1594, 4. března. — Orig. v arch. min. vnitra ve Vídni IV. M. 3.

VMti urozený pane, pane Adame z Hradce, nejvyšší pane purkrabí Pražský! Toho svědomí od VMti vedle práva a zřízení zemského, že mně je, Jindřichovi z Písnice, JMCské radě a prokurátoru v království českém, na místě a jménem JMCské, jakožto krále českého, proti urozenému pánu, panu Jiřímu z Lobkovic, na Libochovicích, Chomutově a Mělníce, ku při od JMCské, jakožto krále Českého, a před JJMti nejvyšší pány ouředníky a soudce zemské, též rady JMCské, obeslané, registry úřadu soudu komorního království Českého vedle jisté relací k úřadu téhož soudu komorního k vedení svědkuov učiněné, dáti ráčíte, žádám. Že toho dobře povědomí býti ráčíte, když jest JMCská, jakožto král Český, pán náš nejmilostivější, stavuom království tohoto, poddaným svým, sněm obecný ke čtvrtku po neděli Reminiscere [18. března] léta pominulého 93 položiti a rozepsati a v pátek na zejtří po též neděli Reminiscere do sněmu přijíti, přednesení sněmovní týmž stavuom přednésti dáti ráčil, tu že v sobotu po též neděli Reminiscere ráno, když ten nenáležitej a nešlechetnej spis na znamenitou ourážku duostojenství a mocnosti JMCské se vztahující, kterýž skrze statečného pana Šebestiána z Vřesovic na hrad Pražský přinesený do téhož sněmu se dostal, a toho žádáno bylo, aby mohl k zjevnému přečtení přijíti; tu ačkoliv sou někteří z VMtí nejvyšších pánuov ouředníkuov zemských proti tomu byli, aby týž spis ku přečtení nepřicházel, až by nejprve v potazu byl přehlídnut, co v sobě zavírá a není-li v něm něco napsáno, co by proti JMCské bylo, buď aby se především o témž spisu JMCské oznámilo, a při nejmenším, aby toho do jiného dne, totiž do pondělího, tehdáž nejprv příštího, odloženo bylo. Ale proti takovému snesení týž pan Jiří z Lobkovic téhož spisu skrze komorníka na katedru k zjevnému přečtení předce jest podal, pravíc, že to nic na škodu není. Potomně po několika dnech učinivše JMCské o tom, na čem sněmovní věci zuostávají, zprávu, po též zprávě další na to od JMCské resolucí a odpovědi že jest nevyčekal, nýbrž ačkoliv též jest v tom od některých z VMtí nejvyšších pánuov ouředníkuov zemských napomínán byl, aby poshověl, toho učiniti nechtěl, ze sněmu vyvstal, jeho do žádného jiného času, jakž se toho dobrej starobylej zpuosob vždycky zachovával, neodložil, ze soudné světnice šel a tak dotčený sněm rozvedl. A což VMti o té věci více vědomé jest, že mi to, tu kdež náleží, vysvědčiti a seznati ráčíte. Dána cedule v pátek po neděli postní Invocavit léta etc 94.

Urozenému pánu, panu Adamovi z Hradce, na Hradci, Hluboké, Telči a Polné, JMCské radě, komorníku a nejvyššímu purkrabí Pražskému cedule k svědomí.

[Připiš téhož znění vydán také Humprechtovi Černínovi z Chudenic, podkomořímu král. českého, císařské radě a hejtmanu hradu Pražského.]