V PRAZE. 1594, 11. října. — Orig. v arch. Třeboňském.

Službu svou VMti vzkazuji. Vysoce urozený pane, pane ujce etc. Nikoliv jsem pominouti nemohl, abych VMt z lásky věrné ujcovské a bratrské, kterouž k VMti vždycky mám, poněvadž tento kurýr k VMti do ležení vypraven jest, tímto psaním navštíviti a o zdraví VMti, kterak se tam na všem míti ráčíte, přezvěděti neměl, začež žádám, že mi zase oznámiti stížiti sobě neráčíte. Já z milosti pána Boha i s mými v dosti mírném způsobu zdraví postaven sem, kromě Lucije dcerka má, ta na zdraví svém nedostatečná jest, tak že se na ní neštovice vyrazily, ale. již, děkuje pánu Bohu, zase jí lépeji býti počíná. Pán Bůh rač dáleji milostí svou svatou nám pomáhati a ode všeho zlého ochraňovati. Vedle toho VMti oznamuju, že vzejtřejšího dne bohdá, anebo konečně nejposléze v tento čtvrtek příští, pan místokanclíř s penězi do ležení k VMti vypraven odsud bude, a též i ty tři tisíce, kterými ste nás založiti ráčili, odvésti má. Tolikéž VMti tejna nečiním, že tomu srozumívám, kterakby někteří hejtmani lid válečný český pěší z nějakých ouplatků z ležení rozpouštěli a jim posporty dávati, a oni tam šaty, šturmhauby, zbraně a ručnice, s čímž tak dolův vypraveni a odesláni sou, zanechávati měli. I pokudžby tak bylo, ráčíte znáti, že by nemalou škodu a nebezpečenství ta věc přinésti nám musela. A protož VMt, svého nejmilejšího pana ujce a bratra, za to žádám, že takový neřád při týchž hejtmaních zastaviti a přetrhnouti ráčíte, tak aby takový lid se nerozpouštěl, nýbrž aby oni raději bohdá zase takové výpravy, které jim dány sou, zase do Čech pro budoucí další toho potřebu přinésti mohli. Co paktam dobrého v Uhřích se působí i také co nového slyšeti ráčíte, a již-li ste něco před sebe vzíti ráčili, za to žádám, že mi tolikéž o tom oznámiti ráčíte. S tím, můj nejmilejší pane ujce a bratře, pán Bůh rač popříti mého s VMtí šťastného shledání ve zdraví a s potěšením. Dán v Praze v outerý po sv. Diviši 1. P. etc 94.