127. |
[V Praze], 13. února 1611. |
Poplach na zámku a v kostelich, že Pasovšti jedou ku Praze; sběh lidu na Hradčanech a obsazeni stráži; jízda stavů na hrad a jejich výčitky nejvyššímu purkrabí; ostrý výstup mezi Turnern a purkrabím; na zprávu, že Pasovšti se kladou po vesnicích na Bílé hoře, jízda stavů na Bílou horu; marné posláni císařského herolda k Pasovským.
Z,Krátkého poznamenání v archivu města Domažlic v knize, Snešení ob. 1581, fol. 332 a n., k datu,13. Febr. napsanému in margine. Jako celek vydal Hanka v Abh. der Kgl. bölim.ges. der Wiss. V. Folge IV. Bd., st. 204-208. V Praze 1847.
V neděli okolo 15 hodin [T. j. asi okolo 8. hodiny ranni.] stalo se takový hrozný šturmování na zámku i při všech kostelích v příčině, že lid pasovský ku Praze s lidem jede. Tak se toho zhrozili a strach na lidi přišel od podivu, tak lidu množství tisíc na zámek se shrnulo a varty dobře osadili jak v zámku i Hradčanech i na Pohořelci. Páni stavové [u] větším počtu se na koních na zámek vypravili a panu purkraběti [T. j. Adamovi ze Šternberka] dosti potupně vůbec mluveno bylo, což s hanbou i potupou bylo toho doslejchati, jak jest stíhán byl, jak přípovědi se dosti stalo; ale vše to malou plat
nost neslo. Když pan hrabě z Turnu se panem z Lobkowic [T. j. Vilémem z Lobkovic.] mezi pány stavy přijel, v přítomnosti většího počtu domlouval p. purkraběti, jak jeho Mt. otcovsky žádali, aby ta věc opatřena byla, jak se přípovědi dosti stalo, oznámil: ťV. Mti, V. Mti, co ráčíte činiti? Však se o žádném nepříteli nevíŤ. Tu pan hrabě z Turnu oznámil a ukázal prstem na pana purkrabí: ťVšak bych nepřítele rukou dosáhnouti mohl!Ť Ale on k tomu ani slova neodpověděl. A tak přišlo poselství, že ten lid všudy po vesnicích na Bílé hoře a okolo Prahy [se] klade a Ramé do kláštera u sv. Markyty se položil. Ale naši v sobotu před tím prachy z kláštera vyzdvihli. Tu stavové [u] větším počtu na Bílou horu jeli; a poručení přišlo od J. Mti. cís., aby se proti nim nic nebralo. V tom se spátkem zase na vartu obrátili. Po poledni byl herolt s patentem císařským mezi ně vyslán v příčině, aby ihned spátkem se odebrali a na Krumlově záplaty očekávali a pěchota že se z povinnosti J. Mti cís. propouští. Ale oni takového patentu čísti nedali s pohrůžkou, nepojede-li, že k němu stříleti budou. S tím odjeti musil.