381.

Ve Znojmě, 12. března 1611.



Hejtman, nejvyšší úřednici a soudcové zemštímarkrabství Moravského králi Matyášovi: Obesláni od krále a shromážděni ve Znojmě, vyrozuměli, co jim v obzvláštním spisu předkládá a čeho od nich žádá. [Viz č. 363 z 11. března.] Uznávají, že král jako milovník pokoje vždy jen pomýšlel na jeho zachování a vědí, co jej, k tomuto novému přednesení takměř přinucuje.,Sami od sebe by ovšem k žádostem jeho nemohli svoliti, ale při času soudu postního byli splnomocněni všemi stavy přistoupiti k případným požadavkům královým, pro potřebu země. Předně, pokud jde o koně zemské zbrojné, ač je chovají a také nyní vyzdvihli, aby pro nenadálé příhody zůstávali v zemi, tož přece, vidouce, že králi nastává spěšná jízda do Čech a že má při sobě málo lidu, usnesli se, aby netoliko nejvyšší, Ginter z Golče s těmi pěti sty koňmi v nově verbovanejmi krále doprovodil do Čech a tam zůstávaly nýbrž aby také druhý nejvyšší, Petr Sedlnický z Choltic s týmiž koňmi našimi zbrojnými s králem do Čech jel a jej doprovodil až tam, kde by se strhl s jiným lidem válečným, ale pak se hned zase obrátil a na hranicích zůstával k hájeni vlasti své. Za druhé, pokud jde o najmutí pěti praporců pěchoty, čili 1500 německých knechtů, místo osobního taženi stavů a vyzdvižení zemského lidu pěšího, pátého, desátého a dvacátého člověka, ač již dříve králi v známost uvedli, že stavové nejsou povinni přes hranice osobně táhnouti ani poddané k tomu vyzdvihovati, přece, uznávajíce velkou potřebu, usnesli se "aby ihned takovejch patnácte set německých knechtů verbováno a co nejdřív možno ztnustrováno bylo, avšak nemohou povoliti pro velké nebezpečí, jež hrozí zemi, aby byli vedeni ven ze země, bez dalšího o tom od nás nařízení a vyměření našeho. Pokud jde o svoleni větši sumy peněz, žádají, aby jich král v tě věci ušetřil, hledě k nepoměrnému zatíženi země. K další žádosti králově, aby jednali s královými věřiteli, jimž stavové povolili na tři léta ročně 80.000 [zi] k splaceni dluhů, aby splátku za poslední rok pustili králi, odpovídají, že věřitelé ti sice nejsou ve Znojmě a že bude nesnadno jich spěšně dostati, že však při nejbližším sjezdu s nimi o tom budou jednati. Pokud jde konečně o hraběte z Hodic, protože nemůže vždy bývati v králových radách, aby místo něho volili ještě jednu osobu a s králem vypravili do Čech, nejsou k tomu od stavů zmocněni leč v případě nemoci, avšak hrabě z Hodic je zdráv a jest již v Čechách a nebude od krále tak vzdálen, aby Jednou nebo po druhé v radě královské nemohl býti přítomen a pak může po druhých dvou zmocněných, když se s nim shledají, radě své míněni sděliti. Poněvadž pak jeden z nejpřednějších úředníků zemských Ladislav z Lobkovic [Nejvyšší komorník markrabstvi Moravského.] s králem pojede, budou moci, oni zmocnění a jsou povinni s nim, anebo kdyby někdo jiný z nejvyšších úředníků byl při dvoře králově, raditi se o věcech týkajících se markrabstvi Moravského. Proto žádají za omluvu, poroučejí se jeho milostí a přeji mu zdaru v Čechách. Incipit:, Jaké jste V. král. Mti. Datum:, Actum v městě Znojmě 12. Martii léta 1611.

Kopie v archivu místodržitelském v Praze: K 1/211




Přihlásit/registrovat se do ISP