(16.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova. Děkuji.

Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Není tomu tak. Odhlásím vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování o přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 185, přihlášeno je 133 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Mám zaznamenáno, že během diskuse zazněl návrh na přikázání rozpočtovému výboru a zdravotnímu výboru, jak to navrhl pan kolega Filip, a ústavněprávnímu výboru, jak to navrhl kolega Benda. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Pan kolega Klán, prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Kolegyně Aulická tady zmiňovala výbor pro sociální politiku, takže výbor pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Děkuji panu poslanci Klánovi. Budeme hlasovat, nejprve tedy o přikázání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 186, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 48, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Dále byl navržen zdravotní výbor.

Zahájil jsem hlasování o přikázání zdravotnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 187, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 70. Tento návrh nebyl přijat.

 

Dále pan poslanec Benda navrhl ústavněprávní výbor.

Zahájil jsem hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 188, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 119, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Posledním návrhem je výbor pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro výbor pro sociální politiku, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 189, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 32, proti 63. Návrh nebyl přijat.

 

Ještě je tu návrh pana ministra na zkrácení lhůty, o kterém dám hlasovat.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 190, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu, dále rozpočtovému výboru, ústavněprávnímu výboru a lhůta byla zkrácena na 30 dní. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

 

49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 954/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dovolte mi nejprve poděkovat vám všem, že jste zařadili tuto novelu na jednání Poslanecké sněmovny. Tato novela není a nebyla součástí programového prohlášení vlády ani koaliční smlouvy. Je to věc, kterou jsem navrhla po svém nástupu, a to z toho důvodu, že je nutné pohřebnictví a zákon o pohřebnictví řešit.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tento předložený návrh novely zákona o pohřebnictví a dalších zákonů, které s tím souvisejí, se týká regulaci v oblasti pohřebnictví. Vláda jej schválila jednomyslně dne 24. října 2016 usnesením č. 932.

Hned na úvod mi dovolte uvést, že zákon o pohřebnictví je zákonem, jehož konečným uživatelem je a jednou bude vždy každý občan tohoto státu.

Ministerstvo pro místní rozvoj průběžně monitoruje právní úpravu pohřebnictví v celé Evropské unii. O nutnosti této novely zákona nás mohou přesvědčit například i výsledky kontrol, které ukazují, že se situace v této oblasti podnikání na území České republiky příliš nelepší. Česká obchodní inspekce od dubna do října 2016 provedla více než 170 kontrol a zjistila, že ve srovnání s rokem 2015 zaznamenali inspektoři ČOI nárůst nedodržení zákonných povinností o 12 %. Česká obchodní inspekce vydala svou zprávu, pokud se nemýlím, 13. ledna tohoto roku. Zde bych vás částečně informovala o nálezech. Bylo provedeno 171 kontrol, kdy v 89 případech bylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů, což představuje více než 50 % pochybení. Jedná se o dvanáctiprocentní nárůst zjištěných porušení oproti roku 2015, kdy zjištěné nedostatky činily 39 %. To pochybení bylo především ve vztahu k zákonu o pohřebnictví a následně také k zákonu živnostenskému.

Cílem vládní novely zákona o pohřebnictví, který teď projednáváme, je především zavést veřejnoprávní kontrolu nad zacházením s lidskými pozůstatky, sladit také zákonnou úpravu přijatou v roce 2002 se změnami, k nimž od té doby došlo v rovině občanskoprávní, v regulaci poskytování zdravotních a sociálních služeb a také v oblasti odborné specializované přípravy na koncesované živnosti. Ačkoliv se tento zákon nazývá zákonem o pohřebnictví, jedná se o předpis, který reguluje nejen provozování pohřebních služeb, ale i důležitou službu ve veřejném zájmu a občanskou vybavenost většiny obcí, totiž provoz veřejných pohřebišť, to znamená hřbitovů.

Novelizační náměty Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor zákona v uplynulých letech průběžně shromažďovalo s využitím poznatků z výkonu státní správy v této oblasti. Před zahájením legislativních prací byla možná témata budoucí změny zákona projednávána v pracovní skupině, kterou jsem zřídila koncem roku 2014, jejímiž členy byly ústřední správní orgány a také všechna profesní sdružení s působnostmi zasahujícími do oblasti pohřebnictví. Při vyhodnocování námětů z této pracovní skupiny a také po našich výjezdech do pohřebních služeb a krematorií vám právě předkládáme dané návrhy na změnu tohoto zákona.

Naše vlastní i externí analýzy získané také prostřednictvím spolupracující akademické instituce prokázaly, že při stanovení hlavních novelizačních okruhů bude potřeba zúžit pozornost na právní úpravu státního dozoru v pohřebnictví, protože v tuto chvíli je sice napsán nějaký zákon o pohřebnictví, ale my jako gestor tohoto zákona, Ministerstvo pro místní rozvoj, nemůžeme nic. Já když pojedu někam na kontrolu nebo tam vyšlu své úředníky, tak je to zcela k ničemu. Nemohou dát žádné přestupky, nic. Maximálně osloví krajskou hygienickou stanici, aby se tam jela podívat, nebo osloví živnostenský úřad. Ministerstvo pro místní rozvoj, jako je to v každém zákoně, jako gestor tohoto zákona chce samozřejmě posílit i státní dozor v této oblasti. Zároveň řešíme působnost obcí a krajů ve vztahu k provozování veřejných pohřebišť, působnost obcí při zajišťování tzv. sociálních pohřbů, které se rok od roku navyšují, také kvalifikační požadavky pro výkon koncesovaných činností v pohřebnictví. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP