328.

V Praze, 8. března 1611.



Usneseni stavů českých o defensi země a volba třiceti direktorů: stavové rozvažuji, v jakém nebezpečí je země a v jakou zkázu ji uvedl vpád pasovského vojska, jehož řáděni stručně popisuji; máji zprávy o pomoci, která má Pasovským přijíti, o novém najímáni vojska a jiných úkladech a znají svou povinnost hájiti císaře, koruny české, svých privilegii a svobod atd.; byli povoláni k sjezdu na hrad Pražský a napomenuti, aby s desátým člověkem táhli ku Praze, což učinili; sjeli se do měst Pražských a usnesli se, že si všichni budou pomáhati proti pasovskému lidu a jeho ochráncům a vůdcům jako proti zhoubcům zemským; poněvadž k defensi proti takovým nepřátelům je třeba dobré rady, peněz a vojska a následkem vpádu na Malou Stranu nemají přístupu k císaři a k nejvyšším úředníkům, zvolili k uvažováni všech věci potřebných k defensi 30 osob ze všech tři stavů a dávají jim plnou moc, podle nejvyšších úředníků, kteří mají sjiti na Staré a Nové město a účastniti se porad, podle defenzorů volených sněmem a podle nejvyšších velitelů vojenských raditi se o přemoženi nepřátel, stavům to přednášeti, všechno říditi, je obhajovati, peněz opatřovati, pomoci vyhledávati, krále Uherského za ochranu žádati a je ve všem zastupovati; ubezpečuji je, že s nimi ve všem budou státi za jedno, zadosti činiti jejich nařízením a peníze a sbírky platiti.

Současný tisk lišící se formátem většího oktávu značně od tisků artikulů sněmovních. Na prvé stránce je nahoře uprostřed ozdobné obruby obraz českého lva. Na poslední stránce je údaj typografický: ťVytlačeno v Starém rněstě Pražském u dědice M. Daniele Adama z Veleslavína 10. dne měsíce březnaŤ.

My páni, rytířstvo, Pražané Starého a Nového měst Pražských a jiní vyslaní z měst, všickni tři stavové tohoto království Českého, nyní pospolu v týchž Starém a Novém městech Pražských shromáždění, přítomní i na místě nepřítomných, známo činíme tímto listem společným a jednomyslným snesením naším obecně přede všemi: Kterak rozvažujíce to, v jakém velikém nebezpečenství toto království postaveno a do dnešního dne na jakou zhoubu a zkázu přivedeno jest, tak že mimo všecku nadálost, vědomost a zasloužilost naši lid vojenský pasovský s velikou silou jízdy i pěchoty způsobem nepřátelským a válečným vpád do tohoto království učinil a zmocnivše se města Krumlova, zatím měst v království tomto ležících, totiž Budějovic, Tábora, Berouna a Menšího města Pražského mocí dobyl, střelbou, mečem, ohněm a jinými nástroji válečnými stavy a obyvatele tohoto království hubil, krev křesťanskou nevinně vyléval, s ženským pohlavím nelítostivě a nekřesťansky zacházel, brány i zdi městské opanovavše, lidem svým a vartami osadil i zatím Starého a Nového měst Pražských dobývati začal, několik kornet lidu jízdného do týchž měst vypravivše, z nichž díl do týchž měst se dostalo, kteříž pobiti jsou, a díl jich zase zpátkem do Malé Strany se obrátilo. - Zatím šance na mostě a střelbu velikou proti témuž Starému městu zdělali, zasadili a naposledy z cejkhausu J. Mti cís. mnoho množství kusův veliké střelby vzali, za hrad Pražský na vinice a vrchy proti oboum městům Pražským zavezli a zasadili, chtíce ohněm a střílením táž města podvrátiti; jiní jsou i zjevně, že ani dítěte v mateři živiti nechtějí, ale všeckno v drt obrátiti a zkaziti chtějí, odpověděli, až naposledy, maje my lid náš verbovaný v hradu Pražském pro ochranu J. Mti cís., jakožto krále Českého, též koruny české a slavných privilegií našich zanechaný, jej odstrčivše, sami lidem svým týž hrad Pražský s privi-legiemi na potupu a lehkost národu českého vartou osadili, před nimiž jakož J. Mt. cís., tak všickni tři stavové i koruna česká se všemi privilegiemi a svobodami našimi v znamenitém nebezpečenství postavena jest.

A.nad to výš z jistých kundšaftů tomu srozumíváme, že ještě jiný lid vojenský témuž lidu ku pomoci táhne, jiného více na záhubu naši se verbuje, mustruňk v této zemi rozpisuje a jiné znamenité praktiky vyjevují. - V kterémžto takovém nebezpečenství postaveni jsouce, znaje se tím povinni býti z práva přirozeného i také psaného, J. Mti cís., též koruny české, slavných privilegií, svobod našich a desk zemských na hradě Pražském zůstávajících, tolikéž sebe, manželek, dítek a statkův svých obhajovati a zastávati, obzvláštně jsouc k tomu zřízením zemským tohoto království zavázáni, kteréž tak o tom vyměřuje, kdyby kdo do koruny České vtrhl, že sobě proti takovému všickni pod ztracením cti, hrdla i statkův pomáhati máme, [§ D 48 zřízeni zemského.] k tomu prohlídajíc, jak znamenitě a dostatečně tím velikým sněmem předešlým, léta šestnáctistého desátého v outerý poslední masopustní zavřeným, to tak utvrzeno, za právo nalezeno a dekami zemskými upevněno i od J. Mti cís. opatření, neboližto ubezpečení a ujištění nám učiněno jest takové, že žádného nebezpečenství a stížení od lidu vojenského nám se obávati potřebí není, nýbrž že nás stavy při všech privilegiích, svobodách, právích, zřízením zemským proti všelijakým nebezpečenstvím a proti tomu každému duchovnímu neb světskému člověku, kdož by nám buď sám neb skrze jiné lidi jakýmkoli způsobem v čemkoli škodil, ubližovati neb se nad námi vymstívati chtěl, sám zastávati, ochrániti a vedle zřízení zemského obhajovati chtíti ráčí i s tím znamenitým doložením, že nám zjevně ani tejně v ničemž škoditi, příkoří činiti, ani žádného lidu vojenského ku pomstě od kohožkoli a pod jakoukoli barvou, formou a předestřenou příčinou, jak by to lest lidská vymysliti a vystihnouti mohla, bez vědomí a vůle vší země najímati, verbovati a jeho chovati dopouštěti míti neráčí, jakž artikulové v témž obecném sněmu položení to v sobě šíř obsahujíc zavírají. [Srovn. artikul Opatřeni proti nařízené defensi, přijatý na minulém sněmu,.Artikulové ]

Podle kteréhožto sněmu a artikule v zřízení zemském položeného jsouce my stavové jistými listy otevřenými od nejvyšších pánův ouředníkův, soudcův zemských a rad J. Mti cís. soudu dvorského a komorního, též osob k defensí sněmem volených a všech tří stavův, při sjezdu od J. Mti cís. ku pátku po sv. Pavlu na víru obrácení na hrad Pražský rozepsaném pospolu shromážděných, napomenuti a obesláni, [Viz obestlaci mandát z 19. ledna pod č. 40.] abychom s lidem svým každý s nejvyšší mocí svou, vyzdvihna desátého člověka, ku Praze táhli a v tom se vedle téhož sněmu a vyměření zřízení zemského zachovali, což sme tak učinili.

A sjevše se u velikém počtu do měst Pražských, takovému vpádu, moci, síle a praktice toho lidu pasovského vyrozuměvše, to jsme uvážili a bera sobě napřed pána Boha všemohoucího na pomoc, na tom zavřeli, abychom sobě všichni proti témuž lidu a proti těm všechněm osobám, kteříž jsou koli, užívajíce v tom zle jména a důstojenství J. Mti cís., krále a pána našeho, týž lid jménem J. Mti cís. na záhubu naši verbovali, opatrovali, jej vedli, chránili, na záhubu naši chovali, fedrovníci jeho byli, jakožto k rušitelům řádu a práva a zhoubcům zemským věrně, upřímně a staročesky právě pomáhali, jej s pomocí Boží poprali, z tohoto království podle snesení sněmovního vypudili a sobě pokoj, bezpečnost i v zemi této lepší řád, svornost a správu způsobili a objednali.

A poněvadž k defensí naší proti takovým silným a mocným nepřátelům našim jedno dobré rady, druhé peněz a třetí lidu vojenského vysoce důležitě potřebujeme a příčinou téhož lidu pasovského vzetí Malé Strany k J. Mti cís. a nejvyšším pánům ouředníkům a soudcům zemským, nyní na hradě Pražském zůstávajícím, přístupu míti a spolu s nimi tohoto snesení a svolení učiniti nemůžeme, protož jsme tento řád a ochranu sami přítomní a dole podepsaní i na místě nepřítomných mezi sebou nařídili a o tuto zprávu se namluvili a snesli:

Předně jsme k nejvyšším ouředníkům, soudcům zemským a radám J. Mti cís., kteříž napřed k tomu voleni a nařízeni jsou, z prostředku svého z obce k radě a uvažování všech věcí k této defensí potřebných a náležitých volili osoby tyto:

z stavu panského:

Bohuchvala staršího Berku z Dube, z Lipého a na Bělý,

Vilíma staršího z Lobkovic na Tejně Horšovském a Cečovicích, hejtmana kraje Plzeňského,

Rudolfa Štubnbergera z Štubnbergu a na Novém Městě nad Metují,

Joachyma Ondřeje Šlika z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte a na Svijanech,

Václava staršího Berku z Dube a z Lipého, na Bezdězi, Dešně a Vidimi,

Hanibala z Valdštejna na Hostinném a Hermonzeifé, J. Mti cís. radu a nejvyššího minc-mejstra království Českého,

Bohuchvala Jaroslava z Náchoda na Boskovštejně, Předboři a Novém Studenci, J. Mti krále Uherského a čekance království Českého mundšeňka,

Jana staršího z Talmberka na Smilkově a Chotěticích,

Václava Vilíma z Roupova, na Trnovanech a Žítěnicích,

Václava ze Vchynic a z Tetova na Zásmucích, J. Mti krále Uherského a čekance království Českého radu a komorníka,

z stavu rytířského:

Kašpara Kaplíře z Sulevic na Neustupově a Miličíně, J. Mti cís. radu,

Bernarta Hochauzara z Hochauzu a na Bašti,

Jindřicha Jiřího Zejdlice z Šenfeldu a na Kozomíně,

Jindřicha Ottu z Losu a na Komárově,

Myslibora Hamzu Bořka z Zabědovic a na Hořeňovsi,

Bohuslava z Michalovic na Rvenici, Novém Sedle, místopísaře království Českého,

Qodfrida Berbistorfa z Berbistorfu a na Hrušově,

Ctibora Smila Peciňkara z Bydžína, na Nechanicích a Kunčicích,

Vilíma Trmala z Toušic a na Chvatěrubech,

Adama Linharta z Najenperku a na Vlkavě,

z stavu městského:

Simeona Humburka z Humburku, kanclíře a radního Starého města Pražského,

Petra Nerhoffa z Holtnšperku, radního Starého města Pražského,

Martina Fruveina z Podolí,

Lorence Štorka z Štorknfelzu,

Jana Theodora Sixta z Ottrštorfu,

Jiříka Košetického z Horek, depositora při dekách zemských.

Kašpara Uzlara z Qrausperku,

Kryštofa Qronepergera z Qronenperku,

Jana Romanusa z Rima a

Jana Šatolupku,

davše jim tímto listem plnou moc a právo, aby oni na místě našem i také svém podle jich Mtí nejvyšších pánův ouředníkův, soudcův zemských a rad J. Mti cís., kteříž sem do Starého a Nového měst Pražských ihned neprodleně se sjeti a jako věrní milovníci vlasti tu zůstávati, v týchž radách a uvažováních napřed z povinností svých bývati, místo i hlasy své míti a dávati mají, též podle pánův defensorův, sněmem obecním volených, [T j. osob k defensi země zvolených, jichž seznam viz v pozn. 1 u č. 1.] nicméně nejvyšších jenerála lajtenambta, též nejvyššího feldmaršálka a jiných nejvyšších stavu panského a rytířského, ty všecky rady k přemožení týchž nepřátel našich a toho lidu pasovského s jich rádci, puntovníky a fedrovníky držeti, to uvažovati a co uváží, nám většímu počtu přednášeti, vše říditi, spravovati, nás spolu s sebou zastávati, obhajovati, k tomu peníze na lid válečný objednávati, v summu peněz, což by nač potřebí bylo, se vzdlužovati, takové summy pojišťovati a, byloli-by potřebí, i dalších větších pomocí odkudkoli hledati, rady, pomoci a ochrany od J. Mti krále Uherského, čekance království Českého žádati a jiné všechno, což by koli při tom při všem více a výše potřebného bylo, učiniti mohli a moc měli nejinak, než jako bychom my vždyckny sami osobně toho uvažovati pomohli a toho přítomni byli.

Proti čemuž je nadepsané pány, osoby od nás volené, takto opatrujeme, ujišťujeme a ubezpečujeme, že v tom ve všem spolu s nimi za jednoho člověka býti, státi, jich přede všemi a všelijakými ouklady, lstí, chytrostí, zradě a běhům nepřátelským ovšem nebezpečenstvími, odkudkoli a jakkoli pocházejícími, nyní i v časích budoucích zastávati, obhajovati, tomu pak všemu, což od nich s vědomím naším pro touž defensí uváženo neb od nich poručeno bude, ve všem dosti činiti, v tom se tak chovati, vykonávati, item peníze objednané a ku potřebě nás všech bud od nich nadepsaných nařízených osob všech aneb od těch, kteříž k vybírání sbírek a pomocí svolených na sjezdu od J. Mti cís. ku pátku po sv. Pavlu na víru obrácení rozepsaném a potom na rathauze Starého města Pražského voleni a nařízeni jsou, [Vyjmenováni jsou v č. 285.] pojištěné společně platiti, na to jisté sbírky a snesení učiniti i podle prvnějšího snesení na předešlém sněmu i také sjezdu nynějším učiněného platiti, je z toho náležitě vyvažovati pomáhati chceme (v čemž se jim za podpůrce a společníky postavujeme) a že se tomu všemu od nás zadosti stane, tomu všemu jako věrní milovníci vlasti své a praví Čechové a poctiví páni, rytířstvo, Pražané a vyslaní z měst slibujeme dosti učiniti pod ztracením poctivosti hrdel a statkův svých.

Což však není a býti nemá k nejmenší ujmě a protržení toho majestátu od J. Mti cís. nám na upuštění od pokut na propadení statkův daného a sněmu učiněného, neb v samé této příčině toliko o tu pokutu jsme se snesli: Jestliže by se pak kdo z stavův našel, jenž by tomuto snesení se na odpor a za nepřítele našeho buď zjevně neb tejně stavěl, s námi za jedno býti a spolu s námi v tom státi a tomu dosti činiti nechtěl, tehdy k takovému každému jakožto k nepříteli a rušiteli obecného dobrého, k osobě, hrdlu i statku jeho máme hleděti tak, jakž zřízením zemským a snesením sněmovním vyměřeno jest a jakž bychom to potomně společně na sněmu neb sjezdu uvážili a zavřeli.

Toho na jistotu a utvrzení my přítomní všickni jako i napřed psané volené osoby, takž i jiní ze všech tří stavův k tomuto snesení našemu rukami našimi vlastními jsme se podepsali.

Jehož jest datum v outerý po třetí neděli postní Oculi léta šestnáctistého jedenáctého.




Přihlásit/registrovat se do ISP