti nebo se zdržet, tak bychom se ale mohli možná trošku zamyslet, co to vlastně projednáváme a kam jsme se to dostali - v legislativě. My musíme přijmout zákon, když to trošku zjednoduším, že státní podnik, který vlastní stát, patří státu de facto. No to je blázinec. Neříkejme tomu technická novela, to je takové krycí, krycí... blázinec. A my to napravujeme novým zákonem, který sice má jednu větu, říkám, nic proti ní, ale za prvé se můžeme ptát, jak to, že si na MMR nevšimli, když se to do legislativy dostalo. Druhá věc, a to je apel na nás všechny, neměli bychom měřit jakoby výkonnost Sněmovny počtem přijatých zákonů, případně počtem napsaných paragrafů. Podívejte se na zákon o zadávání veřejných zakázek a podívejte se na něj v průběhu let, jenom jak rostl, jak se zvedaly počty paragrafů. Ještě tři novely a bude tam i předepsaný podpisový vzor pro člena hodnoticí komise. A k tomu bude jeho životopis a doložení rodného listu a nevím co všechno. Místo abychom tady měli nějakou volnost, jasná, jednoduchá, srozumitelná pravidla, tak se dostáváme do absurdní situace, že se podnik stoprocentně vlastněný státem nemůže podle platného zákona účastnit veřejné zakázky. To není technická novela, to je smutný výsledek naší legislativní práce.
A je to podle mě i velké varování, že velmi často se stane, že v novinách je nějaký problém, já to nijak nezlehčuji, a druhý den někdo z nás už tady stojí: já navrhnu novelu zákona, já navrhnu nový zákon - místo abychom trvali na nějaké rozumné interpretaci zákona, na nějakém přirozeném právu, na tom, že můžeme postupovat podle zdravého selského rozumu, ne tím, že jsme všichni zahlceni desítkami, stovkami paragrafů v jednom jediném případě. Nicméně pokaždé když se ta novela schválí, tak vládní koalice, kterákoliv, podotýkám, udělá tiskovou konferenci a řekne "milí občané, schválili jsme velmi důležitou klíčovou novelu, už to bude lepší", abychom do pár týdnů nebo měsíců slyšeli "musíme ji novelizovat, tam se objevila chyba, tady je výkladový problém, tady to není úplně jasné". Toto je typický příklad.
My jako klub nebudeme blokovat projednání podle § 90, podpoříme schválení, (nesrozumitelné), jenom jsem chtěl, ať se nad tímto absurdním příkladem zamyslíme, že takových příkladů je bezesporu více. Pokud čtete eseje našich významných soudců, kteří v nich píší, že už ani takto významní soudci nemají šanci se vyznat v té změti zákonů, paragrafů, předpisů, vyhlášek, nařízení vlády, tak co pak člověk, který se tím neživí? Nemá žádnou šanci se v tom orientovat. Na druhé straně platí takové to okřídlené neznalost zákona neomlouvá. Ale nás by nemělo omlouvat to, že tvoříme zbytečně mnoho zákonů, zbytečně složité a zbytečně komplikujeme život všem našim občanům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Pavel Plzák se hlásí s faktickou poznámkou do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, pan předseda Stanjura mi mluvil z duše. Ale již Cicero říkal, že zákony mají být takové, aby se v nich vyznal i nezkušený člověk, což neplatí pro naši legislativu. Ale on tady zmínil také soudce a to je ten problém.
Problém je, že u nás existuje naprostá nepředvídatelnost právního rozhodnutí. Nemáme judikátní systém jako ve Spojených státech. Jednou soud rozhodne tak, podruhé tak. Když se jich ptáte na důvody, tak vám řeknou "byli bychom raději, kdybychom se opřeli o něco v tom zákoně". Naše soudy, se mi zdá, nemají rády volnost toho výkladu práva. Bohužel. Takže rád bych šel zjednodušením našeho právního systému. Ale teď mi řekněte a poraďte, jak máme donutit soudy, aby byly ve svých konáních předvídatelné. Já nevím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě dvě faktické poznámky, pana poslance Stanjury a pana poslance Františka Váchy. Pan poslanec Stanjura k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ať se na mě můj předřečník nezlobí, ale to není naše úloha. My nereprezentujeme soudní moc. My nemáme co nařizovat nebo donucovat soudní moc, aby něco dělala. My jsme moc zákonodárná. Takže když my dobře splníme svoji úlohu, aby zákony byly jednodušší, aby jich bylo méně, méně paragrafů, tak i to soudní rozhodování se zjednoduší. Nemějme ambici říkat soudcům, jak mají rozhodovat. To fakt je špatná cesta.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Vácha ještě faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se díval do té důvodové zprávy a já tomu zákonu rozumím, já ho podpořím. V důvodové zprávě je napsáno "například České dráhy". Mohl bych dostat ještě nějaký jiný příklad, abych měl širší rozhled a viděl, jakých dalších podniků se to bude týkat? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Samozřejmě můžeme se ptát nejen v době interpelací. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupce předkladatelů ano, pan poslanec Faltýnek a pan zpravodaj také. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Já budu velmi stručný. V rámci svého závěrečného slova jenom odpovím kolegovi dalším příkladem. Třeba ČEPRO jako firma stoprocentně vlastněná státem.
A ještě k tomu vystoupení Zbyňka Stanjury. Já jsem to tady v úvodním slově řekl, že se prostě stala chyba a že tímto se tu chybu pokusíme napravit. Takže principiálně s tím, co říkal kolega Stanjura, já za sebe souhlasím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj? Nemá zájem. Tak. Než budeme pokračovat, přečtu ještě omluvu došlou předsedovi Sněmovny. Z dnešní jednání se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Vlastimil Gabrhel.
Nebyla žádná výhrada, veto poslaneckých klubů, můžeme tedy rozhodnout podle § 90 odst. 5, že budeme pokračovat v projednávání tohoto návrhu, a to tak, že souhlasíme s pokračováním jednání o sněmovním tisku 976 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení.
O tomto návrhu rozhodneme hlasováním číslo 114, které jsem zahájil. Kdo je pro tento postup? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 114. Z přítomných 94 pro 84, proti nikdo. Návrh byl schválen. Bylo rozhodnuto, že budeme postupovat podle paragrafu odst. 2, tedy v tuto chvíli podle § 90, odst. 7.
A já zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy, v které je možné podat pozměňovací návrhy nebo jiné návrhy, opravovat data účinnosti či legislativně technické změny, gramatické změny a tak dále? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. V tom případě asi není zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Můžeme tedy pokročit. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jana Volného, Jaroslava Faltýnka, Karla Šidla, Karla Fiedlera, Františka Laudáta, Adolfa Beznosky, Jaroslava Klašky, Milana Brázdila, Miloslavy Rutové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 976."
Zahájil jsem hlasování číslo 115 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 115. Z přítomných 96 pro 89, proti 1. Návrh byl schválen.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Projednávání tímto končí. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 172.***