304.

V Glücksburku, 5. března 1611



Proposice císařského vyslance [Ehrenfrieda MinckwitzeJ na dvoře kurfirsta Saského: liči nesprávné jednáni Matyášovo ve sporu s císařem, jeho válečné úmysly, podněcováni českých stavů atd. souhlasně, mutatismutandis, s instrukci Tengnaglovoù z 23. února na cestu do øíše. [Viz č. 213; vyd. Chroust v Briefe u. Akten IX č. 67, ] Vyslanec žádá, aby kurfirst Sasky,sowohl vor sich selbsten, also wohl auch mit zutuunge des ganzen fürstlichen hauses Sachsen ihre kais. Mt. in gegenwertigen notfal nit verlassen, sondern als ein furnehmer des kais. reichs mit ihrer chron Böhaimb benachbarter, auch durch sonderbare compaetata voreinigter churfiirsť poskytl rychlou pomoc peněžitou a vojenskou. Na konci se dotýká proposice saských záležitosti v řiši a slibuje, že císař učiní ve prospěch Saska, co bude možno. p Incipit:,Die roní. kais. Datum: Propositum Glueksburg den 23. Februarii/5.Martii anno etc. 1611. [Ješte 5. března psal kurýirst Sasky z Gliicksburku králi Matyáši pod bezprostředním dojmem této proposice, že choval naději, že král Matyáš se spokojí vysvětlením císařovým stran vpádu pasovského, ale nyní se s bolesti dověděl od císařova vyslance o jednáni králově. Kurfirst omlouvá pasovský vpád nejvyšší nouzi vojska a připomíná králi pražskou smlouvu. Napadne-li král císaře, jsou všichni říšští stavové povinni mu při-spiti a především kurfirst; král nemá se dáti strhnouti zlými lidmi k nebezpečné a zbytečné válce. (Podle kopii konceptu ve státním archivu v Drážďanech: Passauer Kriegsvolk I. Buch 9166 vydat Chroust v Briefe u. Akten IX č. 80, st. 178-179). Z téhož data pocházejí také ověřovací listiny kurfirstova vyslance podplukovnika Karla Goldsteina. Goldstein byl pověřen jako vyslanec nejen ke králi Matyášovi, nýbrž také k vévodovi Brunšvickému a hrabèti z Hohenzolleru, vyslancùm císařovým na dvoře Matyášově (koncepty pod touž signaturou: fol. 241-242 a 263-264). Instrukce Goldsteinova je datována 7. března (,25. Februarii) v Glůcksburku. Goldstein na ceste do Vidně nemá se dlouho zdržovati v Praze a ani se zmiňovati o svém posláni, ve Vídni má se hlásiti u vévody Brunšvického a hraběte z Hohenzolleru, oznámiti jim obsah poselství Minckwiizova, seznámiti je s účelem svého posláni ke králi Matyášovi, informovati se u nich o své audienci a zakročení u krále a podle jejich pokynů se riditi. Králi má odevzdati originál kurfirstova listu a také ústné mu totéž oznámiti a žádati za rychlou odpověď. Instrukce obšírně udává, jak má Goldstein hájiti stanovisko císařovo na námitky krále Matyáše. Srovn., co o tom piše Jenšovský, Politika kurfiřta Saského st. 48. O zastaveni jeho poselství viz Chroust, Briefe a. Akten IX, st. 179 pozn. 1. Odpověď kurfirstovu Minckwitzovi viz pod datem 7. března.]

Kopie ve státním archivu v Drážďanech: Passauer Kriegsvolk I. Buch 9166, fol. 219-222; vložena do pověřující Hstlnv vyslancovy dané v Praze 16. února.




Přihlásit/registrovat se do ISP