NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 24. září. — Orig. v arch. Kutnohorském.

Urození a slovutní přátelé milí. Ztěžují sobě šepmistři a konšelé na Horách Kuttnách, kderak by se někdeří obyvatelé jich z havířstva a hašpllřstva zbírku tu, kderouž sou mezi sebou v obcích, na vejpravu jízdy zbrojné místo vosmého člověka, k tomuto nyní proti ouhlavnímu a všeho křesťanstva dědičnému nepříteli Turku tažení uložili, kteráž dosti v skromnosti jest, dávati spečovali, a to že by žádnou jinou příčinou nešlo, než že od někderých z prostředku vašeho v tom rozpakováni a tak tudy jiným za zlý příklad jsou, prosíc v tom za opatření. I poněvadž toho jak v jinejch městech královskejch, tak i u Hory, ani v jiných menších horních městech, žádnej obyvatel a spoluměšťan trpící, kromě dělníkův, kdeříž vymíněni jsou, v této tak veliké a nevyhnutedlné potřebě osvobozen není: pokudž se od vás takové rozpakování děje, nebylo by vám co schvalovati, nebo mnozí jsouc tím povinni a mohouc netoliko to, což na ně uloženo, ale i něco vejše učiniti, příčinou vaší toho všeho prázdni býti chtějí, což jim ani žádnému postačiti nemůže. A protož vám jménem a na místě JMCské, pána našeho nejmilostivějšího, poroučíme, abyste, zanechajic takového rozpakování, v to, což obci spravovati náleží, se nevkládali, ale všechny ty osoby z lidu horního, na koho co uloženo, k tomu přidrželi a jim poručili, aby každej zbírku svou, kdež náleží, odvedl a s jinými se srovnajíc jim toho břemena nésti pomohl. Jinak nečiníc neb na tom etc. Dán na hradě Pražském v sobotu po svatém Matouši evanjelistu Páně léta 94.