Nejvyšší úřednici poslali k stavům s odpovědi na jejich vyzváni; stavům čtena psaní z kraje Prácheňského o Prachatice; stavové žádali o spoluůčinkování Václava Budovce, který si vyžádal den dovolené k návštěvě nemocné dcery; rokováno o odpovědi králi Matyášovi na otázku, proč jej stavové povolali, a usneseno: 1. za příčinou vy puzeni pasovského vojska pomoci královou a 2. za příčinou vyhledáni prostředků, aby mohl býti odstraněn zlý regiment; stavové požádají císaře, aby svolal generální sněm, kde se má o této věci jednati, a krále, aby s nimi zůstal až do vyřízeni těch věci; odpověď stavů poslána králi a přečtena mu Adamem ml. z Valdštejna a přeložena do němčiny Ladislavem z Lobkovic; druhý den na žádost královu byl mu spis o tom po nějakém rozmýšleni odevzdán.

21. Martii 1611. In palmis.

Když tomu páni úředníci a soudcové zemští pominulého dne sobotního skrze pana Vilíma z Roupova a pana Gerštorfa [Jiříka Gerštorja z Oerštorfu.] etc., J. Mti cís. prokurátora, kteříž na zámek v sobotu jeli, vyrozuměli, čeho páni stavové k uvažování nařízení straně pod jednou in genere podávati ráčí, okolo 21. hodiny české [T. j. po třetí hodině odpolední.] na rathouz staroměstský pana Heralta Václava Libštejnskýho z Kolovrat etc. a pana Černína [Patrně Heřmana Černína, jehož bylo k podobným poselstvím užíváno; srov. č. 163.] [27. března B.] z zámku vyslali, kteříž přijevše, před pány rady do pokoje na velkém mazhauze šli a to, co jim poručeno bylo, v známost pánům uvedli; však toho obci k oznámení ten den zanecháno.

Item čtena psaní z kraje Práchenského v obci k hejtmanu krajskému činěná, jednoho od pana Jana Jetřicha Malovce, datum v neděli Smrtedlnou 1611, v němž se, v jakém nebezpečenství to město Prachatice, nebude-li míti ochrany a pomoci, zůstává, oznamuje.

Páni stavové z obce se pana Václava z Budova z snesení svého dožádali, aby v nynějších pilných jednáních a uvažování věcí podstatných jim se za pomocníka propůjčiti ráčil, kterýž na to odpověď a omluvu svou učinil, že jest nikdy na to nepřicházel a nesmejšlel, aby tak jich Mti páni z obce mnoho jeho osobě připisovati a o něm tak vysoce smejšleti jměli; on, jestliže co a v čem pracoval, že to z samého pána Boha požehnání a pomoci pošlo a pochází, však že se toho, což přítomný čas potřebuje, od něho jich Mtem žádati ráčí, jsa také jich Mtem svou náchylností a povolností volen, toho jich Mtem odpírati nemůže a v čem jim posloužiti by mohl, toho také k sobě přijíti odporen býti nechce. Však poněvadž jich Mti páni rady k uvažování těchto zemských věcí jeho také před sebe povolávají, pokudž k tomu dostačiti moci bude, to že vykonati nepomine, však toliko aby mu na jeden den povoleno a odpuštěno bylo, aby na své grunty ku paní z Hodějova [Paní Markéta z Hodějova byla manželkou Adama Budovce, syna Václava Budovce.], kdež dcerka jeho těžce nemocna leží a s ním se shledati a jeho ještě uhlídati žádostivá jest, zjeti mohl. Za to mu poděkováno a vždy žádáno, pokudž v tak pilném čase z toho odjezdu sjíti může, aby pánům z obce pracovati pomáhal. A tak toho při tom zanecháno.

Item skrze pana Václava Vilíma z Roupova čteno v obci pánům stavům, v jakých terminích podle zdání a sepsání toho od pánův k uvažování nařízených J. Mti král. odpověď dána býti jmá, a páni stavové z obce aby přeslechnouce to, jmělo-li by to tak neb jinak býti, své zdání oznámili.

Čtena a poznamenána, co se tak stihnouti mohlo, takto: [Následující text až k slovům "S tímto konceptem" chybí v B.]

Jakož J. Mt. královská toho na stavy království Českého podávati ráčí, aby J. Mti na tu otázku, za jakou hlavní příčinou jsou J. král. Mti sem do království tohoto příjezdu vyhledávali a žádali, odpověď dali, to stavové měvše v svém uvážení, na tom se snesli, aby J. Mti král. tato odpověď a příčiny oznámeny a položeny byly:

Aby lid ten pasovský, kterýž velikou škodu a záhubu tomuto království vpádem svým a loupežnictvím učinil a činiti nepřestává, s radou a pomocí J. Mti král. z království tohoto vypuzen byl a krev nevinná, kteráž posavad vylévána byla, pomstěna býti mohla.

Poněvadž zlým regimentem a nesprávou takměř ku pádu země tato přivedena jest, a to puovodem a příčinou zlých některých rádcův, tomu také aby pomoženo býti mohlo, na ty prostředky s J. Mti král. nastoupiti a jich vyhledávati chtějí.

Co se první příčiny dotýče, ta nepotřebuje sněmu, ani odkladu trpěti nemůže, nýbrž aby ten lid z země vypuzen byl, toho jest přítomná potřeba, pročež že páni stavové od J. král. Mti žádají, aby J. Mt. král. k vypuzení toho lidu, poněvadž za tou příčinou s lidem svým válečným sem přijeti ráčil, na pomoc a retuňk přispěti ráčil.

Druhé, že ta věc o zlé správy a regimentu v království tomto napravení potřebuje k uvažování veřejného (sic) ode všech tří stavův s J. Mti král., jakožto čekancem jeho, sjíti, protož stavové při J. Mti. cís. toho vyhledávati chtějí, aby k tomu sněm generální rozepsati poručiti a tomu jistý a brzký den - a to netoliko všem stavům, ale i zemím k tomuto království přináležejícím, časně v známost uvedeno bylo - determinovati ráčil. A když se to stane, stavové nepominou, příčin toho jistých, pro které jim pod takovým zlým regimentem a nesprávou déleji zuostávati možné není, přednésti a položiti. Z čehož se bude moci poznati, k jakým škodám toto království puovodem a příčinou zlých rádcův J. Mti cís. přivedeno jest, a tu se také stavové s J. Mti král. o lepší správu namluviti chtějí. A poněvadž k takovému napravení J. Mti král. jakožto čekance a zástupce potřebovati budou, za to stavové J. Mti král. žádají, aby zde s nimi do vyřízení těch věcí zůstávati ráčil.

S tímto konceptem od pánův k uvažování nařízených vedle pana z Roupova také pan Otta z Losu a pan Martin Fruwein k obci mezi pány stavy vysláni byli. K čemuž když páni stavové z obce, aby to tak bez proměny zuostávalo a J. Mti král. předneseno bylo, jednomyslně přistoupili, jest to J. Mti král. skrze vyslané z stavuov [Troilus Hagiochoranus udává o počtu osob těchto: "Ad hoc responsum dandum regi selectae erant personae sex ex quolibet ordine". Vyd. v Rieggers Archiv I. c., str. 484. Tam viz též zprávu Troilovu o tomto usneseni sněmu, která je zcela stručná, není však úplně správná.] na spisu podáno a nejprve skrze pana Adama mladšího z Valdštejna, nejvyššího sudího království Českého, po periodích před J. Mti král. čteno a skrze pana Ladislava z Lobkovic, landkomorníka, v německém jazyku J. Mti královské tlumočeno a referováno. Načež od J. Mti král., poněvadž již pozdní čas byl, zámluvu milostivou učinivši pánům stavům, že v ničemž tom, čehož tak stavové při něm vyhledávají, vedle náchylnosti své zaháleti neráčí, k resolucí na druhý následující den pondělní k hodině sedmé stavům odložiti ráčil.

Na ráno v pondělí [V B má tento odstavec nadpis "28. března".] po květné neděli J. Mt. král. ráčil toho žádati, aby mu ty příčiny na spisu k připomenutí odeslány byly, poněvadž všecko se zpamatovati nemohlo, skrze pana Adama staršího z Valdštejna. A když pan Adam mladší (sic) z Valdštejna se do rady postavil, ten spis pánům stavům odvedl, oznámivši, že jej pan Vchynský v rukou měl a i přepsati mohl, v radě uvažováno, že při dodávání té odpovědi stavové se na tom zastavovali, aby se podáváním spisu z osobního jednání nevyvedli a tudy na sebe nebývalou věc neuvedli, a když k tomu suffragia přistupovali, že to, což se mluví a referuje, to také může i na spisu se přednésti, na tom sneseno, aby týž spis J. Mti král. poslán byl, poněvadž k resolucí od J. Mti král. [cís. B.] hodina dnešní 7. [T. j. asi ve čtvrt na dvě odpoledne podle našeho času; slovo "dnešní" ukazuje, že zpráva tato psána byla bezprostředně po jednání sněmovním 28. března.] jmenována jest.