NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 31. července. — Souč. rukop. v arch. kníž. z Lobkovic v Roudn.

My N. nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, JMCské, pána našeho nejmilostivějšího, rady a místodržící v království Českém urozeným pánům, panům, urozeným a statečným rytířům, urozeným vladykám, poctivým, moudrým a opatrným městům i jiným všem obyvatelům kraje N., přátelům našim milým, pozdravení naše a všecko dobré vzkazujem. Přitom vám opět znovu věděti dáváme, že čím dále, vždy větší nebezpečenství od nepřítele všeho křesťanstva Turka tomuto království a zemí[m] k němu příslušejícím nastává; kderýžto nepřítel Turek s velikou sílou a mocí již netoliko do království Uherského vtrhl, ale čím dále vždy blíže se k mezím Rakouským a Moravským nahoru dává a přibližuje, a jakž zprávu máme k oblehnutí Rábu se strojí, jakž sme předešle listy našimi odevřenými, jakž se jeden každý i s poddanými svými před takovým nebezpečenstvím toho ukrutníka opatrovati má, to vám všem vůbec v známost uvedli. I poněvadž pak pro příčiny takového nebezpečenství ta věc žádného dalšího průtahu trpěti nemůže, nežli aby mustruňkové podle svolení sněmovního ve všech krajích tohoto království což nejdříve se drželi, a jeden každý z obyvatelův, podle starého šacuňku z pěti tisíc kop gr. českých jeden kůň zbrojný vypravíc, na den a místo dole položené se najíti dali, a stavové sou to nám nejvyšším ouředníkům, soudcům zemským, radám JMCské a osobám z obce voleným, jakým by řádem ti mustruňci držáni bejti měli, v moc dali: a protož vás všech vůbec i jednoho každého od osob našich napomínáme a na místě a jménem JMCské poroučíme, aby se jeden každý ten outerý před svatým Bartolomějem [23. srpna] nejprve příštím na noc s počtem koní svých podle téhož šacuňku starého v městě (Hradci nad Labem), ničímž se nevymlouvajíc, najíti dali a na zejtří na mustrplacu postavili. Pakli by kdo takovou summu jmění a statku svého nejměl, s jiným aby se spolčil a takový kůň společně vypravili, nebo k tomu dni a času vosoby k mustrování těch rejtarů tam také nařízeny budou. Nicmíně pro lepší opatření království tohoto a zemí k němu příslušejících v této tak veliké nebezpečnosti známe toho potřebu bejti, aby také i lid pěší, totiž desátý člověk podle sněmovního snesení zmustrován byl. A protož sme k takovému mustruňku lidu pěšího také den, totiž v pátek po svatém Bartoloměji [26. srpna], též do města N. (Hradce) jmenovali, na místě JMCské poroučejíce, aby jeden každý z vás, dadouc poddané své všecky scisti, v tom se spravedlivě, příjma to k svému k dobrému svědomí, zachoval.

Z těch ze všech vždycky z desíti poddaných jednu osobu s šturmhoubem, s dobrou dlouhou ručnicí, aby braň při boku měl, na týž mustruňk konečně v sukničce v jednom každém kraji jednostejné barvy, jakž o tom v sněme vyměřeno jest, vypravil. A v tom ve všem se, jakž na již jminulém sněmu o tom vyměřeno jest, pro ochranu vlasti naší milé, též manželek a dítek upřímně a věrně, jakž povinnost jednoho každého ukazuje, zachoval. Což že se od každého s myslí vochotnou v tak veliké potřebě stane, o tom žádné pochybnosti nemáme, a na tom taky JMCské jistou a milostivou vůli jeden každý naplníte. Dán na hradě Pražském v neděli po svaté Martě léta 1594.