Zápis v kvaternu č.53 malého stavovského archivu: Relací černý fol. A 6-A 7 v archivu zemském.

V sobotu po Hromnicích. Páni, rytířstvo, Pražané a jíní poslové z měst, všickni tři stavové království Českého při tomto jednání zde na hradě Pražském od J. Mti cís. stavům království tohoto položeném pro tyto veliké, nebezpečné časy z přinucené potřeby, kteréž žádného odkladu k rozepsání sněmu trpěti nemohly, ráčili k tomu své povolení dáti, aby předně koruna, svátosti, klenoty i také privilegia zemská království Českého s jinými věcmi, kteréž v kaple na hradě Karlšteině složené zůstávají, pro nynější veliké a nenadálé nebezpečenství z káply hradu Karlšteina vyzdviženy, zpečetěny a sem pro lepší bezpečnost na hrad Pražský k svatému Václavu, v ta místa, kde prvé se chovaly, složeny byly a je osobam[i], k tomu od J. Mti cís. z obyvatelův království tohoto dobře osedlými, přidanými, podle osob od stavův k tomu volených z stavu panského a rytířského, ponocovati dáti mohli. Nicméně ráčili rozkázati pečeť zemskou přitisknouti k listu a psaní, kteréž se učiniti má Vilímovi Slavatovi z Chlumu a z Košmberka, na Hradci a Telči, J. Mti cís. radě a komorníku, a Krištofovi Vratislavovi z Mitrovic a na Lochovicích, J. Mti cís. radě, purkrabím Karlšteinským, aby na zámek Karlštein do káply a jiných pokojův, kdež koruna česká a jiné svátosti a privilegia království Českého jsou, osoby od stavův při tomto jednání volené a vyslané puštěny byly. A tíž vyslaní aby předně korunu, svátosti, klenoty i také privilegia zemská s jinými věcmi, kteréž v kaple na hradě Karlšteině složené zůstávají, vyzdvihli, je v táž místa, jakž výš dotčeno, odvedli a složili a to, což jim poručeno jest, s pilností vyřídili, své povolení dávají etc.

Relatorové na to sou byli u přítomnosti nejvyšších úředníkův zemských etc. Adama mladšího z Valdšteina na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, J. Mti cís. rady etc., nejvyššího sudího království Českého a J. Mti cís. nejvyššího hofmistra, Jana z Klenového a z Janovic, na Zinkovech a Zitíně, J. Mti cís. rady etc. a nejvyššího písaře království Českého, též v přítomnosti úředníkův pražských menších desk zemských Bohuslava z Michalovic na Rvenicích a Novém Sedle, místopísaře téhož království Českého, Adam z Šternberka a na Bechyni etc., J. Mti cís. rada a nejvyšší purkrabie pražský, Zdeněk z Lobkovic na Chlumci, Jistebnici a Roudnici, J. Mti cís. rada a nejvyšší kanclíř království Českého etc., Teobald Švihovský z Ryzmberka a z Švihová a na Horaždějovicích, J. Mti cís. rada, kráječ a nejvyšší berník království Českého, Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku na Budyni a Brozanech, J. Mti cís. rada a president nad appellacími na hradě Pražském, Jaroslav Borita z Martinic na Smečně a Vokoři, J. Mti cís. rada a dvoru J. Mti v království Českém maršálek, Vilím starší z Lobkovic na Tejně Horšovském a Čečovicích, J. Mti cís. mundšenk etc., Václav Vilím z Roupova na Žitenicích a Trnovanech, Ladislav Zeidlic z Šenfeldu a na Encovanech, J. Mti cís. rada, Purkhart Střela z Rokyc na Crhenicích, Kruczmburgku a Štěpánově, z pánův; Purkhart Točník z Křimic na Prostiboři a Křimicích, J. Mti. cís. rada a podkomoří království Českého, Adam Hrzan z Harasova, na Skalce, Landškrouně a Červeném Hrádku, J. Mti cís. rada a purkrabie kraje Hradeckého, Jiřík gerštorf z gerštorfu na Cholticích, J. Mti cís. etc. rada, Jindřich Ota z Losu a na Komárově, Bořivoj Měsíček z Vejškova a na Dolanech z rytířstva.

Noviny z Prahy ve forme diaria v státním archivu v Drážďanech: Passauer Kriegsvolk I Buch 9166, st. 90-91. A tergo poznámka:.Zeitung a.is Prag vom 12. Febr. 1611.

Den 5. ist das geschrei anherkommen, das mehrerwent passauisch volk uber das wasser gesetzt, albereit zu Milschin [Asi omylem misto,Miíin u Příbramě, poněvadž zpráva píše, že přešli přes vodu (totiž Vltavu) a jsou,zu Milschin; kdežto Milčin u Tábora je na pravé strane vody. Vzdálenost Milína od Prahy přímou čarou se přibližně shoduje s údajem 7 mil.] 7 meil von hier sei und herein in Prag wolle. Und weil eine grosse furcht sowol bei denen in den Städten als bei denen auf dem lande, als schicken teils ihre weib und kinder sambt ihren besten sachen hinweg, teils ufm land aber flehen das ihrige herein, wie dann diesem vormittag viel 100 wägen mit allerlei Sachen herein kommen, also das auch die brücken und von derselben die gassen auf der Kleinen Seiten so voll wägen gewesen, das keiner für den andern weichen können, auch mancher mit seinem wagen in 2 oder 3 stund auf der brücken warten müssen, ehe dann er fortgefahren ist. Und weil die herrn stende 2000 zu ros und 6000 zu fus ausser des landvolk werben lassen, mit denselben aber noch nicht gar auskommen sein, so werden sie diesem mittag [Doklad, že zpráva tato psána současně.] nur das volk, so sie albereit geworben, umb vorstehende[r] gefahr willen mustern und bewehren. Und v/eil der könig zu Ungern, bei welchem die kais. gesanten nichts verrichtet haben sollen, [To se vztahuje na posláni vévody Brunšvického a hrabete z Hohenzollern do Vídni.] auch mit gewalt herein will, auch etliches seines volks schon auf den böhmischen gränzen liegen haben soll, so seind wir alliier in grosser gefahr. Sonsten haben ihr kais. Mt. den hiesigen herrn stenden eine schriftliche proposition zustellen lassen, zu beratschlagen, wie ihr Mt. und das königreich Böhmen für allerhand einfall und gefahr gesichert sein mögten, welche bis dato noch in delibcration gezogen wird. [Proposici z 31. ledna viz pod č. 66; o odpovědi ze 4. února na proposici královskou (viz č. 78), pisatel tohoto diaria ještě nevi, ovšem zpráva jeho, že stavové se dále radi o obraně země, není nesprávná. Co vypravuje dále o ochotě stavů zaplatiti společně s císařem na vojsko pasovské 900.000 zl, je nespolehlivé; srovn. s lim zprávu Padavinovu ze 7. února pod č. 91 a zprávu nunciovu z téhož dne pod č. 92.] Es sollen aber die herrn stende dahin gehen, das mit zutun ihr kais. Mt. und uf genügsame Versicherung das passauische volk würden bezahlen müssen, welches 900000 fl. begehrt, im wiedrigen fall wollen sie an die umbliegende incorporirte lender und benachbarten umb hülf schreiben. Und weil ihr kais. Mt. durch den Buweschky [T. j. Ubezko.] ofterwehnten volks proviantmeistern, gestern zu entbieten lassen, das es ferner herein nicht rücken solle, so will ich nicht hoffen, das es so verwegen sein und ihrer Mt. befehl überschreiten solle, geschichts aber, so mus eine sonderliche practica darhinder stecken.