NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 29. července. — Souč. MS. v arch. král. hlavn. města Prahy, č. 1080.

Mandát o zásobení se zbrojí i ručnicemi proti nepříteli Turku a o zvonění poledni a klekání i modlení.

My N. nejvyšší ouředníci a soudcové zemští, JMCské rady a místodržící v království Českém urozeným pánům panům, urozeným a statečným rytířům, urozeným vladykám, vzáctné poctivosti Pražanům a opatrným městům i všem jiným obyvatelům ze všech stavův království Českého, přátelům našim milým, pozdravení naše a všecko dobré vzkazujem. A podle toho na místě JMCské, jakožto krále českého, pána našeho nejmilostivějšího, oznamujem, že sou JMCské i nás jisté a hodnověrné zprávy došly, kderak Turek nepřítel všeho křesťanstva s velikou a silnou mocí netoliko do království Uherského vtrhl a někderé pevnosti sobě již podmanil, ale také i k mezím Rakouským, Moravským Slezským s velikým počtem Tatarův se přibližuje, odkudž se velikého nebezpečenství a vpádu do království tohoto aneb zemí k němu příslušejících (čehož pán Buoh milostivě zachovati rač) obávati jest. A poněvadž pak tomu všickni vuobec dobře rozuměti muožem, že se takové nebezpečenství pro hříchy naše a z spravedlivého hněvu božího na nás valí, nemohli sme pominouti nežli vás všech vuobec i jednoho každého zvláště napomenouti, abyste podle předešlých JMCské mandátův po krajích vyšlých předkem všecky tance, kvasy, rozpustilosti, povyky i všelijaký neřády všudy po gruntech vašich a zvláště v městech ihned zastavili a při sobě, i při všech poddaných vašich, skutečně to opatřili a nařídili, aby vždycky o polednách v městech, městečkách i ve všech při kostelích velikým zvonem zvoněno bylo, a když se zvoniti bude, aby jeden každý tu na tom místě, kdež ho takové zvonění zastihne a on je uslyší, na svá kolena, ničemuž sobě překážeti nedadouc, klekl a pána Boha svého srdcem skroušeným za to prosil, aby hněv svůj spravedlivej z milosti své svaté od nás odvrátiti a nad tím jména svého svatého ruhačem, ukrutníkem a žíznivým krve křesťanské nepřítelem nám vítězství dáti ráčil. A poněvadž pak v času takového nebezpečenství všelijaké opatrnosti užívati a jednomu každému na sebe pamět a pozor jmíti náleží, z těch příčin vás všech jménem JMCské napomínáme: kdežkoli města, městečka, zámky, tvrze hrazené sou a se zavírají, abyste se náležitě ručnicemi, zbrojí a jinejmi braněmi, též i všelijakejmi potravami opatřili a to na hotově jměli a pro manželky, dítky, přátely a poddané vaše i také pro ty, kdeřlž by se k vám, nemaje sami pro sebe dostatečného opatření, k ochraně utekli, podle vší potřeby zásobili, tak jest-li že by z dopuštění božího nepřítel nějakej vpád do tohoto království učinil, abyste se před tím, majíce toto napomenutí a vejstrahu naši, opatřiti a všelijak nenadálé škody a nebezpečenství uvarovati mohli. S tou při tom dokonalou nadějí, že pán Bůh všemohoucí, kderejž jest milostivým opatrovatelem svého křesťanstva, když to dvoje, totiž pobožnost a náležitou opatrnost zachováme, také nás, jakž se tomu konečně těšiti máme, pomocí a ochranu svou božskou, také i JMCská podle svý milostivý zakázky opustiti neráčí. Protož vědouce tom, nepochybujem, že se v tom jeden každý tak podle tohoto napomenutí našeho zachováte. Na tom jistu milostivá JMCsků vůli naplníte. Dán na hradě Pražském v pátek po svatém Jakubu apoštolu božím léta etc.devadesátého čtvrtého.