166.

V Praze, k 18. únoru 1611.



Císař žádal stavy, aby ho neopouštěli; oni odpověděli, že pro ochranu jeho najímali lid a nařídili hotovost; dále žádal císař, aby otevřeli brány, odstranili řetězy, ubytovali Pasovské v Praze a společně s nimi přisahali; stavové to odepřeli; brány otevrou, až budou Pasovšti 15 mil od Prahy; patent císařův přinesený heroldem ani čisti nedali; stavové nemíní ustoupiti; pánové Vchynský a z Říčan je utvrzovali; císařovým poslům odporováno.

Z.Krátkého poznamenání v archivu města Domažlic v knize.Snešení ob. 1581, fol. 332 a n. Jako celek vydal Hanka v Abh. der kgl. böhm.ges. der Wiss. V. Folge IV. Bd., V Praze 1847.

Od toho času až posavad jinší jednání nebylo. Předně J. Mt. cís. ráčil toho žádati, poněvadž ten lid pasovský mimo všecku naději do království toho vtrhl, aby J. Mti. páni stavové jakožto krále a císaře sobě poručeného jměli a jeho neopouštěli.

Odpověd dána: že za tou příčinou podlé milostivého J. Mti cís. na tom zůstání a všech tří stavův na tom Snešení, že sou lid verbovati a hotovost naříditi ráčili pro obhájení a ochranu J. Mti cís. a království tohoto, což J. Mt. cís. s vděčností to k sobě přijíti ráčil. Další jednání bylo, že J. Mt. cís. toho žádati ráčí, aby Jich Mti páni stavové na tom se snésti ráčili:

1. aby brány odevříny byly,

2. aby řetězy složeny byly, kdež jak u mostu i jinde přetaženy byly;

3. aby lid pasovský do Starého i Nového města puštěn byl i také lozirován;

4. aby se s nima spolčili a povinnosti spolu s nima učinili; kdyby kdo J. Mti cís. a tomuto království škoditi chtěl, jakožto věrní poddaní že J. Mt. cís. zastávati chtějí. K tomu ničemu přistoupiti nechtěli; však co se ochrany dotejče, v tý že jakožto věrni poddaní do přemožení a vylití krve zůstati míní, čehož také na Malý Straně skutkem dokázali. Brány otvírati, řetězy skládati, to že jim nemožno; však když to nařízeno bude, aby lid pasovský pokojně odtáhl, a jistý kunšofty toho míti budou, že 15 mil vzdálí od Prahy jest, tehdy že to naříditi se svolují.

Herold byl vyslán. Přinesl patent, chtí-li jej vůbec čísti, že J. Mt. cís. ráčí pokoj vyhlašovati, povinnost aby vykonali a s pasovskými aby se spolčili. Čísti ho nedali, nýbrž při předešlý odpovědi toho zanechali.

Jaké další jednání bylo, a na čem zůstáno až do dne včerejšího, to z příležitých spisů vyrozuměti ráčíte. [Spisy ty se nezachovaly. Slova,až do dne včerejšího ukazují, že zpráva tato byla psána bezprostředně po událostech.] Jich Mti páni stavové od svého předsevzetí ustoupiti nemíní; nýbrž na čem sou se snesli, při tom toho zanechávají. Kdyby neby[lo] vobce staroměstský, s těžkostí aby té věci byli neprotrhli. Však Vchynský, [Václav Vchynský.] pan z Říčan, [Pravděpodobně pan Litvín z Říčan.] ti vobec na paměti měli, a je napomínali, aby stálí byli, jakož pak dne outerního [T. j. úterý masopustni 15. února. ] toho dokázali. Když jim od pana purkrabí [Adama ze Šternberka.] a presidenta komory [Abrahama purkrabí z Donína.] ukazováno bylo, aby k žádosti J. Mti cís. přistoupili, vůbec nahlas mluveno bylo: že sou se dosti lahodnými řečmi a připovídáním kojiti dali; nyní že viry žádný tomu dáti nemohou; že není, nežli zrádce tohoto království. Byl v strachu, když dolů scházel, na rynku vůbec hlasem to mluveno bylo.... [Dokončeni týká se bouří na venku a smrti Smiřického; viz Hanka 1. c. ]




Přihlásit/registrovat se do ISP