NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 16. října. — Opis souč. v ruk. arch. česk. místd. král. Česk. Majestalien 1576—1594.

My Rudolf Druhý etc. Oznamujem tímto listem všem, jakož sme s povolením všech tří stavuov království našeho Českého na sněmu, kterýž léta etc.sedmdesátého devátého v pondělí po Hromnicích [9. února] na hradě Pražském při přítomnosti naší císařské etc.držán a v outerý po neděli Květné [14. dubna] zavřín byl, Jiřímu z Lobkovic panství Mělnické s zámkem v městě Mělníce, s městečkami, vesnicemi, s dvory poplužními, s poplužími, s dvory kmetcími, s platy, pergrechty z vinic, s mlejny, řekami, potoky, vodotočinami, lesy, háji, porostlinami, vinicemi, lukami, luhy, vostrovy, zahradami, štěpnicemi, dědinami, kůrmi, vejci, vospy, robotami, ovčíny, pivovary, krčmami, podacími kostelními, many a povinnostmi jich, s lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntův zhěhlými, s spravedlnostmi jich a s jiným vším a všelijakým toho panství a zboží příslušenstvím od svatého Havla jminulého sedmdesátého vosmého léta etc.do dvadcíti let pořád zběhlých ve dvacíti puoi druhém tisíci kopách groších českých, a potom obzvláště též lidi naše, kderýchž jsou byli na onen čas císaři Ferdinandovi, panu dědu našemu nejmilejšímu slavné paměti, měšťané Mělničtí postoupili a on je z milosti někdy Zdislavovi Berkovi a potom Zbyňkovi Berkovi do jeho a syna jeho nejstaršího živnosti zapsati ráčil; jmenovitě ve vsi Vysoké, ve vsi Strážnicích, ve vsi Střednicích, ve vsi Mastejřoviclch, ve vsi Oujezdci a ve vsi Podblatí, též s platy, kurmi, vejci, robotami a se vším a všelijakým jiným příslušenstvím, tak jakž sou toho dotčení Berkové v držení, užívání byli, v puoi třetím tisíci kopách groších českých jemu na sumě zástavní, kderů jest na Hrádku Křivoklátu od nejjasnějšího Ferdinanda, arciknížete Rakouského, pana strejce našeho nejmilejšího, sobě dobrou vuolí odevzdanou jměl, zouplna poražených, každů kopu po šedesáti groších a groš po sedmi penězích bílých počítajíc, tolikéž do dvacíti let pořád zběhlých zastaviti a zapsati ráčili, jakž dva majestátové naši, kderýchž prvního datum na hradě Pražském ve čtvrtek den obřezování pána Krista a druhého v outerý den svatých Tří králuov vše léta etc sedmdesátého devátého to i jiné v sobě šíře obsahují a zavírají.

Kdež jest pak týž Jiří z Lobkovic, nevydrževši těch dvacíti let pořád zástavou jmenovaného panství Mělnického a lidí poddaných našich než toliko do patnácti let, takže k vydržení těch dvacíti let zouplna od datum listu tohoto ještě čtyry léta náležejí a pozuostávají, v tom čase pro své všem vuobec proti nám, jakožto vrchnosti své, vědomé provinění nám mezi jiným v čtvrtém artikuli od nás učiněného a v registřích královských soudu komorního království našeho Českého zapsaného vyměření, jehož actum v pátek po sv. Marku, evangelistu Páně, tohoto devadesátého čtvrtého léta etc také i v tu pokutu upadl: jestliže by týž Jiří z Lobkovic jaké spravedlnosti aneb dluohy sobě náležitý za námi jměl, že těch více a dále nemá užiti, ani vedle nich z čehokoliv napomínati. Poněvadž jest nám netoliko to vedle jiných hrozných pokut, cti a hrdla ztracení (kderýchž sobě každého času v své císařské etc a královské moci pozuostavovati ráčíme), ale i všecken a všelijaký statek svuoj mohovitej. dědičnej, manskej, zápisnej se všemi svršky, nábytky, klenoty, hotovými penězi, též všecka práva a spravedlnosti své i se všemi dluohy, zápisy, majestáty, dobrými volemi, na čemž by týž statek koliv byl a jak by se koliv jmenovati mohl, nic ovšem nevymíňujíc, propadl; kderýžto statek my podle moci své královské, tak jak zřízení zemské ukazuje, držeti, prodati, zastaviti, dáti, zapsati, směniti a s ním jako s svým vlastním, co se nám líbiti bude, činiti moci ráčíme, načež se on Jiří z Lobkovic, ani dědové, budoucí potomci neb jacíkoliv přátelé jeho ani nižádnej jinej zase více a dále navracovati a potahovati nemá a moci míti nebude a nemají nižádným vymyšleným zpuosobem na časy budoucí a věčné, jakž to nadepsané s nejvyššími ouředníky, soudci zemskými a radami našimi spravedlivé vyměření v sobě šíře ukazuje.

I poněvadž jest nám urozený Joachym Novohradský z Kolovrat a na Buštěhradě, purkrabě Karlštejnský, president a rada naše komory české, věrný náš milý, na naše s ním milostivé jednání a žádost k těmto nastalým nevyhnutedlným na lid válečný proti našemu a všeho křesťanstva ouhlavnímu a dědičnému nepříteli Turku vydáním a pilným potřebám těch nahoře oznámených na panství Mělnickém a lidech poddaných našich zapsaných dvaceti čtyry tisíce kop grošuov českých na hotově poddaně zapůjčil a dnes datum do ouřadu našeho dvorského colmistrství na dobrých, berných, celých tolařích vyčísti dal: protož, aby takovou summou a půjčkou svou, přijímajíc to od něho milostivě a vděčně, tím jistší, jak slušné jest, býti mohl, ráčili sme s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskou v Čechách a s radou věrných našich milých proti tomu jemu Joachymovi Novohradskému z Kolovrat, dědicuom a budoucím jeho též panství Mělnické a lidi poddané naše od datum listu tohoto až do tří let pořad zběhlých, vším tím právem, jakž jest toho nadepsaný Jiří z Lobkovic těch patnácte let v držení a užívání byl, zapsati a zastaviti, a tímto listem zapisovati, zastavovati a nad to i tuto milost činiti ráčíme, poněvadž to panství nemalých oprav potřebuje, aby do puoi třetího tisíce kop grošuov českých v těch místech, kdež nejpotřebněji zámku a tomu panství a nám, pánu dědičnému, nejužitečněji bude, prostavěti a vynaložiti mohl. A takových puoi třetího tisíce kop grošův českých, když to pořádnými počty a kvitancími, že jest je k dobrému toho panství vynaložil, prokáže, k nahoře oznámeným čtyrmecítma tisícuom kopám grošuov českých summy zástavní přiraženo, při vej platě však bez ouroku býti má.

Kderéžto panství Mělnické, lidi poddané a jiné všecko a všelijaké příslušenství má on Joachym Novohradský z Kolovrat, dědicové a budoucí jeho i s těmi svršky a nábytky, kderéž mu při postupování podle jistého inventáře odvedeny budou, jmíti, držeti, jeho uživati a s ním jako s svým vlastním činiti dotud, dokudž by ta nahoře oznámená tři léta, do nichž mu zastaveno jest, pořád neprošla, a summa zástavní těch dvaceti čtyry i s tím puoi třetím tisícem kop grošuov českých, kderéž mu na opravu toho panství připisujem, což tak, jakž nahoře dotčeno, prokáže, od nás, dědicuov našich a budoucích králuov českých na dobrých, berných, celých tolařích zouplna dána a navrácena nebyla. S tím však při tom doložením, že my, dědicové naši a budoucí králové Čeští máme a povinni budeme jemu Joachymovi Novohradskému z Kolovrat, dědicuom a budoucím jeho, dříve a prvé projití těch tří let k vejplatě puoi léta při sv. Jiří napřed věděti dáti. Pakli bychom věděti nedali, tehdy mají též panství a lidi se vším jich příslušenstvím v též zástavě ještě jeden rok a tak zouplna čtyry léta vším tím nahoře oznámeným zpuosobem držeti. Než, když by ty tři aneb čtyry léta pořád zběhly, jminuly a od nás, dědicuov našich a budoucích králuov Českých jemu, dědicuom a budoucím jeho summa zástavní, zápisná a k prostavění povolená a prokázaná, dána, navrácena a zouplna zaplacena byla, tehdy má a povinen bude s dědici a budoucími svými, přijmouce summu svou a vybera ouroky a platy svatojiřské a svatohavelské (žádným soudem ani ničímž jiným se nezastírajíce), toho panství, zámku, lidí se vším a všelijakým jich příslušenstvím, jakž sou mu od nás postoupeni a jakž jich v držení vešel, s tolika svršky a nábytky, jakž mu podle inventáře zanechány jsou, zouplna a bez umenšení postoupiti, a tento list náš navrátiti bez zmatku a všeliké odpornosti.

Cožkoli také jemu peněz sirotčích v truhlicích neb na dluozích podle register odvedeno bude, tolikéž on Joachym Novohradský z Kolovrat, jeho dědicové a budoucí při zase postoupení nám, dědicuom našim neb budoucím králuom Českým toho panství, což by sirotkuom dorostlým nevydal a počtem, což jest jim spravedlnosti jejich, neodvedl aneb odoumrtně na něj, jakožto zástavního držitele téhož panství nepřipadlo, nám, dědicuom našim a budoucím králuom Českým navrátiti a zase postoupiti jiná.

A jakož také někderá zboží a granty, kderéž od starodávna k témuž panství Mělnickému náležely, dědicky odprodány a na díle odzastaveny jsou, jakéžkoli právo, jak k jedněm, tak i k druhým jíniti ráčíme, toho všeho častopsanému Joachymovi Novohradskému z Kolovrat postoupiti sme ráčili a tímto listem postupujem a odevzdáváme, tak aby mohl a moc jměl podle příležitosti taková zboží a grunty zase k tomu panství připojiti. Však toho sobě v svobodné a milostivé vuoli, dědicuov našich a budoucích králuov Českých pozuostavovati ráčíme, když by čas vejplaty a zase nám, dědicuom našim a budoucím králuom českým postoupení toho panství přišel, a my dědicové naši a budoucí králové Čeští taková k již dotčenému panství vyplacená a připojená zboží a grunty bud všecky neb na díle k témuž panství jmiti a připojiti chtěli, to abychom my, dědicové naši a budoucí králové Čeští bez všelijaké jeho Joachyma Novohradského z Kolovrat, jeho dědicuov a budoucích překážky, položíc a navrátlc jim, co by za ně peněz na nich pořádně zapsaných provedli, ukázali a vyčtli, učiniti moc jmíti ráčili.

Dále jestliže by se za času držení toho panství a lidí jeho Joachyma Novohradského z Kolovrat, dědicuov a budoucích jeho, jaké poklady, hory neb kovy nad zemí i pod zemí našly a vyjevily, ty my sobě, dědicuom našim a budoucím králuom Českým, i s tím se vším, což k pavování hor náleží a potřebí jest a na tom panství najíti se muože, i se vší celou a plnou vrchností nad horami pozuostavovati ráčíme, a on Joachym Novohradský z Kolovrat, jeho dědicové a budoucí, nemají a nebudou moci nám v tom žádné překážky činiti.

A jestliže by kdy častopsaný Joachym Novohradský z Kolovrat, neb jeho dědicové a budoucí, z toho statku buď ze všeho neb na díle jakýmkoli právem v těch třech neb čtyřech letech pořád zběhlých, do kterýchž to panství zastaveno jest, aneb po vyjití těch tří neb čtyř let, dokavadž by jim summa jich zouplna dána a položena nebyla, vyvedeni byli, v tom ve všem my, naši dědicové a budoucí králové čeští je chceme a povinni budeme zastati, zastoupiti a správce jejich statky našimi, kderéž v tomto království jmáme aneb jmíti budeme, jakž země za právo jmá, býti, a vzali-li by skrze to jakou škodu, jim to nahraditi.

A kdož by koli tento list jměl, neb jmíti bude s často jmenovaného Joachyma Novohradského z Kolovrat, jeho dědicuov a budoucích, dobrou vuolí a svobodnou, ten jmá a jmíti bude tuž moc i též plné právo ke všem věcem v něm položeným a zapsaným jako oni sami. Poroučejíc při tom ouředníkuom vyšším i nižším desk zemských království našeho Českého, když by koliv on Joachym Novohradský z Kolovrat, dědicové a budoucí jeho s tímto listem naším ke dekám zemským přišli a toho aby do desk zemských, tu kdež náleží, vložen a vepsán byl, požádali, abyste to tak učinili a vykonali, vědouc, že na tom milostivu a jistu vuoli naši císařskú etc.naplníte. Tomu na svědomí pečeť naši císařskú etc.k tomuto listu sme přivěsiti rozkázali. Jenž jest dán na hradě našem Pražském v neděli den sv. Havla léta devadesátého čtvrtého etc.