SNĚMY ČESKÉ

OD LÉTA 1526 AŽ PO NAŠI DOBU

VYDÁVÁ

ARCHIV ZEMĚ ČESKÉ

 

XV.

SNĚMY ROKU 1611

III.

REJSTŘÍKY

VYDAL

PH. DR. BEDŘICH JENŠOVSKÝ,

ŘEDITEL ARCHIVU ZEMÉ ČESKÉ

V PRAZE

NÁKLADEM ČESKÉHO ZEMSKÉHO VÝBORU. - KNIHTISKÁRNA DR. ED. GREGRA A SYNA V PRAZE

1939.

SNĚMY ČESKÉ

OD LÉTA 1526 AŽ PO NAŠI DOBU

VYDÁVÁ

ARCHIV ZEMĚ ČESKÉ XV.

SNĚMY ROKU 1611

REJSTŘÍKY

VYDAL

PH. DR. BEDŘICH JENŠOVSKÝ,

ŘEDITEL ARCHIVU ZEMĚ ČESKÉ

V PRAZE

NÁKLADEM ČESKÉHO ZEMSKÉHO VÝBORU. - KNIHTISKÁRNA DR. ED. GREGRA A SYNA V PRAZE

1939

SNĚMY ROKU 1611

III.

REJSTŘÍKY

VYDAL

PH. DR. BEDŘICH JENŠOVSKÝ,

ŘEDITEL ARCHIVU ZEMĚ ČESKÉ

V PRAZE

NÁKLADEM ČESKÉHO ZEMSKÉHO VÝBORU. - KNIHTISKÁRNA DR. ED. GREGRA A SYNA V PRAZE

1939

PŘEDMLUVA.

Patnáctý díl zemské publikace "Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu", který obsahuje sjezd stavů českých na hradě Pražském a revoluční sněm na radnici staroměstské roku 1611, jakož i jednání generálního sněmu na hradě Pražském téhož roku, vyrostl při rozšířené heuristické základně a při reformě edice tohoto velikého podniku do mimořádných rozměrů. Již při přípravě XV. dílu bylo patrno, že edice nebude se moci omeziti jen na vlastní jednání sněmovní, nýbrž že musí zahrnouti i veliké historické události, toto jednání provázející a do značné míry je ovlivňující; sem spadá dramatický vpád Pasovských do Prahy v únoru roku 1611, sem patří slavný vjezd Matyášův, zdlouhavé jednání mezi Rudolfem a Matyášem, mezi stavy a Rudolfem a na druhé straně mezi stavy a Matyášem, vynucená abdikace Rudolfova a korunovace Matyášova o svatodušních svátcích roku 1611 a posléze i jednání a možno říci zápas stavů českých s vyslanými t. zv. přivtělených zemí českých na sněmu generálním o právní poměr jednotlivých zemí v rámci koruny Svatováclavské. Proto se vydavatel tohoto dílu dr. Jan Bedřich Novák v dohodě s tehdejším ředitelstvím archivu rozhodl vydati tento díl ve třech svazcích, z nichž první by obsahoval sjezd stavů českých na hradě Pražském a revoluční sněm na radnici staroměstské, druhý pak generální sněm na hradě Pražském, a třetí rejstříky k oběma svazkům (srov. v předmluvě k I. svazku XV. dílu Sněmů, str.). Průvodní akta z jednání sněmovního, jako jsou na př. věci berní, mají pak ještě býti spolu s obdobnými dokumenty dalších let uveřejněna v XVI. dílu Sněmů, do něhož budou patrně zahrnuty také, pokud se zachovaly, zprávy o krajských sjezdech stavovských z roku 1611, které původně měly býti v III. svazku XV. dílu; poněvadž však uvedený svazek je výhradně rejstříkový, byl tento materiál odchylného rázu podle pozdějších disposic vydavatele Nováka odtud vypuštěn.

Již jakožto pomocná vědecká síla v zemském archivu účastnil jsem se před více než dvaceti pěti lety značnou měrou přípravných prací pro vydání XV. dílu Sněmů; bylo mi proto na návrh vydavatele Nováka po mém jmenování koncipistou svěřeno vypracování rejstříků pro chystaný III. svazek XV. dílu. První svazek tohoto dílu vyšel roku 1917, druhý svazek pak po dvanácti letech roku 1929; rozsah obou svazků, z nichž první čítá 92 strany úvodu a 792 strany textu, druhý pak 125 stran úvodu a 742 strany textu, tedy úhrnem přes 1.750 stran velkého kvartu, potvrdil původní předpoklady o rozsahu edice.

Zatím bylo pracováno o rejstříku. Pokud se týče vlastního rozvrhu, rozdělen byl rejstřík na jmenný seznam osob a míst a na věcný rejstřík hesel, stejně jako tomu bylo při předcházejících svazcích Sněmů. Na rozdíl od nich však a spíše po způsobu některých moderních publikací ve světové literatuře byl rejstřík jmenný pokud možno rozšířen u hlavních hesel i záznamy věcnými, čímž usnadněna orientace v heslech, která

namnoze vyplňují několik sloupců (na př. Čechy, Matyáš, Morava, Pasovští, Praha, Rudolf II., Slezsko) a odlehčeno zároveň rejstříku věcnému, který je proto úměrně menší. Proti rejstříkům dosavadních svazků Sněmů bylo v rejstříku věcném zvoleno více hlavních hesel, aby některá větší hesla všeobecnější povahy (na př. kraje, města, soudy, správa) nevyrostla do nepřehlednosti. Kde věcné údaje jsou zahrnuty i při heslech jmenných, bylo většinou možno při věcném rejstříku spokojiti se odkazem na tato hesla. I při věcných heslech užíváno je též označení německých, při čemž dnešní pravopis substantiv psán jest začátečními velikými písmenami, kdežto staré formy pramenů podle pravidel edice jsou uvedeny literami malými. K rejstříkům připojen jest seznam použitých archivů a rukopisných sbírek; u jednotlivých archivů užito jako hlavního označení úředního názvu archivu v tom kterém jazyce. K informaci použivatele poslouží též soupis užité literatury, která na mnoha místech v obou vydaných dílech jest citována.

Když při nových úkolech zemského archivu a mimořádně rozšířené jeho agendě připadly mi jako jednomu z nejstarších úředníků naléhavé povinnosti úřední, které oddalovaly ukončení prací rejstříkových, zvláště při přípravě stavby a stěhování archivu, projevil ředitel Novák souhlas s mým návrhem, aby pro urychlení prací byla pro excerpci II. svazku pro rejstřík získána další síla a svěřil tyto práce si. dr. Věře Kosinové, tehdy vicearchivářce zemského archivu. Při tom ovšem bylo zdůrazněno, že podle původního ustanovení konečné zpracování a redakce rejstříku zůstanou dosavadnímu pracovníku. Nastavší pronikavé změny v archivu, odchod některých úředníků, přestěhování do nové budovy, onemocnění a odchod dr. Jana B. Nováka do výslužby způsobily, že úkol, který jsem převzal jako mladý koncipista zemského archivu na sklonku světové války, mohl jsem po delší přestávce ukončiti teprve jako ředitel tohoto archivu, užívaje skrovných volných chvil, které pro tuto práci při jiných naléhavých a neodkladných úkolech nového úřadu mohly býti zachyceny. Dr. Věra Kosinová, která, jak uvedeno, prováděla excerpci druhého svazku, účastnila se i některých prací při korekturách rejstříku; při jiných pracích přípravných, při redakci rejstříku i při tisku byly mi nápomocny z vědeckých pomocných sil archivu si. Milada Soukupová, v poslední době pak zvláště absolventka státní školy archivní si. PhC. Marie Jelínková. Všem jmenovaným na tomto místě srdečně děkuji. Povinný dík náleží ovšem i výboru země České, zvláště jeho přísedícímu p. řediteli Emanuelu Hlavatému, který ve staré dobré tradici zemského výboru podporuje účinně vědecké úkoly tohoto důležitého kulturního našeho střediska.

Konče toto úvodní slovo, nemohu nevzpomenouti autora hlavních svazků tohoto díla, zvěčnělého ředitele zem. archivu Dr. Jana Bedřicha Nováka a neprojeviti politování, že se nedočkal tohoto uzavření celého významného dílu Sněmů českých.

 

Dr. Bedřich Jenšovský.






Přihlásit/registrovat se do ISP