ZÁPIS
ze 7. schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala ve dnech 9. a 10. června 1993
9. června 1993
Přítomni:
posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer,
M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba,
O. Vychodil
Omluveni:
posl. V. Votava
Hosté:
dle přiložené prezenční listiny
10. června 1993
Přítomni:
posl. J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, I. Janů, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer,
M. Lobkowicz, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, V. Votava, V. Votava,
O. Vychodil
Omluveni:
posl. K. Lojdová, T. Štěrba,
Hosté:
dle přiložené prezenční listiny
NÁVRH POŘADU
středa 9. června
1. Vládní návrh zákona o Ústavním soudu /tisk 276/
2. Vystoupení velvyslance Kyperské republiky v České republice J. E. pana Christose N. Psilogenese
3. Vystoupení nově pověřených velvyslanců České republiky v zahraničí
4. Návrh projektu PHARE - zlepšení infrastruktury Parlamentu
5. Zahraniční cesty
6. Sdělení předsedy
7. Připomínky a podněty poslanců
čtvrtek 10. června
8. Informace o současné situaci v Jihoafrické republice
9. Vystoupení velvyslance České republiky v Austrálii pana Jaroslava Suchánka
10 Vládní návrhu, kterým se předpokládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky ke Statutu Rady Evropy sjednanému v Londýně dne 5. 5. 1949 /tisk 377/
11. Vystoupení stálého přidělence České republiky při Radě Evropy doc. JUDr. J. Malenovského
Po jednohlasném schválení návrhu programu 7. schůze zahraničního výboru bylo zahájeno projednávání 1. bodu programu.
1.
Vládní návrh zákona o Ústavním soudu (tisk 276)
Úvodní slovo přednesl zástupce předkladatele JUDr. Pospíšil z ministerstva spravedlnosti. Zdůraznil, že přijetí tohoto zákona je velmi důležité, neboť umožní jmenování soudců Ústavního soudu, jeho předsedy a místopředsedů a umožní tím, aby Ústavní soud, jehož hlavním úkolem je ochrana ústavnosti, začal fungovat. Dále zástupce předkladatele popsal strukturu a koncepci zákona.
Návrh zákona prošel řádným připomínkovým řízením a byl projednán legislativní radou vlády.
Předseda zahraničního výboru J. Payne poděkoval za výklad návrhu zákona a zdůraznil, že jde o velmi kvalitně připravený návrh.
Zpravodajka zahraničního výboru, posl. Ivana Janů uvedla, že návrh zákona byl projednán již pěti výbory, z nichž všechny se po připomínkách k zákonu vyjádřili kladně. Z koncepce návrhu zákona vyplývá, že dochází k posunu od kontinentálního pojetí k americkému. Problémem zůstává výběr kvalifikovaných a morálně bezúhonných kandidátů. Poté se vyjádřila ke změnám, které navrhl ústavně právní výbor. Některé z nich jsou zlepšením zákona, některé nikoli. Změny se týkají především § 6, § 8, § 36, § 62, § 11, §96 - posl. I. Janů seznámila ZAV s dopisem prezidenta republiky, který se vyjadřuje k tomuto § (v této souvislosti poukázala na čl. 66 Ústavy), §127. Na závěr poslankyně Janů doporučila zahraničnímu výboru, aby po projednání a připomínkách návrh zákona o Ústavním soudu schválil.
Poté předseda zahraničního výboru posl. J. Payne otevřel k návrhu zákona obecnou rozpravu. Posl. V. Čundrle prohlásil, že souhlasí se zpravodajkou. Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne uvedl, že má k dispozici připomínky od specialisty ze Švýcarska. Doporučil podpořit vládní návrh jako celek.
Posl. I. Janů navrhla přesunout § 8, 9 a 10 za § 25, což bude systémovější zařazení. Dále navrhla, aby se do návrhu zákona zapracoval paragraf pojedávající o ustavení funkce sekretáře, což by byli vynikající studenti právnické fakulty, kteří by se tímto způsobem podchycovali a vychovávali v budoucí soudce. Posl. V. Grulich podpořil myšlenku, pokud bude zpracována jako fakultativní možnost. Posl. O. Vychodil podpořil návrh s tím, že by se obdobná instituce měla zavést i v jiných orgánech. Rovněž posl. J Kalus se vyjádřil souhlasně. Posl. J. Kryčer uvedl, že jde o velmi dobrou myšlenku, která však nemá co dělat v zákoně. Zástupce předkladatele uvedl, že tento problém by mohl řešit sám Ústavní soud, který dle návrhu zákona může upravit své vnitřní poměry. Předseda zahr. výboru posl. J. Payne uvedl, že pokud se ustanovení o sekretářích nezabuduje do zákona, pak by zahraniční výbor měl přijmou usnesení, kterým vyjádří svůj zájem na ustavení této funkce.
Posl. I. Janů opětovně navrhla přesunutí § 8, 9 a 10. Hlasování 7 pro, 0 proti, 4 se zdrželi. Návrh byl přijat.
Posl. J. Kryčer navrhl vypustit § 1, neboť je nadbytečný (odkaz na čl. 81, odst. e). Hlasování 9 pro, 0 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat. Dále navrhl doplnit § 2 o právo prezidenta na odvolání. Hlasování 10 pro, 0 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat.
Posl. I. Janů navrhla převzít § 7 ve znění usnesení ústavně právního výboru. Hlasování 1 pro, 0 proti, 9 se zdrželo. Návrh nebyl přijat.
Posl. J. Kryčer navrhl vypustit § 8 a 9 a v návaznosti na to § 42. Návrh zdůvodnil tím, že funkce soudce a jeho pravomocí je nepřenosná, a tudíž rozhodovací pravomoc, i když omezená, nemůže být přenášena na asistenty. Zástupce předkladatele uvedl, že návrh vychází z dobrých zkušeností federálního Ústavního soudu. Posl. O. Vychodil se přiklonil k návrhu poslance Kryčera. Posl. J. Payne uvedl, že každý občan má právo na to, aby o jeho případu rozhodl soudce. Posl. I. Janů řekla, že asistenti jsou zkušení odborníci. Posl. M. Lobkowicz uvedl, že § 42 je velmi vážně formulován, a proto je pro jeho vypuštění. Hlasování o návrhu poslance Kryčera: 9 pro, 1 proti, 0 se nezdržel. Návrh byl přijat.
Posl. I. Janů navrhla přijmout § 11 ve znění usnesení ústavně právního výboru, neboť jeho znění je pregnantnější. Hlasování 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
Poté bylo projednávání vládního návrhu zákona přerušeno, aby mohl být přijat velvyslanec Kyperské republiky v České republice, pan Christos N. Psilogenis.
2.
Vystoupení velvyslance Kyperské republiky v České republice J. E. pana Christose N. Psilogenise
Velvyslanec Kyperské republiky p. Christos N. Psilogenis vyjádřil vděčnost za možnost hovořit před zahraničním výborem Poslanecké sněmovny. Uvedl, že dostal pověření k zastupování Kypru v České republice před 7 měsíci.
Kypr je ostrov ve východní části Středozemního moře, má 750 tis. obyvatel, z čehož je 82 % řeckých Kypřanů (z toho asi 2 % další národnosti) a 18 % tureckých Kypřanů. Po roce 1974, t.j. po turecké okupaci severní části ostrova představujícího 37 % území, byli řečtí Kypřané vyhnáni ze svých domovů na severu a nahrazeni přistěhovalci z Anatolie. Ti však nejsou považováni za kyperské občany. Následovala vlna emingrace řeckých Kypřanů do Velké Britanie, USA, Austrálie. Turečtí Kypřané jsou potomci Turků, kteří vládli na Kypru v období 1571 - 1878. Před tím na ostrově žádní Turci nebyli.
Během britské správy ostrova existovala mezi oběma komunitami mírová koexistence. V roce 1950 proběhlo referendum mezi Kypřany. Ukázalo se, že 96 % z nich je pro jednotu Kypru s Řeckem. Většina tureckých Kypřanů však byla proti spojení s Řeckem. Velká Británie využila tureckého nacionalismu pro neutralizaci řeckého nacionalismu. Hlavní příčiny kyperského problému jsou následující:
a/ neexistence žádného jednotného kyperského národa, ale dvou etnických skupin:
- 82 % řečtí Kypřané
- 18 % turečtí Kypřané
b/ strategická pozice ostrova, jíž se Kypr stal několikrát v historii obětí
Obyvatelstvo Kypru si po celá staletí udrželo svoji národní kulturu (tureckou a řeckou).
V roce 1955 vzniklo Hnutí národního odporu řeckých Kypřanů, jehož cílem bylo spojení Kypru s Řeckem. Britové na to reagovali prohlášením, že budou ve světě teritoria, která vzhledem ke své strategické poloze nebudou nikdy zcela samostaná. Z jednání mezi Hardingem (brit. strana) a Makariem (Hnutí) vyplynulo, že Britové nehodlají poskytnout Kypru nezávislost. Vymínili si, že zahraniční a bezpečnostní záležitosti budou pod jejich kontrolou. To způsobilo, že jednání ztroskotala. Dalším krokem byl návrh ústavy, kterou vypracoval Brit. Obsahovala ustanovení, že státní správa bude vykonávána oběma komunitami. Dohoda v Londýně z 19. února 1959 (tzv. Curyšsko-londýnská dohoda) položila základy kyperského státu. Dohoda znamenala kompromis mezi oběma komunitami. Turečtí Kypřané se svými 18 % obyvatelstva měli 30 % účast ve vládě, 30 % ve státní správě, 30 % v Parlamentě, 40% v armádě. President byl řecký Kypřan, vicepresident turecký Kypřan. 100 000 čtverečných metrů kyperského území spadlo po svrchovanou britskou vládu. Dohodu podepsaly Velká Britanie, Řecko a Turecko, které se zavázaly garantovat mírový vývoj na Kypru. Dohoda rovněž obsahovala ustanovení, že tyto mocnosti mají právo intervence k nastolení ústavního pořádku na Kypru. Ústavnost znamenala zákaz spojení s Řeckem a zákaz rozdělení ostrova.
V roce 1963 navrhl Makarius změnu Ústavy. Turecko reagovalo intervencí. Řecko rovněž vyslalo divize, které byly v roce 1967 ztaženy. V letech 1968 - 74 se jednalo o možnosti změny ústavního pořádku, nedospělo se však k dohodě. V roce 1974 došlo k pokusu o převrat organizovaný řeckou vládou. Turecko intervenovalo, pod záminkou obnovení ústavnosti rozdělilo ostrov a vytlačilo řecké Kypřany ze severu. Současně donutilo všechny turecké Kypřany k přestěhování do severní části Kypru, čímž od sebe obě komunity oddělilo. Došlo tím k vyhnání 200 tis. kyperských občanů z jejich domovů, ztratilo se 70 % ekonomických zdrojů, 60 % zemědělských zdrojů a 96 % turistického průmyslu.
V období 1974 - 1993 se OSN snaží vyřešit kyperský problém. Navrhuje vytvořit federaci, ve skutečnosti by to však byla konfederace.
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne poděkoval velvyslanci za výklad situace na Kypru. Zdůraznil, že vzhledem k tomu, že Česká republika má zájem stát se nestálým členem Rady bezpečnosti, snaží se sledovat vývoj ve všech konfliktních oblastech.
Velvyslanec Kyperské republiky uvedl, že se by kyperská strana uvítala otevření českého zastupitelství ve své zemi.
Poté se členové zahraničního výboru odebrali na oběd, na který je velvyslanec pozval.
3.
Vystoupení nově pověřených velvyslanců České republiky v zahraničí
Projednávání tohoto bodu bylo neveřejné.
a/ Vystoupení Jaroslava Olšy, nového velvyslance ČR v Singapuru, Malaisii a Indonesii
Velvyslanec J. Olša uvedl, že sídlem velvyslanectví je Jakarta. Při svém působení bude vycházet z toho, že Asie je světadílem 21. století. Bude se snažit především o posílení našeho obchodu s touto oblastí, kde jsou zásahy státu do ekonomiky velmi omezené.
V rozpravě se posl. J. Kryčer dotázal, zda se v souvisloti s významem Indonésie neuvažuje o zřízení našeho zastupitelství v této zemi. Velvyslanec J. Olša vysvětlil, že z ekonomických důvodů je to zatím nepřijatelné. Na žádost posl. I. Janů velvyslanec stručně seznámil poslance se svým životopisem (je jazykově vybaven, vystudoval indonesistiku na Universitě Karlově, od roku 1991 se věnuje výlučně této oblasti na MZV). Poté se na žádost posl. J. Kaluse stručně zmínil o náboženské problematice oblasti. Odpověděl rovněž na dotaz posl. P. Nečase na možnost působení "singapurského syndromu" a zmínil se rovněž o čínské menšině v oblasti, která dle jeho slov není příliš významná. Uvedl, že asijské státy jsou pro nás důležité i z hlediska naší snahy o členství v Radě bezpečnosti.
b/ Vystoupení Martina Stropnického, nového velvyslance ČR v Portugalsku.
Velvyslanec M. Stropnický stručně seznámil poslance se svým životopisem, popsal historii našich diplomatických styků s Portugalskem, kde od října 1992 není titulář. Uvedl, že zpočátku se bude jeho práce soustředit především na revizi smluv, následně na politické vztahy a obchod s touto zemí. V této souvislosti zdůraznil perspektivu společného působení České republiky a Portugalska na třetích trzích. Uvedl, že je karierní diplomat.
V rozpravě uvedl na dotaz posl. P. Nečase, že v souvislosti s podpisem Evropské dohody neočekává ze strany Portugalska velké potíže. Posl. P. Nečas se zmínil o ustavení Česko - portugalské meziparlamentní skupiny. Posl. J. Ježek uvedl, že Portugalsko vzhledem ke své historii bude mít pochopení pro naši transformaci.
c/ Vystoupení Ladislava Škeříka, nového velvyslance ČR v Senegalu
Velvyslanec L. Škeřík uvedl, že již delší dobu působí na MZV. Kromě Senegalu, kde je sídlo našeho zastoupení, bude ČR zastupovat i v dalších afrických zemích (Gambie, Sierra Leone, Mali, Kapverdské ostrovy, Guinea Bissau, Guinea). Uvedl, že v Senegalu je u moci prezident, který v roce 1990 zahájil reformu ekonomiky směrem k volnému trhu. Za svoje hlavní úkoly považuje prohlubování ekonomických vztahů (možnost dovozu spotřebního zboží, a potravin z ČR). V oblasti se projevuje silné zvýhodňování francouzského zboží. Dále uvedl, že se bude snažit u udržení kulturních kontaktů. Senegal je islámský stát, ale bez fundamentalismu. V rozpravě odpověděl na dotazy posl. P. Nečase o rivalském vztahu Senegalu a Nigérie a posl. J. Kaluse na zájmy ČR v ostatních zemích, kde ČR zastupuje.
d/ Vystoupení Pavla Jajtnera, nového velvyslance ČR v Rakousku
Uvedl, že odchází vést jeden z našich největších úřadů (14 diplomatů, 14 administrativních pracovníků plus 10 dalších). Rakousko je náš soused a s tím souvisí řada priorit. V podstatě jsou vztahy dobré, až na některé výjimky typu Temelín či novorakušané. V Rakousku existuje silné české lobby. Za své hlavní úkoly na počátku působení považuje zřízení honorálního konzulátu v Linci (a postupně v dalších zemích), a otevření českého kulturního střediska (konec léta). Bude se snažit o vytvoření našeho lobby v parlamentě.
V rozpravě předseda zahraničního výboru posl. J. Payne uvedl, že Rakousko má obavy z naší konkurence, a je proto třeba lobovat v náš prospěch i mezi zemědělci, ve stavebním průmyslu, atd. Velvyslanec P. Jejtnar uvedl, že Rakousko očekává šok v souvislosti se vstupem do ES, z čehož v současnosti pramení některé jeho ochranářské postoje. Posl. J. Ježek uvedl, že je třeba se zamýšlet na naším vztahem k Rakousku, poučit se z chyb, které udělalo.
4.
Návrh projektu PHARE
Předseda zahraničního výboru J. Payne krátce popsal význam projektu, který vychází z nutnosti pracovat na konvergenci našich právních norem normám ES. Tím se mohou prohlubovat naše vztahy s ES. Obecný popis projektu je doplněn o dodatek technického vybavení, který byp vypracován v souladu s technickým vybavením Poslanecké sněmovny. Sídlo expertního centra bude v budově bývalého FS. Technická stránka projektu předpokládá vybudování komunikačního systému mezi budouvou bývalého FS a budovou ve Sněmovní.
V rozpravě prohlásil posl. V. Čundrle, že projekt postrádá základní ekonomickou rozvahu. Posl. J. Ježek se dotázal na možnost napojení na informace z Rady Evropy. Na dotaz posl. O. Vychodila Ing. J. Heller uvedl, že spojení obou budov bude uskutečněno po pevných linkách a optických vláknech. Posl. J. Ježek vyslovil žádost, aby se zahraniční výbor usnesením obrátil na ministerstvo hospodářství, ministerstvo kontroly a Delegaci Komise ES s žádostí o vypracování materiálu, který by popsal program PHARE, jeho vznik, procedury, využívání, změny, ke kterým v součastnosti dochází. Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne vyslovil žádost, aby se do popisu projektu poznamenalo, že od okamžiku, kdy to bude technicky možné se centrum přesune z budovy FS do budovy ve Sněmovní ulici.
Předseda posl. J. Payne navrhl usnesení tohoto znění: Zahraniční výbor souhlasí s projektem PHARE pro Parlament ČR a doporučuje, aby se zaslal k posouzení odpovědným orgánům ES.
Hlasováním 8 pro, 0 proti, 1 se zdržel bylo přijato usnesení č. 81.
1./pokračování/
Vládní návrh zákona o Ústavním soudu (tisk 276) - pokračování projednávání
Jako zástupce předkladatele se dostavil JUDr. Patera z ministerstva spravedlnosti.
Posl. I. Janů navrhla rozšířit znění § 14 o písmeno a/. Hlasování 5 pro, 0 proti, 3 se zdrželi. Návrh byl přijat.
V souvislosti s § 30 se rozvinula diskuse o funkci Advokátní komory. Z diskuse vyplynul návrh (posl. J. Payne) rozšířit § 30 o odstavec 2 ve znění: Je-li účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem řízení soud, může být zastoupen kterýmkoliv svým soudcem. Hlasování 7 pro, 0 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat.
Posl. I. Janů navrhla vypustit odst. 3 v § 31. Hlasování 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
U § 36 posl. J. Kryčer poznamenal, že navrhuje zvážit předběžné řízení. Zástupce předkladatele uvedl, že FÚS institut předběžného projednávání měl. Posl. J. Kryčer navrhl, aby se připustilo podání námitky, kterou by projednal senát na neveřejném zasedání.
U § 37 předseda zahraničního výboru posl. J. Payne uvedl, že by bylo vhodné zvážit možnost zablokování Ústavního soudu, ke kterému by v některých situacích mohlo dojít.
U § 44 posl. J. Kryčer zopakoval svůj návrh na umožnění vznést námitku připojením odst. 3/ v následujícím znění: "Proti usnesení soudu o odmítnutí návrhu je možné vznést námitku, kterou senát projedná na neveřejném zasedání. Hlasování 6 pro, 0 proti 0 se zdrželi. Návrh byl přijat.
§ 48 navrhl posl. J. Payne doplnit o text: "V opačném případě je to důvodem k zahájení kárného řízení". Hlasování 1 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Návrh nebyl přijat.
Po tomto paragrafu navrhl posl. P. Nečas předat řízení schůze poslanci J. Ježkovi. Předání bylo provedeno.
U § 58 navrhla posl. I. Janů přijmout znění obsažené v usnesení ústavně právního výboru č. 61 (§ 57). Hlasování 9 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Návrh byl přijat.
U § 62, odst. 1 navrhla posl. I. Janů doplnit na konec § text následujícího znění: "...Výkon vykonavatelného usnesení Ústavního soudu o uložení pořádkové pokuty se řídí zvláštním předpisem*) Pod čárou pak bude text následující: "§ 274 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů."Hlasování 9 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Návrh byl přijat.
U § 72 a 74 poskytl na žádost předsedy Payna zástupce předkladatele krátké vysvětlení.
§ 86 navrhla posl. I. Janů přijmout ve znění usnesení VÚP č. 61 - § 85. Předseda Payne navrhl vypustit slova "jejího orgánu". Hlasování společné pro oba návrhy 9 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Návrh byl přijat.
U § 91, odst. 1/ navrhl předseda zahraničního výboru posl. J. Payne vypustit slova "...zemřel, nebo jestliže". U § 91 odst. 2/ navrhl posl. J. Payne vypustit slovo "..,zemřel,.."Hlasování 8 pro, 0 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat.
U § 95 navrhl posl. J. Payne vypustit slova "..nebo jestliže zemřel". Hlasování 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Návrh byl přijat.
Posl. P. Nečas navrhl přijmout § 97 ve znění usnesení VÚP č. 61 - § 96 s tím, že se vypustí poslední věta textu. Posl. J. Kryčer návrh zpochybnil řka, že by jeho přijetí znamenalo možnost neustálého napadání prezidenta. Hlasování 6 pro, 1 proti, 2 se zdrželi. Návrh byl přijat.
U § 115 vznesl posl. P. Nečas dotaz zda není v rozporu s Ústavou. Z diskuse vyplynulo, že nikoli.
§ 117 označil posl. J. Kryčer v rozporu s § 115 a navrhl ho doplnit o následjící větu: "To neplatí, pokud Ústavní soud vydal předběžné opatření dle § 115." Hlasování 7 pro, 0 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat.
§ 118 a 119, t. j. celý oddíl 7 je diskutabilní a posl. J. Kryčer navrhl, aby se k němu zahraniční výbor vyjádřil zvláštním usnesením, které přednese na zasedání pléna Poslanecké sněmovny. Hlasování 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Posl. J. Payne požádal o co nejrychlejší zorganizování schůzky s JUDr. R. Poláškem.
U § 121 proběhla diskuse o oprávněnosti termínu územně samosprávný celek.
§ 133 navrhl posl. J. Payne doplnit o odst d/ ve znění:
- nehlasuje pro některý z návrhů podle § 13, odst. 2,
a o odstavec e/ ve znění:
- soudce zpravodaj přednese názor, jak by mělo být o návrhu rozhodnuto. Hlasování 5 pro, 0 proti, 4 se zdrželi. Návrh byl přijat.
U § 143 navrhl posl. J. Payne změnit počet 12 soudců na 9 soudců. Hlasování 7 pro, 0 proti, 2 se zdrželi. Návrhl byl přijat.
Posl. J. Kryčer navrhl vypusti § 148. Hlasování 6 pro, 2 proti, 1 se zdržel. Návrh byl přijat.
Schůze skončila v 18.00 hod.
10. června
1./pokračování/
Vládní návrh zákona o Ústavním soudu (tisk 276) - pokračování projednávání
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne navrhl, aby se nejprve hlasovalo o usnesení zahraničního výboru k vládnímu návrhu zákona o Ústavním soudu (tisk 276).
Posl. Ivana Janů přečetla návrh usnesení zahraničního výboru č. 75 k vládnímu návrhu zákona o Ústavním soudu (tisk 276) s pozměňovacími návrhy. Hlasování 9 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Usnesení č. 75 bylo přijato.
8.
Informace o současné situaci v Jihoafrické republice
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přivítal na zasedání zahraničního výboru zástuce Čechů žijících v Jihoafrické republice pana Jiřího Trojáka, kterého vyzval, aby poslanců poskytl informace o posledním vývoji v Jihoafrické republice.
Pan Jiří Troják uvedl, že za poslední 3 roky se zaktivizovaly černošské strany především levicového zaměření (ANC), na svobodu byl propuštěn černošský vůdce Nelson Mandela a vlády vyhlásila, že bude směřovat k vytvoření vlády národní jednoty. Zvyšuje se vlna násilí, které se neomezuje jen na boje mezi jednotlivými černošskými kmeny (v JAR je jich 9), ale i na bělochy. V zemi je velké množství zbraní a munice, a to především v rukou ultralevicových mladíků. Pan Jiří Troják vyjádřil své přesvědčení, že touha černošského obyvatelstva pro tzv. osvobození bude naplněna a projde stejnou cestou např. v Mozambiku (odmítnutní bělochů, země dále ničena). V Jihoafrické republice žije asi 5 tis. Čechů a Slováků. Ve své snaze poukázat na svou svízelnou situaci již navštívili p. Bratinku a Stráského. Pokud by chtěli z JAR odejít, majetek, který si sebou mohou vzít, je velmi omezený (asi 40 000 USD na rodinu). Volby s účastí černošského obyvatelstva jsou plánovány na 27. 4. 1994. Dá se předpokláda, že ANC získá většinu, ostatní kmeny s tím nebudou souhlasit a nebezpečí občanské války bude velmi reálné.
V debatě posl. V. Grulich uvedl, že naše obchodní vztahy s JAR jsou nyní vesměs náhodné. Posl. J. Payne uvedl, že případ jihoafrických krajanů otvírá obecnou otázku, jak jsem připraveni na příchod přistěhovalců. Tábory jsou pouze nouzové řešení. Je potřeba zjistit podmínky pro trvalé usazení, možnost zaměstnání. Administrativa by měla vytipovat místa, kde by se přistěhovalci mohli usadit. Posl. P. Nečas se dotázal pana Trojáka na problematiku občanství. Pan J. Troják uvedl, že krajani mají dvojí občanství, české a jihoafrické. Posl. J. Kalus se zajímal o historii české komunity v JAR a o časopis Našinec, který pan Troják vydává. Na dotaz posl. R. Dostála jak vypadal skutečný apartheid, pan J. Troják vysvětlil, že spočívalo především omezení pohybu černošského obyvatelstva. Mělo zabránit nekontrolované migraci černochů z venkovských oblastí do města. Zrušením tohoto omezení došlo ke vzniku předměstských oblastí plechových chatčí bez jakýchkoliv hygienických zařízení. Posl. P. Nečas a J. Kalus si na ministerstvu zahraničí vyžádají další informace o situaci v JAR.
9.
Vystoupení pana Jaroslava Suchánka, nového velvyslance ČR v Austrálii
Pan J. Suchánek uvedl, že od 1. září 1993 střídá ve funkci velvyslankyni v Austrálii paní Moserovou. Sídlo je v Canbeře. Poukázal na hlubokou recesi, kterou Austrálie v současnosti prochází. Jedním z prvních úkolů bude zajistit v Canbeře pro ČR zastupitelský úřad, neboť při dělení majetku připadla budova Slovensku. Zatím je úřad v nájmu, za který platí 75 tis. USD a po dobu 2 let má na objekt předkupní právo. Bude se dále snažit o aktivizaci ekonomických a politických styků ČR s touto zemí. V této souvislosti se zmínil o čtyřicetitisícové komunitě krajanů. Za důležité považuje rovněž znovuotevření australského zstupitelství v Praze, které bylo v červnu 1992 zrušeno. Dále upozornil na problematiku sociálního a zdravotního pojištění manželek vyjíždějících velvyslanců a problematiku dovolených a požádal v této souvislosti poslance o pomoc. Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne vyjádřil nutnost vyžádat si k této problematice podkladové materiály (pozvat p. Richterovou z MZV na zasedání výboru) a předpisy a zapojit do řešení problému výbor sociální a zdravotní.
Posl. O. Vychodil uvedl, že by se měly odbourat ekonomické bariery naší prezentace v zahraničí. V souvislosti s plánovanou cestou poslanců na Konferenci MPU do Austrálie velvyslanec uvedl, že bude mít možnost nabídnout poslancům v prostorách rezidence možnost ubytování. Posl. J. Payne a J. Ježek navrhli doplnit tuto cestu poslanců o bilaterální jednání s australským parlamentem.
9.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky ke Statutu Rady Evropy sjednanému v Londýně dne 5. 5. 1949 (tisk 377)
Za stranu předkladatele návrh zdůvodnil 1. náměstek ministra zahraničních věcí pan Alexandr Vondra. Nejprve představil stálého přidělence České republiky při Radě Evropy pana doc. JUDr. Malenovského jako uznávanou autoritu v oblasti mezinárodního práva i jako bývalého soudce Ústavního soudu. Dále pan A. Vondra uvedl, že původně ČR chtěla sukcedovat do členství v Radě Evropy. To však bylo orgány Rady Evropy zamítnuto s tím, že ČR jako nový stát musí projít celou přijímací procedurou. Poté jsme se snažili stát se členy do května s retroaktivním členstvím od 1. 1. 1993. V květnu 1993 bylo však orgány PS RE rozhodnuto o stejném přístupu ČR a SR. Nyní již ve výborech Parlamentního shromáždění RE naše žádost projednána a vzhledem k tomu, že přístupová listina k RE a Statut Rady Evropy by měly být ministrem zahraničních věcí podepsány 30. 6. ve Štrasburku, požádal ministr zahraničních věcí J. Zieleniec o zkrácení lhůty pro projednávání Statutu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Statut Rady Evropy je mezinárodní smlouva, která musí být parlamentem projednána a podepsána prezidentem republiky. MZV považuje RE za jednu z nejvýznamnějších evropských institucí. Byla založena r. 1949 10 státy s tím, že pro členství byla dána jasná kriteria: pluralitní demokracie, právní stát, respektování základních lidských práv a svobod. Rada Evropy se soustředí na ochranu práv a svobod jednotlivce, na předcházení možných konfliktů v Evropě, ochranu a budování vědomí evropské identity. Nezabývá se ekonomickou integrací a otázkami obrany a bezpečnosti. Členství v Radě Evropy bude stvrzením demokratického charakteru ČR. Dále 1. náměstek ministra zahraničních věcí uvedl, že vláda projedná Listinu základních práv a svobod, kterou ministr zahraničních věcí podepíše ve Štrasburku 30. 6., ještě před tímto termínem.
Zpravodajka zahraničního výboru posl. I. Janů řekla, že pan A. Vondra přednesl všechny základní informace. Dodala, že naše žádost o členství v RE byla projednána výborem politickým, výborem právním a pro lidská práva a výborem pro nečlenské země PS RE. Ve všech těchto výborech bylo členství ČR v RE odsouhlaseno, pouze Lichtenštejnsko se zdrželo hlasování ve výboru politickém a pro nečlenské země. 29. 6. bude naši žádost projednávat Parlamentní shromáždění Rady Evropy a poté Výbor ministrů, který má rozhodovací pravomoc. Zdůraznila, že Štrasburk je důležité diplomatické místo, kterému bychom měli věnovat značnou pozornost.
V rozpravě vystoupila posl. M. Stiborová s tím, že RE je skutečně velmi významná organizace a naše členství v ní bude mít přímý vliv na naše občany. Posl. J. Payne uvedl, že v r. 1949 byla Rada Evropy naplněna určitými ideály, od nichž se v současnosti praxe často velmi odchyluje. Vyslovil se pro to, aby role ČR jako mladého státu spočívala v očistě těchto ideálů. Posl. J. Ježek vyslovil pochybnost, zda budeme schopni využít a aplikovat vše, co RE již dosáhla. Posl. I. Janů zdůraznila, že RE sdružuje 29 států, a je tudíž velmi vhodným místem pro formulaci stanovisek, diskusi o různých aspektech, atd. 1. náměstek ministra pan A. Vondra podtrhl téměř vzorovou spolupráci MZV a Poslanecké sněmovny při řešení otázek našeho vstupu do RE.
Posl. I. Janů poté přečetla návrh usnesení zahraničního výboru č. 76 k tisku 377. Hlasování 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Usnesení č. 76 bylo přijato.
11.
Vystoupení stálého přidělence ČR při RE, doc. JUDr. J. Malenovského
Stálý přidělenec České republiky při Radě Rvropy JUDr. J. Malenovský se vyslovil k něktěrým myšlenkám, které zazněly v průběhu rozpravy (posl. J. Ježek a J. Payne). Zdůraznil, že RE se nesnaží jen o vytvoření unifikovaného právního systému, ale i o vytvoření jednotného soudního systému. Poukázal na fakt, že ČNR 26. 11. 1992 prohlásila, že se ČR cítí jednostranně vázanou EÚLP. Jedná se o sporný právní stav vzhledem k nové ratifikaci. Hlavní cíl svého působení vidí v tom, aby ČR v RE vystupovala stabilně a vyváženě. Bere RE jako forum, na kterém můžeme vyjadřovat naše stanoviska. Nepovažuje za vhodné vyhýbat se forům, kde můžeme být kritizováni.
Uvedl, že před 14 dny proběhla schůzka všech ministerstev, která v RE participují s cílem zkoordinovat jejich aktivity. K fungování mise podotkl, že bylo nutné získat pro ČR nové prostory, protože rezidence ČSFR připadla při dělení majetku Slovensku. Na misi jsou sytemizováni 3 diplomatičtí pracovníci a další administrativní a technický personál. Dále poslance informoval, že od jara 94 bude ČR zastoupena v pětičlenném Byru ministrů a v roce 1996 by měla Byru předsedat.
V rozpravě se posl. J. Payne vyslovil pro nákupy některých budov pro MZV na úvěr. Pan A. Vondra k tomuto problému uvedl, že MF zatím nákupy na úvěr nepovoluje. Posl. J. Ježek navrhl, aby se na některý z příštích výboru tato problematika zařadila do programu, byl pozván ministr financí a současně se do problematiky zapojil rozpočtový výbor. Na dotaz posl. J. Payna pan J. Malenovský uvedl, že Evropská úmluva o lidských právech má právní sílu ústavního zákona a bude inkorporována do naší právní soustavy. Jurikatura EKLP a ESLP platí i pro nás. Role Ústavního soudu bude spočívat kromě jiného i v interpretaci EÚLP.
5.
Zahraniční cesty
a/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne navrhl pozvat Janise Sakellaria, zpravodaje pro Evropské dohody pro ČR, na oficiální návštěvu s tím, že termín bude dohodnut protokolární cestou. Hlasování 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželi. Usnesení č. 83 bylo přijato.
b/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přečetl informaci o pozvání RE pro jednoho člena PS na seminář o sociálním zabezpečení v zemích střední a východní Evropy do Štrasburku s tím, že všechny náklady hradí organizátor semináře. Informoval rovněž o tom, že výbor sociální a zdravorní navrhl poslance Jindřicha Němčíka. Žádné jiné návrhy se nevyskytly. Hlasování 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželi, usnesení č. 82 bylo přijato.
c/ Posl. P. Nečas informoval zahraniční výbor o 90. konferenci Meziparlamentní unie, která se bude konat v Austrálii ve dnech 13. - 18. 9. 1993. Posl. J. Ježek se vyslovil pro uskutečnění cesty do této oblasti, která je z hlediska politického důležitá. Navrhl doplnit program cesty o bilaterální jednání s australským parlamentem. Posl. O. Vychodil navrhl, aby do delegace byl nominován poslanec Petr Nečas (ODS), který je předsedou MPU v Poslanecké sněmovně. Posl. P. Nečas jako dalšího člena delegace navrhl poslance Řezáče (LB). Jako náhradníky navrhl poslance Kryčera (HSDMS) a Vychodila (ODS) Hlasováním 7 pro, 0 proti, 1 se zdržel bylo přijato usnesení č. 79.
d/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přednesl návrh na vyslání členů Stálé delegace Rady Evropy na zasedání jejích výborů a na plenární zasedání Parlamentního shromáždění RE. Hlasováním 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželi bylo přijato usnesení č. 80.
e/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přednesl návrh na oficiální návštěvu Chile. Posl. M. Lobkowicz navrhl, aby se cesta odložila na rok 1994, neboť předseda parlamentu má celou řadu významnějších zemí, které by měl navštívit. Posl. J. Payne proto přednesl návrh usnesení, ve kterém zahraniční výbor doporučuje předsedovi PS odložit cestu do Čile na rok 1994 s tím, že další vhodný termín bude dohodnut doplomatickou cestou. Hlasování 8 pro, 1 proti, 0 se zdrželi bylo přijato usnesení č. 84.
f/ Přeseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval poslance o pozvání na Rose-Rothův seminář (SAS), který se bude konat k Kyjevě 19. - 24. 6. 1993. Všechny náklady jsou hrazeny organizátory. Posl. O. Vychodil, jako předseda Stálé delegace do SAS navrhl vyslat poslance T. Svobodu (KDS) a poslance M. Čapka (LB). Hlasováním 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželi bylo přijato usnesení č. 78.
g/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval o dopisu velvyslance Gruši (Německo), kterým PS postupuje pozvání na zasedání Evangelického sdružení do Hannoveru ve dnech 22. - 28. 6. 1993. Vzhledem k tomu, že nebyli navrženi kandidáti zahraniční výbor se rozhodl cestou se dále nezabývat.
h/ Posl. M. Raška předložil zahraničnímu výboru žádost o uhrazení cesty do Štrasburku, pro kterou ze závažných důvodů musel použít vlastní auto. Posl. J. Payne navrhl odložit projednávání, až se k této záležitosti vysloví Stálá delegace do RE.
ch/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přečetl návrh usnesení k pozvání předsedy Thajského parlamentu k návštěvě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s tím, že termín bude dojednán diplomatickou cestou. Hlasováním 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželi bylo přijato usnesení č. 86.
i/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne se v souvislosti s cestami do zahraničí vyslovil pro změnu kalendáře PS tak, aby vyhovovala evropským zvyklostem, čímž by se předešlo mnoha těžkostem. Posl. V. Čundrle navrhl usnesení, kterým ZAV pověřuje svého předsedu, aby tento problém přednesl na zasedání organizačního výboru. Hlasování 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželi bylo přijato usnesení č. 85.
j/ Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne seznámil členy výboru s pozváním na 39. zasedání Západoevropské unie , které se koná v Paříži v červnu t.r. Navrhl přijmout usnesení č. 77 - schváleno - 10 hlasů pro, 0 proti.
Posl. O. Vychodil vystoupil s požadavkem revize usnesení zahraničního výboru č. 47 o poskytování náhrad pro služebních zahraničních cestách a požádal o jeho znovuprojednání na některé s příštích schůzí zahraničního výboru.
Posl. J. Ježek sdělil, že má určité informace o podcenění funkce našeho zastupitelství v Ženevě. Doporučil zahraničnímu výboru, aby naplánoval cestu do Ženevy, jejímž obosahem by byla návštěva všech důležitých institucí v Ženevě sídlících.D Doporučil kontaktovat naše zastupitelství v žádostí o přípravu takové cesty.
Schůze skončila ve 13.00 hod.
Zapsala: PhDr. Hana Hubáčková
|
Josef Ježek, v.r. |
Jiří Payne, v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |