(19.20 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Budeme pokračovat bodem číslo
45.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 510/ - prvé čtení
Tento bod byl přerušen v obecné rozpravě po vystoupení paní poslankyně Černochové, ale žádné další přihlášky z minulé schůze nemám. A pokud pan ministr si přeje vystoupit s přednostním právem, dostane prostor. Není potřeba. V tom případě ho prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a slovo dostanou ti, kteří jsou řádně přihlášeni do rozpravy, což je pan poslanec Benda a po něm pan poslanec Plíšek. Takže slovo má pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní ministryně a ostatní páni ministři, dámy a pánové, já vím, že už je docela pozdě, tak se pokusím být maximálně stručný. Navíc od prvního čtení uběhla už poměrně značná doba, takže řada technických věcí se podle mého názoru vyjasnila a vyjasňuje v diskusi s úřady, tak snad jenom dvě lehce obecnější poznámky.
První je, že jedním z cílů, ze smyslů navrhovaného zákona je, že se náhle připouští, že shromáždění si v zemi může svolávat úplně každý, nikoliv jenom občané a společnosti, které mají v zemi sídlo. Možná že k tomu existují nějaké evropské důvody, přesto si nejsem jist, jestli je to úplně nejlepší nápad, aby kdokoliv z kteréhokoliv koutu světa pak bez správní a další odpovědnosti, která přece jenom je od našich občanů mnohem snáze vymahatelná, si tady mohl svolávat cokoliv. Jestli toto je opravdu ten cíl, který jsme chtěli, a myslím, že v jednání na výboru se tím budeme zabývat, nakolik je nezbytně nutné, abychom otevírali do této míry právo shromažďovací pro každého, kdo se tady kdy objeví. To je první poznámka.
Druhá poznámka se týká už čistě parlamentu. Doposud platilo pravidlo, že sto metrů od míst, od budov zákonodárných sborů a míst, kde tyto sbory jednají, je zakázáno demonstrovat. Já vím, že ono to vyvolává jisté problémy v Praze, ale řešení, které bylo zvoleno, že se vyjmenuje tady několik okolních uliček, ve kterých je zakázáno demonstrovat, myslím, že je řešení, které sice vypadá jednoduše pro úředníky, je jasné, že tamhle se demonstrace konat nesmějí, i když ti z vás, kteří jsou tady delší čas, si pamatují, že se to stejně obcházelo tím, že to například nebyla demonstrace, ale jenom pochod a pochodovalo se kolem Poslanecké sněmovny a říkali: není to demonstrace. Současně to ovšem ale nezabezpečuje tu druhou část podmínky, a to místo, ve kterých tyto sbory jednají. Může se v některých situacích stát, že zákonodárné sbory nebo jejich orgány z různých důvodů jednají mimo budovu Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Důvodů může být celá řada. Domnívám se, že pak by bylo také zapotřebí chránit před nátlakem demonstračních akcí. To znamená ano, chce-li se ulehčit situace v bezprostředním okolí sídla Poslanecké sněmovny a Senátu, pak nechť je uvedeno, které jsou to uličky, ale že ta druhá část podmínky - i tam, kde jednají zákonodárné sbory, není možné tento veřejný tlak bezprostředně vyvíjet - by měla být dodržena, protože se domnívám, že i když to vypadá jako věc, která nehraje žádnou velkou roli, že to jsou tradiční pravidla známá z mnohem zavedenějších demokracií, než jsme my, a že je tam z rozumných důvodů mají.
To jsou jenom stručné poznámky, které budou vést pak případně k diskusi na výboru, ale chtěl jsem, aby zazněly i v tomto prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Plíška.
Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Přeji pěkný večer. Já už velmi krátce jenom navážu na kolegu Bendu, který hovořil o příloze číslo jedna k předloženém návrhu, která stanoví, na jakých místech v okruhu obou komor Parlamentu je zakázán výkon shromažďovacího práva. Já už jsem v minulosti představil a avizuji, že ve druhém čtení předložím pozměňovací návrh, který doplní do zákona přílohu 2, protože jak víme, loňské výročí 17. listopadu na Albertově bylo zneužito k úplně jiným cílům než k oslavě státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Proto podobně jako v příloze č. 1, tak do přílohy č. 2 navrhnu, aby státní svátky vztahující se k 5. a 6. červenci, 28. září a 17. listopadu byly spojeny vždy s konkrétním místem, to znamená, konkrétně se jedná o Velehrad, Husinec, Starou Boleslav a v Praze potom o Albertov a o Národní třídu v tom směru, že shromáždění na těchto místech v těchto datech by se mohla konat pouze za účelem, který se váže k danému státnímu svátku. V případě, že by to svolavatel nesplnil, tak by se mohlo shromáždění zakázat, nebo kdyby se tam porušovalo toto ustanovení zákona, tak by se toto shromáždění mohlo rozpustit. Nemyslel jsem si, že bych musel takovýto návrh předkládat, nicméně to, že byl Albertov 17. listopadu doslova ukraden studentům a vysokým školám, je tak varující, že avizuji, že tento pozměňovací návrh podám v rámci projednávání v ústavněprávním výboru.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě tady mám faktickou poznámku paní poslankyně Černochové.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Já bych reagovala na pana kolegu Plíška. Rozumím jeho návrhu, chápu jeho důvody, také jsem byla znechucena z toho, co se na Albertově dělo, ale pane kolego prostřednictvím pana předsedy, to nevyřešíte tímto omezením. Jak víte, pochod 17. listopadu začal na Vyšehradě. Shodou okolností také jurisdikce, ve které jsem starostka. Takže pokud bude chtít někdo památku 17. listopadu zneužít, tak si tu možnost vždycky najde. Myslím si, že bychom v tomto měli všichni být nohama na zemi a nezaplevelovat náš právní řád normami, které byť možná pocitově cítíme, že by mohly být správné, tak budou naprosto nefunkční.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra - nemá zájem. Pan zpravodaj? Ano, prosím.
Poslanec Vlastimil Vozka: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, konstatuji, že návrh na zamítnutí zákona nebyl při prvním čtení předložen. Diskuse, která zde proběhla, dává základ k tomu, abychom na ústavněprávním výboru, který zřejmě, a já se ztotožňuji s návrhem na to, aby byl ústavněprávní výbor určen jako výbor garanční, dává základ toho, abychom se s návrhem zákona vypořádali se ctí. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru, a jak zde již padlo, je zde návrh z organizačního výboru, aby garančním výborem byl výbor ústavněprávní. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak a rozhodneme tedy hlasováním.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl ústavněprávní výbor, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 135, přihlášeno je 127, pro 116, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme tedy určili garanční výbor a další návrh na jiný výbor zde není. Zeptám se, zda někdo z pléna chce navrhnout přikázání jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji a končím první čtení tohoto tisku. ***