Orig. s dvěma pečetěmi v archivu místodrž. v Praze: K 1/211. A tergo adresa panu Vilémovi z Lobkovic, na Týně Horšovském atd., J. Mti. cís. kráječi.

Službu svou V. Mti vzkazujeme....

Před V. Mti tajiti nemůžeme, kterak jsou nás správy došly, že by lidu Passovskému, kdeří jsou město Český Budějovice sobě podmanili, větší i menší ouřad, též obec města Budějovic povinnostmi se zavázati museli, že při témž lidu do svýho nejvyššího přemožení státi a zůstávati chtějí; a když jest lid Passovský před městem Táborem ležení svá zarazil, a oni tomu lidu města poddati nechtěli, že týmž pánům Táborským poručení z komory přišlo, [Srovn. pozn. 1 u č. 81 a tam citovaný list Táborských k Českobrodským z 6. února. Tábor se vzdal dříve, než mohl z Prahy dojiti z komory rozkaz, o němž tento list píše. Patrné se zakládá tato zpráva na liché pověsti, která vznikla asi Um, že Pasovšti sami u Tábora předstírali, jakoby město z rozkazu císařova je do svých hradeb mělo pustiti. Srovn. Slavatovy Paměti II., st. 4. Z 12. února máme nepodepsaný list jednoho z nejvyšších úředníků Pavlovi z Říčan (konc. v archivu mistodrž. v Praze: Militare 1611), v nimž o vydáni Tábora se praví:,Co se tkne poručení, kteréžby Táborským z komory i. Mti cís. české, aby týž lid pasovský ihned do města pustili, učiněno býti mělo, tomu páni rady? též komory, když jim o tom oznámeno bylo, světic odpírají.] aby hned do města Tábora takový lid pustili, protož páni Táborští nechtějíce se tomu poručení na odpor stavěti, že jsou ten lid do města pustili; v sobotu pak pominulou [T. j. 5. února.] opět lid Passovský v městě Netolicích se položili a město opanovali, v neděli pominulou [T. j. 6. února.] do města Prachatic lid Passovský že vzkázali, aby jich konečně očekávali, že týž den v městě Prachaticích se položiti, a jestližeby jich dobrovolně pustiti nechtěli, to město že mocí vzíti chtějí. Jest naděje, pokudž jsou přijeli, že do města Prachatic puštěni jsou. Dnes, datum psaní našeho, přišla nám zpráva, že by město Tejn [Týn n. Vltavou.] tolikéž lid Passovský opanovati jměli, do města Vodňan že jsou lid Passovský svý forýry a kvartyrmistry poslali a jim vzkázali, že dnes k městu Vodňanům přijeti chtějí. Obávati se, přijedou-li, aby tolikéž do města Vodňan puštěni nebyli. Do města Písku podobně týž lid Passovský že jsou vzkázali, že k městu Písku přitáhnouti, a jestli by jich dobrovolně pustiti nechtěli, že mocí město Písek vzíti chtějí. I v tom že se týž lid prohlašuje, jak města Vodňan a města Písku dostanou, že upřímo do kraje Plzeňského táhnouti chtějí. Nad to vejšeji i ty zprávy nás docházejí, že lid Passovskej čím dále vždy více lidu přijímá a verbuje. I začež V. Mti od osob svejch i na místě všech obyvatelův kraje Prachenského služebně pro Boha prosíme, že ráčíte o nadepsanejch příčinách Jich Mtem, všem třem pánům stavům království Českého, z obce oznámiti, a že Jich Mti, všech tří pánů stavův království Českého, z obce pro Boha prosíme, aby neprodlívajíc nám retuňkem a pomocí přispěti ráčili. Nebo jestliže předně od J. Mti cís., krále a Pána Pána nás všech nejmilostivějšího, Jich Mti, nejvyžších pánův ouredlníkův a soudců zemských, a Vašich Mti, všech tří pánův stavův království Českého z obce brzským a spěšným retuňkem a pomocí opuštěni budeme, čehož milosrdnej pán Bůh rač chrániti, jak města, též vyšší dva stavové a obyvatelé kraje Prachenského i nebohej lid sedlskej dokonce k záhubě přivedeni býti musíme. A což tu k žádosti naší i na místě obyvatelův kraje Prachenského učiniti ráčíte, Vaší Mti se toho bohdá podlé naší nejvyzší možnosti odsloužiti připovídáme a v tý naději postaveni jsme, že té práce k sobě přijíti a jich Mtem, pánům stavům, toho přednésti obtížiti sobě neráčíte. Pán Bůh Vaší Mti za to hojná odplata býti ráčí. Neb i toho před Vaší Mtí tajiti nemůžeme, že tolikéž J. Mti, nejvyzšímu panu purgkrabí pražskému, o touž věc psaní jsme učinili. [List ten nenalezen.] Spěšně psáno v Strakonicích v pondělí po památce svaté Doroty léta 1611.