(Vévoda Brunšvický králi Matyášovi: Povinnost a přísaha, kterou je vázán císaři, láska ke králi Matyášovi a starosto dům Rakouský jej nutí "diese gutherzige und wolmeinende erinnerung - am E. kgl: Würden abgehen zu lassen. České věci se dostaly na nebezpečnou dráhu, na které by mohlo.dojiti k všeobecnému povstání nejen v tomto království, nýbrž i v celém Německu. Král sám vidí, kam tato cesta směřuje, nebof, ač čeští stavové najali.vojsko proti pasovskému lidu, proti kterému povolali na pomoc též krále, Moravany a Slezany, přece dosud na nepřítele nebyl učiněn útok a původcům se nedostalo odplaty, nýbrž nepřátelství se obrátilo jen proti císaři, na něhož veškera vina svedena, kdežto strůjcům zla bylo dopomáháno k přejíti a dosažení milosti. Nechť král pováží, zda je možno zodpovídati před kurfirsty a jinými knížaty, že Hradčany byly obsazeny moravským lidem, kterým je císař střežen jako vězeň. Ať si dále představí, čeho se čeští stavové dopustili, když radu Římského císaře a Českého krále a jeho služebníky v zámku před jeho zraky zatkli a odvedli na Staré město. A kdyby i k tomu měli nějakou příčinu "so lasset sich loch solcher grober und insolentischer process nullo modo justificieren, und haben also E. kgl. Würden hieranne ein beispiel, wie man inkunftig mít deroselben und ihren räten auch procediren werde, wie ich den solchs von einem, so sich für vornemb und klus halten tut, nicht uneben aus semen discursen vermerkt habe. Ať král též uváži, jak to vypadá, když se proti císaři tak násilně vystupuje a hned má býti zbaven vlády, a zda nerv z toho patrno "das man einzig und allein aus teuflischem rachgier, sich hiedurch an der kais. Mt. zu rechen, E. kgl. Wúrden unter dem praetext, sie hoch zu heben, die hende zu binden und, was sie tun und lassen sollen, vorzuschreiben und das sie vor sich nach ihrem willen das regiment in den henden behalten, und, wen es ihnen nicht lenger geliebte, leichtlich éine ursach gewinnen und ebenmessigen process mít E. kgl. Würden anstellen, und also endlich das haus Osterreich, wie ich solchs aus etlichen unbesonnen discursen von einem vornehmen man[n] gnugsam verstanden, be[i]seits setzen möchten begihrich und gemeint sein. Nechce se o to příti, zda Čechové mají příčinu k změně vlády, ale postup jejich je násilný a nezodpovědný. Nedít král usoudí, zda lze vzíti na sebe odpovědnost, ač stavovské najímáni vojska začalo jménem císaře a přísaha byla vykonána zároveň císaři a stavům "das man nun solchen aid geendrt und die kaís. Mt., sowol E. kgl. Würden als dzsignirten konig gar ausgeschlossen und nur aut die stende allein gerichtet, wie ich den verstehe, das es mít dem mehrischen und osterreichischen volk ebenmessige meinung haben solle, darumb auch E. kgl. Würden desto meter aufzuschauen und zu bedenken, ob es nicht dem gleich sehe, das sich dieses konigreich mít den andern osterreichischen und mehrischen landen invitis dominis conjungirn und endlich, wie in der Schweitz, auch bet den staden von Holland schon angefangen, eine sonderbare und ganz gefehrliche libertatem suchen möchten. Král sám je -málo respektován, nebof, ač mu stavové prokazuji zdvořilosti, odkládají vyřízení příčin, proč jej povolali, až k příštímu sněmu a působí mu tak zbytečné veliké výdaje. Vedle toho by se měl král připamatovati, že v narovnána mezi ním a císařem je jasně ustanoveno, že král má císaře ,als ein lehnrnan wegen der cediren lender mitgepuhrender subjection honorirn, že nemá proti němu ani nic podnikati, ani vstupovati do spolků a konfederací, které jsou proti říši, domu Rakouskému a především císaři, ani toho dovolovati postoupeným zemím; kdyby se něco takového stalo, má to býti podle smlouvy zrušeno a potrestáno. Dále že král prohlásil, že chce pomoci císaři proti Pasovským a že proti němu nic nepřátelského nepodnikne, což v listu císaři opakoval a pravil, že přijde jako věrný bratr. Nelze pochybovati, že se podle toho zachová "und weil numehr unverholen ausgeben wirdet, das die böhmischen stende ihre einzige intention dahin gerichtet, E. kgl. Würden zu crönen und nicht lenger vnter ihrer Mt. gehorsamb und regiment zu sein, als hab ich nicht unterlassen konnen, dieselbige freundlich zu erinnern, das sie steh hirunter wol allerseits in acht nehmen, den soviel die crönung anlangt, will ich zwar derselben keine mass geben, weil sie aber leichtlich zu erachten, das solchs nicht wenig zu ihrer Mt. offension, dieweil sie dieselbe cron mít ehren uber die dreissig jahr auf ihrem haupt getragen, derogestalt in ihrem hohen alter beraubt werden solte, gereichen wurde, ob es nicht dahin zu richten, wen sonsten E. kgl. Würden uber vorigs an dergestalt kunftiger succession versichert werden kontem das dieselbe zu mehrer ihrer Mt. glimpf und respect eingestellet werden mochte. Ač toho proti nadání nebylo dosaženo, doufá, že král podle smlouvy a slibů se ukáže jako bratr a přítel a uváží, že jeho bratr je císařem a nejvyšší hlavou křesťanství, že od něho již obdržel mnoho milosti a zemi, a že by se mnohým nelíbilo, kdyby této koruny byl násilím zbaven. Doufá, že při změně vlády vše tak zařídí "das gleichwol alles, was dieserwegen zur band genommen, cum moderamine, discretione und gebuhrlicher reverenz derogestalt geschehen muge, das gleichwol I. kais. Mt., so Tang sic leben oder solches unvermugenheit halber abtreten, konig und in der residenz verpleiben, und diejenigen, so zur regierung bestellet, sowol in I. kais. Mt. als E. kgl. Würden pflichten sein, aber reverentiae gratia und respecto wegen alles in ihrer kais. Mt. namen verfertigt und expedirt werden müge. Kdyby se to provedlo jinak, nebylo by to možno bez urážky a pohany císařovy, což by král podle smlouvy a slibů nemohl připustiti a což by kurfirstům a jiným knížatům zavdalo příčinu k nedůvěře. Toto připomenuti král vévodovi nemá míti za zlé, přiměly jej k němu jen věrnost k císaři, láska ke králi, obava, že král si příliš zadá a nezadá si stavy svázati ruce, a starost o zkázu domu Rakouského. Incipit: Ich solte. Datum: Prag den 6. Aprilis anno 1611.

Kopie ve vévodském archivu ve Wolfenbüttelu, ve státním archivu v Drážďanech: Passauer Kriegsvolk II. Buch 9167, fol. 144-149 a ve státním archivu ve Vídni: Erzkanzlerarchiv Bd. 103 c, fol. 207-211.