Februarii 24. iterum commissarii ab imperatore šunt emissi dominus de Dona et dominus Czernin cum plenaria potestate, ut proponant, concludant pro arbitratu, modo pax redimi possit. Conclusum est itague: l° ut miles pasoviensis in tribus diebus Praga discedat et noster miles iuramentum imperatori praestet,guod si non exierit, iuramentum illud irritum fóre, II⁰ ut privilegia a pasoviensi milite surrepta, arma ablata e curia Minoris urbis Progensis restituantur et non solum illis Pragensibus, sed omnibus aliis, III⁰ ut tres personae primariae, donec e Bohemia miles pasoviensis exeat, in aresto relinguantur, IV damna illata incolis Bohemiae e stipendio,guod imperator pasoviensi militi debet, půl pátá stokrát tisíc, rependantur, V° tormenta bellica in arcem Pragensem ut rursus retrahantur.

Notandum, že když páni komisaři na rathouz přišli, pan praesidens komory [Abraham purkrabí z Donina.] řekl k pánům stavům: ťV. Mti, prý nezasloužil jsem toho na V. Mtech, hledíce se k jednomu každému dobře chovati, abych se měl s takovými slovy potkati a neušetřen býtiŤ. Byl pak rumrejch mezi lidem obecním a vojáky, jakoby ho ihned chtěli zabiti a netoliko jeho, ale i jiné pány komisaře, když před tím dnem s rathouzu dolů šli, neb jiní křičeli: ťUdeř k němuŤ, a jiní: ťAby na spravedlnosti povýšeni byli, vzláště ten starý lotr (míníce pana purgkrabího nejvyššího) [Adama ze Šternberka.] a lhář, který nám mnoho připovídal, abychom se nic neobávali, že ten lid pasovský není proti nám, než pro opatření tohoto království najat.Ť A tak že již dosti s nimi jako s nějakými dětmi zahrávali a ještě, den ode dne s tou věcí odkládajíc, zahrávají. K tomu pan Vácslav ze Vchynic odpověděl: ťV. Mti, neračte mezi nás večer jezditi, sme všickni synové jedné mateře, neradi bychom sobě dali již víceji ubližovati.Ť