NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 27. července. — Orig. v arch. Třeb.

Urozený pane, pane, příteli náš milý. Věděti vám dáváme, že nám JMCská, pán náš nejmilostivější, psaní činiti a oznamovati ráčí, kterak Synaj naše s velikou mocí a sílou nahoru do království Uherského táhne a té celé a jisté vuole jest Ráb oblehnouti a dále vždy do zemí JMti sahati chce, též také že i Tataři do knížetství Slezských vpád udělati chtějí: i aby takovému nebezpečenství a tyranskému jeho předsevzetí se odepříti a my všickni takovému zlému s pomocí pána Boha všemohoucího odpírati mohli, protož jménem a na místě JMCské vám poroučíme, abyste od dneška v témdni, to jest v středu po svatém Petru v okovách [3. srpna] nejprve příští konečně do Prahy přijeli, k nám se najíti dali a ten artikul na jminulém sněmu svolený a zavřený, podle moci sobě od stavův dané, k vyřízení a na místě postaveni přivedli. Na tom jistou a milostivou vuoli JMCské naplníte. Dán na hradě Pražském v středu po sv. Anně 1. 1594.