8. |
V Praze, 25. prosince 1610. |
Baltazar de Zůňiga králi Filipovi mezi jiným píše, že Čechové jsou velice rozčileni, vidouce, že se císař nemá k zaplacení pasovského vojska a na ně že padne škoda; konečně prý po velkém voláni po audienci, ji dosáhli [Srovn. č. 3, 5 a 6 a u č. 6 pozn. 2.] a upokojili se slibem císařovým, že sáhne na poklad. (ťEn fin dieron tantos gritos por la audiencia del emperador, gue la alcanzaron y gue daron tnuy satis-fechos de las buenas razones, gue les dixó [Nuncius na dvoře Matyášově Placido biskup Melfský píše z Vídně 1. ledna 1611 státnímu sekretáři kurie kardinálovi Borghese, co se dozvěděl od hraběte [Pavla] Trautsona [presidenta tajné rady krále Matyáše]: císař prý odpověděl Čechům, když přišlí posledně s protestem za příčinou pasovského vojska ťcon un sorriso, dicendoli, che si guietassero, et guasi tacitamente inferendo, cheg guella nube si voltarebbe altroveŤ (arch. vatik.: Nunz. di german. 114 F, fol. 21-25.)] y de gue les prometió de hechar mano al tesoro.Ť) Poklad prý je po mnoho let nedotčen, a tak prý se přistoupí k zaplaceni vojska. Chová obavy, ne-najde-li se odpomoc, že to bude míti za následek zkázu císaře. De Praga, 25 de diziembre 1610.
Orig. v státn. archivu v Simancasu: fase. 2496, fol. 125; částečně vyd. K. Mayr v Briefe u. Akten Vlil, č. 372, II.