Krále Matyáše prohlášení k poslům císařovým po vpádu Pasovských do Prahy: zatím co král s nimi projednával články smíru s císařem, došla zpráva o vpádu pasovského vojska do Čech, které se zmocnilo i hradu Pražského a obtěžuje císaře v jeho residenci. Poněvadž se tímto přepadením císaři a celému království Českému stala urážka, nemůže k tomu král nečinně přihlížeti a musí mu přispěchali na pomoc, neboť nemůže ho jako jeho bratr opustiti, třeba nebyl o to dosud žádán, což přičítá pletichám v císařově okolí. Kdyby snad se vpádem směřovalo na království České a císař tajně nebo veřejně mel účast v těchto věcech, je nutno, protože král Matyáš je ustanoven čekancem království Českého, aby zakročil moci proti těm loupežníkům kteříž to slavné království v pustotu přivozují, slavný národ český vykořeňují (,welche das schöne künigreich verwüesten, die ansehendliche nobilitet darin ausrotten) atd. a na konec by mu, koho by chtěli, za krále vnutili. Proto je král tohoto úmyslu: ťPoněvadž stavové království Českého při margrabství Moravském a Moravané i z stavův někteří při J. Mti král. pomoci vyhledávají, téhož království, jehož on pořádným nápadníkem býti ráčí, při všech těchto nepříležitostech ne-chtíti opustiti, nýbrž tomu se všemi svými královstvími a zeměmi i jinými připojenými; krajinami, s tou mocí, kteráž nyní před rukama jest a ještě by se shledati mohla, dnem i nocí na pomoc přispěti chtíti ráčí a nedopustiti toho, aby to tak slavné a spanilé království tak nevinně před očima J. Mti mělo k spuštění přijíti a J. Mt. nápadu, kteréhož jest řádnými prostředky dostati ráčil, tím spůsobem de facto zbaven býti anebo zpuštěného království dostati měl. Nebo ačkoli (tak jakž J. Mt. král. spraven býti ráčí) jsou stavům království Českého všecku bezpečnost slibovali a to na oko jednali, však se to při tomto vpádu spatřuje, že jest se to víceji pod stínem a snad proto dalo, aby to, což se již stalo, tím snázeji pod takovou domnělou bezpečností mohlo k skutku přivedeno býti, tak jakž ti původové toho, kteříž jsou se v tom potřebovati dali, na díle sami při témž lidu byli a na díle s ním jistou námluvu jsou měli. Mezi tím jest však nemálo poctivých lidí zahynulo a krve vylito i také ten slavný národ český, kterýž jest ozdoba domu rakouského byl a tak mnoho témuž domu v mnohých případnostech svými hrdly a statky dobrého činil, cizímu národu v preis dán jest.Ť Z toho mohou vyslanci císařovi poznati, že ty věci již nejsou v těch mezích, jako byly při jejich příchodu a že je nutno chopiti se prostředků, aby loupežníci byli ztrestáni, aby císař nezůstával v nebezpečí a aby všecko království bylo přivedeno v pokoj. [Postscriptum se týká Ladislava Berky a Moravy] Incipit:, J. Mt. král. Uherský. S. d.