Úterý 15. března 1938

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Vávra, Taub.

Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.

203 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 19 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Polachovi, Schützovi; na tento týden posl. Macounovi, Rybárikovi, Sivákovi; na týden posl. Stivínovi.

Omluvili se

nemocí posl. dr Dufek, dr Rašín, Zápotocký.

Za Platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Branžovského na den 9. března t. r.

Změny ve výborech.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Borkaňuka za posl. Appelta.

Do výboru soc.-politického vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. Němce za posl. Kliebra; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Klimenta za posl. Zápotockého.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Hladkého za posl. Stivína.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. Hirteho za posl. G. Böhma.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 9. března 1938, čís. 7337, že senát usnesl se ve 104. schůzi dne 9. března 1938 na tomto, ternu pro jmenování člena presidentem republiky do ústavního soudu (za zemřelého člena dr Karla Baxu):

Dr Jaroslav Krejčí, profesor ústavního práva Masarykovy university v brně,

Dr Miroslav Skácel, advokát v Uh. Hradišti,

Dr Rudolf Ritter, soudní rada a přednosta okr. soudu v Mostě.

Došly dotazy a odpověď.

Dotazy:

posl. Otáhala min. vnitra o poměrech v Městské spořitelně v Hranicích (č. D 485- IV);

posl. Haningera předsedovi vlády v záležitosti soudního vyrovnání fy V. Nekvasil, akc. spol. v Praze (č. D 486-IV);

posl. J. Sedláčka:

min. zemědělství o nutnosti zřízení české hospodářské školy v Novém Jičíně (č. D 487- IV),

min. železnic o výpočtu pense vdově po průvodčím vlaků Bertě Schnaubertové v Prostějově (č. D 488-IV),

vládě o úplné restituci platových zákonů jak pro aktivní veřejné zaměstnance, tak i pro pensisty (č. D 489-IV),

miN. soc. péče o zadržování výplaty státního příspěvku na úhradu platu kancelářské pomocné síly při veřejné zprostředkovatelně práce v Prostějově (č. D 490-IV).

Odpověď min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Knotka č. D 432-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrh tisk 1266 - přikázán výboru iniciativnímu.

Zpráva tisk 1268.

Interpelace tisk 1258 (I až IX).

Těsnopisecká zpráva o 133. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 7. března 1938, č. Nt XIX 19/38, za souhlas s trest. stíháním posl. Švermy pro přečin proti cti (č. J 325-IV).

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 138. schůzi sněmovny dne 10. března t. r. projev hrubě urážlivý z řeči posl. Gajdy a Iváka a projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Beuera.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jako odstavec prvý jest:

1. Zpráva výborů zemedelského a ústavneprávneho o vládnom návrhu zákona (tisk 1960) o úževách pri splácaniu pohladávok za niektorými zemedelcami (tisk 1262).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o dalším odstavci pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů zemedelského a ústavneprávneho o vládnom návrhu zákona (tisk 1261), ktorým sa znovu čiastočne mení vládne nariadenie zo dňa 31. marca 1936, č. 76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadení a dávajú ustanovenie o dočasných opatreniach v exekučnom a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorých návrh na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijatý (tisk 1263).

Důvodem navrhovaného sloučení jest povahová příbuznost obou předloh.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců.?

(Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při obou odstavcích pořadu jsou: za výbor zemědělský místo p. posl. Ursínyho p. posl. dr inž. Fulík, za výbor ústavněprávní p. posl. dr Suchý.

Dávám slovo k oběma odstavcům prvému zpravodaji p. posl. dr inž. Fulíkovi.

Zpravodaj posl. dr inž. Fulík: Slavná sněmovno!

Jako zpravodaj zemědělského výboru kladu si za čest zaujmouti stanovisko k vládnímu návrhu zákona o úlevách při splácení pohledávek za některými zemědělci, a dále k vládnímu návrhu zákona, kterým se znovu částečně mění vládní nařízení ze dne 31. března 1936, čís. 76 Sb. z. a n., o zemědělském vyrovnacím řízení a dávají ustanovení o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, jejichž návrh na vyrovnání nebyl v zemědělském vyrovnacím řízení přijat.

Dovolte mně, abych v podstatě k těmto oběma návrhům řekl toto: Vládním nařízením s účinností od 1. ledna 1936 bylo upraveno všeobecné snížení úroků, které v průměru znamenalo snížení úroků asi o 1%. Při cca 20 miliardách zemědělských dluhů znamenalo toto snížení úrokové míry nesporně zvýhodnění zemědělské služby dlužnické asi o 200 mil. Kč ročně. Když byla všeobecně snížena úroková míra, bylo vydáno vládní nařízení č. 250 z r. 1935 o úlevách při splácení zemědělských dluhů, kdy všechny dražby na zemědělský majetek, které byly dosud odloženy, se dále odložily až na dobu po 1. říjnu 1936 a kdy splácení krátkodobých dluhů, počínaje dnem 1. října 1936, se mělo prováděti v určitých snesitelných splátkách, rozvržených na dobu 8 let, v okresích t. zv. nouzových na dobu 9 let. U dluhů dlouhodobých mělo splácení procházeti podle smluvních termínů, případně až po dobu 44 let.

Není sporu o tom, že tato opatření vykonala v zemědělské praxi určité platné služby zadluženým zemědělcům. Na podkladě těchto opatření přikročila vláda ke zrušení zemědělského moratoria. Nebylo však možno učiniti tak všeobecně a proto ustanovením čl. V, odst. 1, části 3 vlád. nařízení z r. 1936, č. 258 Sb. z. a n., vytvořena v rámci vládního nařízení č. 250 z r. 1935 zvláštní kategorie dlužníků, které se dostalo dalšího prodloužení odkladu dosud odložených exekucí, s čímž automaticky spojeno i odsunutí splátek. U exekucí těchto jde o exekuce pohledávek splatných před 9. květnem 1933, v nouzových okresích před 1. lednem 1936. Jde zde o splátky na t. zv. krátkodobé pohledávky podle vlád. nařízení č. 250 z r. 1935, tedy nikoliv o pohledávky dlouhodobé, t. j. pohledávky knihovní, splatné v době delší než 10 let.

Těchto úlev se dostalo těm, o jejichž návrhu na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení nebylo do 1. října 1936 ještě pravoplatně rozhodnuto, dále těm, kteří do 31. října 1936 po dali návrh na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení, a konečně těm, kteří se do 31. října 1936 přihlásili u exekučního soudu, u něhož bylo proti nim vedeno exekuční řízení, o další odklad na podkladě §u 26 vlád. nař. č. 250 z r. 1935. Pro tyto dlužníky byly lhůty k odkladu exekucí a splátek posunuty k 31. lednu 1937. U dlužníků, kteří se o odklad přihlásili do 31. října 1936, byly pak lhůty opět prodlouženy, a to vládním nařízením č. 14 z r. 1937, a to ke dni 30. září 1937, a konečně vlád. nař. č. 149 z r. 1937 ke dni 31. března 1938,. Počet takto chráněných dlužníků se odhaduje asi na 5.000 případů.

Dokud vláda nepřichází s návrhem o pomocném fondu, je nutno alespoň dalším odkladem chrániti sociálně slabé, zadlužené zemědělce před exekučním stíháním, protože by přece nemělo vůbec smyslu, abychom po řadu let tyto dlužníky odkladem exekucí udržovali při životě, a pak je prostě nechali padnout. Proto zemědělský výbor vyslovil s těmito ustanoveními vlád. návrhu zákona svůj souhlas v tom smyslu, že vzal na vědomí, že se odklad exekucí posunuje k další lhůtě, pokud jde o exekuce a splátky, a to ke dni 31. března 1939.

Z osnovy zákona dále vyplývá, že odklad exekucí a splátek nastává ze zákona, t. j., že dlužníci nemusí se o další odklad hlásiti. Také toto opatření zemědělský výbor vítá, a to proto, že prostý zemědělský člověk v odlehlých dědinách nemá času a možnosti, aby přesně sledoval závazné lhůty, které jej často uvádějí právě do rozporu se zněním zákona, případně i ke zbavení práv, které mu zákonodárce poskytl.

Mimoto obsahuje osnova zákona ještě další doplňky, a to: pokud dlužník v t. zv. nouzových okresích dluhuje veřejné pojišťovací dávky za r. 1935, má je zaplatiti ve dvou stejných splátkách, a to k 1. dubnu 1939 a k 1. říjnu 1939. Konečně další nové ustanovení osnovy, že termín ke splácení pohledávek, jakožto konečný termín pohledávek, které během doby stanou se nespornými, stanoven ke dni 1. října 1946, v t. zv. nouzových okresích ke dni 1. října 1947. Konečný termín ke splácení pohledávek, které se stanou splatnými k 31. prosinci 1939, stanoven k 1. říjnu 1946.

Slavná sněmovno, pokud se týče druhého návrhu zákona, jímž se částečně mění vládní nařízení č. 76 z r. 1936 o zemědělském vyrovnacím řízení, vzal zemědělský výbor na vědomí, že smyslem této osnovy jest především prodloužiti lhůtu k podávání návrhu na zahájení zemědělského vyrovnacího řízení do 31. prosince 1938. Dosavadní lhůta platí do 31. března 1938 podle vládního nařízení č. 150 z r. 1937. Lhůta odkladu exekucí je posunuta však k 31. březnu 1939. Zde pro dodatečné přihlášení k vyrovnání je stanovena tedy lhůta kratší, k 31. prosinci 1938.

Z důvodové zprávy vládního návrhu vysvítá, že vláda zamýšlí do této lhůty rozhodnouti o návrzích, jimiž by bylo uvedeno v život opatření pro záchranu dlužníků, existenčně ohrožených. Jestliže vládní zdůvodnění takto chápeme, jest nám zde přece jen dávána určitá naděje, že vláda jest si svých prohlášení i svých slibů vědoma a že chce přijíti s něčím, co by opravdu bylo záchranou dlužníků zemědělských, existenčně ohrožených. Zemědělský výbor téměř spontánně vyslovil zásadu a přání, aby se tak stalo rychle a míře skutečnosti odpovídající.

Slavná sněmovno! Podle II. čl. vládního nařízení č. 150 z r. 1937 byla poskytnuta ochrana proti dražbám nemovitostí a proti konkursům u těch dlužníků, kteří před 1. červencem 1937 nesložili ve vyrovnacím řízení soudem předepsanou zálohu na útraty řízení, čímž došlo k zastavení dalšího řízení, a dále u těch, u nichž vyrovnací řízení bylo zastaveno, jelikož návrh na vyrovnání nebyl věřiteli přijat. V těchto případech byl odklad dražby nemovitostí odsunut ke dni 31. března 1938. Novým vládním návrhem zákona se posunuje tento odklad ke dni 31. března 1939. Z vládního návrhu zákona opět vyplývá přímo, že exekuční výkony odkládají se ex lege, t. j. ze zákona, na dobu po 31. březnu 1939 a že nemusí tudíž dlužník o odklad se hlásit. Také toto opatření vítáme.

Stávají se často případy, že soudy doporučí dlužníkovi, aby návrh na vyrovnací řízení vzal zpět a někdy jej nepoučí, že vzetím návrhu zpět před hlasováním ztrácí dlužník ochranu proti dražbám i konkursům. Je možno se domnívati, že doporučení tohoto druhu postrádají jakéhokoliv postranního úmyslu, přece jen však je nutno na tuto skutečnost upozorniti jednak dlužnickou veřejnost, jednak upozorniti i ona místa, která k těmto počinům radí, aby dlužníky včas na toto nebezpečí upozornila, aby tak dlužníci z neznalosti věci, chápajíce pokyn soudní autority vážně, nebyli zbaveni výhod a práv, která jim zákonodárce dává.

Pokud se jedná o nové případy, ve kterých nebude návrh na vyrovnacím roku věřiteli přijat, nutno dlužnickou veřejnost upozorniti na to, že dlužník musí se přihlásiti o odklad exekuce nejpozději 8 dnů před stanovenou dražbou. Nutno dále dobře uvážiti, že nejde zde o všeobecný odklad dražeb, jelikož ochrana je vyloučena, a to u exekucí vedených k vydobytí pohledávek mzdových, výživného, výměnku, pojistných premií soukromých pojišťoven, pohledávek z emisních zápůjček, daní, veřejných dávek a cel a konečně pohledávek vzniklých po dni, kdy dlužník podal návrh na zahájení vyrovnacího zemědělského řízení. Dále jest odklad exekucí a dražeb vyloučen u těch dlužníků, u nichž na návrh věřitelů se prokázalo, že dlužník neplatí, ač by platiti mohl, že se svým majetkem zle nakládá, že si počíná zlomyslně, čímž zavinil, že návrh na vyrovnání nebyl přijat.

Slavná sněmovno, zemědělský výbor, byť ve dvou formách, přece však jen vyslovil přání, aby vláda v dohledné době připravila návrh zákona o opatření dokonalejším, a to návrh zákona o pomocném fondu, pomocí něhož by bylo možno sociálně slabým a zadluženým zemědělcům v jejich těžkostech právě v této těžké době vyjíti se strany státu daleko výhodněji a daleko lépe vstříc. Tím končím. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému panu zpravodaji k oběma odstavcům, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr Suchému.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno, připojuji se k vývodům pana zpravodaje výboru zemědělského a jménem výboru ústavněprávního doporučuji posl. sněmovně, aby osnovy těchto dvou zákonů byly přijaty v navrženém znění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP