311. Zdeněk Bořek starší Dohalský z Dohalic žádá Zbyňka Berku, arcibiskupa Pražského, za přímluvné psaní Václavu nejstaršímu Berkovi na Rychmburce, nejvyššímu polnímu maršálku, aby pro churavost tažení proti Turku osvobozen býti a jiného rytíře na místě svém mohl odeslati.

NA LÍPĚ. 1594, 20. srpna. — Orig. v arch. arcib. Pražského.

Službu svou vždyckny povolnou vzkazuji VkMti nejdůstojnější v Bohu otci kníže a pane, pane arcibiskupe Pražský, pane můj milostivý a laskavý. Zdraví a v něm jiného všeho dobrého od pána Boha všemohoucího žádajíce VkMti přeji věrně rád. Beze vší pochybnosti vím, že věděti ráčíte, kterak všickni obyvatelé království tohoto veřejně proti nepříteli Turku táhnouti musejí. Já pak jsouce od pána Boha všemohoucího těžkou nemocí teď ode dvouch let navštíven, tak že nercili bráně, ale volně nože do rukouch svých vzíti nemohu, tolikéž ani bez berlí choditi, ani na koni jeti, jakž VkMti poněkud to dobře vědomé jest. Protož k VkMti toto naschvální poselství činím a poníženě služebně prosím, že se za mne skrze psaní své k JMti panu bratru VkMti pánu panu Václavovi nejstaršímu Berkovi a na Rychumburce, jakožto volenému v tomto veřejném tažení nejvyššímu polnímu maršálku, přimluviti ráčíte, aby JMt pán prohlídnouce k mé nestatečnosti laskavě se přimluviti (k jinejm pánům nejvyšším voleným k témuž taženi) ráčil, tak abych mohl osobně z takového nynějšího tažení propuštěn býti; však nicméně já na svém místě hodného člověka stavu rytířského i více čeládky poslati chci. Již k VkMti té důvěrnosti jsouc, poníženě prosím, že této žádosti mé oslyšeti neráčíte, nýbrž tohoto posla mého zase brzy vypraviti poručiti ráčíte. Já se toho VkMti, což tu koliv pro mne učiniti ráčíte, i všecken rod můj do smrti odsluhovati připovldám. A tak věčnej pán Bůh rač dáti VMti se na všem dobře a šťastně jmíti. Datum na Lípě v sobotu po památce na Nebevzetí panny Marie léta 1594. VkMti v službách povolný Zdenek Bořek starší Dohalský z Dohalic na Lípě a Veselí.