ZÁPIS

z 11. schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala ve dnech 8. a 9. září 1993

středa 8. září 1993

 

Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer,

M. Lobkowicz, K, Lojdová, P. Nečas, J.Novák, T.štěrba, V. Votava, O. Vychodil

Omluveni: M. Stiborová

Hosté: dle přiložené prezenční listiny

čtvrtek 9. září 1993

Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, J. Kalus, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil

Omluveni: I. Janů, J. Ježek, J. Kryčer, M. Stiborová

Hosté: dle přiložené prezenční listiny

NÁVRH POŘADU

1. Návrh poslanců Miroslava Kašpárka, Bohuslava Kuby, Milana Loukoty, Jaroslava Nováka, Jiřího Šolera, Josefa Valenty, Jana Vika a Oldřicha Vrchy na vydání zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností /tisk 466/

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, podepsaná dne 30. března 1993 /tisk 487/

3. Zahraniční cesty

4. Připomínky a podněty poslanců

5. Sdělení předsedy

6. Vystoupení velvyslance České republiky v Iránské republice p. Jiřího Osvalda

7. Přijetí delegace česko-francouzské skupiny ze Senátu Parlamentu Francie

8. Zahraniční rozhlasové vysílání

středa 8. září

Schůzi zahájil předseda zahraničního výboru posl. J. Payne, seznámil poslance s návrhem pořadu schůze, který poslanci schválili s tím, že pořadí projednávání jednotlivých bodů může být z časových důvodů pozměněno.

2.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, podepsaná dne 30. března 1993 /tisk 487/

V úvodu zdůvodnili vládní návrh ve smyslu důvodové zprávy zástupci Ústředního ředitelství cel p. Kárník a p. Skála.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. O. Vychodil.

Po krátké rozpravě, ve které si poslanci vyjasnili některé pojmy, bylo přijato usnesení č. 119 /9:0/.

3.

Zahraniční cesty

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval o

- návštěvě delegace Nejvyššího sovětu Běloruska v ČR, předběžný termín -

27. - 30. září 1993

- návštěvě delegace Thajského království vedená předsedou Senátu

p. Ruchupanem v ČR ve dnech 23. - 26. září 1993;

- 23. září ve 14.30 hod. se uskuteční jednání s poslaci

- 24. září pořádá předseda zahraničního výboru pro delegaci oběd

- sdělení MZV ohledně plánované cesty předsedy Dolní sněmovny indického parlamentu Shivraje Patela do Polska a Slovenské republiky. Na Slovensko byla delegace pozvána předsedou Národní rady SR I. Gašparovičem, který vedl slovenskou delegaci na zasedání Meziparlamentní unie, pořádané na jaře 1993 v Dillí. Velvyslanectví ČR v Dillí a 4. t.o. MZV doporučují zvážit možnost pozvat indickou delegaci též do ČR - jde o pozvání předsedy PS pro předsedu Dolní sněmovny indického parlamentu. Cesta indické delegace do Evropy je plánována na listopad.

Zahraniční výbor doporučil zaslat pozvání předsedy PS předsedovi Dolní sněmovny indického parlamentu

- pozvání pro delegaci zahraničního výboru finského Parlamentu

- pozvání pro posl. Jiřího Payna na mezinárodní konferenci organizované Nadací Hannse Seidela - přijato usnesení č. 121 /9:0/

- akcích Parlamentního shromáždění Rady Evropy - přijato usnesení č. 120 /9:0/

- cestě oficiální delegace Poslanecké sněmovny vedené předsedou PS na Slovensko dne 11. 10. 1993

- vyslání mandátového a imunitního výboru do Rakouska za účelem jednání se členy Národní rady Rakouské republiky - přijato usnesení č. 122 /9:0/

5.

Sdělení předsedy

Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval o

- přijetí velvyslanců u předsedy Poslanecké sněmovny:

- přijetí velvyslance ČR v Senegalské republice p. L. Škeříka - nástup do funkce/ - příjetí se zúčastní posl. V. Čundrle

- přijetí velvyslance Turecké republiky p. Ustüna Dincmena /nástup do funkce/ - přijetí se účastní posl. V. Čundrle

- přijetí velvyslance ČR v Indonéské republice p. Jaroslava Olši /nástup do funkce/ - příjetí se zúčastní posl. J. Kalus

- zdvořilostní návštěvě delegace Korejské republiky u předsedy Poslanecké sněmovny. Jde o politické osobnosti korejského života, o bývalého předsedu parlamentu, bývalé místopředsedy parlamentu, bývalého ministra vnitra a prezidentku ženské organizace. Příjetí se zúčastní posl. J. Kalus a J. Payne.

- o výši příspěvku za členství v Parlamentním shromáždění KBSE; přijato usnesení č.123 /9:0/

- plnění usnesení č. 102 týkajícím se výběru kandidátů na člena Komise pro lidská práva Rady Evropy, posl. I. Janů informovala členy výboru, že prezidentovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy byl zaslán dopis, ve kterém mu byla sdělena jména kandidátů do Komise pro lidská práva:

1/ JUDr. Jiří Mucha

2/ JUDr. Cyril Svoboda

3/ JUDr. Jan Čapek

- materiálu vlády ČR o příhraniční regionální spolupráci vyžádaném zahraničním výborem usnesením č. 33, který je k dispozici všem členům v sekretariátě zahraničního výboru

- o termínech schůzí zpravodajů k tiskům, které zahraniční výbor projednal

- o návrzích zákonů a zásad zákonů, které byly přikázány zahraničnímu výboru k projednání

6.

Vystoupení velvyslance České republiky v Iránské republice p. Jiřího Osvalda

V úvodu svého vystoupení velvyslanec České republiky v Iránské islámské republice pan Jiří Osvald se zmínil o historii vztahů Československa s Iránem. Podrobně analyzoval současné vztahy ČR s touto zemí. Dále se zmínil o hospodářské spolupráci. Naším problémem ve vztahu k Iránu jsou nevyřešené pohledávky ČR. Doporučil rozvíjet kontakty mezi parlamenty obou zemí, tomu by mělo napomoci jednání na úrovni zahraničních výborů.

7.

Přijetí delegace česko-francouzské skupiny ze Senátu Parlamentu Francie

Ve dnech 5. - 11. září 1993 navštívila ČR na pozvání České národní skupiny Meziparlamentní unie delegace francouzských senátorů složená z členů Skupiny přátel Francie - ČR ve francouzském Senátu v tomto složení:

Gérard GAUD (vedoucí delegace) - senátor za Drôme, socialista

předseda Skupiny přátel Francie-ČR, člen zahraničního výboru

André EGU - senátor za Ille-et-Vilaine, UC (Centristická unie)

člen Výboru pro kulturu

Jacques BERARD - senátor za Vaucluse, RPR (Sdružení pro republiku)

člen Ústavně právního výboru

Maurice LOMBARD - senátor za Côte d`Or, RPR

člen Výboru pro sociální záležitosti

Michel MIROUDOT - senátor za Haute-Saône, UREI (Unie republikánů a nezávislých)

člen Výboru pro kulturu

Marcel VIDAL - senátor za Hérault, socialista

člen Výboru pro kulturu

Bernard SEILLIER - senátor za Aveyron, UREI

člen Výboru pro sociální záležitosti

Fabrice HUGOT - úředník Senátu, tajemník Skupiny přátel Francie-ČR

Delegace přijela do České republiky za účelem navázání užších kontaktů s poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a s cílem seznámit se s politickou a ekonomickou situací v naší republice. Na programu kromě jednání se členy zahraničního výboru bylo setkání se členy Skupiny přátel ČR - Francie v PSP, pracovní oběd s předsedou PSP, setkání s ministry J. Zielencem, V. Dlouhým a J. Kabátem, přijetí na Staroměstské radnici, přijetí v Kanceláří prezidenta republiky, výlet do Českého Krumlova a přijetí na tamnější radnici.

Vedoucí delegace senátor Gérard GAUD se zejména zajímal o vztah České republiky k NATO po rozpadu Varšavského paktu. Posl. J. Payne uvedl, že on sám byl jeden z těch, kteří jako první přišli s myšlenkou, že by v té době ještě ČSFR měla opustit Varšavský pakt a usilovat o vstup do NATO. V září 1990 tyto myšlenky vzbudily úsměv, ale postupně došlo k rozpuštění Varšavského paktu a nyní již 3 země oficiálně deklarovali své úsilí o orientaci na západní bezpečnostní systémy a NATO. 42 % obyvatelstva České republiky podporuje tyto záměry. KSČM měla ve svém volebním programu rozpuštění všech bezpečnostních systémů, ostatní strany nebyly proti orientaci na NATO. Skutečností zůstává, že zde mezi obyvatelstvem existuje určité informační vakuum, ale to je právě úkol pro politiky a poslance toto vakuum vyplnit. Posl.

O. Vychodil, vedoucí stálé delegace PS v Severoatlantickém shromáždění konstatoval, že Severoatlantická aliance vznikla jako reakce na nebezpečí komunismu a i když je situace jiná, stále v ní zůstává prvek negace. Kontakty České republiky s NATO se rozšiřují. Podporujeme snahu NATO o seberekonstrukci, která by odpovídala současným podmínkám. Přesto zde zůstává bipolární vidění světa, které způsobila studená válka. Nerozhodnost NATO je nejjasněji vidět na příkladu války v bývalé Jugoslávii. Evropa se musí snažit hlavně zapomenout na bipolární rozdělení Evropy a vytvořit jednotnou Evropu, je nutno aby sama sebe definovala např. na bázi Západoevropské unie, kde Francie hraje důležitou úlohu. Senátor Gérard Gaud uvedl, že NATO bylo vytvářeno jako obranné seskupení, v době studené války a nepřítelem byl Východ, nyní je ale jiná situace, sice stálé přetrvává strach z nebezpečí ale ne již z Východu, ale z regionálních, nacionálních konfliktů v nově vytvářejících se demokraciích. Je znovu nutno definovat úlohu NATO a bezpečnostní systém v Evropě. Uvítal, že Česká republika je ochotna se účastnit diskuse o novém definování Evropy. Senátor Maurice Lombárd konstatoval, že evoropská bezpečnost je především záležitost Evropy, přítomnost Američanů zde není opodstatněná. Posl. J. Ježek uvedl, že se ukazuje, že největším nepřítelem Evropy je Evropa sama sobě; jsou to zejména projevy evropského nacionalismu a regionalismu. Posl. P. Nečas připomněl vývoj situace v Belgii. Střety mezi Valóny a Vlámy, nebo ve Španělsku, kde dochází ke střetům s Basky apod.

Ve 12.30 hod. byla rozprava přerušena z důvodů přijetí delegace u předsedy Poslanecké sněmovny s tím, že v ní bude pokračováno během pracovního oběda.

1.

Návrh poslanců Miroslava Kašpárka, Bohuslava Kuby, Milana Loukoty, Jaroslava Nováka, Jiřího Šolera, Josefa Valenty, Jana Vika a Oldřicha Vrchy na vydání zásad zákona o neslučitelnosti výkonu mandátu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností /tisk 466/

V úvodu projednávání tohoto návrhu vystoupil zástupce předkladatelů posl. J. Novák. Návrh zásad zdůvodnil ve smyslu důvodové zprávy.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. T. Štěrba. Konstatoval, že navrhovaná právní úprava obsahuje podnětné myšlenky obsažené zejména v zásadě č. 1 a 2, ale bohužel vzhledem ke své úspornosti neřeší množství problémů, které by v souvislosti s navrhovanými omezeními nesporně vznikly. Tento základní nedostatek předznamenává i vnitřní rozporuplnost návrhu. Myšlenka oddělení moci zákonodárné od moci výkonné je nepochybně nosná, ale nelze ji do právního řádu zavádět překotným nedomyšleným způsobem. Nedomyšlenost je zejména obsažena v rozporu zásady č.4 se zásadou č. 5, kdy se podle zásady č. 4 ruší účinností zákona mandát poslanců zvolených nebo jmenovaných do funkce uveřejněné ve správě přede dnem účinnosti, a to v podstatě s přihlédnutím ke splnění podmínek, které jsou retroaktivní. Retroaktivní prvky v právním řádu jsou velmi nebezpečné a jejich zavádění může znamenat nežádoucí precedens. Bylo by skutečně vhodné zákonnou formou řešit neslučitelnost výkonu mandátu poslance s podnikatelskou činností, avšak rozhodně nelze možnost podnikání omezit i pro období po zániku mandátu, a to ještě na tak dlouhou dobu 5 let. Další podstatnou vadou návrhu je, že řeší pouze vztahy Poslanecké sněmovny, přičemž se tento návrh nevztahuje na senátory. V závěru svého vystoupení posl. T. Štěrba nedoporučil zahraničnímu výboru vyslovit souhlas s projednávaným návrhem zásad.

V rozpravě vystoupil posl. J. Payne, J. Ježek, P. Nečas. Konstatovali, že je nutno zabývat se otázkou sladění výkonů mandátu s některými funkcemi ve státní správě a samosprávě a s podnikatelskou činností, ale ne v souladu s tímto návrhem. Návrhem zásad zákona, který by tuto problematiku řešil vhodným způsobem se již zabývají některé poslanecké kluby.

V závěru rozpravy bylo přijato usnesení č. 118 /10:0:1/.

Schůze skončila ve 12.00 hod.

čtvrtek 9. září 1993

8.

Zahraniční rozhlasové vysílání

V úvodu předseda zahraničního výboru posl. J. Payne konstatoval, že zahraniční výbor se problematikou zahraničního rozhlasového vysílání zabývá z hlediska provádění a prezentace koncepce zahraniční politiky České republiky. Je nutno mít informace, kdo zajišťuje toto vysílání, jak je finančně zajištěno apod.

Ministr vlády Igor Němec informoval poslance o vyhlášení konkurzu na zajištění /přípravu, výrobu a šíření rozhlasového vysílání do zahraničí. V podmínkách konkurzu je stanoveno, že provozovatel je povinen prezentovat Českou republiku jako stabilní demokratický stát s dynamicky se rozvíjející tržní ekonomikou. Vláda hledá nejlacinějšího provozovatele rozhlasového vysílání do zahraničí s termínem 1. 1. 1994.

Předseda konzultativní rady MZV pro rozhlasové zahraniční vysílání L. Nový připomněl, že konkurz byl vyhlášen v souladu s usesením vlády č. 41 z 27. 1. 1993. Zahraniční rozhlasové vysílání je určeno pro

- cizince žijící v zahraničí

- cizince žijící v ČR

- pro krajanské komunity

- pro zastupitelské úřady ČR v zahraničí

Na ministerstvu zahraničních věcí byla vytvořena konzultativní rada, jejíž členy jmenuje ministr zahraničních věcí, předsedou je L. Nový, dále je členem i zástupce Úřadu vlády ČR.

Generální ředitel Českého rozhlasu V. Ježek konstatoval, že zahraniční vysílání je státní zakázka hrazena z rozpočtu ČR. Dohled na kvalitu vysílání by měl být jak z vlády, tak z Parlamentu. Zahraniční rozhlasové vysílání je šířeno na krátkých vlnách, problém je v tom, že když někdo jiný dostane na základě výběrového řízení tuto vládní zakázku k 1. 1. 1994, vysílače bude mít v té době zajištěny Český rozhlas. Další problém je u vysílání na Slovensko, je možné řešit buď smlouvou s Ukrajinou nebo využít vysílání na dlouhých vlnách. Dodal, že získání zakázky pouze na 1 rok, tak jak je uvedeno v konkurzních podmínkách, se mu jeví neefektivní. Ale je samozřejmě věcí vlády, komu tuto zakázku svěří.

Vedoucí redakce zahraničního vysílání K. Wichs konstatoval, že zahraniční vysílání jde do celého světa, vysílá se v hlavních světových jazycích, neefektivní je ve slovenštině z důvodů nemožnosti používat krátkovlné vysílače. Zpravodajské bloky jsou půlhodinové, obsahují zpravodajské relace, přehledy tisku, analýzy, relace všeobecného charakteru, hudby je zde málo, důraz je na mluvené slovo. Problém vidí v tom, že zakázka má být pouze na 1 rok. Finanční náklady se tak zvyšují, neboť 50 % nákladů na zahraniční rozhlasové vysílání představují poplatky za používání vysílačů, na čím delší dobu si je rozhlasová společnost pronajme, tím jsou náklady nižší. Problémy vzniknou i v oblasti personálního zajištění zahraničního rozhlasového vysílání. Redaktor zahraničního vysílání je vysoce specializovanou osobou, musí být novinář, překladatel ovládající velmi dobře určitý jazyk, a musí být i speaker. Dále navrhl, že v konzultativní radě by měl být i zástupce Parlamentu.

V rozpravě vystoupil posl. V. Grulich, který se zejména zajímal o podmínky stanovené vládou pro zahraniční rozhlasové vysílání, jeho finanční zabezpečení a kontrolu. Ministr vlády ČR I. Němec seznámil stručně se zněním konkurzních podmínek na zahraniční rozhlasové vysílání. Obsahují obsah a cíl zahraničního rozhlasového vysílání, technické podmínky. Dodal, že k vyhlášení konkursu vedla vládu potřeba zajistit kvalitní ale i nejlevnější vysílání. I když je velká pravděpodobnost, že tuto zakázku dostane Český rozhlas, bude i on se muset snažit vysílat efektivněji. Kontrolu vysílání by měla provádět konzultativní rada. Posl. V. Grulich a V. Čundrle se zajímali, jak budou prezentovány názory opozice v tomto vysílání. L. Nový zdůraznil, že by konzultativní rada neměla zasahovat do programu vysílání, vyhodnocuje jej ad hoc a po odvysílání. Ale jsou určité materiály, které konzultativní rada předá redakci k odvysílání. Posl. P. Seifer kritizoval konkurzní podmínky z hlediska zadání. Posl. J. Payne připomněl, že zahraniční vysílání je specifické vysílání, že je jej nutno chápat jako reklamu České republiky do zahraničí financovanou vládou. Ministr I. Němec dále uvedl, že na zahraniční vysílání je vyčleněna částka 90 mil. Kč, zatím se přihlásili 4 žadatelé, ORBIS se nemůže přihlásit, neboť nemá licenci na rozhlasové vysílání. Posl. J. Ježek konstatoval, že je logické, že vláda nebude hradit negativní zahraniční vysílání o České republice. Posl. K. Lojdová uvedla, že považuje za správné, že vláda konkurz vyhlásila, i Český rozhlas se musí zamyslet nad tím, jak lépe je možno zahraniční vysílání realizovat, otázkou je délka zakázky, samozřejmě rozpočet na 1 rok se liší u zakázky, která je pouze na 1 rok od rozpočtu u zakázky na 2 - 3 roky.

V závěru rozpravy předseda zahraničního výboru posl. J. Payne rozpravu zhodnotil a formuloval závěry:

- zahraniční výbor bude sledovat kvalitu zahraničního rozhlasového vysílání /členové mají možnost při svých zahraničních cestách poslouchat rozhlas /

- zahraniční výbor se průběžně bude věnovat problematice zahraničního rozhlasového vysílání

- zahraniční výbor se bude zabývat touto problematikou i při projednávání rozpočtu

Schůze skončila ve 13.00 hod.

Zapsala:

Ing. Stanislava Mikšová - tajemnice zahraničního výboru

 

Josef Ježek, v.r.

Jiří Payne, v.r.

ověřovatel výboru

předseda výboru

 



Přihlásit/registrovat se do ISP