Čtvrtek 10. října 1996

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, vážení ministři, vážené dámy a pánové, dovolte, abych se s vynecháním některých věcí, které tady zazněly, vyjádřil krátce k celé bezpečnostní situaci, která je ve zprávě hodnocena jako stabilizovaná a všeobecně se zlepšující. Již ve výboru pro obranu a bezpečnost jsem se zmínil o tom, že hodnocení je podle mého soudu až nemístně optimistické. Zejména je oceňováno, že stav trestné činnosti na území republiky už po 3 roky neroste, že se zvyšuje její objasněnost a výše zjištěných škod, způsobených trestní činností dokonce klesá.

Nejsem toho názoru, že by vše v té zprávě bylo špatné, dokonce jsem přesvědčen - a budu o tom hovořit - že zpráva oproti minulým rokům je skutečně lepší a vypovídá o postupu řešení kriminality v České republice. Nemohu ale smlčet to, že je nutné si říci, že tak pozitivní vývoj kriminality, jak je uveden ve zprávě, v České republice prostě není. Pozitivní hodnocení dynamiky trestné činnosti, jak je předkládáno ve zprávě vlády, je možné pouze za předpokladu, že jsou srovnávány údaje jen za několik málo posledních let. A znovu připomínám, že je lépe, že v této zprávě je hodnocení od roku 1993, v jednom případě dokonce od roku 1990, ne jak tomu bylo v minulosti, za rok pozpátku.

Dynamiku kriminality jako společenského jevu, jehož rozsah a intenzita závisí od množství rozmanitých činitelů, lze objektivně posoudit totiž pouze srovnáním delších časových řad. Dovolím si opětovně poukázat na skutečnost, že zatímco před rokem 1990 se dlouhou dobu nejméně dvě desetiletí udržoval stav trestné činnosti v bývalé ČSSR bez větší změny, na mimořádně nízké úrovni a byl také hodnocen i mezinárodními organizacemi, během tří let od roku 1990 do roku 1993 vzrostl více než na trojnásobek původního stavu. Tento ohromný, naprosto nebývalý vzestup kriminality spojený se stejně nebývalým nárůstem závažnosti a rozmanitosti forem kriminality je nepochybně přímým důsledkem pronikavé přeměny politického, hospodářského a sociálního uspořádání společnosti po listopadu 1989. Neříkám, že se to nečekalo, jen podotýkám, že nelze tento jev vysvětlovat jako daň z transformace, nebo změny společenského systému. Takovou daň nemůžeme našim lidem předepsat.

Soudím, že je třeba soustavně toto nepochybné zjištění připomínat už proto, že neutěšený stav kriminality je pociťován velikou většinou obyvatelstva, jako závažný důvod k znepokojení. Dovolte mi, abych podotkl, že zdrojem uspokojení nemůže být zjištění, že stav objasněnosti vzrostl v roce 1995 až na 40 % zjištěných trestných činů a že tak práce Policie ČR se stala srovnatelnou s prací policie nejvyspělejších západoevropských států.

Je totiž známo, že před rokem 1990 byla objasněnost přibližně dvojnásobná, neboť se dařilo zjistit pachatele u 70 a v některých případech 80 % zjištěných trestných činů. A to - znovu musím podotknout - se nedělaly takové věci ve statistice, jako je odložení trestného činu nebo nevykazování trestného činu po dvou měsících, kdy není zjištěn pachatel. Tento stav je momentálně ve statistice velmi závažný. A proto musím podotknout, že se nedaří ani vzdor přijatým organizačním a personálním opatřením v policii i ostatních orgánech omezit výskyt kriminality v jednotlivých krajích.

Stěží lze označit za úspěch pokles kriminality v Severočeském a Severomoravském kraji, popř. v hlavním městě, když se celkový stav v republice vcelku zvýšil v důsledku nárůstu kriminality i v dříve klidných krajích, jako je můj rodný kraj Jihočeský nebo kraj Jihomoravský.

Jsem přesvědčen, že se nepodařilo podstatněji omezit žádný z problémů, které ovlivňují výskyt a závažnost kriminality jako celku. Majetková kriminalita nadále představuje plné tři čtvrtiny zjištěné trestné činnosti, přičemž nezvládnutým problémem zůstává zejména tzv. pouliční kriminalita, především kapesní krádeže, krádeže aut, popř. jejich vykrádání. Osobně jsem měl moje auto vykradeno devětkrát, ani jedenkrát nebyl zjištěn pachatel a ani jedenkrát jsem nedostal náhradu od pojišťovny. Zatímco majetkové trestné činnosti jsou objasněny pouze z jedné pětiny, tj. 22%, krádeže aut jen z 16% a kapesní krádeže v rozsahu zcela minimálním 7%.

Pokud jde o odhalené trestné činy hospodářské, nepochybně vzrostly a jako úspěch je zdůrazňováno, že plných 89 % z nich bylo objasněno, V této souvislosti je třeba si uvědomit, že tato trestná činnost je v naprosté většině odhalována dlouhodobou operativní činností kriminální policie - za tu práci je jí třeba poděkovat - a že k trestnímu stíhání dochází teprve poté, kdy se podaří prokázat podezření policistů. Zůstává nepochybné, že odhalená a statisticky vykazovaná hospodářská kriminalita představuje pouze zlomek skutečné, latentní, tedy utajené a neodhalené trestné činnosti.

Osoby již dříve trestané, recidivisté, tvoří ve všech spáchaných trestných činech 30 % stíhaných. Dopouštějí se zejména majetkových, násilných a mravnostních deliktů. V této souvislosti mi dovolte připomenout, že tento stav se projevuje zejména ve vztahu k mládeži, a to tak, že mládež do 18 let představuje již plnou pětinu zjištěných pachatelů a že většina útoků recidivistů směřuje, pokud jde o činy násilné, právě vůči dětem.

Trvale roste i počet závažných dopravních nehod. Prozatím se minuly účinkem všechny pokusy novelizovat trestní kodexy a zvýšit účinnost trestního stíhání, zvláště jeho rychlost odformalizováním a zjednodušením především přípravného řízení. Opětovnými úpravami trestního zákona a trestního řádu nebylo dosaženo žádného ze sledovaných cílů a naopak byla jejich úprava tak zkomplikována, že řešení je spatřováno v předpokládané zcela nové kodifikaci trestně právních předpisů.

Nutno připomenout, že většina účelných řešení, směřujících k zjednodušení a zrychlení trestního postihu, navazuje na úpravy, které byly jako nepřijatelné zrušeny v posledních pěti letech. Jde například o to, že dělení trestných činů podle jejich závažnosti bylo zrušeno, možnost ukládat tak zvané alternativní tresty, zjednodušené řízení o činech méně závažných apod. Nyní se k tomu vracíme.

Ale dovolte mi, abych jako velmi pozitivní - a teď přistoupím ke druhé části mého hodnocení té zprávy - řekl, že Ministerstvo vnitra a zpracovatelé zprávy velmi správně - a za to bych chtěl panu ministrovi poděkovat - odhalili bezpečnostní rizika. Ta totiž skutečně vystihují hlavní problémy, vyplývající z kriminality, na jejíž existenci jednak působí faktory, které dlouhodobě ovlivňovaly výskyt i závažnost trestné činnosti - mluvil jsem o recidivě, mládeži, vlivu alkoholu a obdobných látek, majetkové trestné činnosti apod. Ale odhaluje i jevy, které se staly aktuálními v nových ekonomických a sociálních podmínkách naší společnosti, které působení zmíněných faktorů trvale působících opravdu znásobily.

Dovolte mi, abych z tohoto hodnocení, které říkám na závěr, podotkl, že nebudu navrhovat žádnou změnu usnesení, protože zprávu bereme na vědomí, ale byl bych velmi rád, aby kvalita zprávy, která každým rokem roste, se projevila v příštím období tak, abychom mohli skutečně, nikoliv pouze s optimistickou vizí sledovat další pokles kriminality a z těch zjištění, z těch bezpečnostních rizik vyvodili Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti odpovídající kroky, které by přivedly naší společnosti ke skutečnému poklesu kriminality a pocitu bezpečnosti našich občanů.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Filipovi. Když dovolíte, množí se tu přihlášky. Původně jsem měl přihlášeného pouze pana poslance Kramperu, který by teď měl dostat slovo, poprosím ho o strpení. Přišly další přihlášky a zároveň jsem dostal signály od některých předsedů klubů, že by měli rádi k dispozici text doprovodného usnesení, které navrhl pan poslanec Dostál.

Domnívám se, že je zcela nereálné, abychom v nějakém rozumném čase tento bod teď skončili. Je 12.40 hodin, navrhuji přerušení tohoto bodu a pokračování po polední přestávce, kterou by bylo možno využít k jednání o textu usnesení ve 14.00 hodin. Máme tedy 1 hodinu 20 minut přestávku na oběd a pro jednání klubů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se, že vás ještě zdržuji a omlouvám se i předsedům klubů, ale chtěl jsem vám navrhnout, prosím ještě o minutku posečkání, protože bych se po poradě se zástupci různých klubů chtěl pokusit o přednesení návrhu na další postup.

Na této schůzi je ještě několik velmi důležitých bodů a já bych navrhl sněmovně, aby souhlasila s následujícím postupem. Pokusím se to shrnout v jeden procedurální návrh.

Měl bych začít mluvit o bodu 77, který jsem sám navrhoval, tj. usnesení k ústním interpelacím. Po velmi rozumném postupu a vstřícném gestu kolegů z republikánské strany bych si dovolil navrhnout, aby tento bod byl stažen z programu této schůze. To je bod č. 1.

Včera jsme diskutovali o funkčnosti komisí, zařadili jsme volby, které ze zákona mohou proběhnout nejdříve zítra v 9.00 hodin, já bych doporučoval, bez ohledu na to, ke kterému bodu se zrovna dostaneme, abychom tak jako v minulých dnech ohledně voleb postupovali velmi pružně a zahájili první kolo obou dvou voleb zítra v 9.00 hodin ráno.

Pak bych navrhoval, abychom pokračovali v průběhu voleb, nebo mezi jednotlivými koly, bezprostředně po rozjednání těchto dvou bodů, které pravděpodobně budou zase spojeny v jeden, nebo volba bude moci být společná, abychom pokračovali bodem 72 a 73, což je třetí čtení kompetenčních zákonů.

Zároveň navrhuji, abychom jen zakceptovali, aby to zaznělo na mikrofon, vzhledem k tomu, že jsme druhé čtení třetího kompetenčního zákona odročili, tak automaticky není možno projednávat bod 74. Jen formálně tedy doplňuji návrh na jeho vyřazení z pořadu.

Co se dnešního odpoledne týče, tak si myslím, že po projednání právě otevřeného bodu bychom měli pokračovat body 64, 65 a 66, to jsou ta navržená usnesení, a dalšími body, tak jak je v programu uvedeno. Toto je návrh, který je souhlasný, pokud mám správné informace, s názory jednotlivých klubů ve sněmovně. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ptám se, pane místopředsedo, ještě dříve než odejdete od mikrofonu, zdali zároveň tímto navrhujete jednat ještě po skončení interpelací po 18.30?

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se, to je další informace, ať ji případné přednesou kolegové, kterých se to týká. Kluby, abychom jednali konstruktivně, tak souhlasí s tím, že by se případně sešly právě v této době, abychom neztráceli čas v průběhu jednání žádostmi o přestávky na kluby. čili domnívám se, že by bylo rozumné dnes nejednat už po interpelacích dál.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pokud jsem správně rozuměl tomu, co jste řekl, vaše vystoupení obsahovalo několik doporučení a jeden návrh, který je ke hlasování, tj. váš návrh na stažení původně vámi navrhovaného bodu. Pokud jsem to nezachytil všechno, tak prosím, abyste to doplnil.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pokud by nebylo námitek, tak já bych to bral jako komplexní návrh a myslím si, že o tom můžeme hlasovat dohromady.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Vik má k tomu nějakou připomínku.

Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, chtěl bych ještě doplnit pana poslance Vlacha a navrhuji, aby bod 55 z důvodů racionalizace našeho jednání byl přesunut až za bod 71. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Považuji to za rozumné. Čili máme teď před sebou návrh místopředsedy Vlacha a předseda klubu sociální demokracie pan Gross se chce k němu vyjádřit.

Poslanec Stanislav Gross: Chtěl bych jen říci to, co říkal pan místopředseda Vlach, že je to po dohodě a po širším konsenzu více poslaneckých klubů, včetně našeho.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Takže pokud nemá nikdo námitek, tak to, co navrhuje pan místopředseda Vlach a doplnil pan poslanec Vik, by bylo určeno k jednomu hlasování, pokud teď ještě někdo tento postup nezpochybní svým vystoupením. Chystá se pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Jelikož všichni nemáme rozdané nové znění jednotlivých bodů, tak např. mně není jasné, čeho se týká poslední návrh pana poslance Vika.

Kromě toho bych doporučoval, abychom si nezvykali na hlasování o problémech různého typu jedním hlasováním. Jedna věc je organizace další činnosti a druhá věc je stažení bodu. Domnívám se, že není vhodné hlasovat o těchto věcech dohromady, i když s tím možná většina souhlasí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Možná, že jsem měl tendenci ušetřit ještě těch jedněch 20 vteřin, a to hlasování. Dobrá, můžeme hlasovat v tom případě formálně o té 74, která je neprojednávatelná vzhledem k tomu, že druhé čtení nebylo projednáno, a o mém návrhu na stažení bodu 77 a pak o tom návrhu, který se týká dalšího postupu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku vás odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili a budeme absolvovat ještě dvě hlasování.

V mezičase vám oznámím, že přestávku prodloužím o 15 minut oproti tomu, co jsem navrhoval původně, a odpolední program zahájíme ve 14.15 hodin.

Ještě jednou se pokusím to zformulovat: V tomto okamžiku hlasujeme o návrhu poslance Vlacha na stažení jím původně navrhovaného bodu, který se měl týkat interpelací, a zároveň formálně o vypuštění třetího čtení třetího kompetenčního zákona, který není možno projednávat, protože jsme druhé čtení odročili.

Zahajuji hlasování, pořadové č. 162.

Ptám se, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Ze 165 přítomných poslanců bylo 165 pro, nikdo proti. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

V dalším hlasování budeme rozhodovat o tom, jak dále zorganizovat zbývající program schůze. Bylo předneseno komplexně, potvrzeno, akceptováno, doplněno poslancem Vikem to, co tu přednesl místopředseda sněmovny Vlach. Pokud někdo nerozuměl, má teď šanci vyjádřit se ještě k tomuto. Není tomu tak.

Zahajuji hlasování, pořadové č. 163.

Kdo je pro, abychom dále postupovali podle návrhu místopředsedy Vlacha. Kdo je proti?

Ze 166 přítomných poslanců bylo 160 pro, 3 proti. Tento návrh byl schválen.

Děkuji vám. Vyhlašuji polední přestávku do 14.15 hodin.

(Schůze přerušena ve 12.48 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 14.17 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední část dnešního jednání. Nyní budeme pokračovat v projednávání bodu, který nebyl uzavřen v dopolední části, tzn. nebyla ještě uzavřena rozprava, a to k bodu č. 67 "Zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1995". Mám ještě tři přihlášené poslance do rozpravy - jsou to páni poslanci Zdeněk Krampera, Daniel Kroupa a Petr Šulák. Takže já bych v tuto chvíli požádala poslance Zdeňka Kramperu, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Krampera: Dobré odpoledne, prázdné lavice, paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, je skutečně vidět, že když jde o závažné věci, jako je bezpečnostní situace na území České republiky, tak je skutečně vidět, jaký mají poslanci o toto zájem. Takže aspoň tedy oslovím pana ministra Rumla: "Dobrý den", aspoň touto formou, když ne tedy poslanecký sbor, aspoň si budeme moci něco říci ohledně té bezpečnostní zprávy. Měl jsem připravený obsáhlý referát, ale vezmeme to tedy trošku stručněji.

Takže jenom do úvodu, co se týče té bezpečnostní zprávy, tak musím tedy konstatovat, že vláda České republiky má za jeden z prvořadých cílů dbát o ochranu zdraví a života občanů, jak ukládá Ústava České republiky. V tom se asi shodneme. Bohužel musím konstatovat, že se tak neděje, ba dokonce, že mnohdy je všechno naopak. Zdá se ba dokonce, že tato situace vládnoucí koalici v mnohém vyhovuje. Země, ve které je strach, panika apod., velice dobře nahrává všem zločineckým spolkům, mafiím a různým darebákům všeho druhu. To je po staletí osvědčená praxe. Naše společnost v této situaci, kdy se lidé bojí i vyjít na ulici, a to skutečně musíme si říci, že stavem současnosti - já bych poprosil pány, jako tady pana Kroupu apod., já počkám, dobrý, počkáme.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já bych ráda poprosila alespoň tu malou část poslankyň a poslanců, kteří jsou v tuto chvíli ve Sněmovně, o klid.

Poslanec Zdeněk Krampera: Takže tato situace skutečně, skutečně není dobrá, dochází k obrovskému nárůstu trestné činnosti, i když pan ministr ve své zprávě uvádí, že situace je stabilizovaná. Vezměme si, že jenom od roku 1990, jenom v počtu vražd došlo k velice obrovskému procentuálnímu nárůstu o několik set procent. Vezmeme-li to k dnešku, dejme tomu, že tato situace teď v této chvíli se mohla na určitém čísle stabilizovat, ovšem ten nárůst několika set procent těchto nejbrutálnějších trestních činů tady skutečně je a neustále tedy nad námi toto memento visí. Uvědomme si, že jenom v Praze, hlavním městě je každý rok spácháno okolo 60 vražd. Když to přepočteme na celý stát, na celá ta léta, tak je to skutečně obrovské číslo, které by se mělo také v této zprávě - nebo i v jiné - objevit.

Porovnáme-li to - pro pana ministra jenom, tak aby byl informován - tak tyto ztráty přesahují ztráty, které zaznamenává občanská válka v Libanonu. To je jenom tak na úvod k této trestné činnosti, která je tedy oznamována jako stabilizována. Pakliže tedy tato činnost zůstane stabilizována, pak tedy se dostáváme na úroveň válčící země, jako je Libanon. To by bylo k této...

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče, já bych velice ráda požádala přicházející poslance do Sněmovny, aby zachovali alespoň základní klid ve Sněmovně. Pokračujte prosím, pane poslanče.

Poslanec Zdeněk Krampera: Dále organizovaný zločin. Již v roce 1990 jsme poukazovali, a to velmi hlasitě, všichni republikáni, na to, že organizovaný zločin u nás dostává v podstatě absolutně zelenou. Na našich shromážděních se lidé v té chvíli ještě podivovali, jak je něco takového možné vůbec říkat. Dnes po pěti letech je to skutečně jednoznačný fakt. Organizovaný zločin se zde zabydlel, přes všechna možná naše upozornění nebylo dbáno, že se tak stane a dnes skutečně mafie všeho druhu ve všech oborech, ve všech resortech, na všech ulicích a ve všech městech plně vykonává mnohdy nerušené svoji činnost.

To by bylo jenom ve stručnosti ke stati organizovaný zločin.

Co se týká prevence boje proti organizovanému zločinu, považujeme to za velice nedostatečné, protože se v této zprávě vůbec nejde do hloubky celého problému a hlavně, co a jakým způsobem by bylo možné v této vysoce nebezpečné trestné činnosti proti těmto lidem provádět.

Dále bych se chtěl zmínit o tom, že tato zpráva vůbec neobsahuje údaje o tom, kolik vlastně za poslední léta v této zemi zmizelo osob. Kolik máme pohřešovaných lidí, kteří nebyli dodnes nalezeni. Toto číslo podle všelijakých údajů, které se různí, nikdo neví, jaké přesně je, je velmi vysoké. Tu a tam někdo vyplave z přehrady, tu a tam máme nějaký sud, tu a tam je někdo vykopán ze země. Ovšem upozorňuji a táži se prostřednictvím paní předsedající, pana ministra, kdyby mohl někdy v budoucnosti on a jeho ministerstvo upřesnit a zabývat se takovouto velice závažnou věcí, jako je to, kde tito lidé jsou. Začíná se to skutečně objevovat zprava, zleva, lidé hledají své příbuzné, nikdo neví, kde jsou. Sám jsem takový případ před dvěma roky zaznamenal ve svém okolí, když zmizel v Přerově vzdálený příbuzný. Odešel v bačkorách na Mikuláše koupit si cigarety naproti do restaurace a byl nalezen za dva roky v řece. Nebudu povídat, jak to vypadalo. Takovéto důležité údaje by měly v těchto zprávách být.

Další stať této zprávy - drogy. Drogy jsou v této zprávě obsaženy v závěru jenom jednou větou. Chtěl bych k tomu podotknout, že to, co se týká drog, to je to nejhorší, co v současné době na této zemi můžeme zaznamenat. Drogy k nám pronikají ze všech stran. Ze začátku jsme byli pouze, jak se upozorňovalo ve zprávách, jakousi tranzitní zemí, teď i v této zprávě je v jedné větě psáno, že jsme se stali zemí cílovou. Co z toho vyplývá? Vyplývá z toho jednoduše to, že opět žádná varování nebyla brána v žádném případě na zřetel. Drogy jsou k dostání v Praze bez problému, nejen na ulici, ale v každém mládežnickém klubu, dnes i v restauraci a jiných podnicích, ba dokonce jsou i trafiky, kde na požádání, když řeknete "lehké cigarety", dostanete za 20 Kč vydanou nějakou smotanou marihuanu, nebo jak se to svinstvo vlastně jmenuje. Takovýmto způsobem dnes u nás probíhá distribuce a korportace drog a musím panu ministrovi bohužel oznámit, že máme tyto lidi už před školami a dokonce i ve školách. Formou bonbónů a různých lízátek, v kterých jsou drogy v podstatě zakomponovány, dávají tuto drogu školní mládeži do ruky a tím na nich participují do budoucnosti, neboť z takovéhoto školáka se potom stane pochopitelně během další doby konzument a přímý abonent této hrůzné mašinérie.

Proto, co se týká drog, znovu musím připomenout, že podávám námitky a protestuji proti tomu, že skutečně takto důležitá zpráva na takovéto úrovni, jaká by měla být, postrádá veškeré tyto informace, ba dokonce tam nejsou zakotveny žádné represe. Měly by tam být zakotveny zcela jasně politicky stanovené represe. Chceme, vláda chce bojovat velmi tvrdě, velmi přísně, odmítáme, neexistuje.

Když jsme u drog, dokonce musím vyjádřit i politování nad tím, že tzv. protidrogové kurzy nejsou protidrogovými kurzy, ale mnohdy se na nich vykládá těmto mladým lidem, jak vlastně mají drogy pomalu používat, jak která vypadá, jak k čemu slouží a za chvíli jim tam pomalu budou říkat, kde si ji mají koupit.

Toto je nutno zcela jednoznačně odmítnout a naopak takovéto kurzy by měly být orientovány na to, že zásadně drogy musí být odmítnuty a jakýmkoliv způsobem v prvopočátku okamžitě potírány. To by bylo k drogám. Dalo by se o tom mluvit strašně dlouho, ale nechci vás zdržovat.

Občas vidíme, že nějaký překupník je nějakým způsobem zachycen. Nedávno byla zachycena větší dávka, což je pochopitelně správné a je nutné v tomto ohledu velice intenzívně pracovat a hlavně vyslovit politickou vůli, že drogy v žádném případě nechceme, nesmějí tady být. S tím se musí bojovat.

Opravdu když člověk vidí ty lidi, tak je mu jich líto. Jel jsem například do sněmovny a tady pod Strahovem za bílého dne mi skočila jakási zfetovaná osoba před vůz, byla v podstatě skoro nahá a začla tančit jakýsi tanec. Byla to osoba kolem 50ti let, - je to strašné, pane ministře, je to hrozné! Kdyby to člověk neubrzdil, nevím, co by pak bylo. Pak by to bylo zase opačně: "Poslanec přejel chudáka, který někde byl nějakým způsobem přinucen k drogám". Opravdu je toho po ulicích strašně moc, po Praze se nám to válí, pane ministře, na Václavském náměstí, na Vinohradech, zkrátka všude.

V krátkosti bych chtěl nastínit další problém - Městská policie. Městská policie, řekněme si upřímně, se neosvědčila. Já jako člen Zastupitelstva hlavního města Prahy jsem podal už několik návrhů ne na zrušení Městské policie, naopak, chceme podporovat zvýšení stavu policistů na ulicích, přímo v boji proti organizovanému zločinu, obecné kriminalitě, ale skutečně, aby to mělo význam. Čili dal jsem návrh, aby Městská policie byla převedena pod vaši policii státní, kde by získala větší pravomoci, lepší výcvik, lepší organizaci, a potom by z toho mohl vzniknout širší kompaktní sbor velmi dobrých policistů, kteří by potom na ulicích byli vidět. Sám jste řekl, že těch policistů je v Praze málo. To je pochopitelně pravda. čili tímto sloučením by policejní sbor určitě nabyl na účinnosti, na personálním rozšíření a skutečně by to lidé i na těch ulicích viděli. Pak pochopitelně by to chtělo vyšší pravomoci. Takhle nám Městská policie na těch ulicích mnohdy nejenom lajdá, ale také lajdá, nasazuje botičky, nebo se starají skutečně o něco trochu jiného, než by ta veřejnost ve skutečnosti co nejraději vítala.

Takže sloučením státní a Městské policie v jednu fungující dobrou policii by bylo skutečně to, co by všichni lidé velice rádi uvítali, a byl to pro nás a pro naší společnost určitě pokrok.

Ty bylo jenom tak, skutečně letem světem, dalo by se k té zprávě hovořit hodně dlouho, nechci zdržovat dále tuto sněmovnu, aby mohli další řečníci předstoupit. Doufám, že něco z toho pan ministr zaznamenal.

Jinak musím konstatovat bohužel, že ta zpráva je v hlavní orientaci skutečně těžko přijatelná, je obecná, není skutečně dobře zvlášť v těchto vyjmenovaných kritických záležitostech specifikovaná. Prevence je zbytečně přehnaná a zase ta druhá stránka věci, což znamená bohužel ta represe, ta tam jaksi chybí, takže nelze nic jiného říct, než že ta zpráva je pro nás v této podobě nepřijatelná. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji poslanci Kramperovi, slovo má poslanec Kroupa, připraví se poslanec Šulák.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP