Poslanec Daniel Kroupa: Paní místopředsedkyně, paní a páni poslanci, je zřejmě přirozeným jevem v revolučním období, když se mění státní moc a kdy je zpochybněna činnost státních orgánů, že ve společnosti vzrůstá kriminalita a vzrůstají i jiné negativní jevy. Myslím si, že naše země při všech nárůstech kriminality na tom stále ještě není tak zle, aby se nedokázala ze svých vnitřních sil s těmito jevy vypořádat. Zdá se dokonce, že naše státní orgány přes nárůst kriminality vcelku úspěšně se pokoušejí svou činnost stabilizovat do té míry, že i kriminalita snad dosáhla svého horního limitu.
Proto si myslím, že předložená zpráva odpovídá realitě a že existují v rukou našich orgánů dostatečné prostředky, jak s touto kriminalitou bojovat.
Spolu s tím však musím konstatovat, že se v naší společnosti objevují jevy, které jsou daleko nebezpečnější, než je pouhý nárůst kriminality. Jsou to jevy, které s trochu emotivním přídechem za tímto pultem označil pan poslanec Dostál jako rasismus a xenofobie.
Dámy a pánové, chtěl bych poděkovat tomuto panu poslanci, že připravil návrh usnesení, které umožní této sněmovně zaujmout jasné stanovisko. Možná, že někteří z vás uvažujete o tom, že není nutné přijímat pouhé deklarativní usnesení, ale chtěl bych se přimluvit a požádat vás, abyste návrh pana poslance Dostála podpořili. Je to důležité proto, že v každé společnosti rasismus a xenofobie jsou hluboce zakořeněny. Je to nebezpečné proto, že každý z nás má v sobě nejenom dobrou stránku lidské osobnosti, ale i stránku, která je náchylná k nenávisti, nepřátelství, a která je neschopna rozhodovat se racionálně. A protože v celé naší společnosti tendence k rasismu a xenofobii sílí, jak dokládají údaje a protože - a to je nejzávažnější důvod - zaznívají projevy rasismu i z úst oficiálních představitelů naší země, z úst poslanců, myslím že je povinností této sněmovny tyto rasistické projevy zásadně odmítnout.
Víte, nechci se dotknout žádného z poslanců a všech poslanců bez ohledu na to, z jaké politické strany tu jsou, si jako osob vážím a jejich důstojnost jsem připraven respektovat, ale dovolte mi, abych vyslovil hluboké pohrdání nad tím, jestliže poslanci českého Parlamentu urážejí své spoluobčany z důvodu jejich původu, jestliže se dotýkají cti členů vlády z důvodu jejich národnosti. Znamená to, že dávají signál celé společnosti, že rasismus, xenofobie a nenávist je něčím dovoleným, něčím akceptovaným, něčím přijímaným. Je v našich rukou dát celé naší společnosti najevo, že tomu tak není, že toto odmítáme, ale nejen to, že jsme připraveni všemi prostředky, které budeme schopni nalézt, s tímto bojovat. Totalitní státy a totalitní režimy 20. století se zrodily na půdě demokratických států. A zrodily se ve chvíli, kdy tyto demokratické státy nebyly schopny prosadit svoji vůli právě v této oblasti. Nacionální socialismus v Německu začal pouličními šarvátkami radikálních skupin mládeže a Výmarská republika nebyla schopna účinným způsobem proti nim zasáhnout.
Dámy a pánové, demokracie v naší zemi se udrží jedině tehdy, bude-li provázena vůli prosadit demokraticky přijatá rozhodnutí. Herodotos v šestém století před Kristem slovo "demokracie" spojil s nejkrásnějším jménem, s rovností před zákonem - isonomia.
Říká se, že demokracie je nejkrásnější právě proto, že v ní je rovnost před zákonem. Totéž vyjádřil Periklés v řeči nad mrtvými v prvním roce peloponéské války. Připomínám to ne proto, abych dodal patos svému projevu, ale proto, abych vám připomněl, že rovnost před zákonem je základem naší evropské civilizace. Jestliže naše země má blahobyt, který je nesrovnatelný s bídou třetího světa, je to důsledkem požehnání svobody, která rozlišuje lidi podle toho, jací skutečně jsou, jak se chovají a ne podle jejich původu, která dává příležitost lidem, aby projevili svoji svobodnou iniciativu bez ohledu na svůj původ a která umožňuje všem druhým lidem z toho mít prospěch.
Proto vás, dámy a pánové, prosím, abyste podpořili návrh usnesení pana poslance Dostála a jménem klubu ODA konstatuji, že jsme připraveni pro toto usnesení hlasovat. Podávám k němu doplňující návrh který byl projednán s panem ministrem spravedlnosti Janem Kalvodou a který zní (jako doplněk navazující na návrh pana poslance Dostála): "Poslanecká sněmovna zároveň žádá oba ministry, aby předložili zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií a případně navrhli příslušná legislativní opatření".
Myslím si, že pokud zjistíme - to už je můj dodatek - že státní orgány nemají dostatek prostředků k tomu, aby stíhaly tyto trestné činy a projevy, tak abychom je vládě do ruky dali. Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kroupovi. Slovo má poslanec Šulák, připraví se poslanec Severa. Omlouvám se panu poslanci Šulákovi, s faktickou poznámkou pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych za klub SPR-RSČ oznámil, že plně podporujeme návrh předřečníka pana Kroupy. Jsme tvrdě proti rasismu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci a slovo má pan poslanec Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové poslanci, vážená vládo, dovolte mi, abych v krátkosti řekl několik poznámek ke zprávě o bezpečnostní situaci.
Zpráva o bezpečnostní situaci, jak už konstatovala řada předřečníků, je velmi optimistická. Je však třeba mít na zřeteli enormní růst kriminality od roku 1989. To znamená, že nelze se spokojit s tím, že zde bylo konstatováno, že se kriminalita snižuje, že dochází k mírnému poklesu a dochází k vyšetření většího počtu kriminálních činů. Domnívám se, že v současné době musí nastoupit masivní pokles kriminality a tento masivní pokles kriminality není možný bez řady odpovídajících aktivit ministerstva vnitra a příslušných orgánů, které mu podléhají.
Odpuzující je zejména sexuální kriminalita, např. pedofilie. Domnívám se, že je nutno navázat na zvyšující se mezinárodní aktivitu proti pedofilii. Nedávné vyšetřování v Belgii a Rakousku prokázalo, že mezinárodní gangy působící v této oblasti působí i v České republice a Slovenské republice.
Kriticky je nutno přistupovat i k intenzitě a rozsahu a projevů rasismu a z toho vyplývajících trestných činů. Skandální je shovívavost našich soudů k těmto trestným činům a tendence rasismus a příslušné trestné činy zlehčovat a přenášení projevů rasismu do regionů formou místních vyhlášek, které kryjí řekl bych rasistické konkrétní činy konkrétních činitelů v obcích a ve městech.
Zarážející je růst hospodářské kriminality, která doprovází proces privatizace, prorůstá do bankovního sektoru a burzovních operací. Krach celé řady bank, privatizace některých i velmi důležitých podniků je toho výmluvným dokladem. Zde je nutno bezodkladně přistoupit k nápravným opatřením. Osobně jsem přesvědčen, že ustanovení vyšetřovacích komisí Parlamentu je vítaným počátečním impulsem k těmto opatřením. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Šulákovi. Slovo má poslanec Severa, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, chtěl bych zde říci hned na začátku k tomu, co tady řekl kolega Krampera. S mnohým z jeho vystoupení bych souhlasil, pouze musím říci, že v otázce rozdávání lízátek, bonbónů apod. tady takové signály byly, ale musím říci, se se nic takového nepotvrdilo, že by v takových věcech zjištěny nějaké látky. Musím říci, že nejblíže ke zjištění jsme byli v případu v Karlových Varech, kde byly nabízeny určité tablety dětem, nicméně tyto tablety zajištěny nebyly a nebylo možné zjistit, co to bylo za materiál. Takže je pravda, že tady dochází k určitému zhoršení drogové situace, nicméně v této oblasti musím konstatovat, že nebyla zajištěna žádná cukrovinka nebo bonbón. Pokud takové poznatky jsou, nejsem s nimi seznámen.
Chtěl bych se nyní soustředit na otázky a říci několik poznatků, které se týkají koordinace protidrogové politiky, poznatků, které vycházejí ze zkušeností posledních let a také s výhledem do budoucna. Leccos bylo učiněno v mnoha resortech, ale můj příspěvek by se měl dotýkat toho, co by mělo situaci zlepšit a co se právě dotýká kompetence jednotlivých resortů, potažmo celé koordinace a koncepce protidrogové politiky u nás.
Víme, že drogová scéna v České republice se zatím vyvíjí nepříznivě. Možná je to způsobeno opatřeními, která nejsou zcela dostatečná, možná je to tím, že ještě jsme v období, které je v této situaci příznivé, tzn. v období přechodném, kdy zločin je vždy o krok vpředu. Já se ale domnívám, že se musíme soustředit na to, jakým způsobem budeme nadále koordinovat situaci v našem státě v této oblasti. Víme, že za posledních 6 let byla sedmkrát zásadně změněna forma práce koordinačního orgánu, kterým je v tomto státě meziresortní protidrogová komise. Tyto změny neprospěly a myslím si, že žádná z forem koordinace protidrogové politiky nebyla natolik účinná, abychom byli spokojeni. Domnívám se, že ani poslední usnesení vlády číslo 281/96 tento zásadní problém neřeší dostatečně. Proč si to myslím?
Domnívám se, že počet čtyř ministrů v této komisi není dostatečný. Nebudu dlouze rozebírat, proč si myslím, že tam má být ministrů více. Pouze řeknu jediný fakt, že tam postrádám účast například ministra práce a sociálních věcí. Je zřetelné, že tento resort by měl být do této problematiky více zapraven.
Domnívám se, že celková vnitřní koordinace protidrogové politiky nevyvolává problémy pouze dovnitř státu, ale že se projevuje i do zahraničí. Je to zcela logické a zahraniční partneři by zřejmě uvítali, kdybychom jasně specifikovali orgán, který je tady koordinačním ve všech sférách.
Velice rozsáhle bychom mohli diskutovat o nutnosti rozvinout více primární prevenci ve školách. Investovalo se mnoho prostředků do primární prevence, ale do dnešního dne se nepodařilo zajistit určitý systém školení pedagogů tak, aby tento systém fungoval na školách zcela automaticky. Na to bychom se měli soustředit.
Také si myslím, že je velkou chybou, že jsme dosud neměli možnost získat a nebyla schválena komplexní koncepce koordinovaného boje proti drogové kriminalitě v rámci jednak Ministerstva vnitra, ale i obecně komplexní systém celého postupu. To se promítá nejen do legislativní oblasti, ale i do práce policie na úrovních až po okres a i na opatřeních, která přijímají třeba magistrátní a místní úřady. Domnívám se, že pokud nebude zásadním způsobem zajištěna koordinace drogové politiky, můžeme očekávat, že bude narůstat pouze deficit dostupnosti léčebné péče pro osoby závislé. Už dnes je deficit velký, nejsme schopni zajistit tuto péči. Dosud nevím o tom, že by byla dostatečně řešena a v dostatečné míře specializovaná zařízení pro toxikomany odléčené. Myslím, že to musí na to jasně navazovat.
Nebudu se tady zabývat otázkou informačního systému, to je kapitola sama o sobě. Myslím, že tady nás čeká hodně práce v tom, aby tento systém byl kompatibilní a mohl být využíván. Zatím se podle mého názoru tak neděje. Uvedu dva fakty ze situace, která se u nás vyvinula.
První je, že v počtu plošných nitrožilných aplikací jsme se dostali na nejvyšší místo v Evropě. V současné době je to asi 60 % v republice a v Praze skoro 90 %. To, že to má vliv na šíření viru HIV a hepatitidy a dalších chorob netřeba říkat.
Druhý fakt, který chci zde zmínit je to, že neexistence některých preventivních opatření a legislativních opatření má za následek to, že z roku 1994 na rok 1995 došlo ke zvýšení trestné činnosti ve spojitosti s drogami u mládeže mezi 15. - 19. rokem o 1 046 procent. Na to musíme do budoucna reagovat.
Z výše citovaných důvodů se domnívám a z reálné skutečnosti drogové scény u nás jsem přesvědčen o tom, že je nutné, abychom se v co nejbližší době zcela jasně zabývali zřízením ústředního orgánu státní správy, který by byl dostatečným partnerem pro koordinaci protidrogových aktivit směrem nejen dovnitř republiky, ale i k partnerům zahraničním. Domnívám se také, že to musí být orgán s dostatečnými kompetencemi k řízení protidrogové politiky na území České republiky. Proto bych si přál a myslím, že zkušenosti jak u nás tak v zahraničí ukazují, že je nutné zřídit úřad pro omamné a psychotropní látky možná pod názvem Úřad pro narkotika, který by tyto kompetence a koordinační mechanismy zajistil.
Musím říci, že v oblasti protidrogové politiky bylo učiněno mnohé. Domnívám se, že z toho, co jsme učinili, je potřeba se poučit, využít to, co se podařilo a osvědčilo, ale ve věcech, které vidím jako nedostatečné, bychom se neměli bát vrátit na začátek a začít problém řešit tak, jak se v zahraničí osvědčil. Myslím, že to je jediná možnost.
Skončím tím, že bych uvítal, kdyby v nejbližší době vláda předložila k diskusi materiál, který by zabezpečoval zřízení potřebného úřadu pro koordinaci protidrogové politiky v České republice. Myslím si, že takovýto úřad by přivítalo nejen ministerstvo vnitra a zdravotnictví, ale všechny resorty, které v tuto chvíli postrádají dostatečnější koordinaci v této oblasti. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Severovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Paní předsedající, děkuji za slovo. Můj příspěvek má charakter faktické poznámky. Vyprovokovalo mě k tomu vystoupení pana poslance Šuláka.
Rád bych informoval tuto sněmovnu o tom, že problematikou sexuálního zneužívání dětí, o kterém se zmínil ve svém vystoupení, se mimo jiné zabývalo na posledním zasedání také Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Jako člen stálé delegace Poslanecké sněmovny bych chtěl sněmovně oznámit, že Parlamentní shromáždění přijalo doporučení výboru ministrů a tudíž vládám členských zemí v této věci a že všichni členové naší parlamentní delegace pro toto doporučení hlasovali.
Kromě toho podobné doporučení existuje i v oblasti migrace. Materiály, které jsme v parlamentním shromáždění odsouhlasili, jsou k dispozici na sekretariátu naší stálé delegace a budou jistě postoupeny příslušným orgánům státní správy u nás, abychom i my přistoupili k těmto věcem aktivně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Prokopovi, který byl posledním přihlášeným do rozpravy. Protože se nikdo další nehlásí, rozpravu uzavírám.
Táží se pana ministra Rumla, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Vidím, že tomu tak je, dávám mu slovo.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych vám poděkovat za diskusi, která proběhla nad zprávou o bezpečnostní situaci. Ujišťuji vás, že jsem si činil poznámky, a že vaše názory využiji ve své další práci. Myslím si, že hlubší diskuse o bezpečnosti by se mohla odehrát nad materiálem, který je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení a projedná jej vláda. Bude to koncepce v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti na roky 1996 až 2000. Bude to koncepční materiál rozdělený do 17 tématických kapitol vzájemně provázaných. Myslím si, že to bude ten vhodný typ materiálu, nad kterým bychom se zde měli pobavit, jak postupovat v této oblasti dále.
V celé rozpravě jsem zaznamenal dva dotazy, na které bych se pokusil odpovědět.
Pan poslanec Štrait se ptal, zda zahraničním dělníkům, kteří utrpěli pracovní úraz, nedopomohlo na pravdu boží okolí. Vyzval mě, abych zjistil počet těchto případů a eventuálně závěry vyšetřování. Budu se snažit v nejbližší možné době pana poslance informovat o počtu zahraničních dělníků, kteří utrpěli pracovní úrazy a které mohly končit i smrtí a jaký byl závěr vyšetřování těchto případů.
Další dotaz jsem vycítil z vystoupení pana poslance Krampery, který se mě ptal, kolik pohřešovaných osob od r. 1990 do dnešního dne je, jaký je jejich počet.
To samozřejmě v této chvíli nevím. Budu se samozřejmě snažit to velmi rychle zjistit a pana poslance informovat. Chtěl bych jen říci, že ne všechny pohřešované osoby skončily na dně Orlické přehrady nebo tragicky po nějakém násilném trestném činu. Zde je svoboda pohybu a lidé mohou také odjet z naší země za zaměstnáním někam jinam. Neexistuje zde nějaká evidenční povinnost atd. Může se stát, že z osobních důvodů, aniž by informovali své okolí, se rozhodli zde nežít nebo žít na nějakém jiném místě republiky, které není známo atd. Nemysleme si, že všechny pohřešované osoby byly předmětem nějaké trestné činnosti.
Jinak bych chtěl v závěru své reakce poděkovat panu poslanci Dostálovi a panu poslanci Kroupovi za jejich vystoupení. Chtěl bych sněmovnu ujistit o tom, že takové jevy, jako je rasismus nebo xenofobie, osobně považuji za velmi vážné jevy, se kterými není možné se smířit. Vláda vůči nim není lhostejná. Myslím si, že v minulém období byla přijata celá řada opatření k eliminaci těchto jevů, ale samozřejmě jakákoliv další aktivita v této věci je ku prospěchu. Proto tedy vítám návrh usnesení pana poslance Dostála doplněný panem poslancem Kroupou. Po úpravách, které byly provedeny během přestávky, by bylo vhodné, kdyby Poslanecká sněmovna jejich znění schválila.
Tolik má reakce na proběhlou diskusi. Ještě jednou vám za ni děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Rumlovi a dávám slovo panu poslanci Klasovi, aby se jako zpravodaj vyjádřil k rozpravě.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupilo celkem 8 poslanců a padly dva doplňující návrhy na usnesení. Doporučuji následující postup. Abychom nejprve hlasovali o mém návrhu na usnesení, to znamená: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1995 na vědomí. O zbylých dvou doplňujících návrzích na usnesení hlasovat po odhlasování mého návrhu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. Děkuji panu zpravodaji. Dám v tuto chvíli hlasovat o prvním návrhu, to znamená: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1995 bere na vědomí.
V tuto chvíli se bude jednat o hlasování pořadové číslo 164, které právě zahajuji.
Kdo je pro toto usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto usnesení? Děkuji.
V této chvíli konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 164 se z přítomných 182 poslanců pro vyslovilo 144 poslankyň a poslanců, proti 21. To znamená, že tento návrh usnesení byl přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, chtěla bych požádat o klid ve sněmovně, protože ani já, která sedím hned za zády pana zpravodaje, neslyším jeho vlastního slova.
Poslanec Jan Klas: Dále pan kolega Dostál přednesl návrh doprovodného usnesení k této zprávě. Pan kolega Dostál mě požádal, jestli by mohl k tomuto tématu vystoupit a podat modifikaci svého návrhu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan poslanec Dostál má podle jednacího řádu právo na upřesnění svého návrhu, takže mu dávám slovo.
Poslanec Pavel Dostál: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, nejde o žádné další vystoupení, jen vám chci oznámit, že jsem jednal s předsedy klubů KDU-ČSL, ODS a ODA a že jsme se dohodli na společné textaci. Paní místopředsedkyně, prosím vás, řekněte panu Grebeníčkovi, že i jemu jsem nabízel, abychom mohli o usnesení jednat. Takže nechápu jeho smích.
Procedurálně navrhuji, abychom, pane zpravodaji, hlasovali o celém usnesení včetně doplňujícího návrhu ODA, abychom si ušetřili jedno hlasování. ODA s tím souhlasí.
Návrh doprovodného usnesení k bezpečnostní situaci v České republice zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky sleduje se znepokojením projevy xenofobie, rasismu a antisemitismu v naší společnosti, a proto žádá ministra vnitra Jana Rumla a ministra spravedlnosti Jana Kalvodu o rozhodný postup jejich resortů proti všem, kteří v rozporu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod a v rozporu se všemi demokratickými principy, ale i s lidskou slušností šíří v naší společnosti rasovou nesnášenlivost a nenávist. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zároveň žádá oba ministry, aby předložili zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií a případně navrhli příslušná legislativní opatření.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Dostálovi. Jsem přesvědčena o tom, že můžeme akceptovat způsob, který navrhl, vzhledem k tomu, že došlo k takovéto dohodě a že předkladatel návrhu vzal doplňující návrh za návrh svůj. To znamená, že v tuto chvíli dám hlasovat o návrhu doprovodného usnesení, jak jej přednesl pan poslanec Dostál.
V hlasování pořadové číslo 165, které nyní zahajuji, se táži všech poslankyň a poslanců, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 165 z přítomných 187 poslanců hlasovalo pro 182, proti 1. Tento návrh usnesení byl přijat.
Děkuji panu ministrovi a panu zpravodajovi a konstatuji, že tímto byl projednán bod Zpráva o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1995.
Podle schváleného pořadu budeme nyní pokračovat - jak jsme se dohodli před vyhlášením polední přestávky - a to bodem
63.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny
k hospodaření s majetkem státu
V tuto chvíli prosím pana poslance Stanislava Grosse, aby předložený návrh uvedl.
Paní poslankyně, páni poslanci, ještě dříve, než předám slovo panu poslanci Grossovi, bych vás skutečně velmi ráda požádala o takový klid v sále, aby poslanci mohli vystupovat a slyšeli své vlastní slovo. Pokud si musíte nutně sdělit některé skutečnosti, učiňte tak prosím v kuloáru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Gross: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, v tuto chvíli bych chtěl přednést návrh usnesení, který náš klub předkládá k projednání v této sněmovně.
Nejprve přečtu onen návrh usnesení, poté se jej pokusím krátce zdůvodnit. Usnesení, které navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala, má následující text:
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby
1. urychleně připravila a předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o hospodaření se státním majetkem;
2. do doby přijetí tohoto zákona Poslaneckou sněmovnou nepřeváděla římskokatolické církvi exekutivním rozhodnutím lesní, ani zemědělský, ani jiný nemovitý majetek a k takovým převodům ani nedávala souhlas.
Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, poslanecký klub ČSSD nepředkládá návrh usnesení Poslanecké sněmovny v této věci poprvé, a proto jej budu zdůvodňovat velmi stručně. Nedávno vyslovili někteří představitelé ODS obavu z parlamentního totalismu. Nechci komentovat to přehnané a absurdní, co v těch obavách je, chci mluvit o tom, co jim zavdává příčiny, totiž, že dělba moci exekutivní a zákonodárné se konkretizuje teprve v tomto období, přestože hranice mezi nimi byla obecně určena přijetím Ústavy a teprve dnes klademe jednotlivé hraniční kameny. Nebude to jistě snadný proces. Bude vyžadovat přijetí několika zákonů a hlavně vytvoření tzv. zvykového práva. Půjde to však snadněji, pokud budeme respektovat a považovat současné mezery ve vymezení hranic za výzvu k jejich vyplnění a nikoliv za pohodlnou možnost obejít řádné hraniční přechody.
Právě to druhé se podle našeho názoru děje v případě prosazování navrácení lesů a nemovitého majetku katolické církvi formou, kterou vymezuje známá koaliční dohoda. Ano, tato cesta je díky proluce v právním řádu, způsobené komunistickou legislativou, možná, a vláda - použije-li ji - pouze naplní svá práva. Nebude se chovat nelegálně, bude se chovat pouze nemorálně.
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v diskusích k našemu návrhu jsme byli často napadáni, že nám nejde o to, aby byl zachován legitimní postup navracení majetku církvím, ale o to, aby majetek takto vydán nebyl vůbec.
Považujeme tuto výhradu za potvrzení potřeby přijmout navrhované usnesení. Nemyslíme si, že by byl dobrý a respektovatelný stav, kdy by vláda dělala něco, co při nejlepší vůli nelze považovat za standardní výkon exekutivní moci a dělala to za zády Parlamentu, protože se obává, že ten by s tímto krokem vlády nesouhlasil. Vážené dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grossovi a otevírám rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Filip.
Vážené paní poslankyně, vážení páni. poslanci, chtěla bych vás ještě jednou velmi požádat o to, aby v této sněmovně byl alespoň takový klid, aby každý poslanec, který se přihlásí, mohl hovořit.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, já se vyjádřím krátce ke dvěma věcem. Nemyslím si, že bylo korektní od kolegy Dostála to, co říkal - abych se vrátil k bodu předešlému - protože my jsme k návrhu, který on dal, neměli žádnou připomínku, byli jsme s tím seznámeni. To jen k tomu, co on tady řekl.
Pokud jde o návrh, který přednášel kolega Gross, klub KSČM už při prvním projednávání tohoto návrhu se postavil za takové usnesení Poslanecké sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Jaroslav Orel.
Poslanec Jaroslav Orel: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, vláda České republiky svým usnesením č. 168 ze dne 15. 3. 1995 rozhodla o převedení původního obecního nemovitého majetku do vlastnictví obcí formou smluv o bezúplatném převodu. Jednalo se o 77 tisíc hektarů lesní půdy. Šlo o naprosto identickou záležitost jako v případě nynějšího záměru vydat lesní půdu církvím. Tehdy šlo o obce, dnes o církve. Připomínám, že v souvislosti s usnesením o vrácení majetku obcím nikdo z opozice ani z vládní koalice nezpochybnil tenkrát ani nyní oprávnění vlády takový krok učinit. Opozice netvrdila, že takový záměr lze uskutečnit pouze zákonem, protože vláda je pouze správcem státního majetku a nemůže s ním libovolně nakládat. Vláda si byla při činění tohoto kroku zcela jista a nepotřebovala konzultace s právními experty. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)