(12.00 hodin)
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, centralizované celní řízení vychází z ustanovení modernizovaného celního kodexu a je nástrojem, který umožní dovozci propustit zboží do volného oběhu u celního úřadu v místě, kde je dovozce usazen, přičemž zboží je předloženo ke kontrole u jiného celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie. Jedná se o další formu zjednodušení celních procedur, které přinese dovozcům zboží především úspory nákladů spojených s propuštěním zboží.
Podle platných předpisů náleží 25 % z vybraného cla členskému státu, který toto clo vyměřil, jako náhrada nákladů spojených s celními procedurami. Zbylých 75 % je vlastním zdrojem rozpočtu Evropské unie. V případě použití centralizovaného celního řízení vznikají náklady nejen členskému státu, ve kterém je zboží propuštěno, ale i členskému státu, ve kterém je prováděna kontrola zboží. Účelem úmluvy je definovat, jak budou náklady vzniklé kontrolujícímu členskému státu kompenzovány. V této věci stanoví, že z vybraného cla, které náleží národnímu rozpočtu členského státu, ve kterém je zboží propuštěno, bude 50 % převedeno ve prospěch členského státu, ve kterém proběhla kontrola zboží. Úmluva zahrnuje také revizní mechanismus pro případ, že by případné ztráty v národním rozpočtu byly citelné. Rovněž je možné úmluvu standardním způsobem vypovědět.
Úmluva byla podepsána ministry České republiky a ministry financí ostatních členských států na zasedání Rady ECOFIN 10. března loňského roku.
Ani z hlediska příjmů státního rozpočtu, ani z hlediska implementačních nákladů se nepředpokládají významnější finanční dopady spojené s touto úmluvou.
Dámy a pánové, dovolte, abych na příkladu uvedl smysl této dohody. Velmi stručně. Český dovozce podá v místě svého sídla v Praze prostřednictvím celního prohlášení žádost o propuštění zboží do volného oběhu. Zboží je touto dobou např. vykládáno v přístavu Hamburku. Prostřednictvím elektronické komunikace požádá pražský celní úřad své německé kolegy o provedení kontroly, to je ztotožnění dat uvedených v celním prohlášení se skutečným stavem dováženého zboží. Výsledek kontroly je oznámen pražskému celnímu úřadu, který zboží propustí do volného oběhu v EU. Dovozce může směřovat zboží z hamburského přístavu přímo k zákazníkovi či do skladovacích prostor. Institut centralizovaného celního řízení tedy umožňuje lépe směrovat zboží, šetří náklady a čas na jeho přepravu a skladování. Tato možnost je velmi příznivě přijata deklarantskou veřejností v České republice i v ostatních státech Evropské unie.
Dámy a pánové, dovolím si vás požádat o propuštění této úmluvy do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím o slovo zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Kateřinu Konečnou.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj se neopakovala po panu ministrovi, a prosím vás nejen o zkrácení lhůty o 30 dní, aby kolega Dub nemusel běhat, ale samozřejmě o přikázání zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím paní poslankyni Konečnou, aby formálně zopakovala v rozpravě návrh na zkrácení lhůty.
Poslankyně Kateřina Konečná: Navrhuji zkrátit lhůtu k projednávání o 30 dní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 367. Kdo souhlasí s přikázáním výboru zahraničnímu? Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 367 přítomno 136, pro 103, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Nyní návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výboru o 30 dnů.
Zahajuji hlasování s číslem 368. Ptám se, kdo je pro zkrácení této lhůty? Kdo je proti?
V hlasování číslo 368 přítomno 136, pro 98, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh smlouvy byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu a lhůta k jeho projednání byla zkrácena o 30 dní. Končí tím projednávání bodu 76 sněmovního tisku 957 prvé čtení a končí s poděkováním jak panu ministrovi, tak paní zpravodajce.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je bod číslo 77. Je to
77.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů
a úseků silnic na česko-slovenských státních hranicích
/sněmovní tisk 958/ - prvé čtení
Úvodní slovo bude mít ministr dopravy Gustáv Slamečka. Prosím vás o ně, pane ministře.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v současné době neexistují na údržbu a opravy hraničních mostů a společných úseků silnic na česko-slovenských hranicích písemné smlouvy a dohody se slovenskou stranou. Jedná se celkem o 12 mostních objektů a čtyři společné úseky silnic. Největším mostním objektem je most na dálnici D2 přes řeku Moravu, který má délku téměř 880 metrů. Česká strana nyní zabezpečuje opravu a údržbu devíti mostů včetně dálničního mostu přes řeku Moravu na dálnici D2. Dále tří úseků silnic a také úseku dálnice D2 na česko-slovenských hranicích.
Na základě místního šetření a po projednání s dotčenými subjekty v České republice, což jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Krajský úřad Zlínského kraje, Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, Ředitelství silnic Zlínského kraje, Obecní úřady Starý Hrozenkov a Žítková, a taky se slovenskou stranou bylo dohodnuto nové rozdělení údržby a oprav hraničních mostů a úseků silnic. Podle nového rozdělení údržby bude česká strana zabezpečovat údržbu menší plochy hraničních mostů a úseků silnic oproti současnému stavu.
Konečný text smlouvy byl odsouhlasen se slovenskou stranou na jednání v Dolní Lomné a byl podepsán ministry dopravy České republiky a dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky 17. června minulého roku. Sjednání této smlouvy je podmínkou, která umožní provádět údržbu a opravy hraničních mostů a společných úseků silnic organizací jednoho smluvního státu na území druhého smluvního státu. Samozřejmě tato úmluva má podstatný ekonomický smysl spočívající v tom, že nemůže se v podstatě údržba dělat jenom na půlce mostu. To je z hlediska techniky údržby nerealizovatelné. Obdobnou smlouvu má Česká republika uzavřenou s Polskem, a to už od roku 1998.
Sjednání této smlouvy nevznikají dopady na státní rozpočet.
Dovolte mi, abych vás závěrem požádal o souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů na úseku silnic na česko-slovenských státních hranicích.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý den. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nebudu zbytečně opakovat slova pana ministra. Snad jen dodám, že cílem smlouvy je zabezpečit údržbu a opravy mostů a úseků komunikací na hranici České republiky a Slovenské republiky. Ze sjednané smlouvy nevznikají dopady na rozpočet České republiky, naopak nové rozdělení údržby hraničních mostů a úseků silnic přinese snížení finančních prostředků oproti současnosti.
Tedy i já doporučuji propustit návrh dál do projednávání v zahraničním výboru a hlásím se do obecné rozpravy, kde navrhnu zkrácení lhůty pro projednání smlouvy o 30 dnů. ***