Nejvyšší berničný úřad český v letech 1593-1606 zřízen byl pro správu všech českých berní, přímých i nepřímých (prodejních) s výjimkou posudného. Základní přímá berně, jíž byla od r. 1567 berně domovní, dočkala se záhy po vypuknutí války zmnohonásobení. Již r. 1593 zavázali se vyšší stavové platiti z měšců svých vlastních určitý peníz podle počtu svých poddaných (15 čes. gr.) a král. města reluovati jej 18.750 čes. kopami, jež přidala k staré své reluici domovní berně ve výši 12.500 čes. kop a hned po dvou letech přibyly zase "sbírky" další. Šlechtičtí stavové musili svůj příspěvek zdvojnásobit - podobně také král. města, ale nad to každý měšťan a každý poddaný musil měsíčně odváděti určitou částku na nájem odborného vojska pro krále. Také pro výměr této sbírky (6 a 12 čes. gr. po 6 měsíců) zůstávala základem daň z domu, kteráž začla býti nyní různotvárná a velmi výnosná. Tak šlechta platila ji: 1. ze svých domů v král. městech, 2. příspěvkem podle počtu domů svých poddaných. Královští měšťané platili ji: 1. ze svých domů reluici 12.500 č. k., 2. analogicky jako páni dle počtu svých poddaných reluici 18.750 č. k. (evidentně nespravedlivé!), 3. sbírkou na vojsko analogicky jako poddaní sedláci, ale v dvojnásobné míře. - Měšťané tedy - šlo-li o placení daní - stavěni byli vyššími pány stavy jednou na roven vrchnostem, po druhé ale poddaným sedlákům. 3. Poddaní sedláci platili ji: 1. ze svých usedlostí (20 gr. č.), 2. měsíční sbírkou na vojsko (36 gr. č.).

Nově zmultiplikovaná domovní berně dolehla nejtížeji na král. města, jichž příspěvek z 121/2 tisíce zvedla teoreticky asi na 44.330 č. k. čili o 255%, pak na sedláky, jimž přinesla zatížení vyšší o 165% a posléze donutila šlechtu zase k přímému bernímu příspěvku. Kromě těchto tří hlavních poplatníků vtaženi do ní ještě poplatníci další: svobodníci, platící dosud daň odhadní, a to nejprv domovní berní ve výši jedné kopy míš. a od r. 1595 také sbírkou na vojsko o celkovém výnosu 6 kop míš., faráři platící polovinu sazby svobodnické a židé, jimž byla jejich berně z hlavy zvýšena o 250% a kromě toho zaplatiti měli na sbírce ze svých domů 2 kopy míš.

R. 1596 nastalo další zvýšení těchto sbírek až do zdvojnásobení a nad to zavedeny byly nové přímé daně, a to pro obchodníky a živnostníky z krámů a všichni svobodní stavové stiženi daní z komínů (1Ogr. č.). - Všechny tyto berně dohromady tvořily komplex přímých daní, které spolu s daněmi z prodejů, usnesenými r. 1593 a prodlouženými r. 1596, spadaly pod správu stavovského nejvyššího úřadu a od r. 1595 také stavovských krajských berničných úřadů