Kopie v archivu města Plzně: Kopiář listů posílačích z let 1609-1611, fol. 36-36. Psaní toto podobně jako č. 306 poslali Plzeňští po Mathesovi Pröklovi z Pruksdorfu, jehož žádali 9. března (pod touž signaturou: fol. 36), aby je odevzdal nejv. kancléři a naléhal na odpověď.

Nejvyšším pánům ouřednikům.

Sl[užbu] zdraví etc. Opět jiné dvoje psaní z rathousu z Starého města Pražského již pod jménem V. Mti mimo předešlý rozličný patenty, jichž jsme V. Mti pominulých dnův po ordinami poště [přípisy poslali] s poníženým psaním naším, na něž až posavad od V. Mti milostivé resoluci a potěšitedlné rady a pomoci očekáváme, jedno ke všem třem pánům stavům kraje Plzeňského a druhé obzvláštně urozenému a statečnému rytíři panu Divišovi Markvartovi etc. na ten čas v kraji zůstávajícímu svědčící, jest prošlo, [Patrně jde o list z 6. března pod č. 309, jímž se nařizuje ubytováni stavovského vojska, a o příslušný rozkaz poslaný krajskému hejtmanu Markvartovi. Srovn. též č. 306.] kteréhožto jednoho i druhého psaní V. Mti přípisy pro milostivé vyrozumění odsíláme, vždy za to V. Mti ve vší nejhlubší pokoře a poníženosti, a co můž nejvejš prošeno býti, žádáme, že nad námi svou milostivou a ochranou ruku držeti a nás, jak bychom se v těchto tak strašlivých časich a nám ze všech stran činěných pohrůžkách bezpečně chovati a opatrovati, nic méně, čeho dáleji následovati mohli, milostivě spraviti ráčíte, neb my nikterakž od J. Mti cís., krále a pána, pána našeho nejmilostivějšího, a V. Mti, patronův a ochráncův našich milostivých, až do nejposlednějšího přemožení našeho příkladem předkův našich odstoupiti nemíníme, v čemž se V. Mti poníženě poručené činíme, brské milostivé a potěšitedlné odpovědi očekávajíce.

Datum ve středu po neděli postní Oculi léta 1611.