(17.50 hodin)
(pokračuje Němcová)

Ještě předtím než přistoupíme k hlasování, zeptám se pana navrhovatele či paní zpravodajky, zda chtějí využít svého práva se závěrečným slovem. Pan navrhovatel. Prosím.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Já jenom stručně. Vzhledem k tomu, že byly předloženy dva procedurální návrhy, opakuji pro ty kolegyně a kolegy, kteří nebyli přítomni, že za navrhovatele souhlasíme s návrhem pana poslance Křečka prodloužit lhůtu k projednávání o 20 dnů.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Děkuji vám. Nyní nám paní zpravodajka navrhla způsob hlasování.

 

V prvním hlasování rozhodneme o návrhu na odročení projednávání tohoto tisku do doby předložení trestního zákona v rekodifikované podobě. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 146, které jsem zahájila, a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 146 z přítomných 153 pro 47, proti 56. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Ptám se na jiný návrh k přikázání. Není takový. Přistoupíme k hlasování.

 

V hlasování pořadové číslo 147, které jsem zahájila, se ptám, kdo souhlasí s přikázáním ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 147 z přítomných 156 pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Křečka na prodloužení lhůty k projednání ve výborech, a to o 20 dnů. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 148, které jsem zahájila. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 148 z přítomných 154 pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a jeho lhůta pro jednání byla prodloužena o 20 dnů. Děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce a končím projednávání bodu číslo 48, sněmovního tisku 632.

 

Ráda bych vás nyní jenom informovala o tom, že je před námi blok smluv, a to ve druhém a prvním čtení, celkem 13. Jsou to body 65 až 77.

 

První z tohoto bloku smluv je bod č. 65, kterým je

 

65.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o změně a doplnění
Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou
o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných,
pracovních a trestních, podepsané ve Varšavě dne 21. prosince 1987
/sněmovní tisk 515/ - druhé čtení

 

Prosím, aby se slova ujal pověřený člen vlády. Vidím již pana místopředsedu Stanislava Grosse. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci, máme před sebou nyní souhlas s ratifikací smlouvy, která byla podepsána 30. října 2003, jejímž cílem je upravit ve vztahu k Polsku postupy, které se týkají určité oblasti právní pomoci v širším slova smyslu, konkrétně jde o oblast převzetí trestního stíhání.

Účelem tohoto návrhu je několik věcí. Úplně nejpodstatnější je cíl decentralizace styků příslušných orgánů s tím, že je snaha zavést možnosti, aby docházelo ke kontaktu nejen tak, jak to upravuje stávající smlouva z roku 1987. Druhá věc je také umožnění toho, co současná platná smlouva neumožňuje, tj. zavést možnost odmítnutí převzetí trestního stíhání.

Pokud jde o princip decentralizace, tak ten je vlastně obsažen ve stávající smlouvě z roku 1987. Zde se navrhuje zrušení odst. 3 v článku 3 smlouvy o právní pomoci z tohoto roku s tím, že se přenese oprávnění stýkat se s Polskem z příslušného ústředního orgánu přímo na justiční orgány bez zprostředkujícího mezičlánku. V praxi to tedy bude znamenat, že o převzetí trestního stíhání z Polska již nebude rozhodovat Nejvyšší státní zastupitelství ČR, ale příslušné státní zastupitelství, které by bylo příslušné ve věci dozoru nad přípravným řízením.

V předkládací zprávě je také uvedena geneze stávajícího smluvního vztahu s Polskou republikou v této oblasti, kde se zdůvodňuje, proč je zapotřebí přistoupit k těm změnám, ke kterým se přistupuje. Jsou zde zdůrazněna i určitá specifika tohoto našeho vztahu, která lze shrnout také v to, že Polsko není na rozdíl od České republiky smluvní stranou Evropské úmluvy o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972 a dvoustranná smlouva o právní pomoci vlastně je nyní měněna a je to jediný mezinárodněprávní základ pro předávání trestního stíhání. Dosavadní článek 59 odst. 1 stávající smlouvy obsahuje povinnost převzít trestní stíhání bez možnosti jeho odmítnutí. To se týká druhé oblasti s tím, že toto již je v současné platné praxi v této oblasti překonané, protože některé mezinárodní smlouvy již toto překonaly a modifikují a např. úmluva Rady Evropy o předávání trestního řízení, ale také úmluva mezi členskými státy Evropské unie o předávání trestního stíhání z 6. 11. 1990 právě toto již překonávají novými ustanoveními, která my do této smlouvy s Polskem chceme včlenit do příslušného ustanovení, konkrétně zařazením odstavce 1a, kde dochází k modifikaci této povinnosti.

Tolik asi, paní poslankyně a páni poslanci, ode mne na úvod a doufám, že bude tato smlouva úspěšně pokračovat dál procesem schvalování.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Kühnla, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 515/1. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud jde o obsah navrhované smlouvy, resp. její změny, dovoluji si odkázat na své vystoupení v prvním čtení k tomuto tisku.

Zahraniční výbor projednal tuto smlouvu na své 33. schůzi dne 27. května 2004 a přijal k ní usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk 515/1. Stručně řečeno, v tomto svém usnesení zahraniční výbor doporučil, aby Poslanecké sněmovna dala souhlas k ratifikaci zmíněné smlouvy.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Táži se, zda se do ní někdo hlásí, ale takovou přihlášku neregistruji, proto rozpravu končím.

Přikročíme k hlasování o usnesení, které bylo navrženo zahraničním výborem. Já vás mezitím odhlašuji a prosím o novou registraci. Za malou chvilku poté, co přijdou naši kolegové do sněmovny, budeme hlasovat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP