(10.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Budeme tedy hlasovat o tom, zda návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Táži se vás, kdo s ním souhlasí. Kdo je proti?
V hlasování číslo 45 přítomno 177, pro 168, proti nikdo. Tento návrh jsme přijali.
Můžeme tedy zahájit projednávání bodu
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 382/2009 Sb., o státním
dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním
následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009
/sněmovní tisk 1093/ - zkrácené jednání
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní předsedající, dovolte, abych vás seznámil se svým stanoviskem, návrhem k novele zákona č. 382, o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009. Ano, v červnu a červenci 2009, čili touto novelou chceme řešit i záplavy a povodně, které se udály v letošním roce a které zasáhly území Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského a Zlínského kraje.
Chci vás ubezpečit, že se jedná o technickou novelu. Chci vás ubezpečit, že se jedná o jakýsi mandát, o jakési legislativní umožnění zvýšit limit, který zákon č. 382/2009 stanovil pro krytí dopadů následků povodní ze 7 mld. na 10 mld. Čili předpokládáme, že ten rozsah, který bude kryt tímto dluhopisovým zákonem, bude v souvislosti s povodněmi letošního roku maximálně 3 mld. Chci vás ujistit, že tato částka není definitivní. Tato částka ani není smyslem našeho jednání. Smyslem našeho jednání je vytvořit onen legislativní mandát. O tom, jaká výše prostředků bude skutečně vynaložena, rozhodne vláda po projednání podrobných podkladů, které obdrží od jednotlivých ministrů, které obdrží od jednotlivých hejtmanů, a poté, co vláda určí priority, které bude z rozpočtových prostředků v souvislosti s povodněmi řešit. (V sále je velký hluk.)
Zvažovali jsme několik, minimálně dvě varianty řešení následků povodní. Ta první varianta, to je novela zákona, kterou dnes projednáváme, vychází mimo jiné i z toho, že já jsem vedl v minulém roce jednání s Evropskou investiční bankou a podařilo se mi projednat a dohodnout určitý pružný mechanismus řešení takovýchto následků povodní. Ten mechanismus spočívá v tom, že - pochopitelně na základě legislativního zmocnění - Česká republika vydá dluhopisy, resp. Česká republika z dluhopisů, které má ve vlastním portfóliu Ministerstvo financí, pak za podmínek v té době platných pro daný typ dluhopisů na sekundárním trhu, tak tyto dluhopisy odkoupí Evropská investiční banka. Evropská investiční banka je odkoupí za výhodných podmínek. Ty výhodné podmínky pramení mimo jiné z toho -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane ministře. Chtěla bych požádat všechny naše kolegy, aby i poslední den jednání Sněmovny, pokud tedy nebudeme jednat ještě zítra, věnovali pozornost tomu, co se říká od řečnického pultu, a všechny ostatní hovory, všechny ostatní hovory přenesli mimo tuto síň.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Ty dluhopisy odkoupí za podmínek, které platí na sekundárním trhu v té době, a prostředky takto získané z této emise bude moci Ministerstvo financí, vláda, použít na řešení následků povodní. Platí tady ještě určitý favour nebo určité zvýhodnění, které se podařilo dojednat s Evropskou investiční bankou, a sice že nám poskytne zjednodušeně řečeno určitou slevu, chci říct retrocesi, která vyplývá z toho, že ratingové ohodnocení Evropské investiční banky je tříáčkové, ratingové ohodnocení České republiky je jednoáčkové a ten rozdíl mezi bonitou, mezi kreditním rizikem tříáčkovým a jednoáčkovým, nám Evropská investiční banka sleví, tudíž o to nám zjednodušeně zlevní úročení. Myslím si, že to je výhodná finanční operace, z pohledu České republiky zcela určitě. Jsem rád, že Evropská investiční banka s námi v tomto smyslu spolupracuje a je připravena tento typ dohody uplatnit při řešení letošních následků povodní. Obrazně vyjádřeno, ta sleva může činit až půl procenta, čili nejedná se o malou částku v porovnání s tržní hodnotou toho či onoho dluhopisu.
Řekl bych, že toto je jedna věc, o které jednala vláda. Na druhé straně já jsem vládu podrobně informoval o situaci ve státním rozpočtu. Jako ministr financí nechci připustit, aby automaticky zvýšením možnosti emise dluhopisů došlo ke zhoršení deficitu státního rozpočtu. Když připustím, že bude emitována výše 3 mld., když připustím, že z této částky v letošním roce budou utraceny 1,5, možná 2 mld., bude to záležet na připravenosti projektů v té oblasti, které vláda uzná za prioritní - patrně to bude infrastruktura, železniční, silniční, vodní toky apod. či některé jiné škody na státním nebo regionálním majetku - tak pochopitelně zvýšení prostředků, které projde rozpočtem z tohoto titulu, by zhoršilo deficit státního rozpočtu. K tomu jako ministr financí nechci přistoupit pasivně a v dohodě s panem premiérem, koneckonců i v dohodě a v diskusi s jednotlivými členy vlády jsme připraveni přijmout opatření, která dále zavážou prostředky státního rozpočtu schválené ve státním rozpočtu pro letošní rok jenom s cílem, aby byl dodržen onen limit deficitu veřejných rozpočtů k HDP ve výši 5,3 %.
Situace není vůbec jednoduchá, protože vaší zásluhou, nebo některých z vás, se rozpočet v té závěrečné fázi projednávání podstatně změnil, myslím ve smyslu dalších rizik, která naběhla v tom reálném plnění. Víte, že byly schváleny dávky mateřské na původní výši, to je řádově 1,7 až 1,8 mld., ale nevíte, že je výrazné riziko neplnění příjmů zejména v oblasti pojistného. Já to riziko odhaduji někde na úroveň 16 až 20 mld. a tato částka není v žádném případě přehnaná. Z tohoto důvodu vláda už přistoupila k jednomu kroku, to znamená, že během měsíce února zavázala 6 mld. finančních prostředků, rozpočtových prostředků, které při tehdejší situaci a vůbec žádném povědomí o povodních, žádném povědomí o tom, že plnění příjmů z pojistného bude takové, jaké je, tak předpokládala, že je zaváže a že provede vyhodnocení po polovině roku a podle situace ty prostředky resortu buď vrátí, nebo je prostě definitivně zkrátí. ***