Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Michalu Krausovi. Uděluji slovo panu poslanci Recmanovi. Připraví se poslanec Miloš Zeman.
Poslanec Svatomír Recman:
Pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, pan poslanec Kraus vystoupil s pozměňovacím návrhem. Můj je obdobně zaměřen. Pozměňovací návrh by se týkal čl. 1 v odst., který je uveden textem v § 36, odst. 1 písm. a), kde se číslice 6 nahradila 5. Několik slov na zdůvodnění tohoto návrhu.Realita je taková, že rozpočtové příjmy a výdaje v běžných cenách postupně rostou. Ve vládním zdůvodnění je uvedeno, že se závazný limit po dobu sedmi let nezmění, zatímco rozpočtové výdaje se za posledních 5 let zvýšily o 60,5 %. Limit v současném zákoně byl stanoven absolutní částkou 16 miliard Kč. V návrhu tohoto zákona, tzn. sněmovního tisku 222, je limit převeden na relativní vyjádření stanoveným procentem z celkových výdajů státního rozpočtu schváleného zákonem o státním rozpočtu na příslušný fiskální rok.
Rozpočtové výdaje, jak uvádí důvodová zpráva, se za uvedené období zvýšily o více než 60 %, tj. o dvě třetiny. V letošním rozpočtovém roce představuje absolutní objem limitu ve výši 16 miliard Kč přibližně 3 % rozpočtových výdajů. Jeho navýšení o dvě třetiny by představovalo 2 % a zároveň by kopírovalo i nárůst rozpočtových výdajů za posledních 5 let.
Doporučuji proto zvýšení tohoto limitu stanovit do výše 5 % z celkových výdajů státního rozpočtu. Toto navýšení představuje pro letošní rozpočet zvýšení limitu ze 16 miliard na 27,45 mld. Kč.
Jsem přesvědčen, že tato 5%ní hranice je optimální relace, a odpovídalo by to i slibu bývalého ministra financí pana Kočárníka.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Prosím pana místopředsedu Honajzra, aby na několik minut převzal předsednické křeslo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Požádal bych dalšího přihlášeného, kterým je předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman, aby se ujal slova.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, páni kolegové poslanci, budu velice stručný a omezím se pouze na dvě poznámky.Panu dnešnímu ministrovi financí lze vytýkat mnohé, mimo jiné i jeho prohlášení o porušení zákona, ale nelze mu vytýkat to, že legislativní nouze vznikla jeho přičiněním. Vznikla naprosto evidentně přičiněním jeho předchůdce, bývalého ministra financí a dnešního poslance Ivana Kočárníka, protože tomu nic nebránilo, aby předložil například v lednu t.r. novelu zákona o rozpočtových pravidlech a my jsme ji mohli projednat bez jakéhokoli stavu legislativní nouze. Je dobré si to připomenout zejména proto, že pan ministr financí nás do poslední chvíle krmil optimistickými prohlášeními. Vzpomeňte si například na ještě květnový výrok pana exministra v této sněmovně, když řekl, že příjmy státního rozpočtu se výrazně zotavují. Jak se ukazuje, nebyla to z hlediska dlouhodobějšího vývojového procesu pravda. Považujme to tedy za varování před růžovým optimismem. Je možné mít kbelíky růžové barvy a štětku a natírat jimi např. tank, ale není možné natírat růžovou barvou naši ekonomickou situaci. Sami jsme od dnešního ministra financí slyšeli, že se deficit rozpočtu pohybuje ve výši kolem 20 miliard Kč.
Druhá a poslední poznámka, kterou mám, je vlastně dotaz na pana ministra financí: chtěl bych se ho zeptat jak a pokud se promítne jím předložený návrh v případě jeho přijetí do dluhové služby z hlediska úročení pokladničních poukázek.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Děkuji panu poslanci Miloši Zemanovi. Další písemné přihlášky do rozpravy nejsou. Ještě se hlásí pan poslanec Václavek a řízení schůze se ujme znovu pan předseda Zeman.
Poslanec Jiří Václavek:
Pane předsedo, dámy a pánové, nemohu si odpustit ještě jednu poznámku, co tady nezaznělo v této souvislosti, i když se na to předseda parlamentu ptal. Podle mne celá tato záležitost vzniká tím, že výdaje předbíhají příjmy. Je podle mne naprosto normální věcí v každém solidním podniku, že si dopředu odhadnou své výdaje a příjmy - říká se tomu dynamické finanční plánování - aby tyto záporné rozdíly nevznikaly. Zdá se, že ministerští úředníci, kteří rozhodují o financování, zejména investic, o splátkovém kalendáři a o různých dodatcích k různým investičním smlouvám, tuto metodiku neznají, a tak se stává, že výdaje státu jsou vyšší než jeho příjmy v určitém období.Myslím, že je třeba maximálně dávat 5 %, nikoliv 6 %, jak to požaduje pan ministr financí, a to z toho důvodu, že podle předběžných výpočtů, které jsem získal v prostředí rozpočtového výboru, už dosavadní dluhová služba, kterou stát provádí za pokladniční vydané poukázky, bude stát rozpočet zhruba 4 mld Kč, to je dnes při tříprocentním limitu. Jestli bychom tento limit zvedli na 6 %, jak požaduje pan ministr, znamenalo by to možné výdaje z veřejných prostředků dalších 8 mld Kč na dluhovou službu.
Ptám se pana ministra, co na tom je, a vás žádám, abyste volili nižší sazbu, maximálně 5%.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Václavkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner:
Dámy a pánové, přihlásil jsem se proto, abych nemusel zneužít role zpravodaje a aby na to, co řeknu, mohl někdo odpovědět.Hodlám říci věci konfliktní.
Předřečník, pan poslanec Václavek, před necelými 14 dny, jedno pondělí na tiskové konferenci v Brně prohlásil - alespoň to psaly noviny - že by jeho strana nepodpořila takovouto změnu, protože by nedala vládě, která je z jiných politických stran, takovou příležitost jednat. Pan předseda sněmovny zde před ním se vlastně dovolává jakéhosi státotvorného jednání - já dokazuji na výroku pana poslance Václavka, řečeném mimo sněmovnu, jak byl zveřejněn v novinách, že to není o státotvornosti, ale opak je pravdou. Vyjádření o pěti procentech. Můžete navrhnout 5 %, můžete navrhnout nulu, ale v tomto zákoně to prostě nevyřešíte, jestli bude dluhová služba větší nebo menší. To vyřešíte v jiném zákoně nebo v jiných zákonech daňových a v logice, jak budeme termínově daně vybírat. Ale to by musela být konstruktivní spolupráce na tvorbě daňových zákonů s věcnými úvahami, a ne donekonečna s opakováním věcí, které mají daleko od reality. Jestliže zde někdo, předřečník předcházející, předseda sněmovny prohlásí, jaké chyby udělat ministr financí v úvaze o příjmech státu, pak musím říci, že stejnou úvahu udělal předseda sněmovny v srpnu minulého roku, když pravil, že on sám a jeho poradce se drželi za hlavu, když slyšeli, že rozpočet má být přebytkový.
Logika ekonomického vývoje už před rokem byla taková, že rozpočet měl být přebytkový. Takže nemluvme tady při věcech, které jsou evidentní, kdy jde o to, aby dluhová služba byla přesně jen taková, jaká má být, a ne větší, o věcech, které by ji blokovaly.
Jestliže nedáme dostatečnou vůli, aby ministerstvo mohlo konat, tak stát bude vypadat jako darebák, který neplatí své dluhy. To jednání není o ničem jiném, než aby stát byl slušný dlužník, a ne neslušný dlužník.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Přeje si ještě někdo vystoupit? Hlásí se pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedo, dámy a pánové, jenom stručná reakce na předřečníka. Nevím, co zde hovoří o slušnosti nebo neslušnosti, když už sám pořádně neví, čí je.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Sládkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy, ať obecné nebo podrobné, protože rozprava byla sloučena? (Nikdo se nehlásil.) Jelikož tak tomu není, rozpravu uzavírám. Nejdříve se zeptám pana ministra financí, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Prosím ho, aby nezapomněl i na můj dotaz.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, rád bych stručně zareagoval na to, co bylo v rozpravě k tomuto bodu řečeno.Úvodem bych se chtěl vyjádřit k tomu, co zde řekl pan poslanec Kraus na adresu mých údajných výroků že, cituji "pokud nebude novela schválena, nebudu zákon dodržovat".
Rád bych vyjádřil souhlas s tím, že pokud by to bylo řečeno takto, tak by to bylo skutečně zásadní chybou, ale že to, co bylo řečeno - a opakoval jsem to i dnes v úvodním slově - bylo o tom, že v dané situaci - myslím tím situaci okolo poloviny června - byly pouze dvě varianty. Jednou variantou bylo překročit 16 mld. limit, který bohužel znamená překročení limitů daných jedním zákonem, nebo pozastavit vyplácení určitých plateb, které by znamenalo porušování jiných zákonů, a podle mého soudu by šlo o vážnější politické, ekonomické i sociální následky.
Při svém prohlášení na toto téma jsem navíc podtrhoval skutečnost, že možnost takovéhoto dočasného překročení zákona je vnitřně kompenzována tím faktem, že ve stejnou chvíli, kdy jsem podepsal pokyn k překročení limitu 16 mld. Kč, jsem požádal vládu o to, aby ihned předložila parlamentu návrh na vyhlášení stavu legislativní nouze, což se také vzápětí stalo. Nicméně to jenom k upřesnění, a k věcným připomínkám.
Dotaz pana poslance předsedy Zemana - dluhová služba se samozřejmě zvýší, ovšem nikoliv bezprostředně v důsledku této novely, ale v zásadě v důsledku vývoje salda státního rozpočtu v tomto roce anebo s přihlédnutím v současné době k platným úrokovým měrám lze očekávat, že dopad se bude pohybovat mezi 2,7 až 3,3 mld. celoročních výdajů státního rozpočtu. Nicméně po posledních pohybech úrokové míry se dá očekávat, že to bude spíše při dolní hranici tohoto rozpětí.
Pokud jde o konkrétní návrhy, které zde padaly, já jsem zde odůvodňoval, proč doporučuji hranici 6 %. Krátce zopakuji, jednak je to zhruba procento, které odpovídá těmto pravidlům v době, kdy byla schválena v roce 1991, a za druhé je to procento, které nás stále, nejen tuto vládu, ale kteroukoliv další, by v případě platnosti vlastně drželo při čerpání krytí deficitu v tom rozsahu, aby se celkový případný deficit stále držel v limitech stanovených Evropskou unií jako podmínka pro vstup do Evropské unie.
Pokud jde o doporučení, aby byla do tohoto zákona zahrnuta změna, která omezí manévrovací prostor ministra financí při změnách ve státním rozpočtu a bude ho vázat na souhlas parlamentu, tak tady bych rád řekl, že považuji za rozumnější tuto změnu projednávat v rámci standardní celkové nové podoby zákona o rozpočtových pravidlech republiky. Za sebe chci říci, že směruji veškeré práce tak, aby celý nový zákon o rozpočtových pravidlech ČR nebo jeho návrh byl předložen vládou k projednání před koncem tohoto kalendářního roku.
Proto bych doporučoval, aby návrh byl schválen v té podobě, jak je teď navržen, a nebyl rozšiřován o další body.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi. O slovo se s faktickou poznámkou přihlásil předseda Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru financí za jeho odpověď ve věci dluhové služby. Kolegyně a kolegové, zákony platí pro každého. Je stanoveno, že je obligatorní součástí důvodové zprávy, jestliže zákon určitým způsobem zatěžuje státní rozpočet, a to např. v parametrech dluhové služby. Konstatuji, že důvodová zpráva tohoto návrhu zákona žádnou takovou informaci neobsahuje, a považuji to za další porušení zákona, protože tato informace měla v důvodové zprávě být.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu předsedovi. Zpravodaj pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner:
Pane předsedající, než uvedu návrhy k hlasování, řekl bych rád několik poznámek, které se budou vztahovat vlastně už k doporučením, jak hlasovat, které zpravodaj má podat.Pokud se zde mluví o výpočtech v dluhové službě, pak by se muselo nutně mluvit i o jiných komplikacích, a když se mluví o porušení zákona na jedné straně, tak se musí mluvit o tom, čemu to porušení zabránilo na druhé straně. Protože pokud by stát neplatit, a podle zákona platit měl, byl by žalován a platil následně pokuty a penále. Jestliže někdo vinen je, tak jsou vinni ti, kteří o tom měli rozhodovat dřív. O skutečných vinách a příčinách, proč rozpočtová pravidla nebyla do sněmovny předložena dříve, se už v této sněmovně mluvilo, a to ne zcela dávno. Pro osvěžení paměti opakuji, že spor nejde o rozpočtová pravidla, ale spor jde o zákon o státním majetku nebo zákon o veřejném majetku a jde o to, kdo má být subjektem, zdali správce kapitol, či ještě širší počet reprezentantů, držitelů nebo správců státního majetku, anebo stát jako celek. Dokud se nevyřeší tento základní problém, nemůže být předložen zákon o státním majetku a samozřejmě ne rozpočtová pravidla. A zneužívat této situace a opakovat při každé možné příležitosti totéž je ztráta času, takže tak nebudu činit.
Byly předloženy dva pozměňovací návrhy, nebo dva poslanci předložili pozměňovací návrhy. První návrh - myslím poslance Krause - zní: "Rozpočtová opatření ve státním rozpočtu v rozsahu nad 5 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, lze provést pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR." Domnívám se - pan ministr nedoporučuje a zpravodaj nedoporučuje.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji, pane zpravodaji. Než dám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu pana poslance Krause, považuji za slušné umožnit panu ministru financí, pokud si to ovšem sám přeje, případně ještě odpovědět na otázku, proč v důvodové zprávě nebyla uvedena ona obligatorní součást. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Já jsem o vystoupení nepožádal, protože jsem na to, pane předsedo, nepřímo reagoval již ve své odpovědi na vaši otázku. Změna dluhové služby nesouvisí bezprostředně s tímto paragrafem, protože stát by své závazky nějakým způsobem uhradit musel. Tento paragraf neznamená nějakou povinnost se více zadlužovat, ale pouze možnost více se zadlužit v případě, že dochází k nějakému nepříznivému vývoji salda státního rozpočtu.To znamená, že zvýšení dluhové služby je vázáno na schválený rozpočet, na průběh čerpání, na celou řadu dalších věcí. Tento paragraf pouze technicky zabezpečuje, aby bez porušování zákona ministr financí či vláda mohli operativně reagovat na tento vývoj ve státním rozpočtu a plnit závazky, které státu vyplývají z jiných zákonů.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Protože řídím tuto schůzi, nemám právo s vámi diskutovat. Takže nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Krause, který uvedl zpravodaj.Zahajuji proto hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Krause. ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 23 skončilo nepřijetím návrhu pana poslance Krause, když ze 195 přítomných se pro vyslovilo 96, proti bylo 95.
Prosím zpravodaje o uvedení dalšího pozměňovacího návrhu.
Poslanec Jozef Wagner:
Druhý návrh poslance Krause je k § 36, odst. 1 a zní: "a provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 5 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, zejména opatřovat prostředky úvěrem nebo prodejem státních pokladničních poukázek, které jsou k tomuto účelu vydány."Pan ministr nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Ano, je tady požadavek, abych vás odhlásil, což tedy činím. Prosím, abyste se laskavě znovu přihlásili svými hlasovacími kartami a zahajuji hlasování o předloženém pozměňovacím návrhu.Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, když v hlasování pořadové č. 24 se ze 192 přítomných pro něj vyslovilo 94, proti bylo 96.
Jsou ještě další pozměňovací návrhy?
Poslanec Jozef Wagner:
Pane předsedo, domnívám se, že o návrhu pana poslance Recmana nelze hlasovat, protože byl shodný s návrhem předchozím, o kterém se již hlasovalo.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Pro korektnost se zeptám i pana poslance Recmana, zda souhlasí s touto interpelací. Souhlasí. Děkuji, pane poslanče. V tomto případě mohu konstatovat, že nám nezbývá než hlasovat o celém předloženém návrhu zákona. Chtěl bych jenom formálně upozornit, že by ještě někdo ve třetím čtení mohl vznést legislativní a gramatické námitky proti návrhu zákona. Abych tedy učinil liteře zákona zadost, táži se sněmovny, zda má někdo legislativní nebo gramatické námitky. Pokud tomu tak není, rozpravu ve třetím čtení končím a můžeme přikročit k hlasování o celém předloženém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 222."
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem zákona, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 25 skončilo přijetím tohoto návrhu zákona, když ze 194 přítomných se pro vyslovilo 99, proti bylo 90.
Děkuji zpravodaji, děkuji ministru financí a tento bod uzavírám.
Dovolte mi nyní přejít k dalšímu bodu, a to je podle námi nedávno schváleného programu
2.
Návrh na zkrácení zákonné lhůty u vládního návrhu zákona
o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1996
Připomínám poslancům, že se jedná o sněmovní tisk č. 184. Všechny poslance, které tato tematika zajímá, prosím o klid, ostatní poslance prosím, aby své případné diskuse přenesli na půdu kuloárů. Je jich tady dost.
Uděluji slovo panu poslanci Tomáši Pávovi, aby návrh na zkrácení lhůty odůvodnil a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Tomáš Páv:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jelikož o důvodech ke zkrácení lhůty jsem zde hovořil již při zařazování tohoto bodu do programu, dovolím si nyní přednést přímo usnesení.Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání vládního návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1996 - sněmovní tisk 184 - ve výborech na 45 dnů.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Návrh usnesení byl jasný. K přednesenému návrhu nyní otevírám rozpravu. Písemnou přihlášku nemám. Ústní přihlášky nevidím rovněž, proto rozpravu uzavírám. Předpokládám, že si nebudete přát závěrečné slovo, když byla rozprava prázdnou množinou. Takže můžeme hlasovat o vašem návrhu usnesení.Je zde zase požadavek na odhlášení, ochotně vyhovuji. Prosím, abyste se laskavě znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Děkuji. Nyní snad již nic nebrání tomu, abych zahájil hlasování o předneseném návrhu. Činím tak.
Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji. že návrh byl přijat, když ze 187 přítomných bylo pro 97, proti 88 (v hlasování číslo 26).
Děkuji panu poslanci Pávovi a předpokládám, že nyní logicky přednese další návrh.
Poslanec Tomáš Páv:
Vážený pane předsedo, dovolte mi ještě tento návrh doplnit novým návrhem, který se týká zařazení tohoto vládního návrhu do programu. Žádám o zařazení nového bodu - Vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1996, tisk 184, a to druhé čtení za bod 28, to je bod Státní závěrečný účet, a třetí čtení za bod 53, to je za blok vládních návrhů zákonů.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Myslím si, že návrh byl jasný. K tomuto návrhu otevírám stručnou rozpravu. Hlásí se do ní někdo? Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych za klub KSČM a po dohodě s kolegou Grossem oznámil, že protestujeme jako dva poslanecké kluby proti zařazení tohoto bodu do programu této schůze.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Konstatuji, že v souladu se zákonem o jednacím řádu nemůžeme tento bod projednávat, protože dva kluby vyslovily protest. Prosím pana poslance Páva.
Poslanec Tomáš Páv:
Vážený pane předsedo, dovolte mi tedy další návrh, to znamená vyřadit z programu projednávání státního závěrečného účtu, protože tato kombinace, ve které chybí určení toho, co se stane s deficitem, pozbývá smyslu.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Předkládáte tedy návrh na vyřazení dosavadního bodu 28 - státní závěrečný účet. Konstatuji, že zákon o jednacím řádu v případě návrhu na vyřazení některého bodu neumožňuje veto dvaceti poslanců nebo dvou klubů, takže návrh je hlasovatelný.Před tím, než nechám hlasovat, se ptám, zda si někdo přeje vyjádřit k tomuto návrhu. Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Chtěl bych se zeptat, i když je to legitimní návrh kolegy Páva, co neprojednání státního závěrečného účtu říká předkladatel tohoto materiálu, to jest vláda a Ministerstvo financí.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Byl zde dotaz na pana ministra Pilipa, kterého zde ovšem momentálně nevidím. Přeje si někdo jiný z členů vlády se k tomuto dotazu vyjádřit? Nevidím zatím žádný zájem, takže se zdá, že o návrhu pana poslance Páva rozhodneme hlasováním.
Opakuji ještě jednou: jedná se o návrh na vyřazení bodu 28, což je státní závěrečný účet.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh pana poslance Páva nebyl přijat, když ze 194 přítomných se pro vyslovilo 60, proti 88 (v hlasování číslo 27).
Tím končíme projednávání tohoto bodu a přecházíme k bodu dalšímu, což je
3.
Návrh na změnu počtu členů organizačního výboru
Zároveň žádám toho, kdo mi zcizil program této schůze, aby se dobrovolně přiznal a vrátil ho na místo, jinak se dosti obtížně orientuji v programu.
Po dohodě poslaneckých klubů se navrhuje nově stanovit počet členů organizačního výboru. Dosavadní počet 27 členů se navrhuje zvýšit na 30, což je nejbližší možný počet, který odpovídá poměrnému zastoupení v souladu s volebním řádem.
Protože počet členů organizačního výboru byl stanoven usnesením Poslanecké sněmovny č. 13 z 27. 6. 1996, je nutno toto usnesení změnit. Navrhuji tedy hlasovat o tomto usnesení.
Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 13 ze dne 27. června 1996 k návrhu na stanovení počtu členů všech dalších výborů Poslanecké sněmovny tak, že stanoví počet členů organizačního výboru na 30.
Otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Písemnou přihlášku nemám. Ptám se, kdo se hlásí do ústní rozpravy. Hlásí se pan místopředseda Honajzer.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, počet 27, co se týká organizačního výboru, byl stanoven po loňských volbách, mimo jiné i na základě volebního výsledku, kdy zde ve sněmovně byl poměr stran opozičních a koaličních 101 : 99.Mezitím se tento poměr změnil a ze zákona je nutné, aby se to promítlo i do složení organizačního výboru. Kdybychom chtěli ponechat stávající počet 27, museli bychom někoho z organizačního výboru odvolávat, a v tomto případě by se jednalo o zástupce ČSSD, a někoho volit, a v tomto případě by se jednalo o zástupce ODS. Takto jsou počty spočítány, takto jsou poměry platné ze zákona.
My jsme v diskusích se zástupci poslaneckých klubů hledali jiné řešení, takové řešení, aby za prvé byly strany, resp. opozice a koalice zastoupeny v organizačním výboru poměrně, v tomto případě to znamená i paritně. Hledali jsme takové nejbližší možné číslo, aby se nikdo nemusel z organizačního výboru odvolávat a aby se jen do organizačního výboru dovolili noví poslanci. Proto bylo nalezeno číslo 30 a podle poměrného zastoupení, o kterém tady hovořím, by pak měli být navrhováni zástupci jednotlivých klubů. O tom však bude informovat předseda volební komise pan poslanec Kolář, až se dostaneme do toho bodu.
Mé vystoupení chápejte jako vystoupení zástupce poslaneckého klubu ODS, který tímto zároveň deklaruje určitou vstřícnost vzhledem k poměrům, které v tomto okamžiku ve sněmovně panují. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Honajzerovi. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Vážený pane předsedo, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k tomu, co tady říkal kolega Honajzer. Já jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna má široká oprávnění, která jsou založena na tom, že Česká republika je parlamentní republikou. Ale jednu věc určitě nemůže udělat - nemůže změnit vůli voličů. Jsem přesvědčen o tom, že pokud se někdo zpronevěří svému volebnímu programu, za který kandidoval do této sněmovny, jestliže někdo přejde z jednoho do druhého politického klubu, je to jeho osobní záležitost, ale nemůže to mít vliv na to, jakým způsobem se vyjádřili voliči ve volbách. Jsem přesvědčen o tom, že tímto způsobem není sněmovna oprávněná sanovat ty dohodnuté nebo později zjištěné přestupy a pochybení v tom, kdo se komu upsal na kandidátní listinu. Jsem přesvědčen o tom, že pokud někde bychom měli respektovat výsledek voleb, je to právě tady v Poslanecké sněmovně.Dovolte mi říci stanovisko, které bych rád řekl zcela jednoznačně. Klub KSČM nebude podporovat rozšíření organizačního výboru, tím méně jiné složení poměru sil v organizačním výboru, i když tento výbor není silovým výborem, není žádným rozhodujícím výborem pro rozpočet, ústavnost atd. Je prostě organizačním výborem této sněmovny a právě proto, že je organizačním výborem, bych rád, aby respektoval volbu voličů, občanů České republiky z r. 1996, protože občané zatím nerespektují jednotlivé přechody poslanců mezi politickými kluby. Naopak to odsuzují. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Filipovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, při této příležitosti bych v rozpravě na toto téma chtěl říci pár věcí k tématu, o kterém jsem zde hovořil zhruba před hodinou. Tento návrh je odůvodňován předkladateli především tím, že je zapotřebí respektovat zákony, které stanoví, že členové výboru jsou ustaveni podle principu poměrného zastoupení. Byl bych rád, kdyby toto kritérium se stávalo kritériem, které bude platit pro všechna jednání Poslanecké sněmovny a nebude se používat jen tam, kde se to někomu hodí a kde se to někomu nehodí, tak se to užívat nebude.Co se týče návrhu, který jsem předkládal k rozpočtovému výboru, nechci zde nadhazovat traumatickou záležitost předsedy rozpočtového výboru, ale otázku dodržování zákona, protože podle zákona a podle nezávislých matematických propočtů poslanecký klub sociální demokracie má mít v rozpočtovém výboru 6,4 členy výboru. To znamená, že by měl mít minimálně 6 členů rozpočtového výboru. V tuto chvíli náš poslanecký klub tam má pouze pět členů a před chvílí tato sněmovna rozhodla, že zde tento princip, který by měl platit univerzálně, v případě rozpočtového výboru neakceptuje. Nezbývá mi v tuto chvíli nic jiného než neakceptovat ten výklad, který zde byl přednesen, protože pokud někdo nerespektuje jednu záležitost v jednom konkrétním případě a tutéž záležitost prosazuje v jiném konkrétním případě, tak myslím, že jde minimálně o to, že se neměří stejným metrem. Děkuji.
***