Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Schůzi výboru v 9.00 hodin zahájil a řídil předseda ústavně právního výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ. V průběhu jednání schůzi řídila místopředsedkyně výboru posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ.

Schválený pořad schůze:

1.Vládní návrh dalšího postupu České republiky ve věci Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros (tisk 95)

2.Návrh poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (tisk 78)

3.Návrh skupiny poslanců ČNR na vydání zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření (tisk 19 - ČNR 174)

4.Sdělení předsedy výboru

Úvodem předseda výboru JUDr. Miloslav VÝBORNÝ informoval výbor, že poslanec PhDr. Gjurič předložil ústavně právnímu výboru dopis, kterým žádá o přeložení projednávání návrhu zákona o psychologických komorách až na březen t.r., tj. až do doby, než předloží nový pracovník materiál 28A.

Dále předseda výboru informoval poslance, že rozpočtový výbor v dnešní schůzi projednává pracovní návrh nového znění návrhu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který připravila skupina poslanců rozpočtového výboru. Z tohoto jednání by měl vzejít iniciativní návrh poslanců na vydání nového zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Proto jednání výboru o statutu Nejvyššího kontrolního úřadu by mělo být odloženo.

Vzhledem k tomu poslanci souhlasili s tím, že na této schůzi nebudou výše uvedené body projednávat.

K bodu 1:

Vládní návrh dalšího postupu České republiky ve věci Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros (tisk 95) odůvodnil náměstek ministra zahraničních věcí ing. Pavel BRATINKA.

Zpravodajskou zprávu přednesla posl. JUDr. Hana MARVANOVÁ.

Po rozpravě přijal výbor usnesení č. 17 (ze 14 přítomných poslanců 9 hlasovalo pro a 5 se zdrželo).

Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí České republiky ing. Pavla Bratinky, zpravodajské zprávě posl. JUDr. Hany Marvanové a po rozpravě

ústavně právní výbor

doporučuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu souhlasí s tím, aby

1. Česká republika nesukcedovala do Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros a na ni navazujících smluvních dokumentů,

2. Česká republika neuplatnila vůči Slovenské republice majetkové nároky vztahující se ke společné investici vyplývající ze Smlouvy podle bodu 1 tohoto usnesení v souladu s ústavním zákonem č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.".

K bodu 2:

Návrh poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (tisk 78) odůvodnil navrhovatel ing. Tomáš JEŽEK, CSc.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. ing. Jan VRANÝ.

Po rozpravě výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem s připomínkami k § 93 odst. 2 a k čl. II (ze 14 přítomných poslanců 13 hlasovalo pro a 1 se zdržel).

Po odůvodnění navrhovatele posl. ing. Tomáše Ježka, CSc., zpravodajské zprávě posl. ing. Jana Vraného a po rozpravě

ústavně právní výbor

I.doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem s těmito připomínkami:

k čl. I - § 93 odst. 2

na konci vypustit slova "ledaže jde o akcie emise, na kterou se tyto zvláštní předpisy nevztahují.",

čl. II zní:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. března 1993.",

II.zmocňuje zpravodaje výboru, aby spolu se zpravodaji ostatních výborů, které návrh projednaly, vypracovali společnou zprávu, která bude předložena schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu.

K bodu 3:

Návrh skupiny poslanců ČNR na vydání zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření (tisk 19 - ČNR 174) odůvodnil člen návrhové skupiny poslanců ing. arch. Josef ULMANN. Navrhovatelé předložili pracovní návrh - tisk 19A, do kterého byla zapracována převážná část připomínek vlády ČR k tisku 19.

Zpravodajskou zprávu přednesla posl. JUDr. Hana MARVANOVÁ.

Ve všeobecné rozpravě na připomínky a dotazy poslanců reagovali i zástupci České národní banky a bytových družstev.

S návrhem posl. JUDr. Dalibora MATULKY, aby výbor přerušil projednání a vyžádal si k návrhu zákona stanovisko České národní banky výbor nesouhlasil (ze 14 přítomných poslanců 1 hlasoval pro a 5 proti).

V podrobné rozpravě poslanci vznesli značné množství připomínek. Závěrem poslanci doporučili Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem, který je uveden v usnesení výboru č. 19 (ze 14 přítomných poslanců 13 hlasovalo pro a 1 se zdržel).

Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců ing. arch. Josefa Ullmanna, zpravodajské zprávě posl. JUDr. Hany Marvanové a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem v tomto znění:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Stavební spoření je účelové spoření spočívající

a)v přijímání vkladů⁾ od účastníků stavebního spoření,

b)v poskytování úvěrů¹⁾ účastníkům stavebního spoření,

c)v poskytování příspěvku fyzickým osobám⁾ (dále jen "státní podpora") účastníkům stavebního spoření.

(1) Provozovatelem stavebního spoření může být pouze banka⁾ se sídlem v České republice, které bylo uděleno povolení výhradně k provozování stavebního spoření (dále jen "stavební spořitelna").

(2) O udělení povolení působit jako stavební spořitelna rozhoduje Česká národní banka se souhlasem ministerstva financí České republiky (dále jen "ministerstvo"). Podmínky, za nichž ministerstvo vydává souhlas, stanoví ministerstvo právním předpisem v dohodě s Českou národní bankou.

Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova "stavební spořitelna" smí ve svém názvu používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření.

Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být jen fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu⁾ o stavebním spoření (dále jen "smlouva").

(1) Ve smlouvě se účastník zaváže po sjednanou dobu spořit dohodnutou částku.

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, ža účastník má po určité době nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zjištění jeho návratnosti.

(3) Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

(4) Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách konkrétní stavební spořitelny a je stanovena ve smlouvě. Nesmí však být kratší než 24 měsíců.

(5) Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu vkladu a úrovokou sazbu úvěru. Rozdíl mezi úrokovou sazbou vkladu a úrokovou sazbou úvěru může činit nejvýše 3 %.

(6) Stavební spořitelna provádí podle potřeby kontrolu použití poskytnutého úvěru. V případě použití úvěru na jiné než bytové potřeby je stavební spořitelna oprávněna požadovat okamžité vrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo její části použité v rozporu s účelem úvěru. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část vrátit ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou.

(7) Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity nebo smrti účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.

(8) Účastník nesmí po dobu spoření podle jedné smlouvy uzavřít další smlouvu o stavebním spoření se státní podporou.

(9) Doba stavebního spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru, vyplacením státní podpory, zrušením smlouvy nebo uplynutím pětileté lhůty. Chce-li účastník pokračovat ve stavebním spoření, musí uzavřít novou smlouvu.

(1) Bytovými potřebami účastníka se rozumí

a)získání bytu,

b)výstavba nebo koupě stavby pro bydlení⁾,

c)získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku na kterém se nachází stavba pro bydlení,

d)změna⁾, modernizace a údržba⁾ bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí,

e)stavební úprava⁾ nebytového prostoru na byt,

f)úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.

(2) Bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne ze stavebního spoření úvěr, se musí nacházet na území České republiky.

Náležitosti smluv o stavebním spoření, kromě obecných náležitostí stanovených občanským zákoníkem, stanoví ministerstvo právním předpisem.

Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření stavební spořitelna zveřejní vhodným způsobem před zahájením provozování stavebního spoření. Všeobecné obchodní podmínky musejí obsahovat alespoň tyto údaje

a)provozované druhy stavebního spoření, typy smluv a podmínky jejich uzavírání,

b)postup při vyřizování smluv, úročení vkladů a úvěrů, délku čekacích lhůt na úvěr,

c)strukturu stavebního spoření, předpoklady a postup při poskytování úvěrů,

d)řízení při navrácení vkladů vypovězených smluv,

e)postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny nebo při odnětí povolení k provozování stavebního spoření povolujícím orgánem.

Stavební spořitelna je povinna poskytovat České národní bance a ministerstvu údaje podle podmínek a v termínech stanovených v povolení k provozování stavebního spoření. Tím nejsou dotčeny povinnosti stavební spořitelny podle zvláštních předpisů⁾.

(1) V rámci provozování stavebního spoření může stavební spořitelna kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů účastníkům provozovat pouze tyto činnosti

a)poskytovat účastníku peněžní půjčky, které slouží k dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby dle § 5 v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření,

b)poskytovat jiné peněžní půjčky na financování činností v oblasti bytového hospodářství,

c)přejímat záruky za půjčky, které by byla stavební spořitelna oprávněna podle tohoto zákona sama poskytnout,

d)podílet se majetkově v obchodních společnostech v případech, kdy tato účast bude sloužit k řešení bytových potřeb,

e)poskytovat peněžní půjčky obchodním společnostem, na nichž má majetkový podíl,

f)pro poskytování peněžních půjček podle písmen a), b) získávat potřebné zdroje od jiných věřitelů, úvěrových institucí či na finančním trhu vydáváním dluhopisů.

(2) Podíl na obchodních společnostech podle odst. 1 písm. d) nesmí přesáhnout jednu třetinu základního jmění společnosti a 15 % vlastního základního jmění stavební spořitelny. Pohledávky z půjček podle odst. 1 písm. a) a b) nesmější překročit 15 % průměrného stavu prostředků na vkladových účtech účastníků.

(3) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv, především nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(4) Stavební spořitelna může chybějící prostředky k poskytování úvěru účastníkům získat na přechodnou dobu na finančním trhu. Tato doba nesmí být delší než jeden rok. Vyšší náklady s tím spojené nesmějí vést ke zhoršení podmínek pro účastníky stavebního spoření.

(5) Stavební spořitelna může volné prostředky na vkladových účtech účastníků (včetně státní podpory) použít pouze

a)k uložení na vkladové účty u jiné banky,

b)k nákupu státních dluhopisů, případně dluhopisů, na které stát převzal záruku.

(6) Průměrný objem takto použitých prostředků v běžném roce nesmí překročit 20 % průměrného stavu prostředků na vkladových účtech účastníků.

(7) Omezení podle odstavce 6 neplatí první tři roky od vydání povolení k provozování stavebního spoření.

(8) Při porušení ustanovení odstavců 1 až 5 a při porušení ustanovení odstavce 6 trvajícím déle než 3 měsíce může Česká národní banka i na návrh ministerstva uložit opatřením k nápravě pokutu nebo odejmout povolení působit jako stavební spořitelna. Na tento postup se použijí ustanovení zvláštního zákona⁾.

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi při splnění stanovených podmínek a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč.

(3) Částka úspor přesahující 18 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření.

(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok každý účastník podle skutečně uspořené částky v příslušném roce.

(2) Nárok uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po skončení kalendářního roku. Stavební spořitelna musí poukázané zálohy státní podpory rozúčtovat na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.

(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje

a)počet účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory,

b)počet účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, počet účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření,

c)vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.

(4) Ministerstvo je povinno částku ročních záloh státní podpory poukázat stavební spořitelně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti.

(5) V případě neúplnosti žádosti nebo pochybností o správnosti vykazovaných údajů je ministerstvo oprávněno vyžadovat doplnění. Po dobu, než je žádost doplněna nebo pochybnosti odstraněny, lhůta uvedená v odst. 4 neběží.

(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.

(2) V případě, že nebude účastník požadovat úvěr, je podmínkou pro výplatu podpory skutečnost, že po dobu pěti let s vkladem nenakládal. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a na jeho účtě evidovaná částka státní podpory se v plné výši vrátí do dvou měsíců ministerstvu.

(3) Obdobně jako v odstavci 2 se postupuje v případě, kdy účastník bude žádat o úvěr. Po uplynutí minimální čekací doby dle § 4 odst. 3 může účastník podle podmínek konkrétní stavební spořitelny získat úvěr za předpokladu, že naspoří smluvně sjednanou částku. Nárok na výplatu státní podpory má účastník jen za skutečnou dobu spoření.

(1) Stavební spořitelna sleduje, zda účastníkovi trvá nárok na státní podporu. Pokud tento nárok z důvodu neplnění podmínek smlouvy nebo jejího vypovězení zanikl, stavební spořitelna další státní podporu nečerpá a je povinna příslunou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu nejpozději do dvou měsíců od zjištění důvodů pro vrácení.

(2) Stavební spořitelna eviduje zrušené smlouvy a v pravidelných intervalech alespoň čtyřikrát ročně kontroluje, zda jsou ukládány sjednané úložky a plněny podmínky smlouvy.

(3) Stavební spořitelna vrátí neoprávněně čerpané zálohy státní podpory nejpozději do dvou měsíců od data, kdy zjistí, že nastaly důvody pro její vrácení.

(1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě účastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši a úročí se stejnou sazbou, jako základní vklad účastníka.

(2) V případě vrácení státní podpory ministerstvu se z ní vzniklé úroky ponechávají účastníkovi.

(1) Kontrolu používání státní podpory provádí ministerstvo⁾.

(2) Stavební spořitelna je za tím účelem ministerstvu povinna poskytnout všechny údaje nezbytné k ověření výše poskytnuté státní podpory, jejího rozúčtování na účty účastníků a dalších skutečností ovlivňujících využívání státní podpory.

(3) Při předkládání uvedených údajů pověřeným pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství⁾.

(4) Tímto zákonem není dotčen výkon bankovního dohledu České národní banky.

(5) O výsledcích prováděných kontrol se ministerstvo a Česká národní banka vzájemně informují.

(1) Ministerstvo je oprávněno uložit stavební spořitelně vrácení vyplacené části, případně celkově vyplacené státní podpory v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem bez ohledu na to, zda porušení zapříčinil účastník či stavební spořitelna.

(2) Stavební spořitelna je povinna kromě vrácení státní podpory uhradit i pokutu ve výši 50 % vrácené částky. Pokutu stavební spořitelna neplatí v případě, že porušení podmínek zjistí sama a státní podporu vrátí bez rozhodnutí ministerstva.

(3) Vrátit státní podporu a zaplatit pokutu musí stavební spořitelna nejpozději do dvou měísců ode dne doručení rozhodnutí ministerstva.

(4) Uložit vrácení státní podpory podle odstavce 1 lze do jednoho roku od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do 5 let od porušení těchto podmínek. Ve stejných lhůtách zaniká povinnost stanovená v odst. 2.

(5) Po dobu nejméně deseti let od ukončení spoření je stavební spořitelna povinna archivovat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší.

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, se doplňuje takto:

§ x zní:

"Úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob."

Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na stavební spořitelny ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993.",

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby spolu se zpravodaji ostatních výborů, které návrh projednaly, vypracovali společnou zprávu, která bude předložena schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu.

K bodu 4:Sdělení předsedy výboru

1.Do ústavně právního výboru PSP docházejí pozvánky a usnesení ústavně právního výboru Národní rady SR, se kterými jsou poslanci ústavně právního výboru PSP seznámováni v rámci "kolovadel". Pozvánky a usnesení ústavně právního výboru PSP na schůze ústavně právního výboru Národní rady SR zasílány však nebudou.

2.Předseda výboru požádal poslance - zpravodaje, aby před projednávání příslušného návrhu zákona v ústavně právního výboru se zkontaktovali s příslušným referentem z Legislativního odboru Kanceláře PSP, získali jeho názory na své připomínky a na druhé straně si vyžádali jeho odborné připomínky.

3.Předseda výboru dále seznámil členy výboru s rozsahem denní pošty, která dochází pravidelně na ústavně právní výbor. Požádal poslance, aby se též podíleli na odpovědích. Dopisy budou předávány poslancům, kteří odpovědi mohou napsat v sekretariátu výboru, který zabezpečí též jejich odeslání a založení do archivu.

4.Bylo dohodnuto, že ústavně právní výbor bude předávat své pozvánky a usnesení Kanceláři prezidenta republiky.

5.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Františka C. Halase, velvyslance ČR při svatém stolci v Římě, ve kterém zaslal memorandum k problému neoficiálního názvu České republiky.

6.Poslanci byli seznámeni s dopisem poslankyně ČNR Ivany Janů, který se týkal doporučení zahraničního výboru ustavit skupinu poslanců, která by rozvíjela vzájemné česko-francouzské styky na úrovni parlamentů a obdobné komise zajímající se o spolupráci s portugalským a španělským parlamentemm.

7.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. ing. Jaromíra Lichovského z obce Tichá, který se týkal otázek restituce církevního majetku.

8.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Bohuslava Skřivánka z Prahy 4, který se týkal navrácení majetku Jednoty katolických tovaryšů.

9.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Zdeňka Pokorného z České Lípy, který upozorňoval na nedostatky v základní legislativě.

10.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Jindřicha Mráze z obce Havraň, který se týkal návrhu zákona o protikomunistickém odboji.

11.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. PhDr. Dany Kulichové, starostky města Lysá nad Labem, který se týkal problémů souvisejících s migrací obyvatelstva.

12.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. PhDr. Karla Herčíka, starosty města Mladá Boleslav, který se týkal návrhu zákona o protikomunistickém odboji.

13.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Lubuše Kusého z Březové u Sokolova, který se týkal návrhu zákona o protikomunistickém odboji.

14.Poslanci byli seznámeni s usnesením města Kladna k migraci obyvatelstva ze dne 1.2.1993.

15.Poslanci byli seznámeni s dopisem p. Jana Remeše, předsedy STELLA, Asociace humanitární pomoci v ČR, který se týkal nové sociální politiky.