Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Porubszky, dr Hodina, Nepomucký; na straně "pro" p. posl. R. Böhm.

Dávám slovo panu posl. dr Porubszkymu.

Posl. dr Porubszky (maďarsky): Vážená snemovňa!

Gazdovské obecenstvo sotva čakalo na niečo s väčšou túhou než na vládne nariadenie o úprave zemedelských dlhov, ktoré nastúpilo platnosť 1. aprílom 1936. Bol oň záujem u zemedelcov a producentov v celej republike, najviac však u zemedelskej vrstvy na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, medzi nimi podľa ich percentuálneho pomeru i u gazdov maďarských.

Hovorím-li tu k tejto otázke, hovorím v mene maďarského zemedelského občianstva, od ktorého som obdržal poslanecký mandát a ku ktorému patrím i ja sám. V prvom rade musíme si zjednať jasno po tej stránke, že kým zeme Česká a Moravská sú v prvom rade zemiami priemyselnými, dotiaľ Slovensko a Podkarpatská Rus sú zemiami agrikultúrnymi, a že kým prvovýrobou zamestnáva sa v Čechách a na Morave iba 28 % všetkého obyvateľstva, z toho 23 % nemeckého obyvateľstva, dotiaľ na Slovensku zaoberá sa zemedelstvom 57 % Slovákov, 64% Maďarov a 82 % Rusinov.

Žijem uprostred maďarského ľudu a preto dobre znám jeho zadlženosť. Situácia vypadá tak, že z maďarských gazdov j e zadlžené 70%, 15 % je takých, čo dlžoby nemajú, ale nemajú ani úspor, a len 15 % z nich nie je zadlžené a má i nejaké úspory na vkladoch.

Tiež úradná štatistika uznáva, že čo do zadlženosti zemedelských statkov je rozdiel medzi prvovýrobcami krajín historických a prvovýrobcami Slovenska a Podkarpatskej Rusi. V Čechách a na Morave je zadlžené 79 % zemedelských statkov, kým na Slovensku a Podkarpatskej Rusi 8.58%. Ak by bolo možno presne sopísať zemedelské dlžoby v republike, tu by výška týchto dlžôb kolísala okolo 20 miliard a tedy činí polovicu štátneho dlhu.

Sopár slovami chcem vybočiť tiež na to, prečo je zadlženejší gazda maďarský než gazda český a moravský v krajinách historických. Gazda maďarský zapodieva sa - vynímajúc pestovanie kukurice - takmer výlučne pestovaním plodín zrnových, chovom dobytka a na niektorých vidiekoch i výrobou vína. Pestovanie tabaku, cukrovky a papriky je v maďarských krajoch prísne kontingentované a je postavené neraz do služieb stranícko-politických. Maďarský gazda sotva zná priemyselné spracovanie plodín, nenachádzajúc u vlády náležitej hmotnej podpory. Obrábanie viníc ako je to známé, v krajoch maďarských, je nevýnosné práve pre vysokú daň z vína, takže keď sa medzi ľuďmi nadhodi často otázka, čo vraj máme sadiť, aby sme niečo docielili, dáva sa často žartovná odpoveď, že "saďme kotrmelce".

Druhou príčinou zadlženosti maďarského roľníka je to, že pôde maďarského gazdu nedostáva sa od vlády náležitej pomoci proti živelným pohromám. V územiach Maďarmi obývaných sotva sa prevádzajú nejaké melioračné práce, drenáže, odvádzanie spodnej vody, odpadové kanále atd. Britská ríša stará sa o svoje kolonie, prizerá, čo tam robia jej poddaní, ako hospodária; žiaľ, u nás vysoké úradné kruhy sa nepodívajú, ako gazduje roľník maďarský, akým živelným pohromám je vystavené gazdovstvo maďarského roľníka, ako musí zápasiť so živelnými škodami, aby uhájil kus svojho vezdajšieho chleba.

Vážená snemovňa! Príčiny zadlženosti gazdovského obecenstva vidiekov maďarských zabiehajú až do počiatkov hospodárskej krízy, kedy bola ešte lepšia konjunktúra a boly lepšie časy. Snaživý maďarský roľník pustil sa vtedy do stavby domu, kúpil pole, zásobil sa garnitúrami mlátičiek a keď potom s hospodárskou krízou v r. 1930 dostavil sa pokles cien obilovín a zvierat, nastala situácia, že maloroľník svoje dlžoby" ktoré urobil v rokoch predcházajúcich, nielen že nemohol umorovať, lež nestačil mu výnos ani na úroky a na dane.

V dôsledku hospodárskej krízy boly movitosti a nemovitosti znehodnotené na tretinu, ba až na štvrtinu. Kto bol z maloroľníkov dobrý pre banku pred 10 rokmi do výšky 20.000 Kč, ten bol teraz dobrý pre banku iba do výšky 50.000 Kč.

Vážená snemovňa! Za takýchto okolností uvidelo svetlo sveta vládne nariadenie č. 76/1936 Sb. z. a n., ktoré malo vyprostiť zemedelca, tento fundament society, z laviny dlžôb, malo ho postaviť na nohy, aby štát takto získal príslušnej opory vo vrstve maloroľníkov, sprostených dlžôb. Výsledky tohoto vládneho nariadenia č. 76/1936 o vnútenom vyrovnaní, ktoré teraz nadobu dne moci zákona a od ktorého sme toľko očakávali, po skúsenostiach 2 rokov rovnajú sa nule. Čo bolo príčinou toho, že toto rariadenie pri úprave zemedelských dlžôb minulo sa s úspechom? Prvou príčinou bolo to, že vo vládnom nariadení sa vyslovilo, že vnútené vyrovnanie môže byť vedené iba na malorolnícky statok, ktorý je do 4/5, tedy do 80 % zadlžený. K tomu sa pojí ďalšia výhrada, že totiž je treba, aby s vyrovnaním súhlasila väčšina veriteľov. V prevážnej väčšine prípadov veritelia súhlas odopreli, takže zahájené vyrov návacie pokračovanie ocitlo sa na mtrvom bode. Docielenie patričných výsledkov bolo hatené tiež pomalosťou pokračovania. Nebolo a niet dostatok odborných sudcov, odborných referentov, ktorí by za úpravy zemedelských dlžôb boli vybavovali vnútené vyrovnania v jednotlivých okresoch. Sudcovia sú zaťažení prácou a usporiadaním zemedelských dlžôb mohli sa zapodievať len vedľa svojich iných úkolov, zbudlo-li im k tomu času. Výsledok bol ten, že - keďže väčšina veriteľov nesvolila k vyrovnaniu - uplynuly 2 roky, dotyčný gazda obdržal k umoreniu moratorium a keď potom súd zamietol úpravu dlžôb, zasadol naň celý roj veriteľov naraz.

Vezmeme-li to štriktne, z vnúteného vyrovnania zemedelského malo osoh len niekoľko naprosto zadlžených kolonistov a niekoľko chytráckych gazdov nekresťanov, ktorí i z tohoto nicotného vládneho nariadenia vedeli niečo vymačkať pomocou nejestvujúcich dlžôb a nejestvujúcich veriteľov. Pravému roľníckemu ľudu - to môžem kľudne tvrdiť - neprinieslo toto vládne nariadenie nič.

My, ako maďarská strana opozičná, nie sme nepriateľmi roľníkov, obzvlášte nie roľníkov maďarských. My podporujeme každý vládny návrh, ktorý slúži dobru maďarského gazdovského obecenstva, avšak takéto vládne nariadenie, potažne takýto návrh zákona mohli by sme podporovať len vtedy, bude-li on patrične zmenený. A práve preto, vážená snemovňa, predkladám svoje pozmeňovacie návrhy k tomuto vládnemu nariadeniu č. 76/1936.

Moje návrhy sú tieto:

1. Nie nariadením, ale zákonom treba činiť rozdiel medzi zemedelskými dlžobami zavinenými - utrácanie, márnotratníctvo atď. a nezavinenými. Čo do dlžôb zavinených nech zostane i naďalej v platnosti vl. nariadenie č. 76/1936 - zadlženie 80 % - a čo do dlžôb nezavinených nech 35-40 % výmaz dlžoby platí z moci zákona už pri zadlžení 50 % i bez svolenia veriteľov.

2. Cieľom urýchleného prejednania zemedelských dížôb nech je aspoň pre 2-3 súdne okresy menovaný jeden odborný sudca, ktorý by výlučne len tieto veci prejednával.

3. Krátkodobé pôžičky gazdov, ako sú bankové zmenky a súkromné dlžoby, buďte za štátneho ručenia, ak bude toho treba, zmenené v dlhodobé pôžičky umorovacie, lebo zákon o úrokoch, napriek vládnemu nariadeniu č. 239/1935 o snížení úrokovej miery, povoľuje bankám vybieranie takého príslušenstva, za prirátania ktorého činia úroky 8 až 8.8 % na miesto maximálneho úroku 6.5 %. Pridáme-li k tomu ročný úmor 1/8 kapitálu, to sa rovná 18 % kapitálu a toto nemôže zadlžený gazda zaplatiť.

4. Nech štát zabráni tomu, aby zdedený statok maloroľníka, zadlženého bez vlastnej viny, prešiel do cudzej ruky a nech so štátnou garanciou zabezpečí statok sedliackym dedičom.

Vážená snemovňa! Podávajúc v mene gazdovského obecenstva maďarského svoje pozmeňovacie návrhy k tomuto vládnemu nariadeniu chcem len ešte poznamenať, že v dobe, kde prežívame tak ťažkú zahraničnopolitickú situáciu, jech odpovední štátni činitelia pomýšľajú na to, že o pravú obranu štátu bude len vtedy účinne postarané, bude-li hmmotne postavená na nohy v prvom rade vrstva zemedelská, ktorá je jadrom štátu, bude-li gazda sprostený svojich dlžôb a najde-li svoj blahobyt a svoje šťastie v tomto štáte.

Kým toto nebude vládnym nariadením či zákonom zabezpečené, dotiaľ takéto opatrenie - či je to už zákon a či nariadenie - ktoré je iba nepatrným práškom k podopretiu maloroľníckej vrstvy, neprijímam.

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným rečníkem je pan posl. R. Böhm. Dávám mu slovo.

Posl. R. Böhm [německy]: Slavná sněmovno!

V uplynulých dnech slyšeli jsme při rozpravě o státním závěrečném účtu a o vládním prohlášení pana předsedy vlády velmi mnoho o vnitřních i zahraničněpolitických otázkách, k čemuž daly podnět především poslední události v cizině. Slyšeli jsme nejdůraznější politické názory podle různých stanovisek. Často se mluvilo s rozhodností. Ať jest tomu jakkoliv, mnohé se ve světě v tyto dny změnilo, jedno však zůstalo: Konservativní, mír a pořádek milující sedláci, nejpevnější opora lidu, základní pilíř každého státu, jejichž zajištění života jest úkolem každého odpovědného státníka. (Posl. Kut: To říkali v Rakousku také!) Tito sedláci, a jmenovitě sudetskoněmečtí, jsou v nouzi a jednání o prodloužení zemědělského vyrovnacího řízení a ochrany před exekucí nám skýtá příležitost promluviti o životních nutnostech zemědělství a opraviti mnohé mylné pojetí o poměrech na vsích. Tak na př. napsal před nedlouhou dobou jeden vedoucí český hospodářský list, že zvýšení reálného důchodu v zemědělství se může odhadnouti nejméně na 6 miliard korun; opětovně slyšíme zjištění: "Zemědělství nemá důvodu k žalobě, zemědělství se opět daří lépe." Naproti tomu musím s tohoto místa zdůrazniti se vší rozhodností, že tisíce malých a středních sedláků jest v trpké nouzi. Každý jiný názor pomíjí skutečné poměry v zemědělství. Zadlužení veškerého zemědělství činí nejméně 30 miliard Kč, neknihovní a otevřené dluhy mají převahu nad knihovními. Nechci zde dovozovati, proč k zadlužení zemědělství došlo. Jednou z hlavních příčin jest disparita cen zemědělských výrobků a našich potřeb. Vzhledem k výdajům na zbrojení a s tím spojeným finančním starostem vlády bylo před několika týdny v několika novinách oznámeno (čte): "S určitostí lze říci, že oddlužovací akce zemědělců, není-li pohřbena, jest přece aspoň odložena. Odškodnění dostali zemědělci vyššími cenami obilí." Tento tisk zapomíná, že střední a malí horští sedláci v sudetskoněmecké oblasti nemají z vyšších obilních cen žádnou patrnější výhodu.

Zemědělské vyrovnání neposkytuje podklad a není vhodným prostředkem pro úpravu dluhů při ještě přiměřeném stavu dluhů a toto vládní nařízení má mnoho nedostatků. Tak by musel na př. býti opraven § 20, který mluví jen o splácení kapitálu a nikoli o vedlejších poplatcích, neboť po potvrzení vyrovnání nebo během vyrovnávacího řízení může věřitel s přednostním právem vymáhati žalobou všechny nedoplatky anuit, úroků a útrat a uvede v pochybnost splnění vyrovnání, jakož i existenci dlužníka. V návrhu zákona tisk 1260 o úlevách při splácení dluhů by mělo býti škrtnuto v čl. I slovo "přihláškou", neboť mnozí zemědělci v r. 1936 neprovedli přihlášku pro odklad do 31. října 1936 neznajíce nových ustanovení, která byla vydána v červenci roku 1936. Toto omezení se v praksi osvědčilo jako zbytečná tvrdost a zmíněné škrtnutí by obnovilo původní právní stav nařízení čís. 250/35 Sb. z. a n.

Jsem proto dnes nucen, abych položil vládě nutný požadavek po realisování zemědělského pomocného fondu, pomocného fondu, do kterého bychom nemuseli nejprve zapravovati náš tribut a na kterém by měli účast všichni potřební bez rozdílu národnosti. Pan ministr financí poukázal již častěji na výnos berním úřadům, kterým byly tyto úřady upozorněny, že úředníci jsou pro veřejnost a obyvatelstvo a že s ním mají jednati přátelsky a postupovati spravedlivě. Tento, jistě panem ministrem v nejlepším úmyslu vydaný výnos se ovšem v praksi často nezachovává. Zabavení peněz za chmel a řepu, výnosu mléčných produktů při dodávce béře zemědělci provozovací kapitál pro běžný rok. Zemědělství a mnohé živnostenské provozovny ztratily nepřízní poměrů nejen kupní sílu, nýbrž jsou zbaveny i hotovostí a reserv a živoří z podstaty a materie. Daně a poplatky se mohou platiti jen z výnosu hospodářství. Ministerstvo financí má proto úkol dáti berním úřadům pokyny za účelem přezkoumání platové schopnosti poplatníků a nesmí nechávati vymáhání daní na pospas libovůli úředníků. Musí se dělati rozdíl mezi poplatníky, kteří nemohou platiti, a těmi, kteří platiti nechtějí. Také malému a střednímu poplatníku musí přijíti k dobru odpisy daní a nikoliv pouze milionovým podnikům.

Daleko důležitější než ochrana před exekucí a vyrovnací řízení jest vytvoření existenčních základů pro naše zemědělství, a touto otázkou se chci zabývati při dnešní příležitosti. Zatím co horští sedláci krvácejí a se zadlužují, musíme konstatovati na druhé straně zisky, dividendy a vysoké kartelové ceny. Zemědělství nejhůře trpí pod kartelovým hospodářstvím, neboť naše ceny jsou daleko pod cenami našich potřeb. Při obilní výrobě bylo zemědělství osvobozeno od kapitalismu a spekulace, svoboda individua byla tak dalece omezena, pokud se musí vzíti zřetel na obecné blaho. Obilním monopolem byla zavedena nová organisace národohospodářského života a spekulace nemůže dále tropiti své neplechy v zásobovacím hospodářství a nemůže dále rušiti vývoj cen v zemědělství. Jinak je tomu u živočišných a mléčných výrobků.

Dobytkářství a výroba mléčných výrobků jest životní otázkou horských sedláků a jmenovitě sudetskoněmeckého zemědělství. Tu bych chtěl výslovně zdůrazniti, že samotnou zamýšlenou úpravou trhu nedojdeme ani ke stabilisaci cen ani k přijatelnějším cenám při živočišných a mléčných výrobcích. Zemědělství podléhá při požadavku řízeno hospodářství u živočišných a mléčných výrobků velkoobchodu, velkouzenářům a konsumentům. Několik dovozců dosahuje milionových zisků na útraty všech zemědělců a spotřebitelů. Nemusím ztráceti slovo o tom, jak se má díti regulace cen dobytka a úprava cen mléčných výrobků. To jsem již častěji na různých místech vyložil. Musíme také uvážiti, že 360.000 hospodářství pod 5 ha vychová ročně 700.000 hovězího dobytka a 300.000 vepřů. To praví jinými slovy, že význam živočišné produkce jest pro malého zemědělce obzvláště velký. Pevné ceny za vepře, od 5 do 6.50 Kč živé váhy neb 7˙90 Kč mrtvé váhy již napřed odmítáme, neboť výrobní náklady činí, počítá-li se cena bramborů jen 30 hal., skoro 10 Kč za kg živé váhy. Výsledek tohoto výpočtu výrobních nákladů vyplývá z vlastního hospodářství a z důkladných výpočtů praktických odborníků.

V úzké souvislosti s otázkou cen jest dovoz vepřů. Dovezl-li při přebytku vepřů a při ceně 5 Kč živé váhy živočišný syndikát v r. 1937 o 20 0.000 kusů více, než bylo smluvně stanoveno, znamená to velmi těžké poškození zemědělství, proti kterému se musíme s tohoto místa brániti všemi prostředky, jež máme po ruce.

Československý rozhlas oznámil nedávno světu, že československé zemědělství jest soběstačné. Je-li tomu tak, musíme uzavříti hranice pro dovoz, neboť každý dovoz potravin přispívá ke zničení domácího zemědělství.

Naše obchodní politika jest bohužel pod tlakem a vlivem zahraničněpolitických spojů, které zemědělství neslouží a které umožňují živočišnému syndikátu překročiti smluvně stanovené kontingenty. Politická spojenecká věrnost k Francii a jihovýchodním agrárním státům se našemu státu hospodářsky špatně vyplácí.

My sudetskoněmečtí sedláci a malozemědělci ve Svazu zemědělců stojíce na půdě státu přiznáváme se bezvýhradně k míru a k přátelství se sousední Německou říší, k míru, protože milujeme svůj lid a vlast a chceme jej uchrániti před těžkou pohromou, před válkou, k přátelství, poněvadž se cítíme kulturně a duchovně spojeni s Němci za hranicemi a protože musí býti umožněny hospodářské vztahy. Dojdeme k přátelskému poměru s Německou říší, dá-li se nám sudetským Němcům to, co nám v důsledku našeho počtu, kultury a významu přísluší. Francie a Rusko nám našich deset tisíc vagonů ovoce z údolí Labe a Středohoří a naše přebytečné vepře neodkoupí. Německo však tuto možnost má. Nemůžeme býti na trvalo odbytištěm potravin pro jihovýchodní agrární státy a západní státy budou krýti svou potřebu zemědělských produktů z kolonií.

Nabídku komunistů Svazu zemědělců ze čtvrtka ke spolupráci v československé lidové frontě odmítáme. Jako němečtí sedláci si vzpomínáme na kolektivisaci ruského zemědělství, na vnitřní poměry v Rusku a na snahu o bolševickou světovou revoluci. Nemáme jako Svaz zemědělců s komunismem nic společného.

Jménem německého zemědělství, které se zabývá chovem dobytka, a jménem našich chudých horských sedláků kladu opětovně požadavek pevných cen dobytka a minimálních cen pro mléčné výrobky. V této otázce se již beztoho staly velké chyby, živočišný monopol měl býti zřízen, když jsme měli postačující ceny za dobytek.

Zvláštní pozornost musí ministerstvo zemědělství věnovati tuberkulose a neplodnosti dobytčat a bude nutná novelisace zákona o chovu dobytka. Slintavka a kulhavka, tyto metly zemědělství, jichž nesmírné škody dávají nám nový důkaz velkého risika zemědělského povolání, opět v Čechách propukly. Ministerstvo zemědělství nechť učiní přísná opatření, tu se nesmí bráti ohled na zábavy nebo schůze, jde o to, chrániti milionové hodnoty dobytka a existence, ke kteréžto ochraně jest stát zavázán. Zemědělství však nutně potřebuje pořádku na mléčném trhu, především snížení stanoveného kontingentu margarinu. Víme, že několik továrníků nechce upustiti od svých milionových zisků, zatím co statisíce malých sedláků a zemědělců žije v trpké nouzi.

Nechci se zde dále šířiti o možnosti zjednání pořádku na mléčném trhu a o cestách které k tomu vedou, poukázal jsem opětovně v zemědělském výboru na to, které cesty vedou k pořádku na mléčném trhu a na trhu mléčných výrobků.