Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Toto stanovisko potvrzuje to, co jsem měl na mysli před několika okamžiky, nicméně nerad bych se dopouštěl chyb. Rozumím tomu, co zamýšlí pan ministr, ale přesto myslím, že musíme nechat hlasovat. Rozprava byla ukončena a my můžeme opravdu poté, co nepadly žádné návrhy na zamítnutí, vrácení k přepracování, stažení, pouze hlasovat o přikázání. Vláda bude mít možnost ve výborech se dále k tomu vyjádřit a event. snad před druhým čtením snad toto stanovisko, které pan ministr přednesl, bude mít větší šanci a relevantnost než v tomto okamžiku.
Pane ministře, tak jak jste ten návrh přednesl, je v tomto okamžiku nehlasovatelný. Doporučuji, abychom přistoupili k hlasování, které jsem navrhl před několika okamžiky, to je o přikázání jednotlivým výborům, a to společné, protože nikdo nenamítá nic proti tomu, abychom přikázali projednání jednak výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a jednak, nepletu-li se, výboru zahraničnímu. Děkuji vám a prosím o pozornost. Zahajuji hlasování pořadové číslo 161.
Ptám se, kdo je pro text usnesení tak, jak jsem jej před chvílí navrhl? Kdo je proti?
Děkuji a oznamuji vám, že ze 184 přítomných poslanců hlasovalo 150 pro, 13 proti. Konstatuji, že toto usnesení bylo schváleno.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto okamžiku jsme projednali blok, který jsem pracovně nazval "smlouvy". Je 11.55 hodin. Pan místopředseda gestikuluje nebo se hlásí. Když dovolí, dokončím svou úvahu. Byl jsem připraven, tak jak jsme dnes celé dopoledne konsenzuálně jednali o bodech, které byly připraveny k projednávání, kde byl připraven i navrhovatel, i zpravodaj a kde jsme neočekávali žádný zásadní konflikt, pokračovat ještě do vyhlášení polední přestávky jedním jediným bodem, který mám předjednán a prokonzultován s navrhovatelem panem ministrem Janem Rumlem a se zpravodajem panem poslancem Janem Klasem. Tento bod je zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky. Předpokládám, že projednávání tohoto bodu může trvat tak dlouho, abychom potom mohli vyhlásit polední přestávku, příp. přestávku na jednání klubů, jak mi bylo z několika stran avizováno, do 14.00 hodin. Pan místopředseda Vlach chce přece jenom slovo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Námitek vůbec není, já využiji tohoto časového prostoru ještě k radění se se zástupci všech klubů ve sněmovně o dalším postupu a chystám se po tomto bodu navrhnout, jak bychom se časově vypořádali během dnešního odpoledne a zítřejšího dopoledne s důležitými body, které nás čekají.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu místopředsedovi a ubezpečuji ho, že poté, co skončíme projednávání tohoto bodu, před vyhlášením přestávky ho požádám, aby přistoupil k mikrofonu. Takže dalším bodem dnešního dopoledního jednání bude
62.
Zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky
v roce 1995 (sněmovní tisk 4)
Zprávu přednese ministr vnitra pan Jan Ruml, kterého zároveň prosím, aby se ujal slova. Děkuji sněmovně za to, že bude klidně a tiše pana ministra Rumla poslouchat.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce uvedl zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky za rok 1995.
V letošním roce došlo k poměrně velkému časovému posunu od předložení zprávy vládě v dubnu 1996, přičemž k jejímu projednávání v Poslanecké sněmovně dochází až nyní, v závěru ^ roku. Rád bych vás proto informoval, že ministerstvo vnitra během roku 1996 předložilo vládě několik materiálů, které zprávu o bezpečnostní situaci doplňují a na něž tato zpráva také v určitých kapitolách se odvolává.
Jde jednak o materiály vládě a parlamentu pravidelně předkládané, a sice o informaci o situaci v oblasti migrace, zprávu o plnění programu prevence kriminality a sociální prevence, dále to byl materiál, který vláda projednala ještě na jaře t.r., a to je problematika organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti, který obsahuje analýzu tohoto jevu a jsou v něm konkrétně rozebrány aktivity, příslušná legislativa i systém opatření. Vláda tento materiál projednala a uložila ministrům řadu konkrétních úkolů a ministr vnitra dostal úkol k 31. 6. 1997 vyhodnotit úkoly v materiálu obsažené.
Zpráva o bezpečnostní situaci od vzniku České republiky je vypracovávána každoročně a obsahuje analýzu bezpečnostní situace z hlediska vládou stanovených bezpečnostních rizik i systém opatření přijatý k jejich zvládnutí.
Z předložené zprávy vyplývá, že v roce 1995 nedošlo k dalšímu růstu kriminality, že však rostl počet objasněných trestných činů i procentní objasněnost. Dá se říci, že je policie personálně stabilizovanější a zlepšila se i kvalifikační úroveň jejích řídících pracovníků.
Kvantitativní stagnace růstu kriminality je provázena diferenciací uvnitř jednotlivých druhů kriminality, rostoucí organizovaností a specializovaností často vysoce kvalifikovaných pachatelů. Ministerstvo vnitra a Policie ČR reaguje na tento jev i v systému vzdělávání především zkvalitněním výuky na středních policejních školách, organizováním kursů výcviků a speciálních seminářů pro jednotlivé problematiky.
Provázanost závažné trestné činnosti s mezinárodně organizovaným zločinem vedla Ministerstvo vnitra k iniciování meziresortní spolupráce v této oblasti, jež vyústila ve zpracování již citovaného materiálu o postupu proti organizovanému zločinu. S působením organizovaného zločinu jsou spojena nejen bezpečnostní rizika, která by mohla ovlivnit i stabilitu politického systému, jako je např. migrace, vysoká finanční kriminalita, ale i rizika, která mají bezprostřední vliv na pocit bezpečnosti občanů.
Odhalování a objasňování závažné hospodářské a majetkové trestné činnosti a násilné kriminality klade proto stále větší nároky na odbornost policejní práce. Tato situace nás zneklidňuje a její řešení mimo jiné spočívá v úzké spolupráci resortu Ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu, případně dalších, ve stálém tlaku na příslušné kontrolní složky a v přijímání odpovídající legislativy.
Naše pozornost byla na druhé straně zaměřena i na tzv. pouliční kriminalitu včetně kapesních krádeží, loupežných přepadení, která bezprostředně ohrožuje občany. S jejím stavem nejsme spokojeni zejména na území hlavního města Prahy. Řešení spočívá jednak v lepší organizaci práce policie samotné, jednak v komplexních preventivních programech a preventivních opatřeních směřovaných do nejzatíženějších měst a obcí a v informování občanů o možnosti ochrany před trestnou činností.
Systém preventivních opatření je součástí komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni, který je realizován v gesci republikového výboru pro prevenci kriminality ve větších městech nejvíce zatížených kriminalitou. Situaci v Praze, která trpí silným nedostatkem policistů, by mělo napomoci posílení hlídkových služeb absolventy středních policejních škol i případné rozšíření stálé pořádkové jednotky, která byla v Praze zřízena a velice se osvědčila.
Tolik pokud jde o zprávu za rok 1995. Nechci vás zatěžovat dalšími podrobnostmi, které jsou v předloženém materiálu. Velice rád bych stručně pohovořil k údajům za 1. pololetí 1996, abychom měli aktualizovanější představu.
Počet trestných činů zjištěných v 1. pololetí 1996 potvrzuje stagnaci trestné činnosti v porovnání s 1. pololetím 1995. Stále roste počet objasněných trestných činů - vzrostl o více než 4 % proti 1. pololetí 1995 a celková objasněnost dnes dosahuje 41,6 %. Jen pro srovnání uvádím, že objasněnost v SRN byla 46 %, v bývalých východních zemích, resp. v bývalé NDR je to 39 %.
Určitou stabilizaci lze doložit i tím, že 1. pololetí 1996 má proti stejnému období 1995 daleko menší dynamiku, jsou mnohem nižší procentní změny než tomu bylo v minulých letech, a to jak pokud jde o celorepublikové výsledky, tak i z hlediska jednotlivých správ krajů.
Údaje o bezpečnostních rizicích s mezinárodním prvkem rovněž nesvědčí o přílišných výkyvech a většinou potvrzují závěry ze zprávy za rok 1995. Zvyšuje se počet osob, které se pokusily nelegálně překročit státní hranice, za 1. pololetí 1996 o více než 4000 osob než za 1. pololetí 1995. V poslední době se zvyšuje i podíl orgánů České republiky na odhalování nelegálních přechodů. Na hranicích se Slovenskou republikou je jejich podíl téměř stoprocentní, v západních Čechách se na odhalování podílejí více orgány SNR a v severních Čechách zase více orgány ČR. V daleko větší míře jsou udělovány zákazy pobytu cizinců, za 1. pololetí to bylo o 739 případů více než za 1. pololetí 1995.
Aktivity organizovaného zločinu vzrostly pokud jde o vydírání, raketýring a padělání zvláště platidel. Pro vaši informaci - pracovníci útvaru pro odhalování organizovaného zločinu odhalili v 1. pololetí 1995 321 pachatelů, z toho 53 cizinců. Největších úspěchů dosáhli při odhalování případů výroby a distribuce drog jak na území České republiky, tak i při tranzitu drog přes naše území.
Bezpečnostní rizika, která mají bezprostřední vliv na pocit bezpečnosti občanů, měla v 1. pololetí 1996 většinou malé výkyvy. Majetková hospodářská kriminalita celkově stagnovala. To je významné zejména u hospodářské kriminality po jejím velkém vzestupu v roce 1995. Dosud však analyzujeme, zda jde o pokles kriminality, či o zvýšení latence.
Poněkud vzrostla kriminalita násilná - v 1. pololetí r. 1996 proti roku 1995 o 6,5 %, což bohužel odpovídá předpovídanému vývoji této kriminality i vývoji v západních zemích.
Vzrostl počet loupeží o 205 trestných činů proti 1. pololetí r. 1995. Ostatní trestné činy včetně vražd klesly.
V 1. pololetí 1996 opět vzrostla dopravní nehodovost o 19,4 % proti 1. polovině 1995. K poklesu dochází v počtu usmrcených osob.
Na závěr bych rád řekl, že zprávy o bezpečnostní situaci jsou podkladem pro vypracování opatření a koncepcí Ministerstva vnitra a Policie v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, jsou to základní materiály, které slouží policejním analytikům a vedení resortu Ministerstva vnitra.
Dámy a pánové, v současné době byl zaslán do meziresortního připomínkového řízení materiál zabývající se koncepcí v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti na roky 1996 až 2000. Poté, co jej projedná vláda, bude zaslán výboru pro obranu a bezpečnost k projednání a následně v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Oznamuji vám, že organizační výbor navrhl přikázat projednání předložené zprávy výboru pro obranu a bezpečnost. Tento výbor zprávu projednal a pověřil pana poslance Jana Klase, aby nás o jednání výboru informoval.
Prosím pana poslance Klase, aby se ujal slova a na závěr přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky je materiálem, který je pravidelně vždy jednou za rok předkládán vládou do Poslanecké sněmovny. Jak vyplývá z názvu, jedná se o zprávu, to znamená jakýsi souhrn statistických dat a údajů z oblasti vnitřní bezpečnosti.
Cílem a smyslem této zprávy není návrh řešení konkrétních problémů. Důvodem předkládání těchto zpráv je vyhodnocení hlavních bezpečnostních rizik v daném roce a na základě tohoto vyhodnocení stanovení rizik pro rok následující a zároveň i definování nejdůležitějších úkolů v oblasti vnitřní bezpečnosti pro českou vládu.
Zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1995, která vám byla rozdána jako tisk č. 4, projednal 11. září t.r. výbor pro obranu a bezpečnost s tím, že ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby zprávu o bezpečnostní situaci vzala na vědomí. Proto mi dovolte, abych přednesl návrh na usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky za rok 1995 na vědomí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Klasovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu.
Oznamuji, že mám několik písemných přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Štrait, připraví se pan poslanec Pavel Dostál.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych si všimnul poněkud podrobněji fenoménu, o kterém také poměrně podrobně hovoří vládní materiál o bezpečnostní situaci na území České republiky, a sice o migraci.
Určitě nikdo v České republice nebude proti pobytu cizinců, nebude podléhat uzavřenosti - jak se nazývá dnes módně - xenofobii. Na druhé straně však českého občana šokuje benevolence našich migračních úředníků. Zkuste tak lehce získat povolení k práci ve Švýcarsku, Francii, Anglii, o USA ani se nedá hovořit.
Až se za čas bude mluvit o čínských městech, a tím fakticky o centrech organizovaného zločinu ve střední Evropě, historik určitě nezapomene na superliberální klima, které dnešní Ministerstvo vnitra vytváří. Nemám vůbec na mysli vztahy s čínskou lidovou republikou, ale především dnes je aktuální kriminální podsvětí z Hongkongu, které hledá další útočiště před splynutím s Čínou.
Pokud jde o legální migraci - jak jsem už naznačil - povolování trvalého a dlouhodobého pobytu zdá se být značně benevolentní. Statistika, která je tam uvedena, říká, že ho dostal téměř každý, kdo o to požádal. Dále je patrně, že cizincům spíše vyhovuje povolení k dlouhodobému pobytu. Přitom se ve zprávě hovoří o tom, že z legální migrace vyplývá riziko, že "v oblasti podnikatelských aktivit legálně usazených cizinců může docházet k propojení s aktivitami mezinárodně organizovaného zločinu".
Podrobnosti k tomuto tvrzení nejsou uvedeny ve zprávě a není ani patrné - i když může jít v této souvislosti o materiál, který údajně vláda projednala 8. 8. 1995. Nazýval se "K podnikání některých legálně usedlých cizinců" a jeho obsah je pouze heslovitě uváděn. Jaká byla přijata opatření a s jakým výsledkem, to není uvedeno. I když nelze pochybovat o tom, že migrace obecně má skutečně vliv na vývoj kriminality a organizovaný zločin, chybí údaje, které by bylo možné vyhodnotit. V této oblasti je třeba navíc počítat s tím, že jsou tyto věci velice latentní. Zpráva hodnotí pouze to, co bylo objasněno. I z tohoto mála ve zprávě vyplývá, že této problematice je nutno věnovat soustavnou pozornost, stále ji sledovat, vyhodnocovat a přijímat další opatření.
Určitým signálem je i skutečnost, že v některých krajích se projevuje v tomto směru nárůst hospodářské kriminality.
Pokud jde o nelegální migraci, poznamenal jsem si, že tam je třeba počítat se zvláště velkou latencí, takže snížení počtu případů nedovoleného překročení hranic není možno asi přeceňovat. Navíc nelze přehlédnout nárůst povolených trvalých a dlouhodobých pobytů, takže nelegální přechod spojený s rizikem může být u některých cizinců nahrazen tím, že si o pobyt prostě požádají.
V této souvislosti chci upozornit na stále přehlíženou oblast - prací zahraničních dělníků u českých zaměstnavatelských subjektů. Těchto zaměstnavatelských subjektů je řádově kolem sta tisíc, takže situace je také velice nepřehledná. V České republice pracovalo v roce 1995 - podtrhuji - legálně 111 859 zahraničních pracovníků, z toho převážně dělníků. Slováků to bylo 59 323, Ukrajinců 26 748 a Poláků 12 071 atd. Protože jsem také odborovým předákem, zajímají mě především srovnatelné pracovní podmínky. Bohužel ze strany našich zaměstnavatelů se podceňuje trvale především už v předešlém bodě zmíněná ochrana zdraví při práci a také odměna za práci. Méně se tak děje u našich zaměstnanců, ale nehorázně jsou tyto věci porušovány zvláště k Ukrajincům a na druhém místě ke Slovákům. Za nepřehnaný odhad považuji fakt, že na našich stavbách zahynulo letos 65 Ukrajinců. Podle výsledků šetření Inspektorátu bezpečnosti práce jsou sice formálně poučováni, otázkou však je, zda vědí, co podepisují. I proto považuji samozřejmě odborovou kontrolu bezpečnosti práce stále za potřebnou.
Zcela bez kontroly pracují dělníci, kteří v České republice pobývají ilegálně. Ti dělají kdykoliv a cokoliv. Jsem rád, že jsme v poslední době našli určité pochopení u polského i ukrajinského velvyslance.
Rád bych se v této souvislosti optal pana ministra, zda "na pravdu boží" některým Ukrajincům nepomohlo okolí. Mám zprávy - omlouvám se za to - že velmi těžce zraněný zahraniční dělník je pro okolí nebezpečný, takže se učiní něco tak, aby hovořit nemohl. Některé indicie a hlavně počet smrtelných úrazů by podobnou praxi ani nevylučovalo. Předpokládám, že tzv. smrtelný úraz je i vyšetřován Ministerstvem vnitra, jeho orgány, takže by pan ministr k tomu mohl říci svůj názor.
Nejsem ten, který by při posuzování migrace podléhal zmíněné xenofobii, ale i zde platí, že pořádek dělá přátele. Je nabíledni, že když migrační orgány v západoevropských zemích jsou jako břitvy, tak ti, co nemají čisté ruce, to budou zkoušet jinde, třeba u nás.
Zde výslovně - a zvláště v oblasti pracovně právní - chybí systém kontroly ze strany cizinecké policie. Náš vztah k těmto fenoménům považuji v současné době za falešně demokratický.
Zprávu Ministerstva vnitra jsem si pečlivě prostudoval samozřejmě celou. I přes určité úspěchy v boji s kriminalitou zůstává v České republice velmi ožehavá mravnostní kriminalita - stoupla o 12,3 % - podvody vzrostly o 15,36 % a korunu všemu dává kriminalita hospodářská, která vzrostla o 38 %.
Dovolte mi na závěr poznámku. Má spíš charakter osobních zkušeností a velmi draze zaplacených. V prvním případě byla při stopování zraněna dcera, v druhém případě ukradeno auto. Statistika je sice krásná věc, ale když je člověk její součástí, tak se dívá na věci poněkud jinak. Jednoznačně musím konstatovat, že příslušníci policie při vzájemných rozhovorech a vyšetřováních jednali slušně a taktně, i když v případě krádeže auta jde o pouhou registraci trestného činu.
Jedna věc je však k zamyšlení. Dnešní policii chybí jedna ze základních podmínek úspěchu, a sice soustavnost. Pan ředitel Tomášek v televizi usoudí, že to tak dál na silnicích nejde a jde se na věc. V jediném květnovém týdnu jsem byl kontrolován čtyřikrát. Opakuje se stará bolest - policie si troufá až do výše svého platu. Jako by právě v mém trabantu bylo centrum mafie a nějaké drogové doupě.
Takové působení se dá přirovnat k sopečné erupci nebo spíš erekci. Občan - potažmo daňový poplatník - se chce cítit bezpečný stále a nejen v době, kdy čas od času projeví nespokojenost některý funkcionář. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Štraitovi. K mikrofonu přistoupí pan poslanec Pavel Dostál, připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře vnitra, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych se ve svém příspěvku zastavil u kapitoly, zprávy, která nese název rasové konflikty. Předem chci v souladu se zákonem o konfliktu zájmu sdělit sněmovně, že v tomto problému nejsem nikterak osobně zainteresován, ačkoliv někteří poslanci - vzhledem k tomu, jak vypadám - tomu jistě nebudou věřit. Ale je to tak.
Musím předem říci, že z uvedeného materiálu opravdu vyplývá, že vláda České republiky věnovala vývoji na české extremistické scéně v r. 1995 mimořádnou pozornost. Vyjadřovala se k případům rasových trestných činů a byla to právě ona, která iniciovala, aby ministr vnitra a ministr spravedlnosti již v minulém volebním období přijali zvýšená opatření k eliminaci rasově motivované trestné činnosti.
Rád bych tuto zprávu doplnil - kdyby pan ministr dovolil - konkrétními čísly, která by nás zřejmě měla zajímat, a která jsem získal z Hnutí občanské solidarity a tolerance. To je občanská iniciativa, která vystupuje proti násilí a diskriminaci v naší společnosti. V současné době Hnutí občanské solidarity a tolerance eviduje za rok 1995 144 útoků, a to jak přímých fyzických ataků, pogromů, tak verbálních útoků, výhrůžek či případů diskriminace na veřejnosti. Rád bych vám ještě sdělil, že od r. 1990 do r. 1995 bylo u nás v rámci těchto útoků zavražděno 11 lidí.
Rozhodl jsem se vystoupit proto, abych zdůraznil, že je to záležitost týkající se všech poslanců, jestliže v této zemi rasové útoky v prvním pololetí tohoto roku přes všechna opatření, která byla udělána, stoupají.
Chtěl bych panu ministrovi vnitra říci, že s požehnáním ministerstva vnitra jsou u nás registrována hnutí s prokazatelnými rasistickými, dokonce fašizujícími sklony. Vlastenecká liga se jmenuje jeden takový spolek a byl registrován v r. 1993. V témže roce byla vaším ministerstvem, pane ministře, registrována Vlastenecká fronta. Vydává časopis, který se jmenuje Pochodeň dneška, což je vyloženě neonacistický časopis. Kromě toho zde pracuje jakýsi Národní front castistů. Ten byl registrován v r. 1994 a vydává časopis Národní boj. A to nemluvím o spolcích neregistrovaných, z nichž nejnebezpečnější podle mezinárodních informací je spolek, který si říká Bohemia hammer skins. Je to spolek, který pracuje přísně zakonspirován a je napojen na mezinárodní fašistická hnutí a neonacistické organizace. Dále u nás nelegálně pracuje podle zprávy BIS Národně socialistické hnutí Evropy a Česká obec fašistická.
Dámy a pánové, dovolte mi také, abych vám v této souvislosti řekl pár citátů, na důkaz toho, kterak se v této zemi volně šíří antisemitismus: Parlament (je myšlen náš parlament) je nelegitimní židovský spolek. Významný koaliční politik je znovu a znovu označován jako "jistý žid". Jedna z našich předních bank je označována jako židovská banka. ohrožení České republiky z ciziny prý znamenají především židé z amerického Kongresu.
Autor těchto výroků se otevřeně hlásí k myšlence genocidy. Zároveň v jednom svém úvodníku klade otázku "žid či nežít?" "V tom případě trochu příroda zaspala", píše ten pán.
Dámy a pánové, to nejsou citáty z Árijského boje nebo z Rozsévače, ale z politického týdeníku Republika, který u nás vychází zcela beztrestně.
A co je nejhorší - autorem těchto všech antisemitských výroků je náš kolega, poslanec Josef Krejsa. Za jeho slovy se v této sněmovně obyčejně nachází humor. Máme ho rádi, smějeme mu. Za těmito slovy, která jsem vám četl, já ale cítím plyn. Dámy a pánové, když v 70. letech zhanobili ve Francii židovský hřbitov, socialista Mitterrand vyšel s občany Francouzské republiky do ulic s rozžatými svíčkami. Když v 80. letech byly v Německu páchány pogromy na Turky, konzervativec Kohl vyšel s občany se svíčkami v ruce do ulic, protože je to tak, že nenávist k rasismu by měla jít napříč politickým spektrem.
My jsme tady byli dnes svědky toho (a mlčeli jsme), že se tady mluvilo o českém politikovi tak, že je to "Polák narozený v Moskvě, který nám dělá ministra zahraničí". Prosím vás, co to je? Není to náhodou obyčejná xenofobie?
Chci vás poprosit o jednu věc. Nestojím tady opravdu jako člen politické strany a jako člen opozice. Stojím tu jako jeden z vás, resp. jeden z těch, kterým by mělo jít o to, abychom se ozvali, abychom alespoň symbolicky ty svíčky zapálili, abychom nežili ve tmě.
Proto si vám dovoluji, pane zpravodaji a vám, kolegové, předložit návrh usnesení ke zprávě pana ministra. Návrh usnesení zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky sleduje se znepokojením růst xenofobie, rasismu a antisemitismu v naší společnosti, a proto žádá ministra vnitra Jana Rumla a ministra spravedlnosti Jana Kalvodu o rozhodnější postup jejich resortů proti všem, kteří v rozporu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a v rozporu se všemi demokratickými principy, ale i lidskou slušností šíří v naší společnosti rasovou nesnášenlivost a nenávist.
Dámy a pánové, já jsem ochoten spolupracovat s každým třeba i na jiném znění tohoto usnesení. Toto je jenom návrh. Budu vstřícný každé připomínce, protože si prostě myslím, že by něco mělo už konečně z parlamentu nahlas zaznít, aby občan věděl, že nám to není jedno a že si uvědomujeme, že proti projevům rasismu a antisemitismu musíme něco dělat. (Dlouhotrvající potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji poslanci Pavlu Dostálovi. Všiml jsem si, že text, který navrhuje, předal zpravodaji. Prosím, aby vystoupili v rozpravě další dva přihlášení. Nejprve se ale s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi na vystoupení předřečníka reagovat citátem z klasika: "Některé lži zastupují pravdu tak dokonale, že by člověk musel být hluchý a slepý, aby se nenechal zmást." Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: K mikrofonu přistoupí pan poslanec Filip, připraví se pan poslanec Zdeněk Krampera.