Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1993

I. volební období

(VII. volební období ČNR)

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

z 2. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 20.1.1993 od 11.00 hod. a 21.1.1993 od 9.00 hod. v budově České národní rady, Sněmovní 4, Praha 1, v místnosti č. 106/I. patro

Zápis 2. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

Přítomno: dle prezenční listiny

Program: dle přiložené pozvánky

Druhou schůzi výboru zahájil v 10.20 min. předseda výboru.

Nám. MŠMT prof. Pátý konstatuje, že v prvém čtvrtletí má ministerstvo předložit vládě koncepci vědní politiky připravenou v součinnosti s Radou vlády pro vědeckou činnost a vý voj technologií. Ustavena byla Grantová agentura a některé její orgány.

Doc. Syka (Rada vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií) informuje o činnosti Rady, která směřovala mj. k zahájení činnosti Grantové agentury. Dnes je aktuální finanční situace akademie věd, kvalitní pracovníci, na které nebude mít akademie finanční prostředky, by měly přejít na vysoké školy.

Dr. Velemínský (Výbor akademie pro řízení vědeckých pracovišť) konstatuje, že docházelo k redukci činnosti ústavů již od r. 1989, a to ze 14.OOO na dnešních 8.500 pracovníků. Další transformace by měla být prováděna v rámci koncepce vědní politiky, nikoliv jen na základě schváleného rozpočtu. Jím jsou dobrá témata a dobré týmy ohroženy. Ústavy byly rozděleny sestupně do 5 skupin z hlediska další perspektivy činnosti. I prvá kategorie bude určité redukci pracovníků podrobena, jejich rozpočet bude redukován o 10 až 15 %, některé z nich budou disponovat mimorozpočtovými zdroji. Ve třetí skupině půjde o redukci ve výši cca 30 až 35 %. K 31.1.1993 dostane výpověď cca 1800 lidí, na vysoké školy přejde celkem 600 lidí, 6 ústavů, ovšem za předpokladu, že bude existovat fond o 94 milionech Kčs, který transfer finančně podpoří. Ohrožen je nákup zahraniční literatury, vydávání vlastních časopisů, zapojení do světových sítí, příspěvky do mezinárodních organizací.

V rozpravě posl. KALUS se dotazuje na charakter zrušovaných ústavů. Obdobně posl. PAVLÍKOVÁ žádá o informace o naplňování požadavku po spolupráci ústavů s vysokými školami.

Posl. SOURAL konstatuje, že je třeba zdůraznit absenci koncepce vědní politiky, přitom akademie prochází podstatnými změnami. Je třeba znát kritéria redukce, aby bylo lze posoudit úsporná opatření a jejich efektivitu i dopady do vědeckého výzkumu z hlediska jeho další perspektivy.

Posl. ČELIŠOVÁ se dotazuje na osud ústeckého Sociálně ekonomického ústavu, který je ve 4. skupině. Vidí v tom ohrožení regionální vědecké činnosti. Přesun vědy na vysoké školy není řešením, ani vysoké školy nemají na vědecký výzkum finanční prostředky. Čte stanovisko tohoto ústavu.

Posl. Stodůlka žádá o informaci o struktuře redukovaných ústavů z hlediska technických, přírodních a společenských věd.

Posl. KOUCKÝ navazuje na posl. Sourala a připomíná neexistenci vědní politiky a tím je třeba se zabývat. Není jasná oborová struktura vědy, jaká je vazba na výzkum pěstovaný na vysokých školách, jaký bude dopad regionální, zda půjde o koncentraci ústavů. Není spokojen s informacemi, kterých se výboru dostalo. Ten již v září loňského roku žádal koncepci vědní politiky, dosud ji však neobdržel. Zahraniční instituce (např. OICD) tuto situaci předvídaly, navrhovaly řešení, jejich doporučení byla odložena. Vyzývá, nechť je okamžitě předložena konkrétní vědní politika vlády.

Dr. Velemínský informuje o počtech ústavů podle oborů zařazených do jednotlivých skupin. Kritériem byla publikační aktivita, mezinárodní prestiž. V přesunu některých regionálních ústavů na vysoké školy lze spatřovat i posílení postavení regionálních univerzit vytvořením silných center vědeckého výzkumu. Připomíná, že akademie musí být špičkovým pracovištěm základního výzkumu. Všechna opatření jsou dnes ve stadiu návrhů, rozhodnutí přísluší sněmu akademie. Odmítá nařčení z mocenského řešení, počet publikací je objektivním kritériem. Cílem akademie není sociální síť, nýbrž slušné podmínky pro vědecký výzkum.

Prof. Pátý připomíná, že pro MŠMT je úkol připravit koncepci vědní politiky úkolem nastolený v listopadu, dnes se mapuje situace. Jde o interdisciplinární úkol, do jehož plnění se musí zapojit i samotná vědecká fronta. V červnu bude připraven zásadní rámec, který bude nutné konkretizovat.

Doc. Syka připomíná, že vědecká fronta byla dříve předimenzovaná, založená na snaze dosáhnout soběstačnosti. Celosvětovým trendem je spojení výzkumu s výukou, nikoliv pokračující separace. Nejde o instituci, jde o výsledek vědecké činnosti.

Posl. PAVLÍKOVÁ se pozastavuje nad tím, že nejprve se bude řešit osud ústavů akademie a teprve poté se začne připravovat koncepce vědní politiky. Navíc se řada pracovišť již dnes rozchází se svými pracovníky, aniž bylo již meritorně rozhodnuto. Doporučení pro vládu musí vycházet i z představ akademie samotné.

Posl. Stodůlka připomíná existenci aplikovaného výzkumu, i ten je třeba řešit.

Posl. HUBOVOU zajímá podíl pražských a mimopražských ústavů.

Posl. SOURAL konstatuje, že se předložení vědní politiky očekává teprve v červnu. Dnešní živelný pohyb není ekonomicky ani technicky zajištěn. Je třeba vládě umožnit, aby chaotický pohyb zastavila. Jde o otázku financí a táže se po výši částky, která by vytvořila časový prostor pro řešení. Připomíná všeobecnou pokladní správu, jednak částku pro Grantovou agenturu, jednak rozpočtovou rezervu.

Posl. Kalus se podivuje nad časovými souvislostmi, když lidé jsou již propouštěni, avšak rozhodnuto o ústavech ještě rozhodnuto nebylo. Táže se na mechanismus přesunu ústavů na vysoké školy, jak je zajištěn majetek likvidovaných ústavů.

Dr. Koukal (Rada vlády) připomíná, že měla být vytvořena i krátkodobá koncepce vědeckého výzkumu. Rozpočtové omezení bylo předem známé a jeho následky odhadnutelné. Byla zpracována novela zákona ČNR č. 300/1992 Sb., což způsobilo určité zpoždění. Rada vlády určitý scénář má. Je třeba umožnit transfer na vysoké školy. Odklady opatření přinášejí další ztráty. Otázkou je, zda je akademie regionálním nebo špičkovým pracovištěm. I pro regionální výzkum je třeba vytvořit podmínky. Místní rozpočty na financování vědeckého výzkumu neparticipují.

Dr. Žáček (Slezský ústav) konstatuje, že ústavy v regionech mají i celostátní význam. Objektivní kritéria nebyla vždy stanovena. Přechod na vysoké školy není finančně ani technicky zajištěn.

Prof. Pátý zdůrazňuje, že přechod na vysoké školy bude mít rozpočtový dopad i dalších letech. Na vysoké školy se převádí z akademie to horší, což nemusí přinést žádoucí povznesení vysokých škol. Nejsou vytvořeny právní podmínky pro přijímání akademických pracovníků na vysoké školy.

Posl. KOUCKÝ připomíná, že nejprve byly provedeny rozpočtové škrty, teprve poté přichází volání po vládní vědní politice. Rozpočet tvoří vláda, parlament jej pouze schvaluje. ČNR žádala vládu o předložení rozpočtu Grantové agentury a o koncepci vládní vědní politiky. Žádá o sdělení, zda částka potřebná na transformaci je obsažena v rozpočtu Grantové agentury a kdy se činnost Grantové agentury skutečně rozvine.

Posl. NOVÁKOVÁ se táže, zda existuje spolupráce mezi akademií, MŠMT a Radou vlády.

Prof. Bližkovský (Masarykova univerzita, předseda České pedagogické společnosti) varuje před rušením ústavů, které se podílejí na vytváření koncepce vzdělávací soustavy.

Ing. Raclavský (Ústav ekologie průmyslové krajiny Ostrava) má za to, že v rozvoji grantového systému došlo k pokroku. Opatření akademie potlačují regionální vědu. Odmítá administrativní cestu, nechť jsou ústavy vystaveny konkurenčnímu prostředí.

Dr. Velemínský má za to, že došlo k nepochopení. Vědní politika existuje, věda v akademii se bude koncentrovat do špičkových pracovišť. Na vysokých školách se bude pěstovat obor, který má na škole lepší podmínky rozvoje. Pro rozhodování byly vytvořeny expertní komise z řad uznávaných odborníků. Akademie spolupracuje s Radou vlády i MŠMT. Regionalita nebyla na prvním místě, pokud jde o kriteria rozhodování. O personálním složení ústavu rozhoduje ústav, jeho rada a ředitel na základě vlastní koncepce.

Posl. PAVLÍKOVÁ setrvává na názoru, že objektivní kritéria a koncepce stanovena nebyla, a to ani krátkodobá. I grantová agentura měla sdělit své představy. Není jasné, ve kterých směrech se bude akademie rozvíjet. Rovněž vláda nepředložila co předložit měla.

Po přerušení řídí schůzi mpř. Koronthaly.

Posl. PAVLÍKOVÁ předčítá návrh usnesení, posl. SOURAL doporučuje, aby úkoly MŠMT a Rady vlády byl řešen v součinnosti s akademií věd a Radou vysokých škol, pamatováno by mělo být na potřeby výzkumu závažných problémů české společnosti. Posl. NOVÁKOVÁ má za to, že by se v návrhu usnesení mělo pamatovat na legislativní zajištění možností obměny pracovníků vysokých škol. Posl. KOUCKÝ postrádá žádost o nastínění důsledků transformace akademia a vláda by měla předložit plán využití prostředků Grantové agentury.

Znovu otevřena rozprava. Dr. Sedlák (předseda OS pracovníků vědy a výzkumu) varuje před odlivem pracovníků z vědecké sféry. Ústavy potřebují další finanční prostředky, nejen v souvislosti s kolektivními smlouvami a tam zakotveným odstupným.

Pí. Sobotková připomíná, že vědečtí pracovníci by neměli přecházet jen do školství, nýbrž i do jiných rezortů, např. zdravotnictví.

Ing. Vlasák konstatuje, že některé obory se přesunují i mimo rezort školství, do zdravotnictví a kultury. Pro nedostatek finančních prostředků je nutné k redukci přistoupit.

Posl. SOURAL má za to, že by vláda měla mít možnost rozpočtového přesunu k posílení rozpočtu akademie.

Rozprava uzavřena, hlasováno o návrhu usnesení, usnesení bylo přijato.

Posl. PAVLÍKOVÁ navrhuje, aby se členem komise pro sdělovací prostředky stal posl. Vlach. Návrh nebyl přijat (7 pro, 7 se zdrželo).

Druhý den řídí schůzi výboru od 9.00 hod. předseda výboru.

Ministr prof. Piťha odůvodňuje předložený písemný materiál, připomíná priority působení školské soustavy, kterým musí odpovídat organizace školské soustavy a způsob jejího financování. Na přípravě materiálu se podílela i odborná veřejnost. Dalším záměrem ministerstva je příprava podrobného programu vzdělávací politiky. K 15.3. 1993 ministerstvo připraví pojetí 1. stupně základních škol, který bude zkoušen již ve školním roce 1993/94.

Zpravodaj posl. ZEMAN konstatuje obsah zpravodajské zprávy, která byla koncipována v součinnosti s odbornou veřejností. Dokument nedefinuje strategii školské politiky a její priority, není podložen solidní a podrobnou systémovou analýzou. Není ujasněna role státu a samosprávných subjektů, přístupy zpracovatelů trpí přílišným etatismem, nepočítá se příliš s potřebou změn postojů veřejnosti ke školství a se sociální realitou. Doporučuje, aby výbor uvážil převzetí aktivnější role spolutvůrce nové koncepce.

Zpravodaj posl. VOLÁK má za to, že je věrně popsána tristní situace ve školství a cíle transformace. Výbor však neočekával diskusní materiál, nýbrž konkrétní kroky reformy. Do r. 1996 (další parlamentní volby) by měl být i ve školství nastartován nezvratný reformní proces, nic však dnes nenasvědčuje, že se vládní prohlášení ve školství bude realizovat. V opačném případě se školství stane největším sociálním i ekonomickým retardačním prvkem. Stále je školství orientováno na výchovu dělnické třídy, nikoliv na terciární sféru. Je třeba dát ministerstvu krátký čas na dopracování, nedojde-li ke změně, bude nutné sáhnout k dalekosáhlejším opatřením

Zpravodaj posl. SOURAL souhlasí s hodnocením předloženého materiálu, upozorňuje na různorodou politickou profilaci jeho zpracovatelů. Ministerstvo musí vytvořit legislativní a ekonomický rámec školství, ne je však řídit. Ztotožňuje se s požadavkem, aby výbor sehrál aktivnější roli.

Zpravodaj posl. KOUCKÝ varuje, aby vývoj ve školství šel stejnou cestou jako vývoj ve vědě. Výbor musí sehrát aktivní roli a nesmí přehlížet, že materiály výboru předkládané jsou permanentně nekvalitní. Doporučuje se zamyslet nad návrhem posl. Zemana.

V rozpravě předseda výboru konstatuje obsah svého písemného hodnocení dokumentu, které bylo rozdáno členům výboru. Neexistuje možnost volby vzdělávací cesty; upozorňuje na nedomyšlené vazby učňovského a obecného středního školství.

Posl. PŘIBÁŇ se ztotožňuje s obsahem zpravodajské zprávy, připomíná absenci koncepce učňovského školství v nových ekonomických podmínkách. Dokument se nezabývá rovněž zpětnými vazbami ve školství, fungováním ČŠI. Má za to, že by se ministerstvo mělo ke zpravodajské zprávě mělo písemně vyjádřit.

Posl. NOVÁKOVÁ má za to, že ke zpravodajské zprávě je třeba přistoupit opatrně. Dokument ministerstva je určen pro pedagogy, kteří k němu nejsou vždy tak kritičtí, jako je zpravodajská zpráva. Možnosti volby vzdělávací cesty jsou limitovány ekonomickou situací státu. Obce a města mají sice pravomoci, nikoliv však dostatek finančních prostředků. Rozpočet schválila ČNR v určité podobě, kterou nelze změnit. Nelze vinit MŠMT za to, že nemá koncepci učňovského školství, když parlament rozhodl o změně v kompetencích.

Posl. KORONTHALY má jiné poznatky o ohlasech odborné veřejnosti než zpravodajové. Transformaci školství je třeba posuzovat v podstatně delších časových horizontech než v ekonomice. Odmítá snahy kritizovat za každou cenu a pokusy diktovat ministerstvu krátké termíny a velmi úzkou spolupráci s výborem. Ministerstvo musí mít k práci klid.

Posl. KOUCKÝ připomíná, že zpravodajové konzultovali materiál i s učiteli a řediteli škol. Odmítá názor, že zpravodajové mají představy tržního prostředí z 19. století. Výbor je odpovědný za zásady školské politiky státu a musí této odpovědnosti dostát.

Posl. VOLÁK odmítá, že by do školství měly být mechanicky aplikovány zákony trhu. Jde o soutěžní prostředí mezi jednotlivými typy škol a o stejné principy financování.

Ministr konstatuje, že nad závažnými dokumenty se bude diskutovat obsáhle. Koncepce je založena pro dlouhý časový horizont a z tohoto pohledu je třeba ji posuzovat.

Nám. Pillip připouští, že vedení ministerstva dnes nemá dostatečné informační zázemí, tento nedostatek zdědilo od svých předchůdců. To se nepromítá jen do materiálů ministerstva, nýbrž i do materiálů zpracovaných členy výboru. Připomíná rozpočtová omezení, ministerstvo musí vycházet z reálných možností. Má za to, že se stát nemůže vzdát ingerence do školství úplně. Nestátní školy nejsou samospasitelné, autonomie škol nemůže být absolutní. Odmítá srovnání s ekonomickou reformou, školský systém v určité podobě existuje, v nevýrobní sféře vždy nefunguje autoregulace.

Nám. Bartošek očekával, že se k dokumentu ministerstva vyjádří i jednotliví poslanci a politické kluby. Jde o zásadní rozhodnutí, které přísluší parlamentu, ten musí dát signál exekutivě, kterým směrem se má pohybovat. Časový průběh reformy školství nelze přesně a detailně narýsovat. Řada věcí bude ještě diskutována.

Předseda výboru navrhuje přerušit projednávání bodu s tím, že se ministerstvo vyjádří k materiálům výboru a závěrům rozpravy tak, aby výbor mohl věc projednat v týdnu po 10. únoru 1993.

Ministr souhlasí, že písemné stanovisko předloží. Doporučuje, že ministerstvo bude výbor informovat průběžně o svých koncepčních záměrech a nebude předkládat jen finální výstupy. Ministerstvo podporuje decentralizaci v oblasti školství.

Posl. KORONTHALY navrhuje, aby výbor konstatoval, že ministerstvo na základě dohody s výborem předložil určitý text jako podklad pro diskusi, která by měla pokračovat. Výbor by neměl směřovat jen ke školství, ale i k ostatním oblastem v působnosti výboru.

Odhlasováno, že bod se přerušuje do 11.2.1993. Ministerstvo se písemně vyjádří do 3.2.1993.

Zpravodaj předseda výboru konstatuje, že původně sice doporučil návrh, nicméně po vyžádání posudků názor změnil. Doporučuje uvážit, aby si učiliště praxi zajišťovala smluvně a nikoliv vlastními školními statky.

Mpř. KORONTHALY se ztotožňuje se změnou stanoviska, návrh je nesystémový a nedoporučuje jej, rovněž posl. FROMMER, který upozorňuje, že návrh by bránil privatizaci těchto zařízení.

Posl. BUMBOVÁ upozorňuje, že bez školního hospodářství nelze zajistit kvalitní výuku. O smluvní zajištění výuky není zájem, družstva a státní statky jsou dnes v neutěšeném stavu a nelze na ně spoléhat. Změna nezakládá povinnost, nemá vliv na státní rozpočet. Návrh by měl být doporučen. Má za to, že by v čl. I měl být doplněn o SOU zahradnické, lesnické

a rybářské. Školní hospodářství se může zřídit i jako součást školy. Posl. CHUDOBA podporuje návrh posl. Bumbové.

Posl. HUBOVÁ sděluje, že podle názoru MŠMT by tato zařízení měla být pronajímána.

Posl. NOVÁKOVÁ má za to, že nepřijetím novely by se zemědělská učiliště diskriminovala.

Posl. PAVLÍKOVÁ a předseda výboru upozorňují na souvislost s problémem tzv. státních učňů. Přijetím novely by se tento problém konzervoval.

Posl. SOURAL informuje, že údajně o možnost školní statek provozovat požádalo jen 18 učilišť, takže nejde o masový jev ohrožující privatizaci. Pro smluvní praxi nejsou podmínky, učiliště nemají peníze na úhradu a je nedostatek smluvních partnerů.

Ve 13.06 hod. skončeno přijetím usnesení, kterým se návrh bere na vědomí.

Zapsal: JUDr. Aleš Dvouletý