Češti stavové čekali až do tří hodin, jak arcikníže Leopold pořídil u pasovského vojska; rytmistr Diranoiza zatím přinesl od Pasovských dotaz, chtěji-li spolu s nimi hájiti císaře; ve 4 hodiny šel nejvyšší purkrabi s některými stavy k Leopoldovi a byli voláni k císaři; když se nejv. purkrabi vrátil, oznamoval stavům, že Pasovšti se mají vrátiti, že však stavové jim mají dovoliti pobyt
v Krumlově; stavové svolili a poslali písemnou assekuraci Leopoldovi a Pasovským, zdrževše se až do 8 hodin.
Kopie archivu musejního v Praze: D. Prvá část, Spisu o Pasovských psaného po 16. únoru.
Léta šestnáctistého jedenáctého v sobotu po svaté panně Dorotě byli stavové zdržáni na hradě Pražském až do třetí hodiny německý, čekaje na relací arciknížete Leopolda, co při Pasovskejch vyřídil. Mezi tím vstoupil do soudný světnice, davší se opověditi, nějaký Karel Diranoyza, rytmistr jejich, dosti potvorně připravený. A přistoupivši ku panu purkrabí nejvyššímu, dodal jest psaní od toho lidu pasovskýho v německé řeči, [Psaní toto nalezeno nebylo.] kteréž pan purkrabie od něho s poklonou přijavše, kázal mu povystoupiti a na odpověď očekávati. I bylo to psaní čteno a na to se vztahovalo, že Jich Mti páni stavové z předešlého dvojího psaní, k nim učiněného [Srovn., co se píše o psaní plukovníka Ramée stavům v diariu z 9. února pod č. 104 a dále viz list jeho z 31. ledna pod č. 64.] mohli tomu vyrozuměti, za jakou příčinou jsou oni sem do tohoto království Českého vtrhli, na kderéž že sou s podivením až posavad žádné odpovědi nedosáhli. Protož že jak prvé tak i nyní na to, chtěli-li by vedle nich a spolu s nimi reputati J. Mti. cís. zastávati, odpovědi žádají.
Po přečtení toho psaní poručil pan purkrabie, aby na česko přeloženo bylo, a tomu vyslanému vzkázal po panu Jindřichovi Horňateckým, aby na odpověď posečkal. V tom udeřila hodina čtvrtá. I šel nejvyšší pan purkrabie s některejmi osobami k arciknížeti Leopoltovi, chtíce vyzvěděti, co jest při lidu pasovským vyřídil, nebo ráno pravil, že to v spis juvede, a rovně té chvíle J. Mt. cís. ráčil také pro ně poslati, aby k J. Mti nahoru šli. Když sou se zase dolů navrátili, oznámil pan purkrabie, že J. Mt. cís. ráčil jest jim oznámiti, co jest arcikníže Leopolt při tom lidu vyřídil, totiž že má naději, že ten lid pasovský zase spátkem odtrhne a z Berouna i z jiných měst vytáhne, však aby stavové k tomu povolili, aby ten lid na panství Krumlovském zůstával a při obcuku aby se jim žádná škoda nedala-Na to že asekuratí od stavův žádají. Takovou relatí páni stavové byli poupokojeni a k tomu přistoupili a ihned tu asekuratí jim psali, domnívajíce se, poněvadž arcikníže tam zase mezi ně pojede, že to se tak stane. Pro příčinu tu zdržíli se do vosmý hodiny na půl orloji na noc a potom, když ji shotovenou měli, odeslali ji po vyslaným jejich arciknížeti Leopoltovi mezi lid pasovský.