|
3. |
V Praze, 16. prosince 1610. |
Václav Budovec z Budova Petrovi Vokovi z Rožmberka: píše z poručeni nejvyšších úředníků; přijel Oldřich Vchynský od Pasová s Althanovým listem [Viz pozn. 2. u č. 1.] stavové k žádosti Althanově o zaplaceni nebo ubytováni vojska v Čechách odpověděli záporně;[Koncept listu (nejvyšších úředníků a stavů) Althanovi z 11. prosince v archivu mistodr. v Praze: K 1/211 žádá, aby vojsko v žádném případě nevkročilo do Čech.] Budovec 11. prosince vyslán v tě záležitosti k [Jiřímu] lantkraběti z Leuchtenberka [presidentovi říšské dvorské rady], který ho konejšil; večer téhož dne vrátil se z Pasová [Jindřich Julius] vévoda Brunšvický a ráno 12. prosince ťmezi nás do kancelářeŤ přišel a předložil Althanovu žádost,[ Vévoda Brunšvický jednal v Pasově jako plnomocnik císařův o zaplaceni vojska, peníze však nebyly za nim úmyslně vypraveny, a jeho posláni skončilo nezdarem. Proti výčitkám nejvyšších úředníků bráni se připisem ze 14. prosince (v archivu místodr. v Praze: K 1/211/ Byl obviňován, že následkem jeho slibů zbrojeni proti pasovskému vojsku bylo zastaveno, peníze, které s velkou námahou byly sehnány na zaplacení vojska, vydány, a s rozpuštěním vojska neučiněn ani začátek. Proto na něm peníze žádány zpět. V tomto připise obšírně své jednání omlouvá a poukazuje na své velké obtíže s pobouřeným vojskem u Pasová a nedostatek peněz. Podobně se omlouvá listem z 19. prosince nejvyššímu purkrabí (or. v archivu mistodr. v Praze: K 1/211/ nediví se prý ťdas die sembtliche herrn landofficirer wegen meines getanen Vortrages bestürzet seinŤ, ale nebylo prý jiných prostředků, takže ťextrema necessitas legibus.... vorgezogen werden mussŤ, prosi, aby z dvojího zla vyvolili menši. Žádaji-li, dá jim císař revers, že to nebude na škodu starším smlouvám (vorige compactata).] kdež zvěděvše páni stavové o takovém nebezpečenství, ihned sme při J. Mti. Cís. audiencí vyhledávali, též i druhého dne 13. decembris, ale odložena audiencí byla až do příjezdu J. Mti. arciknížete Leopolda, jenž k vícerou z Drážďan přijelŤ;[V Drážďanech vyjednával s kurfirstem Kristiánem II. o spolek a jeho jednáním byl ve svých převratných plánech utvrzen. Srovn. list kurfirsta a knížat saských císaři z 29. prosince 1610 v Briefe u. Akten VIII, č. 380.] audience udělena 14. prosince nejvyššímu purkrabí [Adamovi ze Šternberka], hofmistrovi [Ferdinandu purkrabí z Donino] a purkrabí karlštejnskému [Krištofovi Vratislavovi z Mitrovic]; [O této audienci píše též dr. Řehoř Silbermann, agent falckrabi Neuburského, v listu z 18. prosince; viz č. 5. Srovn. též Bodeniovu zprávu o této audienci z 18. prosince (Briefe und Akten VIII, č. 364). jCísař prý se divil, že stavové proti pasovskému vojsku hned chtějí zbrojiti, kdežto před dvěma léty proti Matyáši toho tak rychle nečinili.] nejvyšší purkrabí ťna místě všech stavůvŤ prosil, aby císař vojsko pasovské spokojil, a poněvadž vojsko to chce do Čech vtrhnouti, aby vyhlásil veřejnou hotovost a vedle stavů jako otec vlasti stál, ťnebo že sou se stavové na konec snesli dle sněmovního snešení [Viz pozn. 3. u č. 1.] jim... odpíratiŤ; odpověd odložena a stavové šli k arciknížeti Leopoldovi, který firn pravil, že neví jiné rady, nebude-li peněz, a že to ještě císaři přednese; dne 15. prosince ráno ťvolené osobyŤ a mezi nimi Budovec šli do ťantikomoryŤ pro císařovu odpověd; přijal je [Ondřej] Hannewald [císařský tajný rada] a odpověděl jim, že mají peníze na najímáni svého vojska a k zaplaceni Pasovských že nechtějí peněz půjčiti; jemu odporoval pan purkrabí; Hannewald je ubezpečil, že bez vůle císařovy nemá vojsko pasovské vtrhnouti do Čech; odtud šli zase k arciknížeti Leopoldovi, který slíbil, že se přimluví u císaře za rozkaz, aby vojsko jinam se hnulo, ale zase žádal o peníze; dne 16. prosince šli opět do ťantikomoryŤ a nedostávše u císaře slyšeni, odebrali se po třetí k arciknížeti Leopoldovi, a když arcikníže stále o peníze žádal, promluvil pan purkrabí, aby císař dal ze svého 130 tisíc na zaplaceni dvou tisíc koni, a že oni to na nejbližším sněme stavům přednesou, a lak odešli; na konec praví Budovec: ťmáme pak od jinejch z vobce nemálo naříkání, že na buben udeřiti k verbování nedáme, poněvadž tak v nejistotě, ano v patrným nebezpečenství postaveni sme a nemůžeme ani u pána svého audiencí k opatření J. Mti. i nás všech mítiŤ. Incipit: ťMoje poru
čení od jich Mtí....Ť ťDatum v Praze ve 4 hodiny na noc, ) [T.j. kolem naši osmé hodiny večer.] když sem se k vobědu teprva jíti strojil, 16. decembris anno 1610.Ť
Orig. vlastnor. v knížecím Schwarzenberském archivu v Třeboni: Historica č. 6184. Vyd.Jul. glücklich, Václava Budovce z Budova korrespondence, č. 54. V Praze 1908.