Zpráva diaria musejního archivu v Praze: IX A 9, fol. 10-11.

18. Februarii vyslaní od J. Mti cís., nejvyšší pan purkrabie pražský, [Adam z Šternberka, na Bechyni.]

pan Slawata, [Vilém Slavata z Chlumu, purkrabí karlštejnský.] pan Heřman Cziernin, [Heřman Černín z Chudenic.] pan písař nejvyšší, [Jan z Klenového a z Janovic na Žinkovách.] pan podkomoří nejvyšší, [Purkart Točnik ze Křimic.] pan Abraham z Donína [Abraham purkrabí z Donína, president komorní. O posláni Colony z Felsu s tímto poselstvím se toto dia-rium nezmiňuje; snad lze vysvětliti opomenuti to tím, že diarium uvádí jen úředníky a Colonu z Felsu nepočítá za oficiálního císařova posla, ač on pak vlastně vedl hlavní slovo.] resolucí od J. Mti cís. přinesli:

1. Že J. Mt. cís. ráčí nasléchati, že veliké nebezpečenství proti zemi a J. Mti cís. na stává, protož pro vochranu J. Mti cís. abychom se všickni stavové s lidem pasovským spolčili a přísahali.

2. K tomu aby páni stavové a Pražané z Nového a Starého města povolili, aby týž lid pasovský v Starém a v Novém městech Pražských forýrováni a kvartýrováni byli.

Na to páni stavové ihned téhož dne odpověď svou dali, že se oni s lidem pasovským nijakž spolčiti nemohou, protože jest je prve J. Mt. cís. za ty, že jsou proti vůli J. Mti cís. činili a do království Českého vtrhli, vyhlásiti ráčil. Pročež kdyby oni s nimi přísahali a se spolčiti jměli, že by jim rovni beyti musili a tomuto slavnému království a sobě a slavnému jménu svému, kterýž jest od předkův jejich jim zanecháno, veliký posměch učiniti museli, protož aby jim J. Mt. cís. důvěřovati se ráčil, že oni bez těch pasovských zjevně uznalých škůdcův J. Mt. cís., vlast svou milou, sebe samy, manželky, dítky opatrovati do vylití krve svý, jakž jsou to již ukázali, budou. Přísahu že [Přísahage rk.] J. Mti cís. páni stavové, totiž toliko ti, kteříž verbováni jsou, vykonati chtějí, však na ten způsob, aby lid pasovský ihned druhej den raním jitrem z Malej Strany vytáhli a z království Českého pryč jel a za sebe rukojmě hodné z svých, že žádných škod činiti nebudou, zanechali. To pak že stavové, totiž toliko ti, kterýž verbovaní jsou, že vykonati chtějí, však na ten způsob (aby lid pasovský ihned druhý den [vytáhl]) k tomu přistupují, nejinak než k milostivému zalíbení J. Mti cís.