Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament České republiky

I. volební období

(VII. volební období České národní rady)

rozpočtový výbor

z 13. schůze výboru,

která se konala dne v úterý, středu a čtvrtek 25., 26., 27. a 28. května 1993

květen 1993

z 13. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala v úterý, středu a čtvrtek 25., 26. a 27. května 1993

Přítomni:

1. JEŽEK Tomáš, ing.,CSc. - předseda

2. BRODSKÝ Petr, ing.

3. KRAUS Michal, ing.

4. LUKÁŠ Věnceslav, Mgr.

5. MANDELÍK Richard, ing.

6. MARYT Jiří, ing.

7. NOVÁK Libor, ing. - místopředseda

8. PÁV Tomáš, RNDr.

9. PĚNIČKA Stanislav, Mgr.

10. RECMAN Svatomír

11. SKOČOVSKÝ Miloš,ing.,CSc. - místopředseda

12. ŠAFAŘÍK Pavel,ing.

13. TŘEBICKÝ Jan,ing.

14. VAČKÁŘ Jiří,ing.

15. VALENTA Josef

16. WAGNER Jozef - místopředseda

Omluveni: posl. J. Hájek, R. Kolář, S. Pěnička

Jednání probíhalo na půdě čs. vyslanectví a v různých rakouských institucích. Po přivítání pracovníky čs. vyslanectví - chargé d'affaires Dr. B. Kopeckým a ekonomickýcm radou, panem J. Fojtíkem jednání rozpočtového výboru zahájil předseda výboru posl. T. Ježek. Přivítal všechny přítomné a navrhl následující program:

19.00 hodin Výměna informací s pracovníky velvyslanectví ČR;

1. Návštěva Rakouské národní banky;

2. Návštěva Die Erste österreichische Spar-Casse-Bank;

3. Přijetí v Rakouském parlamentu;

4. Návštěva Creditanstalt;

5. Prohlídka Vídně.

Takto navržený program poslanci schválili bez připomínek.

1.

Návštěva Rakouské národní banky

Poslanci se rozdělili do dvou skupin. První skupina v čele s předsedou (JEŽEK Tomáš, NOVÁK Libor, SKOČOVSKÝ Miloš, MANDELÍK Richard, VALENTA Josef, MARYT Jiří) byla přijata prezidentkou Rakouské národní banky paní Dr. Marií Schaumayerovou. Delegaci doprovázel Charge d'afaires Dr. Kopecký. Zbývající část výboru byla přijata ředitelem Dietmarem Spranzem, doprovázel ekonomický rada vyslanectví ing. Fojtík.

Při jednání byla probírána mimo jiné následující témata:

postavení Rakouské národní banky jako akciové společnosti, zákonné vymezení banky a její činnosti - zákon o národní bance z roku 1959 a jeho novela z r. 1984 a hlavní zásady bankovní politiky. Dále 1) cíle hospodářské politiky, 2) prostředky k dosažení těchto cílů a 3) nástroje bankovní politiky k jejímu zajištění.

Z cílů rakouské hospodářské politiky jsou to: cenová stabilita, hospodářský růst, vysoká zaměstnanost a vyrovnanost platební bilance. Z prostředků k dosažení těchto cílů jsou to směnný kurs, krátkodobé úvěrové sazby na emitované cenné papíry a celkové množství peněz v oběhu. Z nástrojů bankovní politiky devizový kus, diskontní sazba, systém minimálních rezerv, obchod s obchodními bankami.

Dále byly ukázány příklady, jak se vyvíjí kolísání kursu rakouského šilinku a srovnání těchto změn s průběhem stejných křivek pro německou marku. Ta slouží za "kotevní měnu". Je uplatňována politiky tvrdé měny. Jde v podstatě o politiku cukru a biče, jak ve vzahu k podnikatelské sféře, tak odborům. Kolísání měny je regulováno nákupem cenných papírů od bank a zpětným prodejem s tím, že úroková míra těchto papírů je barometrem pro trh. Základní předpoklady politiky "tvrdé měny" jsou: stabilita kotevní měny DM, hospodářský růst, sociální smír a podnikatelská disciplina. Poslanci rozpočtového výboru obdrželi brožury o Rakouské národní bance.

2.

Návštěva Die Erste österreichische Spar-Casse-Bank.

Hlavním tématem k jednání byl systém stavebního spoření v Rakousku. Jednání za rakouskou stranu se zúčastnili generální ředitel Die Erste österreichische Spar-Casse-Bank pan......., dále ředitelé paní S. Zörnerová a pan Wienland. Doprovázel ekonomický rada vyslanectví ing. Fojtík.Kromě informace o charakteru Die Erste došlo k výměně informací o podmínkách pro stavební spoření. Poslanci výboru poskytli informace o stabilitě legislativních a hospodářských podmínek v České republice a přijatém zákonu o stavebním spoření.

3.

Přijetí v Rakouském parlamentu.

Za rakouskou stranu se zúčastnili členové rozpočtového a finančního výboru, zástupci jednotlivých politických stran vedení p. poslancem E. Novotnym. Doprovázeli chargé d'affaires Dr. Kopecký a ekonomický rada vyslanectví ing. Fojtík.

Nejprve podali rakouští poslanci stručný přehled o způsobech sestavování rozpočtu v Rakousku. Rakouský systém je obdobný systému českému: Způsob sestavení rozpočtu je dán zákonem (obdoba našich rozpočtových pravidel). Na rozdíl od stávající praxe u nás se sestavuje rozpočtová finanční rozvaha na delší (5leté) období. V tomto střednědobém plánování nejsou výstupy závazné. Fiskální rok je shodný s kalendářním rokem. Na jaře předchozího roku připraví návrh rozpočtu ministerstvo financí. Stanoví některá základní kriteria: maximálně přípustný deficit a globální údaje pro jednotlivé resorty. Z toho sestaví jednotlivé resorty potřeby kapitol. Na úrovni MF a rezortů dojde k jednání. 80% sporných otázek se vyřeší na této úrovni, zbytek projednají příslušní ministři. Rozpočet předkládá vláda po projednání Národní radě (1. komoře parlamentu) asi deset týdnů před koncem roku. Následuje obecná rozprava Sněmovny, po které se přikáže rozpočet rozpočtovému výboru jako garantu. Odborné otázky projednávají však věcně příslušné výbory. Po projednání ve věcně příslušných výborech se vrací rozpočet ke stanovisku do rozpočtového výboru, který jej sumarizuje a s usnesením tohoto výboru jde na závěrečné projednání v plénu Národní rady. Rozprava trvá 6 - 10 jednacích dnů. Zde mají příležitost i individuální připomínky poslanců. Rozpočet se odhlasovává kapitolu po kapitole. O celku se nehlasuje. Schválením poslední kapitoly se stává spolkovým finančním zákonem. Překročení nebo změna rozpočtových položek nad rámec obecného zmocnění vlády znamená novelizaci zákona. Provádění rozpočtu garantuje ministr financí. Uvolňování prostředků a správnost kontroluje Vrchní účetní dvůr. Ten sestaví závěrečný spolkový účet. Závěrečný účet je použit jako jeden z pilířů nového rozpočtu. Pozn: ovšem v době sestavování nového rozpočtu není ještě starý účet definitivní.

Původně měla Národní rada jediný výbor: rozpočtový. Později byly finanční otázky vyňaty a výbory jsou dva: finanční a rozpočtový.

Stručná charakteristika stávajícího rakouského rozpočtu: rozpočet = účetní kniha, bilance aktiv a pasiv; jsou 3 rozpočtové úrovně: státní, okresní a místní. Rozpočtové příjmy se dělí mezi stát a místní rozpočty. Rozpočet je deficitní, státní dluh narostl na cca 2 roční rozpočty (1000 mld šilinků). Výše stávajícího ročního rozpočtu čítá cca 460 mld. šilinků. Roční rozpočtový deficit činí cca 3% GDP. Financování státního dluhu není přímé, byla založena státní finanční společnost (akciová), která tento dluh ošetřuje. Ta též uvádí do oběhu státní dluhopisy jak krátkodobé, tak dlouhodobé. V současnosti si vláda a parlament vytkly cíl snižovat růst zadlužení (pro rok 1993 se má snížit deficit o 60 mld. šilinků), dluhová služba je však již tak vysoká, že ji nelze krýt z běžného rozpočtu, aniž by došlo k drastickému seškrtání výdajů.

Rozpočtový výbor obdržel pracovní materiály o rakouském rozpočtu, které jsou k dispozici k nahlédnutí v rozpočtovém výboru.

4.

Návštěva Creditanstalt

Jednání ve vedení banky Creditanstalt se zúčastnila skupina poslanců ve složení

JEŽEK Tomáš, WAGNER Jozef, BRODSKÝ Petr, LUKÁŠ Věnceslav, RECMAN Svatomír, TŘEBICKÝ Jan. Za rakouskou stranu to byli: generální ředitel CA dr. Schmidt-Chiari a dr. Laudon, ředitel investiční skupiny. Na programu jednání byly otázky bankovní politiky v oblasti úvěrů, výše úrokové míry, kapitálových investic. Všechny otázky byly konzultovány se zřetelem na možnost využití zkušeností Creditanstalt, které získala tato banka v České republice.

5.

Prohlídka Vídně;

Prohlídka byla individuální podle zájmu jednotlivých poslanců.

Oficiální část programu zakončil předseda výboru posl. T. Ježek 27. 5. 1993 v 16.00 hodin. Tím byl naplněn pořad 13. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Zapsal: ing. P. Jelínek,CSc.

V Praze 31. května 1993