Předseda PSP Miloš Zeman:
Dobře, přijímám to jako námitku proti sloučení tohoto bodu do jednoho hlasování, a pokud jsem dobře rozuměl panu poslanci Grossovi, přeje si, aby tento bod byl navržen jako bod bezprostředně následující po bodu, který se bude jmenovat - pokud to přijmeme -"Návrh na změnu počtu členů organizačního výboru". Hned za tím by byl navržen bod "Návrh na změnu počtu členů rozpočtového výboru". Je to tak, pane poslanče? Je. Děkuji vám za pochopení. Děkuji za pochopení i ostatním kolegům, že se už nehlásí do rozpravy. Přece jen pan poslanec Vik.
Poslanec Jan Vik:
Pane předsedo, dámy a pánové, nesdílel bych obavy pana předsedy volební komise Koláře, a to z toho důvodu, bude-li skutečně na programu ten bod zbavení imunity, tak myslím, že můžeme jednat jedenáctý, dvanáctý, třináctý den. Myslím, že ta záležitost je hlasovatelná, a prosím, aby sněmovna rozhodla sama. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Budu tedy konstatovat, že nechám hlasovat o návrhu pana poslance Vika s tím, že bude projednáván v souladu se zákonnými lhůtami tehdy, budeme-li jednat v sobotu příští týden. Myslím si, že toto je korektní řešení.Nyní se, doufám, už naposled, kolegyně a kolegové, ptám: hlásí se snad ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, děkuji vám a rozpravu uzavírám.
Nyní nechám hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích k programu naší schůze v tom pořadí, v jakém byly předneseny. První návrhy jsem přednesl já a dovolte mi, abych proto o nich nechal hlasovat.
Za prvé vám navrhuji, aby před stávající bod 2 programu naší schůze byl zařazen nový bod, který se jmenuje "Návrh na změnu počtu členů organizačního výboru".
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 4 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 197 přítomných se pro vyslovilo 126, proti bylo 24.
Za druhé vám navrhuji, aby v prvním týdnu naše jednání probíhala denně až do 21. hodiny, a to včetně možnosti hlasování. Rozumíme si, opakuji to ještě jednou, s výjimkou pátku, kdy bychom končili v 17 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 5 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 197 přítomných bylo 139 pro a 41 proti.
Dále vám navrhuji, abychom v příštím jednacím týdnu našeho jednání zahájili v pondělí 7. července od 14 hodin.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 6 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 196 přítomných bylo 150 pro a 27 proti.
Konečně poslední návrh je, aby v příštím jednacím týdnu - když dovolíte, dokončím tento návrh a dám vám před hlasováním slovo - jednali do 23 hodin s tím, že dosud není rozhodnuto, a měli bychom si to upravit podle konkrétní situace, zda budeme hlasovat do 21 hodin nebo zda umožníme hlasování až do 23 hodin. Před hlasováním dávám slovo k faktické poznámce panu poslanci Maškovi.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, já bych chtěl požádat pana předsedu sněmovny, aby tento návrh stáhl a nehlasovalo se o něm nyní, protože ta dohoda zněla tak, že je třeba upozornit všechny, že v příštím týdnu se bude možná jednat do 23 hodin, ale o tom, zda to bude třeba, abychom měli rozhodnout na počátku příštího týdne, podle toho, jak daleko to jednání bude. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane poslanče, jsem povinen respektovat dohodu s představiteli poslaneckých klubů, která mě v podstatě doporučila postup, jejž jsem nyní zvolil. Upozorňuji, že Poslanecká sněmovna může kdykoli revokovat své usnesení. Šlo v podstatě o to, abychom si rezervovali slušnou časovou kapacitu předem, a jestliže se ukáže, že ji nemusíme využít, tak můžeme dobu našeho jednání zkrátit. Takže respektuji dohodu, která zde byla učiněna, a s touto výhradou a s touto interpretací nechávám o tomto návrhu hlasovat.Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat v hlasování pořadové č. 7, protože ze 197 přítomných se 93 vyslovilo pro, 73 proti. Z toho logicky vyplývá, že o případném prodloužení délky našeho jednání můžeme rozhodnut až později, velmi pravděpodobně při zahájení našeho jednání v pondělí ve 14 hodin.
Tím jsem se střídavým úspěchem vyčerpal své pozměňovací návrhy programu a nyní přecházíme k návrhům dalších poslanců. Takže v pořadí, v jakém tyto návrhy byty předloženy, byl první návrh pana poslance Filipa, a sice, aby zítra ráno od 9 hodin byla podána zpráva předsedy vlády o, a pan poslanec Filip to korigoval, nikoli o výsledku, ale o průběhu dohodovacího řízení ve zdravotnictví. Ptám se pana poslance Filipa, zda ho interpretuji správně? Stačí ano nebo ne, pane poslanče. Takže ano. Děkuji vám. K tomu se hlásí s faktickou poznámkou pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážená sněmovno, chtěl bych vás požádat, abyste umožnili zítra mezi 8 a 11 hodinou vládě jednat. Svým dopisem jsem před 10 dny požádal předsedu Poslanecké sněmovny, aby 2. července ve středu a 9. července ve středu od 8 do 11 hodin mohlo proběhnout velmi zkrácené jednání vlády. A moc bychom prosili, aby tato možnost byla dodržena.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Ano. Dohodli jsme se, že této žádosti vyhovíme. Ptám se proto pana poslance Filipa, zda by souhlasil s přesunutím tohoto bodu např. na 11.30 na zítřek.
Poslanec Vojtěch Filip:
Zítra ve 13 hodin mi stačí.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Výborně. Takže přepisuji si - zítra ve 13 hodin. Myslím si, že je jasné, o čem hlasujeme s těmito dvěma drobnými úpravami.Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 8 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 197 přítomných bylo pro 98, proti 61.
Přecházíme k dalšímu návrhu, a to byl návrh pana poslance Špidly, aby byla jako první bod v pátek ráno zařazena zpráva o situaci ve zdravotnictví s tím, a domnívám se, že to můžeme pochopit jako součást tohoto návrhu, aby na jednání byl v případě přijetí tohoto bodu přizván i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny pan Němec. Táži se pana poslance Špidly, zda jsem ho interpretoval správně. Je tomu tak.
Zahajuji proto hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 9 skončilo přijetím návrhu pana poslance Špidly, když ze 196 přítomných se pro vyslovilo 100 a proti bylo 47.
Dále pan poslanec Špidla jako samostatný návrh předložil návrh na vypuštění bodu 3.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na vypuštění bodu 3, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 10 nebyl tento návrh přijat, když ze 197 přítomných bylo 97 pro a 92 proti.
Prosím o klid v sále. Zejména pana poslance Frankla a další kolegy.
Dále pan poslanec Špidla předložil návrh na vypuštění bodu 4.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji vám. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 11 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 196 přítomných bylo 97 pro a 95 proti. Takže opakuji, návrh nebyl přijat.
Nyní přecházíme k návrhu pana poslance Exnera, kterému děkuji za laskavost, že mně text jím navrhovaného bodu dal písemně jako jediný z poslanců. Je to nový bod 3: Prohlášení ministra práce a sociálních věcí o rozsahu, důvodech a předpokládaném trvání snížení životní úrovně obyvatel od 1. července 1997.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 12 tento návrh nebyl přijat, když ze 197 přítomných bylo 98 pro a 96 proti. Nepřijetí návrhu je způsobeno tím, že 3 poslanci nehlasovali.
Dalším předloženým návrhem byl návrh pana poslance Páva. Já o jeho dvou návrzích nechám pro pořádek hlasovat odděleně, tedy aby před bod 2 byt zařazen bod "Zkrácení lhůty u tisku 152". Ptám se pana poslance Páva, zda jeho první návrh interpretuji správně. Děkuji, pane poslanče.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat v hlasování pořadové číslo 13, když ze 197 přítomných se pro vyslovilo 98, proti 88.
Další návrh pana poslance Páva se týkal zkrácení lhůty u tisku 184, opět se zařazením před bod 2.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 tento návrh byl přijat, když ze 197 přítomných získal 101 hlasů a 89 bylo proti.
Další předložený návrh byl návrh pana poslance Matulky (ptám se poslanců, zda souhlasí s tím, abych to pojal jako komplexní návrh, protože ty body spolu úzce souvisí), abychom bod 75 přesunuli za bod 71, za takto přesunutý bod 75 přesunuli body 6 a 7 a současně před bod 71 přesunuli bod 32. Přeje si někdo z poslanců hlasovat o tomto komplexu návrhů odděleně? Ptám se pana poslance Matulky, zda jsem ho interpretoval správně.
Poslanec Dalibor Matulka:
Ještě jsem, pane předsedo, navrhoval k návrhům zákonů (nikoliv k důvodové zprávě) sloučit rozpravu.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Dobře. Souhlasí sněmovna i s tímto návrhem na hlasování v jednom balíčku? Děkuji.
Zahajuji hlasování o těchto návrzích pana poslance Matulky. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 15 skončilo nepřijetím návrhu pana poslance Matulky, když ze 197 přítomných se pro vyslovilo 96 a proti bylo 76.
Nyní je zde návrh paní poslankyně Rujbrové (prosím všechny kolegy, včetně mých sousedů, o klid) na stažení bodu 24 a současně na prodloužení lhůty na 90 dnů k tomuto bodu. Souhlasí sněmovna, abychom o tom hlasovali současně? Nejsou námitky. Paní poslankyně Rujbrová není spokojena s mojí interpretací. Má šanci mě opravit.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Pane předsedo, ne "na 90 dnů", ale "o 90 dnů" prodloužení lhůty.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Prodloužení lhůty o 90 dnů. Omlouvám se za chybu v předložce, paní poslankyně. S touto opravou nyní zahajuji hlasování.Kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Blahopřeji paní poslankyni, neboť její návrh byl přijat drtivou většinou 172 proti 0 z přítomných 197 poslanců v hlasování pořadové číslo 16.
Nyní přecházíme ke dvěma návrhům pana poslance Vika. První návrh se týká zařazení nového bodu na volbu člena komise Poslanecké sněmovny pro vojenské, obranné a bezpečnostní zpravodajství za bod 57. Po informaci o zákonných lhůtách od pana poslance Koláře předpokládáme, že tento bod by vyšel na příští sobotu, pokud sněmovna bude v sobotu zasedat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Vika, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 17 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když se pro ze 196 přítomných poslanců vyslovilo 94, proti 56 a nehlasovalo 46.
Blížíme se k závěru. Je tady stažení bodu 73, což navrhl pan poslanec Hofman.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkují. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 18 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 196 přítomných bylo pro 128, proti 18.
Předposledním návrhem je návrh poslance a ministra Jana Stráského zařadit na čtvrtek 10. července po interpelacích bod "Informace ministra zdravotnictví o situaci ve zdravotnictví". Zdá se, že vzhledem ke schválení návrhů pana poslance Špidly je tento bod poněkud redundantní, ale pokud si to pan ministr přeje, budeme o tomto bodu rovněž hlasovat. Pan ministr potvrzuje moje stanovisko, že tento bod je redundantní, nikoliv nehlasovatelný. Beru to tak, že pan ministr svůj návrh stahuje.
Velice se omlouvám panu poslanci Vikovi. Byl jsem informován, že jsem bez zlého úmyslu, ale pouze z nepozornosti zapomněl dát hlasovat o vašem dalším návrhu. Omlouvám se, pane poslanče. Tuto chybu nyní napravuji. Budeme hlasovat o návrhu na vypuštění bodu 37.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem pana poslance Vika, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 19 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 195 přítomných bylo pro 83, proti 55, nehlasovalo 57.
Nyní nám zbývá poslední návrh, a to návrh pana poslance Grosse zařadit za nově schválený bod, to je "Návrh na změnu počtu členů organizačního výboru", další bod s názvem "Změna počtu členů rozpočtového výboru". Táži se pana poslance Grosse, zda jsem ho interpretoval správně. Děkuji, pane poslanče.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat v hlasování pořadové číslo 20, když ze 197 přítomných bylo 77 pro, 78 proti.
Kolegyně a kolegové, tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Některé jsme jako obvykle schválili, jiné neschválili. Zbývá pouze hlasovat o programu jako celku včetně schválených pozměňovacích návrhů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento program, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto celkovému programu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 21 skončilo přijetím programu, protože ze 195 přítomných poslanců bylo 150 pro, proti 26. Pro pořádek: 19 nehlasovalo.
Kolegyně a kolegové, předpokládám, že jste už obdrželi do lavic seznamy vylosovaných ústních interpelací a že je naprosto zbytečné, abych je četl.
Dovolte mně proto, abych poprosil pracovníky Kanceláře, aby upravili podle schválených pozměňovacích návrhů náš program a my bychom nyní v souladu s přijatou legislativní nouzí měli přijít k prvnímu bodu, kterým je
1.
Vládní návrh zákona, jímž se mění zákon ČNR č. 576/1990 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky
a obcí v České republice, tzv. rozpočtová pravidla České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
Připomínám znovu, že se jedná o sněmovní tisk 222.
Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona ve zkráceném jednání přikázán, byl v určené době svolán a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 222/1. Odůvodněním vládního návrhu zákona pověřila vláda ministra financí. Žádám proto pana ministra Ivana Pilipa, aby se ujal jeho slova, a prosím všechny poslance včetně jeho vládních kolegů, aby mu laskavě věnovali pozornost. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Děkuji. Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, jak již bylo řečeno v průběhu dnešního programu, vláda na svém zasedání...
Předseda PSP Miloš Zeman:
Promiňte, pane ministře. Naléhavě žádám diskutující poslance, aby buď přestali diskutovat, nebo opustili zasedací místnost a nepřekáželi nám v naší práci.Pokračujte, pane ministře.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
…dne 18. června projednala a schválila návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech, který byl zařazen na dnešní program jednání parlamentu. Jak již je také známo, jde o zákon, v jehož souvislosti vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze. Naléhavost změny tohoto zákona je dána dvěma věcmi. Jednak dosavadním vývojem státního rozpočtu v tomto roce a také nyní platným ustanovením rozpočtových pravidel republiky, čili zákona, o jehož změně hovoříme, který limituje rozsah maximální možné výpůjčky státu na financování deficitu pokladního plnění státního rozpočtu. Tato částka je v současné podobě zákona stanovena ve výši 16 miliard korun. Je nutné říci, že dnes platné ustanovení tohoto zákona bylo schváleno v roce 1991 a v době schvalování činilo 6,3 % státního rozpočtu v dané době.V letošním roce však došlo k tomu, že odlišný vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu oproti jeho schválené podobě vedl k situaci, kdy financování běžných výdajů státu již nebylo možné zabezpečit bez překročení takto stanoveného limitu. Je nutné říci, že v minulých letech překlenutí časového nesouladu příjmů a výdajů bylo řešitelné nástroji v kompetenci ministra financí. Je však třeba mít na paměti, že v minulých letech vesměs hospodaření v prvních měsících končilo přebytky - v roce 1993 více než 1 miliarda, v roce 1994 přes 10 miliard, v roce 1995 7,2 miliardy - a státní rozpočet se nedostával do obdobné situace.
V letošním roce však regulační opatření, která mému předchůdci i mně umožňovala rozpočtová zmocnění, byla již v plném rozsahu realizována. Ani vyčerpání veškeré škály opatření nemohlo bezezbytku zamezit případnému porušování zákonů a závazků státu vůči obyvatelstvu, podnikatelům i státním zaměstnancům. Je třeba říci, že situace, která nastala právě v týdnu před rozhodnutím vlády, tedy zhruba v polovině června, měla ve svém řešení pouze dvě varianty. Jednou variantou bylo překročit ze strany Ministerstva financí limit stanovený tímto zákonem a zvýšit zjednodušeně zadlužení státu nad limit 16 miliard anebo porušovat jiné platné zákony a neplnit některé ze závazků státu, které mu vyplývají.
Nejviditelněji se tato situace projevila politováníhodným zpožděním výplat u několika tisíc státních zaměstnanců. Obecně je ale nutné říci, že jsme považovali - já osobně jsme považoval - za nemožné, aby stát byl neplatičem i u položek, které možná nejsou sociálně ani jinak tak citlivé, ale které by přesto vytvářely neblahý precedens, že stát se stává jedním z významných neplatičů.
Současný vývoj salda státního rozpočtu potvrzuje nutnost učinění tohoto kroku, protože v posledních dnech se saldo státního rozpočtu, resp. deficit pohyboval v intervalu 22 až 25 miliard korun, čerpání pokladničních poukázek např. 30. 6., čili minulý pracovní den, bylo ve výši 19 miliard 419 mil. korun a i předběžný odhad dalšího vývoje naznačuje, že zejména mezi 4. a 8. dnem tohoto měsíce je velmi pravděpodobné, že bude překročen doposud platný 16miliardový limit.
Závěrem mi proto dovolte, abych charakterizoval navrhovanou změnu. Vláda navrhuje velmi jednoduchou změnu § 36 rozpočtových pravidel, a to tak, aby byla zvýšena možnost pružné reakce financování deficitu na objem schváleného rozpočtu. Jednak se navrhovaným procentem víceméně blížíme limitu, který měl ministr financí v době schvalování dnes platného ustanovení z roku 1991, a jednak jde o kalkulaci, která je stále pod hranicí deficitu doporučeného kritérii pro připojení k Evropské unii, čili ani číslo takto stanovené, dnes stanovené v našem návrhu, to znamená až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu, není náhodné a prosím, aby takto bylo chápáno a v této podobě podpořeno.
Závěrem mi dovolte, abych poděkoval za pochopení vzniklé situace ze strany parlamentu, které se projevilo vyhlášením a dnešním potvrzením stavu legislativní nouze a které tím nepřímo podporuje nutnost této dílčí změny zákona o rozpočtových pravidlech republiky.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost a doporučuji, aby vládou předložený návrh, který také respektuje požadavek České národní banky, byl schválen v předloženém znění.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Pilipovi. Než dám slovo zpravodaji rozpočtového výboru, dovolte mi několik slov úvodem.Rozpočtový výbor ve stanovené lhůtě předložil své usnesení č. 188, což je sněmovní tisk 222/1. Toto usnesení neobsahuje návrh, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná, a dále neobsahuje lhůtu, do kdy má sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit.
Uvedení těchto skutečností v usnesení výboru stanoví § 99 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Protože odst. 8 téhož paragrafu říká, že sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle tohoto odstavce, očekávám, že uvedený nedostatek přednese zpravodaj rozpočtového výboru, pokud se jimi rozpočtový výbor zabýval.
Nyní dávám slovo zpravodaji rozpočtového výboru, panu poslanci Josefu Wagnerovi.
Poslanec Jozef Wagner:
Pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám velmi jednoduchou roli ze dvou důvodů. Za prvé z toho důvodu, že pan ministr provedl absolutně přesný a úplný výklad problémů, a za druhé z toho důvodu, že rozpočtový výbor byl tím výborem sněmovny, který vyzval vládu, aby takovýto krok uskutečnila. Bylo by tedy zbytečné, kdybych vás zdržoval tím, co je všeobecně známo.Pokud jsem byl vyzván panem předsedou reagovat na dvě procedurální věci, nenavrhli jsme je úmyslně. Předpokládali jsme, že jednání by mělo být co nejrychlejší, aby problém byl rychle vyřešen a abychom tímto problémem nezdržovali i tak obtížné jednání této schůze.
Doporučuji proto, aby jednání bylo ukončeno tak rychle, jak je to možné, a předáno usnesení k dalšímu legislativnímu ústavnímu postupu.
Samozřejmě doporučuji, aby rozprava byla vedena společně - obecná i podrobná část.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Ve vystoupení zpravodaje zazněl návrh, o němž nyní nechám hlasovat. Vzhledem k tomu, že vidím poloprázdnou sněmovnu, v zájmu fair play si vás dovolím odhlásit. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.Upozorňuji, že mám zatím tři písemné přihlášky do rozpravy, z toho jednu do obecné a dvě do podrobné.
Nyní hlasujeme o návrhu. aby byla sloučena obecná i podrobná rozprava.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 ze 117 přítomných bylo 91 pro, 12 proti a 14 nehlasovalo.
Kolegyně a kolegové, kdyby se jednalo o nesmírně důležité hlasování, mohu vás ujistit, že bych umožnil chybějícím členům sněmovny důstojnější doběhnutí do jejich lavic. Ujišťuji vás, že se ale jednalo pouze o sloučení obecné a podrobné rozpravy. S tímto vědomím, když tento návrh byl přijat, uděluji nyní v rozpravě, která je sloučená, slovo poslancům podle toho, jak se mi písemně přihlásili.
Prosím zpravodaje, aby spolu se mnou sledovat rozpravu a případné přednesené pozměňovací návrhy.
Jako první se přihlásil pan poslanec Krampera, připraví se pan poslanec Kraus.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Pane předsedo, dámy a pánové. Navrhovaná změna zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, rozpočtová pravidla republiky, ve znění zákona ČNR č. 579/1991 Sb., je z hlediska vlády zcela logický a pochopitelný, není se vlastně čemu divit.Současná vláda v čele s panem předsedou vlády panem Václavem Klausem zcela jednoznačně způsobila a ještě způsobí obrovské nenahraditelné národohospodářské škody. Proto nemusím znovu do všech podrobností tyto nenahraditelné škody vyjmenovávat. Všichni víme, že hybné nástroje Československé - dnes po provedení ústavního puče v roce 1993 již jenom oslabené České republiky se hlavně z hlediska průmyslové výroby a zemědělství dostaly na pokraj zkázy. Ostatní resorty životně důležitých funkcí státu, jako zdravotnictví, doprava, bezpečnost, školství, kultura, jsou v současné době také ve stádiu celkového rozkladu.
Jednotlivé obce České republiky, které již po několik let marně zápasí s nedostatkem financí na zajištění chodu měst a obcí, jsou také výrazně narůstající krizí ohroženy ve svých základních funkcích. A tak jsou obce v této zoufalé situaci nuceny hledat další a další úvěry, a to při situaci, kdy nejsou schopny splácet úroky z úvěrů. A tak řeší tyto mnohdy již neřešitelné situace např. tím, že dávají jednotlivým bankám do zástavy budovy, či jiný majetek, který je ve vlastnictví obcí. Celý začarovaný kruh se pochopitelně neprodyšně a hermeticky uzavírá. Jako zářný příklad můžeme jmenovat hlavní město Prahu, která ještě nedoplatila první miliardové dluhy vydaných obligací z roku 1994 v hodnotě 7,5 mld. korun, a již opět lidé soustředění kolem primátora Jana Koukala chtějí tuto situaci řešit dalším zadlužením hlavního města Prahy o dalších 9 mld. korun. Přičemž při normální situaci, která se nedá očekávat, by bylo možné těchto 9 mld. splatit za dalších 5 až 10 tet.
Vzhledem k celkovému stavu postupující celospolečenské krize v České republice nelze proto doufat, že uvolnění pohybu opatření potřebných k překonání údajně dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % v celkových výdajích státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, zejména opatřovat prostředky úvěrem nebo prodejem státních pokladničních poukázek, které jsou k tomu účelu vydány, se jeví jako zoufalý pokus vlády přežít krizový stav o několik měsíců déle a provést několik dalších výplat v rozpočtové sféře.
Na závěr, ač nerad, musím konstatovat světoznámé heslo ze světoznámého románu Osudy dobrého vojáka Švejka, které pronesl neméně známý feldkurát Katz, který pronesl: "To se nám to utrácí, když nám lidé půjčují."
Proto nelze s vládním návrhem zákona, tisk 222, souhlasit a budu hlasovat proti přijetí navrhované změny. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Kramperovi. Uděluji slovo panu poslanci Krausovi. Připraví se pan poslanec Recman.
Poslanec Michal Kraus:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych několika poznámkami přispěl i já do rozpravy k navrhované novele zákona.Rozpočtová pravidla jsou zákonem, který již nejméně 3 roky obíhá Poslaneckou sněmovnou vždy při projednávání zákona o státním rozpočtu. Vždy jsme byli odkazováni na další rok s tím, že příští státní rozpočet již bude projednáván podle nových rozpočtových pravidel. Nebylo také divu, že jedním z úkolů, který byl definován v programovém prohlášení vlády, byl právě závazek o novelizaci rozpočtových pravidel.
Je proto smutné, že po více než roce musíme novelu rozpočtových pravidel dělat takovýmto překotným způsobem stavem legislativní nouze v situaci, kdy stav české ekonomiky předběhl realitu a donutil nás všechny pracovat poněkud nesystémově.
Co však považuji za daleko závažnější je fakt, že ministr financí této republiky prohlásil, že pokud novela nebude schválena, je rozhodnut porušit zákon o rozpočtových pravidlech. Domnívám se, že takovýto výrok je výrokem, který nejen poškozuje Českou republiku ve světě, který odrazuje zahraniční investory od toho, aby zde investovali, protože kdo jiný má být garantem dodržování finanční kázně a rozpočtových pravidel než ministr financí? Jestliže ministr financí otevřeně řekne, že tento základní zákon nebude dodržovat, domnívám se, že se jedná o hrubou chybu.
Než přednesu své pozměňovací návrhy, dovolte, abych velmi stručně připomněl rozpravu, která zde v této sněmovně probíhala při prvním čtení zákona o státním rozpočtu na letošní rok. Tehdejší ministr financí Ivan Kočárník prohlásil: Zmocnění vlády je velmi široké. Toto zmocnění je v zákonu o rozpočtových pravidlech. Vláda připravuje nový zákon o rozpočtových pravidlech, ve kterém bude možné procento změn stanoveno a omezeno. Nicméně jsem zmocněn říci zde ve sněmovně, že vláda chce být vstřícná vůči Poslanecké sněmovně a je připravena dobrovolně do doby, než bude přijat nový zákon o rozpočtových pravidlech, omezit změny v příjmech a ve výdajích podle tohoto zákona do výše 5 %.
Předpokládal jsem, že využijeme-li tohoto slibu a využijeme-li projednávání zákona o rozpočtových pravidlech k tomu, abychom tento slib dali do souladu se zákonem, bude zcela jednoznačně jednak v rozpočtovém výboru, ale i zde ve sněmovně podpořen. Velmi mě překvapilo, že poslanci vládní koalice v čele s předsedou rozpočtového výboru tento návrh neakceptovali a dokonce zástupce Ministerstva financí vyslovil s tímto návrhem také nesouhlas. Mám pocit, že rozhodování, sliby, přísliby a závazky vlády by měly být konzistentní a není možné, aby na základě slibů bylo požadováno vyslovení důvěry vládě, na druhé straně tento slib není realizován a zřejmě ani realizován nebude.
Dovolte, abych vládě ulehčil situaci v tom, aby nemusela pouze reagovat na splnění svých slibů, a využil této krátké novely k navržení pozměňovacího návrhu, který uvede slib bývalého ministra Kočárníka do souladu s rozpočtovými pravidly. Na základě toho navrhuji, aby do § 13 byl doplněn nový odstavec 5, který zní:
Rozpočtová opatření ve státním rozpočtu v rozsahu nad 5 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonech o státním rozpočtu na příslušný rok lze provést pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Tento návrh verifikuje příslib bývalého ministra Kočárníka, který zde v této sněmovně dal.
Protože se domnívám, že by v jednotlivých zákonech mělo docházet k tomu, aby pokud dochází k určitým sazbám, byly pokud možno stejné, navrhuji, aby v souladu s tímto pětiprocentním omezením byl návrh Ministerstva financí v § 36, odst. 1 přizpůsoben tak, aby zde byla sazba 5 %, tzn., že pozměňovací návrh by zněl, že původní částka 16 miliard Kč se mění na částku až do výše 5 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem.
Domnívám se, že tyto dva pozměňovací návrhy jednoznačně přispějí k tomu, aby zákon o rozpočtových pravidlech i v této krátké lhůtě řešil to, co chceme, řešil to, co v této sněmovně vláda parlamentu slíbila, a uvedl rozpočtová pravidla alespoň v této krátké chvíli, než budou připravena nová, do souladu s tím, co zde v této sněmovně získalo všeobecný konsens. Děkuji za pozornost.
***