Instrukce císaře Rudolfa pro vyslance k duchovním kurfirstům Fr. Tengnagela: připomíná opovědný list Matyášův po vpádu pasovského vojska do Rakous a své marné snahy o smírné vyřízeni sporu a žaluje, že vlivem nepokojných živlů se podněcuje válka a v Uhrách, Rakousich a na Moravě se silně zbroji a vně i vnitř říše se žádá o pomoc proti císaři; ja noch mehr, als wir neuelich mit dengehorsamen stenden unserer cron Böhem disorts eine zusamenkunftgehalten, zue beratschlagen, wie wir bei solchem besorglichen zuestand versichert sein möchten, so haben die österreichischen landschaften einengesandten alher verordnet, welcher durch vielerlei bittere Verhetzungen und betrohungen diegemüeter untereinander dermassen irr und schwiriggemacht, dass wir daher in nicht schlechtegefahrgeraten. [O vystoupeni Maxmiliána Hoě ve sněmu 1. února, srovn. hlavně č. 69 a 70.] Z těch příčin a protože se stále mluvilo o nových úkladech a přepadech a protože se potřebná obrana v Čechách a zemích inkorporovaných nedala tak rychle opatřiti, zdvihlo se vojsko pasovské ze svých bytů a přitáhlo ku Praze a tu 17. února, spojeno s vojskem českých stavů, přisahalo císaři věrnost. Také královského hejtmana, knížata a stavy slezské žádal císař prostřednictvím Kašpara z Rechenberka, hejtmana knížeťštvi Svidnického a Javorského, právě přítomného, o povinnou poslušnost [Listem ze 17. února Karlovi z Miinsterberka; srovn. Chroust, Briefe u. Akten IX, st. 131 pozn. I. V listu tom žádal cisař, aby slezská pomoc bylá podřízena jeho rozkazům.] Protože musí míti proti Hrozícímu překvapeni z Uher, Rakous a Moravy pohotově větši moc, prosi kurfirsta Mohučského o rychlé zasláni vydatně pomoci v penězích nebo vojsku. O totéž má Tengnagel požádati kurfirsta Kolínského a Trevírského a hned se vrátiti a podati zprávu. Datum:,Prag den 23 feb. a 1611.