(10.20 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Prosím v tomto směru o určitou toleranci. My respektujeme dohody, které byly učiněny, ale myslím si, že by bylo v zájmu veřejnosti, aby se Poslanecká sněmovna chopila využívání prostředků, ať těch, které budou domácího původu, nebo těch, které eventuálně přijdou ze zahraničí. Jsme tím povinováni našim spoluobčanům a víte, že v oblastech postižených povodní v roce 1997 je pořád ještě mnoho hořkostí.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, prosil bych, abyste nezneužívali debaty o návrhu schůze k vystoupením, která jednoznačně překračují toto téma, a také abyste nevystupovali proto, abyste vysvětlovali, proč nějaký bod nenavrhnete.
Prosím pana poslance Zahradila.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych pouze navrhnout podle § 54 bod 8 našeho jednacího řádu sloučení rozpravy ke všem dnes projednávaným bodům, a to z jednoduchého důvodu, že totiž všechny dnes projednávané body se týkají jednoho tématu, takže mi připadá neúčelné, aby se ke každému bodu vedla rozprava zvlášť. Doporučuji to včetně bodu, který tu před chvílí avizoval pan předseda vlády, tedy k jeho vystoupení, k jeho informaci o situaci, která nastala.
Ještě jednou - navrhuji tedy sloučit obecnou rozpravu ke všem bodům dnešního jednání, včetně vystoupení pana předsedy vlády.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: (Po krátké poradě s místopředsedy sněmovny.) Žádné další návrhy k pořadu schůze nevidím, takže budeme hlasovat o návrhu pořadu. Nemýlím-li se, nebyl skutečně navržen žádný další bod do pořadu schůze, takže budeme hlasovat o návrhu pořadu schůze tak, jak byl předložen.
Ještě před hlasováním sděluji, že pan poslanec Dub má náhradní kartu č. 9 a paní poslankyně Dundáčková má náhradní kartu č. 10.
A nyní - domnívám se - už snad můžeme začít hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 3 o návrhu pořadu schůze, a ptám se, kdo je pro tento návrh pořadu. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 ze 176 poslanců pro hlasovalo 167, proti nikdo, pořad schůze byl schválen tak, jak byl předložen.
V tuto chvíli se hlásí o slovo premiér Vladimír Špidla. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážené dámy a pánové, dovolte, abych, jak jsem před krátkou dobou sdělil, využil situace a možnosti, kterou mi dává jako premiéru České republiky jednací řád, a abych vám podal stručnou informaci o povodních a o činnostech hlavních systémů českého státu, které probíhaly v této souvislosti.
Povodeň, která se Českou republikou doslova přehnala, měla dvě fáze, které si všichni jistě stále ještě velmi dobře pamatujeme, a dosáhla rozsahu, který pravděpodobně v našich dějinách nebyl zaznamenán. Rozhodně nebyl zaznamenán od počátku 19. století, odkdy se vedou měření, která lze odborně srovnávat.
Tato povodeň zasáhla hlavní říční osu České republiky, tj. Vltavu a Labe, a to s množstvím přítoků, takže celkově bylo postiženo deset krajů včetně hlavního města Prahy, 43 okresů, a města a obce byly z části úplně zaplaveny v šesti krajích, z toho ve 26 okresech.
Chtěl bych upozornit na to, abychom měli stále na paměti, že existovalo jádro této povodně, ale mapové podklady, které vyhotovila Armáda České republiky, ukazují, že někdy překvapivě došlo k zatopení ještě některých území, která jsou jakoby mimo naši pozornost a mimo toto hlavní jádro. Bylo tedy zasaženo více obcí, než se na první pohled a jednoduchou úvahou dá usoudit.
Povodeň postihla obrovské množství lidí a průběžně bylo evakuováno 220 tisíc lidí. Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že čísla o evakuaci jsou pochopitelně velmi nejistá a při další revizi se objevilo číslo, které říkalo, že se evakuovalo 107 tisíc lidí. Je to jasné, protože v tom rychlém pohybu se nedá dělat žádná podrobná evidence - lidé jsou na dovolených, u příbuzných apod., věc je velmi složitá, ale v každém případě si můžeme být jisti, že mezi 110 tisíci a 220 tisíci lidmi se pohyboval rozsah evakuace, která byla uskutečněna.
Myslím, že je třeba ocenit schopnost provést tuto evakuaci, a musím říci, že to, že byla provedena tak úspěšně a že ochránila velké množství životů - o čemž jsem zcela zásadně přesvědčen - se nestalo nahodile, ale stalo se to díky tomu, že celý krizový systém byl po povodních v roce 1997 modernizován a koncepčně sjednocován. Myslím tedy, že je jasné, že koncepce integrovaného systému se osvědčila, a že je nepochybné, že je správné tuto koncepci dále rozvíjet, i když jistě podnikneme analýzu toho, co se přesně odehrávalo.
Musím nyní nepochybně zcela upřímně a hluboce ocenit práci všech těch, kdo se na záchranných operacích podíleli. Je to práce enormní, obrovská, neocenitelná a týká se v pravém slova smyslu všech. V zásadě bych mohl říci, že se týká všech občanů České republiky. Měla tato práce složku hasičského záchranného sboru, složku dobrovolných hasičů, měla složku policie, měla složku Armády České republiky, v obrovském nasazení byli zdravotníci, hygienická služba, veterinární služba - mohl bych jmenovat další a další, a pokud jsem přece jen na někoho zapomněl, omlouvám se předem.
Za touto prací složek, které byly nasazeny přímo, byla práce nepředstavitelného množství bezejmenných lidí, kteří zajišťovali věci zcela obyčejné, jako například vyskladňování mimořádného množství dezinfekčních prostředků, získávání prostředků, o kterých se naprosto nepředpokládalo, že by bylo potřeba získat je v takové rozsahu, atd.
Chtěl bych tedy poděkovat českým občanům, záchranným systémům i českým občanům jako takovým.
***